Mexiko-Conquista

Podle teorie Čechoameričana ALEŠE HRDLIČKY přišli Indiáni do Ameriky z Asie asi před 20 000-30 000lety přes Beringovu úžinu. Tato teorie je dodnes nejvíce uznávaná i když stále existují další hypotézy.

OLMÉKOVÉ 1200-500př.n.l.
Olmeca znamená v jazyce Aztéků obyvatel země kaučuku. V tomto období žilo v oblasti obývané tímto národem asi 350 000obyvatel. Základem obživy bylo primitivní zemědělství. Typický Olmék byl robustní a menší postavy se sklonem k obezitě, jeho obličej prozrazoval mongoloidní původ. Nejdůležitější lokality jejich kultury jsou La Venta, Tres Zapotes, San Lorenzo, v nich vznikali budovy a sídliště podle předem určených plánů. Olmékové nepoužívali kámen, ale hlínu, z této příčiny se stavby nedochovaly. Sochařství dosáhlo technické a umělecké dokonalosti- nejznámější jsou obrovské 3metrové sochy- hlavy, které představují buď portréty panovníků, bohů, hráčů předkolumbovské košíkové, mimozemšťany či kosmonauty. Olmékové jsou také první národ, který již před 3000lety znal 0 (Římané ji v té době ještě stále neznali).Také se v jejich kultuře zrodil kalendář, největší vynález. Jejich společnost byla homogenní a rozčleněna do sociálních skupin. Víme, že se věnovali obchodu, válečnictví, náboženství, umění, ale nevíme nic o jejich politice. Předpokládá se, že říše nebyla celistvým státem, ale že byla tvořena řadou městských státečků. Příčiny úpadku této civilizace zatím neznáme, ale předpokládáme, že se jednalo o vnitřní rozbroje.

TEOTIHUAKÁNSKÁ SPOLEČNOST 400př.n.l- 750n.l.
městská společnost. 400př.n.l. jenom malé roztroušené osady, které se spojovaly a na přelomu letopočtu oblast nabývala charakteru města. Vznikaly pyramidy Slunce a Měsíce, cesta mrtvých (Mixcoali). Tento stát má veliké mocenské ambice, rozšiřoval se až do Oaxaky a Guatemaly. Architektura- stavby byly z kamene, ale měly vrstvu omítky s nástěnnými malbami, které byly i později velice populární. V letech 350-650n.l. bylo město nejlidnatějším na světě (Řím již ztratil svoji moc a slávu, Konstantinopol zatím nedosahovala takových rozměrů a Čínské město Čchang-an bylo sice mnohem větší, ale řidčeji osídlené. Město bylo rozděleno do 4čtvrtí, které byly tvořeny čtvrtěmi skládající se z rodin žijících vždy v jednom domě. Existovali také 3další sociální skupiny- obchodníci, vojáci(neměli zatím takový význam jako později u Aztéků), kněží. 650-750n.l. bylo město napadeno a vydrancováno, předpokládaní útočníci byli Otomínové, kteří se z nomádského kmene staly organizovaným kmenem. I přesto že bylo město zpustošeno svoji prestiž neztratilo.

MAYOVÉ 300-1542n.l.
nejvyspělejší civilizace obývající Yukatán, jihovýchodní Mexiko, Guatemalu, Honduras, Salvador. Měli vlastní písmo, které se nepodařilo rozluštit. Jejich bohatá literatura byla při conquistě spálena. Zůstali jen 3kodexy, které jsou uchovány v Drážďanech, Madridu a Paříži. Mayové jsou označováni jako „Řekové Nového světa“ a jejich kultura „kulturou intelektuálskou“. V 11.stl. pronikli na jejich území Toltékové a dobyli ho, ale vývoj nebyl přerušen, ale nadále se rozvíjel a obohacoval o Toltécké motivy- Quetzalcoatl (Opeřený had). 12.stl. občanská válka, která rozvrátila tuto civilizaci a když 1467 přírodní katastrofy způsobily smrt 10tisíců obyvatel a v 16.stl. sem Španělé přinesli epidemii neštovic zanikla tato civilizace úplně. Živili se kukuřicí, fazolemi, pěstovali kakao, tabák, bavlnu. Také od Máyů pochází jeden z moderních zvyků, jehož příčinou je „Cha“- gumová pryskyřice, která byla 1.žvýkačkou na světě. Sociální struktura- Vládnoucí muž-Pravý muž, správci městského státu, pomocníci, církevní hodnostáři, svobodní rolníci a zemědělci, otroci. Ve 2pol. 12.stl. za úpadku Toltécké říše se přistěhoval další v tuto dobu bezvýznamný národ Aztékové-Mexikové-Tenochkové.

AZTÉKOVÉ 1350-1521n.l.
nástupci Toltéků. Na své budoucí území přišli z bájného ostrova Aztlan, který je spojován s bájnou Atlantidou. Díky stykům s Toltéky se změnily z barbarského národa na národ kulturní. V 13.stl. dorazili do Mexického údolí, kde byli poraženi Colhuakánci. Ti jim přidělili půdu, kde bylo obrovské množství jedovatých hadů, kteří měli celý národ zahubit, ale Aztékové je pojídali s velkou chutí. 1325 se usadili na ostrůvku Texcoco, který proměnili v město Tenochtitlán. Expanzivní růst v 15.stl. sebou přinesl i rozmach válečnictví. Aztékové chtěli získat přístup k moři a své zajatce získávali za účelem masových obětních rituálů. Cortés odhadoval počet vojáků na 150 000mužů (v tu dobu neměla žádná světová velmoc tak početnou armádu). Styl jejich boje byl – muž proti muži, tento způsob ukazoval na statečnost bojovníka a také byla lepší možnost získání zajatců. Pro boj na dálku se užíval vrhač kopí –atl-atl a také luk a šíp. Postup vyhlašování války byl velice propracovaný, připadalo jim zbabělé a nečestné přepadnout nepřipraveného protivníka. Jejich říše v době svého největšího rozmachu spojovala oba oceány, sever Mexika s Guatemalou, centrem byl Tenochtitlán s panovníkem Moctezumou II. (1503-1520). Základem civilizace bylo zemědělství a silně militarizovaná společnost. V čele stál panovník a 6vládců, kteří měli každý jinou funkci, něco jako v dnešní době ministři. Umění bylo taktéž na vysoké úrovni- architektura, sochařství, malířství, literatura, tanec… Aztékové měli dva druhy škol, pro nižší vrstvy, tam se vyučovalo zemědělství, užívání zbraní, řemesla, a školy pro vyšší vrstvy-literatura, čtení psaní, astronomie… Literatura se dělila do tří útvarů- zprávy o příchodu předků, gnómicko-filozofické texty, poezie-přírodní lyrika, meditativní i milostná. Tato kvetoucí civilizace s městy chrámy, paláci byla ochromena Španěly.

