1526 – zahynul u Moháče v bažinách Ludvík Jagellonský, volný český a uherský trůn,
český trůn – domácí i zahraniční kandidáti: Němci, Poláci, rakouský arcivévoda - Ferdinand Habsburský – velmi schopný, zvolen českými stavy králem
důvody: dobrý řečník, manželka Anna Jagellonská /sestra Ludvíka/ - domluvený sňatek, postavil Belveder = Letohrádek královny Anny
bratr císaře Karla V.
příslušník silného rodu, úspěšně čelil x Turkům
sliby: dodržování kompaktát, ochrana katolíků a kališníků, zájmy šlechty, podporovat práva měst, sídlo v Praze, čeští rádci, slíbil zaplatit polovinu dluhu Jagellonců
V říjnu 1526 – zvolen Ferdinand českým králem
Vychován ve Španělsku /přísná, kvalitní výchova/, schopný, vzdělaný
Uhry: králem chce být Ján Zápolsky sedmihradský vévoda, podporuje ho nižší šlechta
Listopad 1526 – králem
Za Ferdinandem vyšší šlechta -> prosinec 1526 králem -> válka o korunu, účastní se i turecký sultán Sulejman II.
1547 – rozpad Uher na 3 části:
1. Sedmihradsko – potomci Jána Zápolského
2. budínský pašalík /střed/ – Turci
3. Uherské království /Slovensko, Zadunají, Chorvatsko/ - Habsburkové
Ferdinand – český, maďarský král, rakouský arcivévoda, vznik mnohonárodnostní uherské říše = Habsburská monarchie – Země Koruny české /Čechy, Morava, Slezsko, Lužice/, Uherské království, Rakousko /Horní a Dolní Rakousy, Tyroly, Štýrsko, Korutany, Kraňsko/
České země: 1. protihabsburský odboj
Ferdinand centralistická politika – pořádek, kázeň, sídlil ve Vídni, německá šlechta, dodržuje kompaktáta, vystupuje proti jednotě bratrské, luteránům, ve Vídni nejvyšší úřady Habsburské monarchie /zvlášť pro Čechy a Němce/
Omezuje pravomoci českého stavovského sněmu /královských měst a šlechty/
Vysoké daně na královská města
Proti němu opozice – vrcholí 1. protihabsburským odbojem
1547 – v souvislosti se šmalkaldskou válkou, Ferdinand svolá vojsko = zemská hotovost /svoláváno pouze v ohrožení země, rozhoduje o tom sněm -> to Ferdinand odmítl/
včele odboje města, šlechta, velí Praha, odmítli táhnout do říše, Ferdinand táhne sám, zvítězí, snaha použít vojska proti Ferdinandovi, nakonec odboj neuspěje – špatná organizace
šlechta se omluví
potrestání odboje:
šlechta bez trestu, nejvíce královská města, nepřijal zástupce Prahy
sankce měst: pokuty, vyšší daně, královský rychtář dosazen, zabaven pozemkový majetek, zbraně, pivní groš /z každého sudu piva, i Jihlava/
do Čech povolal jezuity /1556/
Maxmilián II.
nástupce, syn Ferdinanda, 2. pol. 16. stol., velmi vzdělaný, 7 jazyků, sympatizoval s luterstvím, vzal si sestřenici Marii Habsburskou, 1. syn Rudolf
1575 – navštívil Prahu, chtěl dosadit Rudolfa na trůn, Česká konfese – nábožensko-politický program luteránů + novoutrakvistů /kališníci po Martina Luthra/ + Jednota bratrská, chtějí svobodu vyznání, Matyáš ústně schválil
Rudolf II. /1576 – 1612/
syn Maxmilinána II., vychován ve Španělsku, vzdělaný 5 jazyků, miloval umění, oblíbil se Prahu – sídlo, rozkvět, velké sbírky, alchymie, astronomové - Jan Kepler, Tycho de Brahe, Edward Kelly, nikdy se neoženil, milenka Kateřina Stradová
Ovládl v Uhrách Sedmihradsko – násilně prosazuje katolictví, očista od evangelíků, násilnosti, uherská šlechta se vzbouřila 1604 – 1606, včele Štěpán Bočkaj šlechtic ze Sedmihradska
Bratr Matyáš za úkol jednání se Štěpánem B.
1606 – mírová smlouva mezi Habsburky a Uhry, svoboda náboženství, Bočkaj skončil s válečnými akcemi
Rudolf II. proti míru, Matyáš má zájem o trůn -> tažení do Čech, podpora: Uhry, Rakousko, Morava
Český sněm podpora Rudolfa pod podmínkou vydání Majestátu
1609 – Majestát, náboženská svoboda pro všechny /evangelictví, katolictví/
Rudolf si uchová trůn, ale ztratil Moravu, Rakousko a Uhry, -> patří Matyášovi
Rudolf – Lužice, Čechy, Slezsko
Pokus Rudolfa o návrat ke katolictví, vpád pasovského vojska do Čech /násilnosti/
1611 – ztráta českého trůnu, králem bratr Matyáš
1612 – smrt Rudolfa, Matyáš císařem
28. prosinec 2012
5 245×
506 slov
