Mezopotámští vládci

Sargon I.

Kolem roku 2340 př. K. byla ukončena nadvláda Sumerů a jeden z úředníků semitského původu se prohlásil za krále. Přijal nové jméno – Sargon I. zvaný Akkadský. Ten založil Akkadskou říši ve střední Mezopotámii s hlavním městem Akkadem. Sargon I. Byl nazýván vládcem čtyř světových stran. Podnikal válečná tažení, která směřovala až k pobřeží Černého a Středozemního moře. Sargon dobyl velká území, která však neuměl spravovat a ve kterých neměl vliv. Proto mu dobývání přineslo jen kořist a ochranu karavan. Učinil dokonce i pokus o centralizovaný stát, ale na to byl příliš slabý panovník. Byl považován za prvního velkého panovníka. Vládl celých 56 let.

Chammurapi ( 1792 – 1750 př. K. )

Byl panovníkem v Babylónské říši. Sjednotil jižní Mezopotámii a přechodně získal i Aššur a Ninive. Známější je však díky zákoníku, který sestavil. Zákoník obsahuje 282 paragrafů, za co udělovat trest. Je vytesán do 2 1/4 m vysokého černého dioritu. Obsahoval konkrétní, často kruté tresty za konkrétní činy, byl psán v zásadě oko za oko, zub za zub. Obyvatelstvo se podle něj dělí do tří skupin. Chammurapiho zákoník je považován za jeden z prvních psaných zákoníků na světě. Za nejstarší je považován zákoník uruckého krále Urnammua. Po smrti Chammurapiho říše upadá.

Nabukadnesar II.

Vládl v Novobabylónské říši kolem 6. století př. K. Nabukadnesar II. dobyl roku 527 př. K. Jeruzalém. Bylo odvedeno 70 000 zajatců spolu s králem Jeruzaléma Jákajínem. Dále ovládl Sýrii a Palestinu. Za Nabukadnesara II. byl Babylón středem východní vzdělanosti. Tehdy byl pořízen seznam hvězd, bylo určeno 7 planet, vypočítáváno zatmění Slunce, vědecky studována příroda. Babylón se stal nedobytným místem. Měl tři řady hradeb a vodní příkop. Paláce používaly glazurové cihly. V Babylónu byly postavené visuté zahrady a postaven stupňovitý chrám boha Nabu, znám též jako Babylónská věž. Po smrti Nabukadnesara II. však dochází k úpadku říše, ze severu přicházejí Peršané v čele s králem Kýrosem, v roce 593 př. K. se Babylón vzdal Peršanům bez boje.

Gudea ( 2144 – 2124 př. K. )

Byl panovníkem tzv. II. dynastie z Lagaše. Byl nejznámějším a nejslavnějším panovníkem malého království, kde nejvzdálenější města ležela 50 km od Lagaše – centra království. Za vlády Gudei nastala velká stavební aktivita, období velkého hospodářského a kulturního rozkvětu.

Dynastie však splynula a stala se součástí III. Dynastie z Uru. Tuto dynastii založil správce města Uru Ur-Nammu. Dobývá řadu babylónských měst : Uruk, Lagaš aj.

Syn Ur-Nammua Ur-Namma Šulgi ovládl celou Babylónii, Asýrii. Zavedl řadu reforem, jejichž cílem byl centralizovaný stát : obnova božského kultu krále, zavedeny písařské školy, jednotný systém měr a vah, jednotný kalendář ( tzv. říšský ).

Šulgiho nástupci měli mnoho práce se zajištěním obrany, neboť ve druhé polovině 3. tisíciletí př. K. ze západu pronikají kočovné semitské kmeny Amorejců, Elanitů, Churitů aj.

Hodnocení referátu Mezopotámští vládci

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  2 608×
  448 slov

Komentáře k referátu Mezopotámští vládci