CONQUISTA
Hlavní postavou byl HERNÁN CORTÉS. Narodil se v roce 1485 zchudlému šlechtici v Medellínu v provincii Extremadura. Ve 14letech ho otec poslal na studia do Salamanky, aby se stal právníkem. Mladý Cortés tam ale vedl velice bohatý a bujarý život a po dvou letech se vrátil zpět domů. O několik let později se rozhodl pro vstup do armády, a mezi prapory vojevůdce Gonzala Fernandéze a možností účastnit se zámořských výprav. Vybral si cesty do Nového světa, svoji první příležitost k odplutí promeškal. Jednou v noci chtěl navštívit jistou krasavici a spadla na něho zeď. 1504 se mu ale již podařilo odplout a na lodi Espaňola se seznámil s Diegem Velázquezem. Ten se stal guvernérem na ostrově Kuba a nezapomněl ani na Cortése. Udělil mu půdu s doly a Indiány. Věčně nespokojený Cortés ale řekl: „Nepřijel jsem do Ameriky, abych ryl zemi jako nějaký sedlák. Přijel jsem, abych získal zlato.“ A tak poté co Velázquez na základě zpráv, které přivezli expedice, učinil z Cortése velitele výpravy na západ od Kuby. Velázquez se později snažil zabránit odplutí, nepovedlo se mu to a Cortés i přes jeho výslovný zákaz vyplul. Zastavil se v přístavu Macaca, kde naložil zásoby a odjel na Yukatán, kde se seznámil s Gerónimem de Aguilara, katolickým knězem, který ovládal mayský jazyk. Největším ziskem z Yukatánu byla také tlumočnice, milenka a matka jeho syna Martína, Malinche, kterou Španělé překřtili na Marinu. Malinche ovládala náhuatlu, jazyk Aztéků, a mayštinu, později se naučila i španělsky. Od ní se Cortés dozvídal klíčové informace- věděl o národech, které nenávidí Aztéky, znal pověst o příchodu boha Quetzalcoátla, jehož návrat spadal do tohoto období.Bohové měli být vysocí, světlý s plnovousem.
Doprovázen 2000indiány se 16.8.1519 vypravil do hlavního města Tenochtitlánu. Aztékové je opravdu nejdříve považovali za bohy, nebo jejich vyslanci. Cortés se snažil získat na svoji stranu národy, které nenáviděli Aztéky, to se mu vcelku dařilo třeba mu národa Tlaxcali. Moctezuma poslal za Cortésem zlaté dary, to se však jednalo pozvání Španělů do hlavního města. V Tenochtitlánu byli ubytováni v jednom paláci, tam byl později přestěhován i Moctezuma. Po doručení zprávy o tom, že Velázquez vyslal trestnou výpravu vedenou Pánfilem de Narváezem s 600muži. Cortés zanechal část vojska s velitelem Pedrem de Alvaradou ve městě a sám s vojskem vyrazil vstříc Narváezovi. V bitvě se mu jeho vojáky podařilo přesvědčit na svoji stranu. Mezitím, v době jeho nepřítomnosti, nechal Alvarada zmasakrovat několik set neozbrojených šlechticů a rozzuření Indiáni oblehli palác a po Cortésově příchodu nechali obě skupiny spojit. Cortés se pokusil odvrátit pohromu „použitím“ Moctezumy, ten uposlechl a pronesl řeč, ale odpovědí mu bylo kamení a šípy. Aztékové ho považovali za zrádce. 30.6.1520 Moctezuma zemřel, existují dvě teorie na příčiny jeho smrti- podlehl zraněním, Španělé ho zlikvidovali. Cortés se rozhodl probít se z města a uprchnout. V noci ze 30.6.-1.7.1520 došlo k nejhorší bitvě, která představovala obrovské ztráty na obou stranách. V pověstné Smutné noci (Noche triste) zahynulo ¾ Cortésovy armády, Španělé přišli o všechno získané zlato a dokumentaci. Aztékové učinili osudnou chybu- dali přednost oslavám vítězství před rozdrcením zbylých vojáků. Ti vedli po zotavení tažení do spřátelené Tlaxcaly. U Otumby jim hrozil další střet s Aztéky, ti ač měli mnohonásobnou početní převahu podlehli. Sebevědomí Španělů opět značně zrostlo a rozhodli se znovu dobýt Tenochtitlán. Dorazili do Tlaxcaly, kde naverbovali 50 000Indiánů. Cortés zvolil novou taktiku - nechal postavit flotilu 13lodí-brigantin, proti kterým neměli Aztécké čluny žádnou šanci. Aztékové pod vedením Cuauthemotzina bojovali velice statečně, odolávali tři měsíce. Cortésova taktika byla soustavně ničit domy, čtvrtě a troskami zasypávat kanály a laguny, které později složily jako manipulační plochy pro pěší vojska. 13.8.1521 byli již obránci zesláblí a vyčerpaní. Jedna z brigantin zajala Aztéckého vládce Cuauthemotzina, Cortés ho nechal mučit za účelem prozrazení místa na které je ukryt Aztécký poklad. Poté co Panovník nic neprozradil byl oběšen. Tenochtitlán padl.
Cortés se vrátil do Španělska, kde byl přijat s náležitými poctami. Karel V. mu udělil titul Admirála Jižního moře, Markýze údolí (Oaxaca) a jmenoval ho guvernérem dobytých oblastí. Cortés se na troskách Tenochtitlánu rozhodl vybudovat nové město. Jeho důstojníci si mezitím podrobovali další oblasti. Karel V. se oprávněně obával přílišné nezávislosti nových kolonií a tak dobyvatele nahradil královskými loajálními úředníky. 1540 neměl už Cortés žádný vliv a 1547 zemřel na žaludeční potíže v úplném zapomnění.
PŘÍČINY – technologická převaha, Aztékové také měli panickou hrůzu z koní, Indiánští spojenci-tvořili drtivou část armády, Cortésovi vůdcovské schopnosti, strategické chyby Aztéků, jejich nejednotnost.
KOLONIÁLNÍ SPRÁVA- Karel V. nechal řídit Radu pro Indie- té podléhalo veškeré obyvatelstvo španělských zámořských kolonií. Rada sídlila ve Španělsku a protože cesta přes oceán trvala 6měsíců, nebyla tato rada efektivní výkonná moc. Proto bylo Nové Španělsko rozděleno na místokrálovství a generální kapitanáty. Králové měli stále strach z osamostatňování místokrálů zřídili tzv. audience, soudní dvory určené ke kontrole místokrálů. V Mexiku byl tento dvůr zřízen již v roce 1527.
DŮSLEDKY PRO DOMORODÉ OBYVATELSTVO – pro domorodce byl vpád Španělů naprostá katastrofa- počet obyvatelů před vpádem se odhaduje na 25miliónů poklesl v letech 1519-1568 na 3milióny. Důvodem byla perzekuce ze strany dobyvatelů, nezvyklé fyzické výkony v zemědělství, epidemie přivlečené z Evropy- neštovice. Další důsledek je rozbití aztéckého náboženství a jejich následné pokřesťanštění. První misie františkánů již v roce 1523.
POSTAVENÍ INDIÁNŮ - Hlavním bojovníkem za práva indiánů se stal chiapaský biskup, dominikán Bartolomé de las Casas. Indiáni sice měli svá práva, ale zacházelo se s nimi velice barbarsky.

