Meziválečné období a světová hospodářská krize 30. let

Meziválečné období a světová hospodářská krize 30. letSpolečenské změny po I. světové válceV roce 1920 byla zahájena činnost Společnosti národů, jejímž iniciátorem byl americký prezident Thomas Wilson a jejíž založení bylo jedním z článků versailleské smlouvy. Za hlavní cíl si kladla udržení trvalého světového míru, ve skutečnosti se však ukázala být naprosto neschopnou proti budoucím agresím. Jako nejsilnější průmyslovou a finanční velmocí z I. světové války vyšlo USA, přesunula se sem téměř polovina světových zásob zlata. Evropa se stala velkým dlužníkem, protože USA zásobovalo během války Evropu hlavně zbraněmi a potravinami.V meziválečném období učinily velké kroky věda a technika. Vliv vědy začal zasahovat do výroby mnohem více. Velký rozvoj zaznamenal hlavně chemický a elektrotechnický průmysl. Život lidí byl obohacen rozhlasem, masově se začal šířit automobilismus, v zemědělství se začala čím dál více zavádět mechanizace. Rozvoj zaznamenala také letecká doprava a jaderná fyzika. Výroba se však opožďovala za vědou. Nejeden vynález došel praktického uplatnění až za druhé světové války. Ve dvacátých letech průmyslová výroba rychle rostla, avšak v roce 1932 byla průmyslová výroba v důsledku světové hospodářské krize, s výjimkou Japonska, všude pod předválečnou úrovní. Naproti tomu v Sovětském svazu výroba v tomto období rostla, ovšem na úkor venkova.20. léta byla pro některé obdobím prosperity, pro jiné pochybami. Nastupuje nová generace lidí, která uznává pokrok a řídí se rozumem. Po roce 1922 začala průmyslová výroba v celém světě stoupat. Tento vzestup měl v každé zemi jinou podobu. Z velmocí měla v tomto období největší obtíže Velká Británie, kde sice mírně rostla průmyslová výroba, ale neuplatňoval se zde technický pokrok. Oproti tomu v Německu vzrostla kapacita průmyslové výroby o 40 %. Vzestup a pád republikánů v USA Ve středu poválečné pozornosti stála americká ekonomika. Symbolem dvacátých let se stal růst výroby automobilů, spjatý se jménem Henryho Forda (vyráběl levná auta). Byl zde velký rozvoj kinematografie a kultury vůbec. Střední vrstvy se zaměřily na podnikání v nových oborech. Amerika ve dvacátých letech zaznamenala silný hospodářský rozvoj. Na trh přišla záplava nového zboží, které si mohl dovolit každý. Byl to důkaz dokonalosti a hospodářské stability. Trh začal být postupem času silně přesycený. V USA se velmi rychle rozšířilo filmové umění a Hollywood začal produkovat stovky filmů. Stejně tak bylo populární rozhlasové vysílání. Odlišnou kapitolou byla technika. Velký rozvoj zaznamenal, ale také letecký průmysl. Krach na Wall Streetu V Americe převládal názor, že americké podnikání vstoupilo do nové éry trvalého růstu. Do roku 1927 hodnota akcií na burze rostla. Snížení daní uvolnilo peníze, které si s pomocí makléřských domů našly cestu na Wall Street. V roce 1927 bytová výstavba a odbyt automobilů dohnaly poptávku, podnikům narostly zásoby a snížilo se tempo spotřeby. Rok 1929 se již vyznačoval poklesem výroby a zaměstnanosti a zhoršením dalších ukazatelů hospodářské činnosti. Obchod na burze přesto kvetl avšak finančníky a makléře, kteří radili k opatrnosti, nikdo nenaslouchal. Dne 4. září se ceny akcií otřásly a den nato klesly. Trh se doklopýtal do října, pokles pokračoval až do 2.10. Příští den se ceny akcií zhroutily a den nato (24.10.1929 - Černý čtvrtek) vypuklo divoké úsilí zbavit se jich. Bankéři vytvořili sdružení a ceny se stabilizovaly. Úterý 29. října se stalo nejtemnějším dnem v historii burzy. Prudký pokles cen pokračoval protože makléři začali prodávat akcie. Během října klesla hodnota akcií na newyorské burze v průměru o 37 %. V březnu 1939 představovala hodnota akcií pouhých 20 % z doby vrcholného rozmachu burzy. Rostla nezaměstnanost. Od roku 1929 do roku 1933 se zvýšila z 1,6 na 12,8 milionů. V tomto období ve Spojených státech zaniklo devět tisíc bank, zavíraly se továrny a doly, byly prodány tisíce farem. Krize se šířila do dalších zemí, zejména těch, jejichž hospodářství bylo nejvíce závislé na USA, ale brzy zasáhla s větší či menší intenzitou všechny země a stala se krizí světovou.Průmyslovou krizi provázely hluboké finanční a agrární krize. Světová průmyslová výroba poklesla celkem o 38 %, zahraniční obchod o 34 % a počet nezaměstnaných se pohyboval okolo 40 miliónů osob. Hospodářská krize ČeskoslovenskaČeskoslovensko bylo po hospodářské stránce nejsilnějším nástupnickým státem Rakouska-Uherska. Asi 70 % veškeré průmyslové výroby bývalé monarchie bylo soustředěno v českých zemích. V technické výrobě se začala uplatňovat racionalizace, která vnášela moderní technické prvky (pásová výroba). Příkladem byly Baťovy závody ve Zlíně. Zvyšovala se úloha strojírenství spolu s hutnictvím a zbrojní výrobou. Byly zde vytvořeny příznivé podmínky k pronikání zahraničního kapitálu. Také Československo bylo zasaženo velmi těžce hospodářskou krizí. Průmyslová výroba klesala až do roku 1933, kdy byla o 40 % nižší než koncem