Loket nad Ohří

Město Loket, jehož vznik zařazujeme na sklonek románské doby, přibližně před rok 1234, je dodnes poznamenáno specifickými vlivy při jeho zakládání. Vyrůstalo pod hradem tím způsobem, že shluky domů sledovaly starší cestu. Typickým příkladem toho je tvar loketského námestí, které se podobá vřetenovitě rozšířené cestě, sledující tok Ohře. Postavení města na ostrohu ovlivnilo i jeho dispozici, dochovanou dodnes, protože bylo terénním uspořádáním izolováno a nebylo zastíněno předměstskou výstavbou.
Zajímavá je i stavební symbióza s hradem, který se stal součástí městského opevnení a tvoří s městem jednotný architektonický celek. Podhradí, tak typické pro jiné hrady, zde nevzniklo, ale zrodilo se samostatné sídliště s právy královských měst, a nezávisle na panských majitelích hradu.
Město Loket, jedno z nejstarších u nás, si zachovalo i řadu stavebních památek, které mu vtiskly neopakovatelný ráz. V historické části stojí staré domy, velmi často s gotickými jádry. Dochovaly se i zbytky městského opevnení z počátku 15. a 16. st., Robičská věž na jihu a věž Poserturm na severu města. Mezi fragmenty městských zdí, zčásti změněných v terasní zídky, jsou zachovány zbytky čtyř bašt ve vychodní a dvou v jižní části města; na zapadním okraji byla jedna bašta změněna v obytný dům.
Mezi významné památky města patří kostel sv. Václva pod hradem, snad kdysi součást hradního opevnení jako capella castri, gotický, postavený před rokem 1325, barokně prestavený v letech 1701 – 34 stavitelem Wolfem podle projektu neznámého architekta z okruhu Alliprandiho.
Další dominantou je radnice na náměstí, raně barokní stavba z roku 1686, jejíž projekt vypracoval pražský stavitel A. Lindner. Pod hotelem U bílého koně, kde bydlel Johann Wolfgang Goethe, stojí barokní morový sloup, který podle modelu Oskara Wendy vytesali roku 1718 Martin a Šebestián Lambachové. Na sloupu kašny byla umístěna klasicisní socha sv. Floriana z roku 1803 od J. J. Wildta.
V roce 1816 se začal v Lokti vyrábět porcelán v továrně, založené bratry Ernstem a Rudolfem Haidingery. K vybudovaní porcelánky byly na loketsku výhodné přírodní podmínky, bohatá naleziště kaolínu, křemene a živce.

Výroba se rychle rozrůstala a z továrny začaly vycházet jídelní servisy, které brzy nabyly velké obliby. Loketský porcelán, bohatě malovaný, získával uznaní i na výstavách. Později se výroba také orientovala na tvorbu malých plastik, především kopií míšenského porcelánu. Tradice, založená více než před sto padesáti lety, se dochoval dodnes a závod Epiag má svými porcelánovými výrobky stále dobrou pověst.
Loket nad Ohří je také spjat se životem největšího německého básníka Johanna Wolfganga Goetha (1749 – 1832), který při svém léčení v Karlových Varech a Mariánských Lazních často město navštěvoval. Líbila se mu romantická krajina s hradem, dochoval se i vlastní basníkova kresba, a současně tam podnikal průzkum a pro doplnení svých mineralogických znalostí. Při této příležitosti také v roce 1818 a 1823 několikrát navštívil loketskou porcelánku, protože byl velkým příznivcem bratrů Haidingerů a zajímal se i o výrobu porelánu.
Loket je spojen také s poslední láskou čtyřiasedmdesátiletého basníka k maldé, devatenáctileté Ulrice von Levetzow. Navštívil s ní nekolikrát Loket a prožil s ní hezké chvíle na procházkách po okolí. Po nezdařeném pokusu o sňatek se vrátil zpět do Výmaru a cestou napsal své nejintimnější vyznání, známou „Elegii z Marianskych Lazní“.
Město Loket a jeho historické jádro se citlivým způsobem opravuje a adaptuje jako významný památník a soubor staveb, poznamenaný historií i jedinečností svého zachovaného uspořádání.

Hodnocení referátu Loket nad Ohří

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  2 384×
  539 slov

Komentáře k referátu Loket nad Ohří