DOBYTÍ MEXIKA - CONQUISTA

Podle teorie Čechoameričana ALEŠE HRDLIČKY přišli Indiáni do Ameriky z Asie asi před 20000-30000lety přes Beringovu úžinu. Tato teorie je dodnes nejvíce uznávaná i když stále existují další hypotézy.

OLMÉKOVÉ 1200-500př.n.l.
Olmeca znamená v jazyce Aztéků obyvatel země kaučuku. V tomto období žilo v oblasti obývané tímto národem asi 350 000obyvatel. Základem obživy bylo primitivní zemědělství. Typický Olmék byl robustní a menší postavy se sklonem k obezitě, jeho obličej prozrazoval mongoloidní původ. Nejdůležitější lokality jejich kultury jsou La Venta, Tres Zapotes, San Lorenzo, v nich vznikali budovy a sídliště podle předem určených plánů. Olmékové nepoužívali kámen, ale hlínu, z této příčiny se stavby nedochovaly. Sochařství dosáhlo technické a umělecké dokonalosti- nejznámější jsou obrovské 3metrové sochy- hlavy, které představují buď portréty panovníků, bohů, hráče předkolumbovské košíkové, mimozemšťany či kosmonauty. Olmékové jsou také první národ, který již před 3000lety znal 0 (Římané ji v té době ještě stále neznali).Také se v jejich kultuře zrodil kalendář, největší vynález. Jejich společnost byla homogenní a rozčleněna do sociálních skupin. Víme, že se věnovali obchodu, válečnictví, náboženství, umění, ale nevíme nic o jejich politice. Předpokládá se, že říše nebyla celistvým státem, ale že byla tvořena řadou městských státečků. Příčiny úpadku této civilizace zatím neznáme, ale předpokládáme, že se jednalo o vnitřní rozbroje.

TEOTIHUAKÁNSKÁ SPOLEČNOST 400př.n.l- 750n.l.
městská společnost. 400př.n.l. jenom malé roztroušené osady, které se spojovaly a na přelomu letopočtu oblast nabývala charakteru města. Vznikaly pyramidy Slunce a Měsíce, cesta mrtvých (Mixcoali). Tento stát má veliké mocenské ambice, rozšiřoval se až do Oaxaky a Guatemaly. Architektura- stavby byly z kamene, ale měly vrstvu omítky s nástěnnými malbami, které byly i později velice populární. V letech 350-650n.l. bylo město nejlidnatějším na světě (Řím již ztratil svoji moc a slávu, Konstantinopol zatím nedosahovala takových rozměrů a Čínské město Čchang-an bylo sice mnohem větší, ale řidčeji osídlené. Město bylo rozděleno do 4čtvrtí, které byly tvořeny čtvrtěmi skládající se z rodin žijících vždy v jednom domě. Existovali také 3další sociální skupiny- obchodníci, vojáci(neměli zatím takový význam jako později u Aztéků), kněží. 650-750n.l. bylo město napadeno a vydrancováno, předpokládaní útočníci byli Otomínové, kteří se z nomádského kmene staly organizovaným kmenem. I přesto že bylo město zpustošeno svoji prestiž neztratilo.

MAYOVÉ 300-1542n.l.
nejvyspělejší civilizace obývající Yukatán, jihovýchodní Mexiko, Guatemalu, Honduras, Salvador. Měli vlastní písmo, které se nepodařilo rozluštit. Jejich bohatá literatura byla při conquistě spálena. Zůstali jen 3kodexy, které jsou uchovány v Drážďanech, Madridu a Paříži. Mayové jsou označováni jako „Řekové Nového světa“ a jejich kultura „kulturou intelektuálskou“. V 11.stl. pronikli na jejich území Toltékové a dobyli ho, ale vývoj nebyl přerušen, ale nadále se rozvíjel a obohacoval o Toltécké motivy- Quetzalcoatl (Opeřený had). 12.stl. občanská válka, která rozvrátila tuto civilizaci a když 1467 přírodní katastrofy způsobily smrt 10tisíců obyvatel a v 16.stl. sem Španělé přinesli epidemii neštovic zanikla tato civilizace úplně. Živili se kukuřicí, fazolemi, pěstovali kakao, tabák, bavlnu. Také od Máyů pochází jeden z moderních zvyků, jehož příčinou je „Cha“- gumová pryskyřice, která byla 1.žvýkačkou na světě. Sociální struktura- Vládnoucí muž-Pravý muž, správci městského státu, pomocníci, církevní hodnostáři, svobodní rolníci a zemědělci, otroci. Ve 2pol. 12.stl. za úpadku Toltécké říše se přistěhoval další v tuto dobu bezvýznamný národ Aztékové-Mexikové-Tenochkové.

AZTÉKOVÉ 1350-1521n.l.
nástupci Toltéků. Na své budoucí území přišli z bájného ostrova Aztlan, který je spojován s bájnou Atlantidou. Díky stykům s Toltéky se změnily z barbarského národa na národ kulturní. V 13.stl. dorazili do Mexického údolí, kde byli poraženi Colhuakánci. Ti jim přidělili půdu, kde bylo obrovské množství jedovatých hadů, kteří měli celý národ zahubit, ale Aztékové je pojídali s velkou chutí. 1325 se usadili na ostrůvku Texcoco, který proměnili v město Tenochtitlán. Expanzivní růst v 15.stl. sebou přinesl i rozmach válečnictví. Aztékové chtěli získat přístup k moři a své zajatce získávali za účelem masových obětních rituálů. Cortés odhadoval počet vojáků na 150 000mužů (v tu dobu neměla žádná světová velmoc tak početnou armádu). Styl jejich boje byl – muž proti muži, tento způsob ukazoval na statečnost bojovníka a také byla lepší možnost získání zajatců. Pro boj na dálku se užíval vrhač kopí –atl-atl a také luk a šíp. Postup vyhlašování války byl velice propracovaný, připadalo jim zbabělé a nečestné přepadnout nepřipraveného protivníka. Jejich říše v době svého největšího rozmachu spojovala oba oceány, sever Mexika s Guatemalou, centrem byl Tenochtitlán s panovníkem Moctezumou II. (1503-1520). Základem civilizace bylo zemědělství a silně militarizovaná společnost. V čele stál panovník a 6vládců, kteří měli každý jinou funkci, něco jako v dnešní době ministři. Umění bylo taktéž na vysoké úrovni- architektura, sochařství, malířství, literatura, tanec… Aztékové měli dva druhy škol, pro nižší vrstvy, tam se vyučovalo zemědělství, užívání zbraní, řemesla, a školy pro vyšší vrstvy-literatura, čtení psaní, astronomie… Literatura se dělila do tří útvarů- zprávy o příchodu předků, gnómicko-filozofické texty, poezie-přírodní lyrika, meditativní i milostná. Tato kvetoucí civilizace s městy chrámy, paláci byla ochromena Španěly.