dvacátých let. Drobní podnikatelé hromadně bankrotovali. Obava před ztrátou práce způsobila pokles stávek dělníků, zato vzrostly demonstrace nezaměstnaných. Postupně se začala měnit československá zahraniční politika. V červnu 1934 navázala ČSR se Sovětským svazem diplomatické styky. Zároveň se začalo budovat opevnění na hranicích s Německem. V této době se znovu začíná zvyšovat průmyslová výroba.Krize v USA Prezident Hoover nechtěl přihlížet zkáze své země s rukama v klíně. Byl přesvědčen, že lidé si potřebují věřit. V jednom projevu za druhým nabádal veřejnost, aby neztrácela naději a vyzýval podnikatele, aby nezavírali své továrny a obchody, nesnižovali mzdy, nepropouštěli zaměstnance. Zrychlil tempo veřejných prací s úmyslem vytvořit pracovní příležitosti, avšak na toto nestačily finance ze státní pokladny. Kongres schválil mírné snížení daní, aby zvýšil kupní sílu obyvatelstva. V polovině roku 1931 se ekonomické ukazatele zlepšily a znovu ožila naděje na hospodářský vzestup. Jenže v květnu 1931 způsobil pád největší rakouské banky finanční paniku ve střední Evropě. Obecný nedostatek donutil evropské země stáhnout své zlato z amerických bank a prodávat pod cenou americké cenné papíry. Jedna evropská země za druhou opouštěla zlatý standard. Tento vývoj v zahraničí jen zhoršil úpadek amerického hospodářství. Také zemědělství stále více upadávalo. Přestože bankovní krize pominula, dál přetrvával akutní problém zadluženosti zemědělců a majitelů domů, které byly zatíženy hypotékami. Roosevelt vydal zákon o půjčkách a snížil úrok při hypotékách. Snažil se též pomoci obyčejným lidem, kteří přišli o práci.Vykonávaly se různé práce v lesích, parcích, rekreačních oblastech.V USA byly uzavřeny všechny banky a jen část z nich, dostala souhlas k znovuotevření. Byl zakázán vývoz zlata a stříbra ze země a byly sníženy mzdy a důchody státních zaměstnanců a takto uspořených prostředků bylo užito k pomoci nezaměstnaným. Roosevelt, prohlásil, že tyto reformy přinesou "nový úděl" občanům a proto se tato soustava státních opatření k odstranění hospodářské krize v USA nazývá "New Deal." V listopadu 1933 vznikla Správa pro veřejně prospěšné práce, jejíž vznik byl prvním rozsáhlým experimentálním programem federální pomoci v podobě nabídky práce. Správa nabídla veřejně prospěšné práce lidem, jimž se doposud nepodařilo nalézt zaměstnání - hrabání listí, kopání příkopů, opravy silnic, modernizaci budov a zaměstnala mnoho lidí jako učitele na venkovských školách, čímž podpořila i program vzdělávání.Roosevelt dával přednost pomoci v podobě nabídky pracovních příležitostí před přímou peněžní podporou jednotlivcům. Snažil se též postavit na nohy zemědělství a průmysl. Snížil produkci bavlny a pšenice a zvýšil ceny na trhu. Zabránil tak převýšení poptávky nabídkou. Propad krizových let byl zastaven. Důsledky světové hospodářské krize v Evropě a v koloniálních zemích V Anglii hospodářská krize zasáhla nejvíce tradiční průmyslová odvětví - hornictví, hutnictví, loďařství. Krize zde však neměla tak dramatický průběh. V Japonsku se důsledky krize projevily rostoucím napětím ve vládě. Koloniální a závislé země byly rovněž zasaženy krizí, která se projevila vykořisťováním obyvatelstva. Zbídačení obyvatelstva vedlo k jeho revolučním výbuchům. Velmi složitá situace se vytvořila na Středním východě. Slabý průmysl nemohl konkurovat dováženému zboží a upadal, mzdy začaly klesat a rostla nezaměstnanost. Mnoho zemí se začalo orientovat na západní mocnosti, zejména na Anglii a Francii. K politickým změnám došlo také v Latinské Americe. Krize na jedné straně přinesla latinskoamerickým zemím určité hospodářské osamostatnění, řada z nich začala budovat vlastní průmysl, ale na straně druhé posílila snahy kapitalistických mocností o hospodářské ovládnutí Latinské Ameriky. Fašistické hnutí v Evropě Ničivé důsledky světové hospodářské krize dolehly v Evropě v největší míře na Německo. Sociální nespokojenost rostla, hrozila revolučním výbuchem a vytvořila živnou půdu pro Hitlerovy NSDAP. Hitler si získával masy lidí slibem vybudování nové německé společnosti. V červencových volbách 1932 se NSDAP stala nejsilnější stranou v Německu. Hitler se snažil získat místo říšského kancléře, což se mu podařilo 30.1.1933. Fašismus v Německu slavil své první vítězství. Postupně se nacistům povedlo ovládnout celý státní aparát. Hitler požadoval sjednocení všech Němců ve velkoněmecké říši. Veškeré hospodářství se podřizuje vojenským účelům a vytvoření moderní útočné armády. Cílem nacistické moci bylo sjednotit všechny Němce do jednoho nacistického státu. V zájmu tohoto plánu Německo 13.3.1938 vojensky připojilo Rakousko a připravovalo útok na Československo a Polsko, což se mu v září 1938 povedlo a tím rozpoutalo nejhorší a nejkrutější válku v historii.

Hodnocení referátu Meziválečné období a světová hospodářská krize 30. let

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  7 391×
  1419 slov

Komentáře k referátu Meziválečné období a světová hospodářská krize 30. let