(13. 5. 1717- 29. 11. 1780)
Uherská královna od roku 1741 a česká od 1743. Dcera Karla Vl. Manželka římskoněmeckého císaře Františka I. Štěpána Lotrinského. Od r. 1740 na základě pragmatické sankce vládkyně habsburské monarchie. Její nástupnická práva zpochybnili zahraniční zájemci o země monarchie (pruský král Friedrich II. Veliký, bavorský kurfiřt Karel Albrecht, podporovaný francouzskými Bourbony) a vyvolali válku o dědictví rakouské, v níž však habsburská monarchie většinu svého území ubránila. Nejcitelnějším neúspěchem byla ztráta Slezska, které připadlo Prusku. Dalšímu pruskému náporu Marie Terezie čelila v sedmileté válce, jejímž výsledkem byl hubertsburský mír, který odstoupení Slezska potvrdil. Neutěšený stav monarchie spolu s novými myšlenkovými proudy ji přivedly k osvícenským reformám. Jejich první vlna ve 2. pol. 40. a na zač. 50. let 18. stol. se týkala centralizace správy monarchie, další byly uskutečněny po sedmileté válce a zasáhly školství (povinná školní docházka), soudnictví, hospodářství a dotkly se sociálních poměrů venkovského poddaného obyvatelstva. Porodila 15 dětí- 11 dcer a 4 syny. V roce 1765 se stal spoluvládcem ovdovělé Marie Terezie její nejstarší syn Josef II. , s jehož radikálními představami o osvícenské vládě však nesouhlasila a až do své smrti udržovala reformní kurs v mírnějším tempu.
Schönbrunn -císařské sídlo ve Vídni. Původně lovecký zámeček z roku 1550. Používán jako letní sídlo Marie Terezie. R. 1683 zničen Turky. 1695 – 1713 zde vybudováno císařské letní sídlo. Rozšířen 1744 – 49 podle vzoru Versailles. Od roku 1996 součást světového kulturního dědictví UNESCO.
28. prosinec 2012
3 861×
236 slov