CONQUISTA
Hlavní postavou byl HERNÁN CORTÉS. Narodil se v roce 1485 zchudlému šlechtici v Medellínu v provincii Extremadura. Ve 14letech ho otec poslal na studia do Salamanky, aby se stal právníkem. Mladý Cortés tam ale vedl velice bohatý a bujarý život a po dvou letech se vrátil zpět domů. O několik let později se rozhodl pro vstup do armády, a mezi prapory vojevůdce Gonzala Fernandéze a možností účastnit se zámořských výprav. Vybral si cesty do Nového světa, svoji první příležitost k odplutí promeškal. Jednou v noci chtěl navštívit jistou krasavici a spadla na něho zeď. 1504 se mu ale již podařilo odplout a na lodi Espaňola se seznámil s Diegem Velázquezem. Ten se stal guvernérem na ostrově Kuba a nezapomněl ani na Cortése. Udělil mu půdu s doly a Indiány. Věčně nespokojený Cortés ale řekl: „Nepřijel jsem do Ameriky, abych ryl zemi jako nějaký sedlák. Přijel jsem, abych získal zlato.“ A tak poté co Velázquez na základě zpráv, které přivezli expedice, učinil z Cortése velitele výpravy na západ od Kuby. Velázquez se později snažil zabránit odplutí, nepovedlo se mu to a Cortés i přes jeho výslovný zákaz vyplul. Zastavil se v přístavu Macaca, kde naložil zásoby a odjel na Yukatán, kde se seznámil s Gerónimem de Aguilara, katolickým knězem, který ovládal mayský jazyk. Největším ziskem z Yukatánu byla také tlumočnice, milenka a matka jeho syna Martína, Malinche, kterou Španělé překřtili na Marinu. Malinche ovládala náhuatlu, jazyk Aztéků, a mayštinu, později se naučila i španělsky. Od ní se Cortés dozvídal klíčové informace- věděl o národech, které nenávidí Aztéky, znal pověst o příchodu boha Quetzalcoátla, jehož návrat spadal do tohoto období.Bohové měli být vysocí, světlý s plnovousem.
Doprovázen 2000indiány se 16.8.1519 vypravil do hlavního města Tenochtitlánu. Aztékové je opravdu nejdříve považovali za bohy, nebo jejich vyslanci. Cortés se snažil získat na svoji stranu národy, které nenáviděli Aztéky, to se mu vcelku dařilo třeba mu národa Tlaxcali. Moctezuma poslal za Cortésem zlaté dary, to se však jednalo pozvání Španělů do hlavního města. V Tenochtitlánu byli ubytováni v jednom paláci, tam byl později přestěhován i Moctezuma. Po doručení zprávy o tom, že Velázquez vyslal trestnou výpravu vedenou Pánfilem de Narváezem s 600muži. Cortés zanechal část vojska s velitelem Pedrem de Alvaradou ve městě a sám s vojskem vyrazil vstříc Narváezovi. V bitvě se mu jeho vojáky podařilo přesvědčit na svoji stranu. Mezitím, v době jeho nepřítomnosti, nechal Alvarada zmasakrovat několik set neozbrojených šlechticů a rozzuření Indiáni oblehli palác a po Cortésově příchodu nechali obě skupiny spojit. Cortés se pokusil odvrátit pohromu „použitím“ Moctezumy, ten uposlechl a pronesl řeč, ale odpovědí mu bylo kamení a šípy. Aztékové ho považovali za zrádce. 30.6.1520 Moctezuma zemřel, existují dvě teorie na příčiny jeho smrti- podlehl zraněním, Španělé ho zlikvidovali. Cortés se rozhodl probít se z města a uprchnout. V noci ze 30.6.-1.7.1520 došlo k nejhorší bitvě, která představovala obrovské ztráty na obou stranách. V pověstné Smutné noci (Noche triste) zahynulo ¾ Cortésovy armády, Španělé přišli o všechno získané zlato a dokumentaci. Aztékové učinili osudnou chybu- dali přednost oslavám vítězství před rozdrcením zbylých vojáků. Ti vedli po zotavení tažení do spřátelené Tlaxcaly. U Otumby jim hrozil další střet s Aztéky, ti ač měli mnohonásobnou početní převahu podlehli. Sebevědomí Španělů opět značně zrostlo a rozhodli se znovu dobýt Tenochtitlán. Dorazili do Tlaxcaly, kde naverbovali 50 000Indiánů. Cortés zvolil novou taktiku - nechal postavit flotilu 13lodí-brigantin, proti kterým neměli Aztécké čluny žádnou šanci. Aztékové pod vedením Cuauthemotzina bojovali velice statečně, odolávali tři měsíce. Cortésova taktika byla soustavně ničit domy, čtvrtě a troskami zasypávat kanály a laguny, které později složily jako manipulační plochy pro pěší vojska. 13.8.1521 byli již obránci zesláblí a vyčerpaní. Jedna z brigantin zajala Aztéckého vládce Cuauthemotzina, Cortés ho nechal mučit za účelem prozrazení místa na které je ukryt Aztécký poklad. Poté co Panovník nic neprozradil byl oběšen. Tenochtitlán padl.
Cortés se vrátil do Španělska, kde byl přijat s náležitými poctami. Karel V. mu udělil titul Admirála Jižního moře, Markýze údolí (Oaxaca) a jmenoval ho guvernérem dobytých oblastí. Cortés se na troskách Tenochtitlánu rozhodl vybudovat nové město. Jeho důstojníci si mezitím podrobovali další oblasti. Karel V. se oprávněně obával přílišné nezávislosti nových kolonií a tak dobyvatele nahradil královskými loajálními úředníky. 1540 neměl už Cortés žádný vliv a 1547 zemřel na žaludeční potíže v úplném zapomnění.
PŘÍČINY – technologická převaha, Aztékové také měli panickou hrůzu z koní, Indiánští spojenci-tvořili drtivou část armády, Cortésovi vůdcovské schopnosti, strategické chyby Aztéků, jejich nejednotnost.
KOLONIÁLNÍ SPRÁVA- Karel V. nechal řídit Radu pro Indie- té podléhalo veškeré obyvatelstvo španělských zámořských kolonií. Rada sídlila ve Španělsku a protože cesta přes oceán trvala 6měsíců, nebyla tato rada efektivní výkonná moc. Proto bylo Nové Španělsko rozděleno na místokrálovství a generální kapitanáty. Králové měli stále strach z osamostatňování místokrálů zřídili tzv. audience, soudní dvory určené ke kontrole místokrálů. V Mexiku byl tento dvůr zřízen již v roce 1527.
DŮSLEDKY PRO DOMORODÉ OBYVATELSTVO – pro domorodce byl vpád Španělů naprostá katastrofa- počet obyvatelů před vpádem se odhaduje na 25miliónů poklesl v letech 1519-1568 na 3milióny. Důvodem byla perzekuce ze strany dobyvatelů, nezvyklé fyzické výkony v zemědělství, epidemie přivlečené z Evropy- neštovice. Další důsledek je rozbití aztéckého náboženství a jejich následné pokřesťanštění. První misie františkánů již v roce 1523.
POSTAVENÍ INDIÁNŮ – Hlavním bojovníkem za práva indiánů se stal chiapaský biskup, dominikán Bartolomé de las Casas. Indiáni sice měli svá práva, ale zacházelo se s nimi velice barbarsky.

DOBYTÍ MEXIKA - CONQUISTA
Podle teorie Čechoameričana ALEŠE HRDLIČKY přišli Indiáni do Ameriky z Asie asi před 20 000-30 000lety přes Beringovu úžinu. Tato teorie je dodnes nejvíce uznávaná i když stále existují další hypotézy.

OLMÉKOVÉ 1200-500př.n.l.
Olmeca znamená v jazyce Aztéků obyvatel země kaučuku. V tomto období žilo v oblasti obývané tímto národem asi 350 000obyvatel. Základem obživy bylo primitivní zemědělství. Typický Olmék byl robustní a menší postavy se sklonem k obezitě, jeho obličej prozrazoval mongoloidní původ. Nejdůležitější lokality jejich kultury jsou La Venta, Tres Zapotes, San Lorenzo, v nich vznikali budovy a sídliště podle předem určených plánů. Olmékové nepoužívali kámen, ale hlínu, z této příčiny se stavby nedochovaly. Sochařství dosáhlo technické a umělecké dokonalosti- nejznámější jsou obrovské 3metrové sochy- hlavy, které představují buď portréty panovníků, bohů, hráčů předkolumbovské košíkové, mimozemšťany či kosmonauty. Olmékové jsou také první národ, který již před 3000lety znal 0 (Římané ji v té době ještě stále neznali).Také se v jejich kultuře zrodil kalendář, největší vynález. Jejich společnost byla homogenní a rozčleněna do sociálních skupin. Víme, že se věnovali obchodu, válečnictví, náboženství, umění, ale nevíme nic o jejich politice. Předpokládá se, že říše nebyla celistvým státem, ale že byla tvořena řadou městských státečků. Příčiny úpadku této civilizace zatím neznáme, ale předpokládáme, že se jednalo o vnitřní rozbroje.

TEOTIHUAKÁNSKÁ SPOLEČNOST 400př.n.l- 750n.l.
městská společnost. 400př.n.l. jenom malé roztroušené osady, které se spojovaly a na přelomu letopočtu oblast nabývala charakteru města. Vznikaly pyramidy Slunce a Měsíce, cesta mrtvých (Mixcoali). Tento stát má veliké mocenské ambice, rozšiřoval se až do Oaxaky a Guatemaly. Architektura- stavby byly z kamene, ale měly vrstvu omítky s nástěnnými malbami, které byly i později velice populární. V letech 350-650n.l. bylo město nejlidnatějším na světě (Řím již ztratil svoji moc a slávu, Konstantinopol zatím nedosahovala takových rozměrů a Čínské město Čchang-an bylo sice mnohem větší, ale řidčeji osídlené. Město bylo rozděleno do 4čtvrtí, které byly tvořeny čtvrtěmi skládající se z rodin žijících vždy v jednom domě. Existovali také 3další sociální skupiny- obchodníci, vojáci(neměli zatím takový význam jako později u Aztéků), kněží. 650-750n.l. bylo město napadeno a vydrancováno, předpokládaní útočníci byli Otomínové, kteří se z nomádského kmene staly organizovaným kmenem. I přesto že bylo město zpustošeno svoji prestiž neztratilo.

MAYOVÉ 300-1542n.l.
nejvyspělejší civilizace obývající Yukatán, jihovýchodní Mexiko, Guatemalu, Honduras, Salvador. Měli vlastní písmo, které se nepodařilo rozluštit. Jejich bohatá literatura byla při conquistě spálena. Zůstali jen 3kodexy, které jsou uchovány v Drážďanech, Madridu a Paříži. Mayové jsou označováni jako „Řekové Nového světa“ a jejich kultura „kulturou intelektuálskou“. V 11.stl. pronikli na jejich území Toltékové a dobyli ho, ale vývoj nebyl přerušen, ale nadále se rozvíjel a obohacoval o Toltécké motivy- Quetzalcoatl (Opeřený had). 12.stl. občanská válka, která rozvrátila tuto civilizaci a když 1467 přírodní katastrofy způsobily smrt 10tisíců obyvatel a v 16.stl. sem Španělé přinesli epidemii neštovic zanikla tato civilizace úplně. Živili se kukuřicí, fazolemi, pěstovali kakao, tabák, bavlnu. Také od Máyů pochází jeden z moderních zvyků, jehož příčinou je „Cha“- gumová pryskyřice, která byla 1.žvýkačkou na světě. Sociální struktura- Vládnoucí muž-Pravý muž, správci městského státu, pomocníci, církevní hodnostáři, svobodní rolníci a zemědělci, otroci. Ve 2pol. 12.stl. za úpadku Toltécké říše se přistěhoval další v tuto dobu bezvýznamný národ Aztékové-Mexikové-Tenochkové.

AZTÉKOVÉ 1350-1521n.l.
nástupci Toltéků. Na své budoucí území přišli z bájného ostrova Aztlan, který je spojován s bájnou Atlantidou. Díky stykům s Toltéky se změnily z barbarského národa na národ kulturní. V 13.stl. dorazili do Mexického údolí, kde byli poraženi Colhuakánci. Ti jim přidělili půdu, kde bylo obrovské množství jedovatých hadů, kteří měli celý národ zahubit, ale Aztékové je pojídali s velkou chutí. 1325 se usadili na ostrůvku Texcoco, který proměnili v město Tenochtitlán. Expanzivní růst v 15.stl. sebou přinesl i rozmach válečnictví. Aztékové chtěli získat přístup k moři a své zajatce získávali za účelem masových obětních rituálů. Cortés odhadoval počet vojáků na 150 000mužů (v tu dobu neměla žádná světová velmoc tak početnou armádu). Styl jejich boje byl – muž proti muži, tento způsob ukazoval na statečnost bojovníka a také byla lepší možnost získání zajatců. Pro boj na dálku se užíval vrhač kopí –atl-atl a také luk a šíp. Postup vyhlašování války byl velice propracovaný, připadalo jim zbabělé a nečestné přepadnout nepřipraveného protivníka. Jejich říše v době svého největšího rozmachu spojovala oba oceány, sever Mexika s Guatemalou, centrem byl Tenochtitlán s panovníkem Moctezumou II. (1503-1520). Základem civilizace bylo zemědělství a silně militarizovaná společnost. V čele stál panovník a 6vládců, kteří měli každý jinou funkci, něco jako v dnešní době ministři. Umění bylo taktéž na vysoké úrovni- architektura, sochařství, malířství, literatura, tanec… Aztékové měli dva druhy škol, pro nižší vrstvy, tam se vyučovalo zemědělství, užívání zbraní, řemesla, a školy pro vyšší vrstvy-literatura, čtení psaní, astronomie… Literatura se dělila do tří útvarů- zprávy o příchodu předků, gnómicko-filozofické texty, poezie-přírodní lyrika, meditativní i milostná. Tato kvetoucí civilizace s městy chrámy, paláci byla ochromena Španěly.

CONQUISTA
Hlavní postavou byl HERNÁN CORTÉS. Narodil se v roce 1485 zchudlému šlechtici v Medellínu v provincii Extremadura. Ve 14letech ho otec poslal na studia do Salamanky, aby se stal právníkem. Mladý Cortés tam ale vedl velice bohatý a bujarý život a po dvou letech se vrátil zpět domů. O několik let později se rozhodl pro vstup do armády, a mezi prapory vojevůdce Gonzala Fernandéze a možností účastnit se zámořských výprav. Vybral si cesty do Nového světa, svoji první příležitost k odplutí promeškal. Jednou v noci chtěl navštívit jistou krasavici a spadla na něho zeď. 1504 se mu ale již podařilo odplout a na lodi Espaňola se seznámil s Diegem Velázquezem. Ten se stal guvernérem na ostrově Kuba a nezapomněl ani na Cortése. Udělil mu půdu s doly a Indiány. Věčně nespokojený Cortés ale řekl: „Nepřijel jsem do Ameriky, abych ryl zemi jako nějaký sedlák. Přijel jsem, abych získal zlato.“ A tak poté co Velázquez na základě zpráv, které přivezli expedice, učinil z Cortése velitele výpravy na západ od Kuby. Velázquez se později snažil zabránit odplutí, nepovedlo se mu to a Cortés i přes jeho výslovný zákaz vyplul. Zastavil se v přístavu Macaca, kde naložil zásoby a odjel na Yukatán, kde se seznámil s Gerónimem de Aguilara, katolickým knězem, který ovládal mayský jazyk. Největším ziskem z Yukatánu byla také tlumočnice, milenka a matka jeho syna Martína, Malinche, kterou Španělé překřtili na Marinu. Malinche ovládala náhuatlu, jazyk Aztéků, a mayštinu, později se naučila i španělsky. Od ní se Cortés dozvídal klíčové informace- věděl o národech, které nenávidí Aztéky, znal pověst o příchodu boha Quetzalcoátla, jehož návrat spadal do tohoto období.Bohové měli být vysocí, světlý s plnovousem.
Doprovázen 2000indiány se 16.8.1519 vypravil do hlavního města Tenochtitlánu. Aztékové je opravdu nejdříve považovali za bohy, nebo jejich vyslanci. Cortés se snažil získat na svoji stranu národy, které nenáviděli Aztéky, to se mu vcelku dařilo třeba mu národa Tlaxcali. Moctezuma poslal za Cortésem zlaté dary, to se však jednalo pozvání Španělů do hlavního města. V Tenochtitlánu byli ubytováni v jednom paláci, tam byl později přestěhován i Moctezuma. Po doručení zprávy o tom, že Velázquez vyslal trestnou výpravu vedenou Pánfilem de Narváezem s 600muži. Cortés zanechal část vojska s velitelem Pedrem de Alvaradou ve městě a sám s vojskem vyrazil vstříc Narváezovi. V bitvě se mu jeho vojáky podařilo přesvědčit na svoji stranu. Mezitím, v době jeho nepřítomnosti, nechal Alvarada zmasakrovat několik set neozbrojených šlechticů a rozzuření Indiáni oblehli palác a po Cortésově příchodu nechali obě skupiny spojit. Cortés se pokusil odvrátit pohromu „použitím“ Moctezumy, ten uposlechl a pronesl řeč, ale odpovědí mu bylo kamení a šípy. Aztékové ho považovali za zrádce. 30.6.1520 Moctezuma zemřel, existují dvě teorie na příčiny jeho smrti- podlehl zraněním, Španělé ho zlikvidovali. Cortés se rozhodl probít se z města a uprchnout. V noci ze 30.6.-1.7.1520 došlo k nejhorší bitvě, která představovala obrovské ztráty na obou stranách. V pověstné Smutné noci (Noche triste) zahynulo ¾ Cortésovy armády, Španělé přišli o všechno získané zlato a dokumentaci. Aztékové učinili osudnou chybu- dali přednost oslavám vítězství před rozdrcením zbylých vojáků. Ti vedli po zotavení tažení do spřátelené Tlaxcaly. U Otumby jim hrozil další střet s Aztéky, ti ač měli mnohonásobnou početní převahu podlehli. Sebevědomí Španělů opět značně zrostlo a rozhodli se znovu dobýt Tenochtitlán. Dorazili do Tlaxcaly, kde naverbovali 50 000Indiánů. Cortés zvolil novou taktiku - nechal postavit flotilu 13lodí-brigantin, proti kterým neměli Aztécké čluny žádnou šanci. Aztékové pod vedením Cuauthemotzina bojovali velice statečně, odolávali tři měsíce. Cortésova taktika byla soustavně ničit domy, čtvrtě a troskami zasypávat kanály a laguny, které později složily jako manipulační plochy pro pěší vojska. 13.8.1521 byli již obránci zesláblí a vyčerpaní. Jedna z brigantin zajala Aztéckého vládce Cuauthemotzina, Cortés ho nechal mučit za účelem prozrazení místa na které je ukryt Aztécký poklad. Poté co Panovník nic neprozradil byl oběšen. Tenochtitlán padl.
Cortés se vrátil do Španělska, kde byl přijat s náležitými poctami. Karel V. mu udělil titul Admirála Jižního moře, Markýze údolí (Oaxaca) a jmenoval ho guvernérem dobytých oblastí. Cortés se na troskách Tenochtitlánu rozhodl vybudovat nové město. Jeho důstojníci si mezitím podrobovali další oblasti. Karel V. se oprávněně obával přílišné nezávislosti nových kolonií a tak dobyvatele nahradil královskými loajálními úředníky. 1540 neměl už Cortés žádný vliv a 1547 zemřel na žaludeční potíže v úplném zapomnění.
PŘÍČINY – technologická převaha, Aztékové také měli panickou hrůzu z koní, Indiánští spojenci-tvořili drtivou část armády, Cortésovi vůdcovské schopnosti, strategické chyby Aztéků, jejich nejednotnost.
KOLONIÁLNÍ SPRÁVA- Karel V. nechal řídit Radu pro Indie- té podléhalo veškeré obyvatelstvo španělských zámořských kolonií. Rada sídlila ve Španělsku a protože cesta přes oceán trvala 6měsíců, nebyla tato rada efektivní výkonná moc. Proto bylo Nové Španělsko rozděleno na místokrálovství a generální kapitanáty. Králové měli stále strach z osamostatňování místokrálů zřídili tzv. audience, soudní dvory určené ke kontrole místokrálů. V Mexiku byl tento dvůr zřízen již v roce 1527.
DŮSLEDKY PRO DOMORODÉ OBYVATELSTVO – pro domorodce byl vpád Španělů naprostá katastrofa- počet obyvatelů před vpádem se odhaduje na 25miliónů poklesl v letech 1519-1568 na 3milióny. Důvodem byla perzekuce ze strany dobyvatelů, nezvyklé fyzické výkony v zemědělství, epidemie přivlečené z Evropy- neštovice. Další důsledek je rozbití aztéckého náboženství a jejich následné pokřesťanštění. První misie františkánů již v roce 1523.
POSTAVENÍ INDIÁNŮ - Hlavním bojovníkem za práva indiánů se stal chiapaský biskup, dominikán Bartolomé de las Casas. Indiáni sice měli svá práva, ale zacházelo se s nimi velice barbarsky.

DOBYTÍ MEXIKA - CONQUISTA

Podle teorie Čechoameričana ALEŠE HRDLIČKY přišli Indiáni do Ameriky z Asie asi před 20000-30000lety přes Beringovu úžinu. Tato teorie je dodnes nejvíce uznávaná i když stále existují další hypotézy.

OLMÉKOVÉ 1200-500př.n.l.
Olmeca znamená v jazyce Aztéků obyvatel země kaučuku. V tomto období žilo v oblasti obývané tímto národem asi 350 000obyvatel. Základem obživy bylo primitivní zemědělství. Typický Olmék byl robustní a menší postavy se sklonem k obezitě, jeho obličej prozrazoval mongoloidní původ. Nejdůležitější lokality jejich kultury jsou La Venta, Tres Zapotes, San Lorenzo, v nich vznikali budovy a sídliště podle předem určených plánů. Olmékové nepoužívali kámen, ale hlínu, z této příčiny se stavby nedochovaly. Sochařství dosáhlo technické a umělecké dokonalosti- nejznámější jsou obrovské 3metrové sochy- hlavy, které představují buď portréty panovníků, bohů, hráče předkolumbovské košíkové, mimozemšťany či kosmonauty. Olmékové jsou také první národ, který již před 3000lety znal 0 (Římané ji v té době ještě stále neznali).Také se v jejich kultuře zrodil kalendář, největší vynález. Jejich společnost byla homogenní a rozčleněna do sociálních skupin. Víme, že se věnovali obchodu, válečnictví, náboženství, umění, ale nevíme nic o jejich politice. Předpokládá se, že říše nebyla celistvým státem, ale že byla tvořena řadou městských státečků. Příčiny úpadku této civilizace zatím neznáme, ale předpokládáme, že se jednalo o vnitřní rozbroje.

TEOTIHUAKÁNSKÁ SPOLEČNOST 400př.n.l- 750n.l.
městská společnost. 400př.n.l. jenom malé roztroušené osady, které se spojovaly a na přelomu letopočtu oblast nabývala charakteru města. Vznikaly pyramidy Slunce a Měsíce, cesta mrtvých (Mixcoali). Tento stát má veliké mocenské ambice, rozšiřoval se až do Oaxaky a Guatemaly. Architektura- stavby byly z kamene, ale měly vrstvu omítky s nástěnnými malbami, které byly i později velice populární. V letech 350-650n.l. bylo město nejlidnatějším na světě (Řím již ztratil svoji moc a slávu, Konstantinopol zatím nedosahovala takových rozměrů a Čínské město Čchang-an bylo sice mnohem větší, ale řidčeji osídlené. Město bylo rozděleno do 4čtvrtí, které byly tvořeny čtvrtěmi skládající se z rodin žijících vždy v jednom domě. Existovali také 3další sociální skupiny- obchodníci, vojáci(neměli zatím takový význam jako později u Aztéků), kněží. 650-750n.l. bylo město napadeno a vydrancováno, předpokládaní útočníci byli Otomínové, kteří se z nomádského kmene staly organizovaným kmenem. I přesto že bylo město zpustošeno svoji prestiž neztratilo.

MAYOVÉ 300-1542n.l.
nejvyspělejší civilizace obývající Yukatán, jihovýchodní Mexiko, Guatemalu, Honduras, Salvador. Měli vlastní písmo, které se nepodařilo rozluštit. Jejich bohatá literatura byla při conquistě spálena. Zůstali jen 3kodexy, které jsou uchovány v Drážďanech, Madridu a Paříži. Mayové jsou označováni jako „Řekové Nového světa“ a jejich kultura „kulturou intelektuálskou“. V 11.stl. pronikli na jejich území Toltékové a dobyli ho, ale vývoj nebyl přerušen, ale nadále se rozvíjel a obohacoval o Toltécké motivy- Quetzalcoatl (Opeřený had). 12.stl. občanská válka, která rozvrátila tuto civilizaci a když 1467 přírodní katastrofy způsobily smrt 10tisíců obyvatel a v 16.stl. sem Španělé přinesli epidemii neštovic zanikla tato civilizace úplně. Živili se kukuřicí, fazolemi, pěstovali kakao, tabák, bavlnu. Také od Máyů pochází jeden z moderních zvyků, jehož příčinou je „Cha“- gumová pryskyřice, která byla 1.žvýkačkou na světě. Sociální struktura- Vládnoucí muž-Pravý muž, správci městského státu, pomocníci, církevní hodnostáři, svobodní rolníci a zemědělci, otroci. Ve 2pol. 12.stl. za úpadku Toltécké říše se přistěhoval další v tuto dobu bezvýznamný národ Aztékové-Mexikové-Tenochkové.

AZTÉKOVÉ 1350-1521n.l.
nástupci Toltéků. Na své budoucí území přišli z bájného ostrova Aztlan, který je spojován s bájnou Atlantidou. Díky stykům s Toltéky se změnily z barbarského národa na národ kulturní. V 13.stl. dorazili do Mexického údolí, kde byli poraženi Colhuakánci. Ti jim přidělili půdu, kde bylo obrovské množství jedovatých hadů, kteří měli celý národ zahubit, ale Aztékové je pojídali s velkou chutí. 1325 se usadili na ostrůvku Texcoco, který proměnili v město Tenochtitlán. Expanzivní růst v 15.stl. sebou přinesl i rozmach válečnictví. Aztékové chtěli získat přístup k moři a své zajatce získávali za účelem masových obětních rituálů. Cortés odhadoval počet vojáků na 150 000mužů (v tu dobu neměla žádná světová velmoc tak početnou armádu). Styl jejich boje byl – muž proti muži, tento způsob ukazoval na statečnost bojovníka a také byla lepší možnost získání zajatců. Pro boj na dálku se užíval vrhač kopí –atl-atl a také luk a šíp. Postup vyhlašování války byl velice propracovaný, připadalo jim zbabělé a nečestné přepadnout nepřipraveného protivníka. Jejich říše v době svého největšího rozmachu spojovala oba oceány, sever Mexika s Guatemalou, centrem byl Tenochtitlán s panovníkem Moctezumou II. (1503-1520). Základem civilizace bylo zemědělství a silně militarizovaná společnost. V čele stál panovník a 6vládců, kteří měli každý jinou funkci, něco jako v dnešní době ministři. Umění bylo taktéž na vysoké úrovni- architektura, sochařství, malířství, literatura, tanec… Aztékové měli dva druhy škol, pro nižší vrstvy, tam se vyučovalo zemědělství, užívání zbraní, řemesla, a školy pro vyšší vrstvy-literatura, čtení psaní, astronomie… Literatura se dělila do tří útvarů- zprávy o příchodu předků, gnómicko-filozofické texty, poezie-přírodní lyrika, meditativní i milostná. Tato kvetoucí civilizace s městy chrámy, paláci byla ochromena Španěly.

CONQUISTA
Hlavní postavou byl HERNÁN CORTÉS. Narodil se v roce 1485 zchudlému šlechtici v Medellínu v provincii Extremadura. Ve 14letech ho otec poslal na studia do Salamanky, aby se stal právníkem. Mladý Cortés tam ale vedl velice bohatý a bujarý život a po dvou letech se vrátil zpět domů. O několik let později se rozhodl pro vstup do armády, a mezi prapory vojevůdce Gonzala Fernandéze a možností účastnit se zámořských výprav. Vybral si cesty do Nového světa, svoji první příležitost k odplutí promeškal. Jednou v noci chtěl navštívit jistou krasavici a spadla na něho zeď. 1504 se mu ale již podařilo odplout a na lodi Espaňola se seznámil s Diegem Velázquezem. Ten se stal guvernérem na ostrově Kuba a nezapomněl ani na Cortése. Udělil mu půdu s doly a Indiány. Věčně nespokojený Cortés ale řekl: „Nepřijel jsem do Ameriky, abych ryl zemi jako nějaký sedlák. Přijel jsem, abych získal zlato.“ A tak poté co Velázquez na základě zpráv, které přivezli expedice, učinil z Cortése velitele výpravy na západ od Kuby. Velázquez se později snažil zabránit odplutí, nepovedlo se mu to a Cortés i přes jeho výslovný zákaz vyplul. Zastavil se v přístavu Macaca, kde naložil zásoby a odjel na Yukatán, kde se seznámil s Gerónimem de Aguilara, katolickým knězem, který ovládal mayský jazyk. Největším ziskem z Yukatánu byla také tlumočnice, milenka a matka jeho syna Martína, Malinche, kterou Španělé překřtili na Marinu. Malinche ovládala náhuatlu, jazyk Aztéků, a mayštinu, později se naučila i španělsky. Od ní se Cortés dozvídal klíčové informace- věděl o národech, které nenávidí Aztéky, znal pověst o příchodu boha Quetzalcoátla, jehož návrat spadal do tohoto období.Bohové měli být vysocí, světlý s plnovousem.
Doprovázen 2000indiány se 16.8.1519 vypravil do hlavního města Tenochtitlánu. Aztékové je opravdu nejdříve považovali za bohy, nebo jejich vyslanci. Cortés se snažil získat na svoji stranu národy, které nenáviděli Aztéky, to se mu vcelku dařilo třeba mu národa Tlaxcali. Moctezuma poslal za Cortésem zlaté dary, to se však jednalo pozvání Španělů do hlavního města. V Tenochtitlánu byli ubytováni v jednom paláci, tam byl později přestěhován i Moctezuma. Po doručení zprávy o tom, že Velázquez vyslal trestnou výpravu vedenou Pánfilem de Narváezem s 600muži. Cortés zanechal část vojska s velitelem Pedrem de Alvaradou ve městě a sám s vojskem vyrazil vstříc Narváezovi. V bitvě se mu jeho vojáky podařilo přesvědčit na svoji stranu. Mezitím, v době jeho nepřítomnosti, nechal Alvarada zmasakrovat několik set neozbrojených šlechticů a rozzuření Indiáni oblehli palác a po Cortésově příchodu nechali obě skupiny spojit. Cortés se pokusil odvrátit pohromu „použitím“ Moctezumy, ten uposlechl a pronesl řeč, ale odpovědí mu bylo kamení a šípy. Aztékové ho považovali za zrádce. 30.6.1520 Moctezuma zemřel, existují dvě teorie na příčiny jeho smrti- podlehl zraněním, Španělé ho zlikvidovali. Cortés se rozhodl probít se z města a uprchnout. V noci ze 30.6.-1.7.1520 došlo k nejhorší bitvě, která představovala obrovské ztráty na obou stranách. V pověstné Smutné noci (Noche triste) zahynulo ¾ Cortésovy armády, Španělé přišli o všechno získané zlato a dokumentaci. Aztékové učinili osudnou chybu- dali přednost oslavám vítězství před rozdrcením zbylých vojáků. Ti vedli po zotavení tažení do spřátelené Tlaxcaly. U Otumby jim hrozil další střet s Aztéky, ti ač měli mnohonásobnou početní převahu podlehli. Sebevědomí Španělů opět značně zrostlo a rozhodli se znovu dobýt Tenochtitlán. Dorazili do Tlaxcaly, kde naverbovali 50 000Indiánů. Cortés zvolil novou taktiku - nechal postavit flotilu 13lodí-brigantin, proti kterým neměli Aztécké čluny žádnou šanci. Aztékové pod vedením Cuauthemotzina bojovali velice statečně, odolávali tři měsíce. Cortésova taktika byla soustavně ničit domy, čtvrtě a troskami zasypávat kanály a laguny, které později složily jako manipulační plochy pro pěší vojska. 13.8.1521 byli již obránci zesláblí a vyčerpaní. Jedna z brigantin zajala Aztéckého vládce Cuauthemotzina, Cortés ho nechal mučit za účelem prozrazení místa na které je ukryt Aztécký poklad. Poté co Panovník nic neprozradil byl oběšen. Tenochtitlán padl.
Cortés se vrátil do Španělska, kde byl přijat s náležitými poctami. Karel V. mu udělil titul Admirála Jižního moře, Markýze údolí (Oaxaca) a jmenoval ho guvernérem dobytých oblastí. Cortés se na troskách Tenochtitlánu rozhodl vybudovat nové město. Jeho důstojníci si mezitím podrobovali další oblasti. Karel V. se oprávněně obával přílišné nezávislosti nových kolonií a tak dobyvatele nahradil královskými loajálními úředníky. 1540 neměl už Cortés žádný vliv a 1547 zemřel na žaludeční potíže v úplném zapomnění.
PŘÍČINY – technologická převaha, Aztékové také měli panickou hrůzu z koní, Indiánští spojenci-tvořili drtivou část armády, Cortésovi vůdcovské schopnosti, strategické chyby Aztéků, jejich nejednotnost.
KOLONIÁLNÍ SPRÁVA- Karel V. nechal řídit Radu pro Indie- té podléhalo veškeré obyvatelstvo španělských zámořských kolonií. Rada sídlila ve Španělsku a protože cesta přes oceán trvala 6měsíců, nebyla tato rada efektivní výkonná moc. Proto bylo Nové Španělsko rozděleno na místokrálovství a generální kapitanáty. Králové měli stále strach z osamostatňování místokrálů zřídili tzv. audience, soudní dvory určené ke kontrole místokrálů. V Mexiku byl tento dvůr zřízen již v roce 1527.
DŮSLEDKY PRO DOMORODÉ OBYVATELSTVO – pro domorodce byl vpád Španělů naprostá katastrofa- počet obyvatelů před vpádem se odhaduje na 25miliónů poklesl v letech 1519-1568 na 3milióny. Důvodem byla perzekuce ze strany dobyvatelů, nezvyklé fyzické výkony v zemědělství, epidemie přivlečené z Evropy- neštovice. Další důsledek je rozbití aztéckého náboženství a jejich následné pokřesťanštění. První misie františkánů již v roce 1523.
POSTAVENÍ INDIÁNŮ – Hlavním bojovníkem za práva indiánů se stal chiapaský biskup, dominikán Bartolomé de las Casas. Indiáni sice měli svá práva, ale zacházelo se s nimi velice barbarsky.

Hodnocení referátu Mexiko-Conquista

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  2 305×
  6900 slov

Komentáře k referátu Mexiko-Conquista