Postavení německé etnické skupiny v Českém státě

I) Z historie: a) vznik německé etnické skupiny
b) osudové změny
c) privilegované postavení
II) Postavení německého etnika v Československu
III) Česko-německé rozpory
IV) Spor o mnichovský diktát z 29.9. 1938

Něco z dávnější historie:
Vznik německé etnické skupiny:
Obrana č. státu - pohoří, ale hlavně hluboký les ( až 100 km ) - ovšem v době míru
neekonomické ( hl. v době, kdy se č. panovník stal kurfiřtem )
Nacistická propaganda, která tvrdila, že český stát byl nedílnou součástí říše, totiž nevzala
navědomí některé skutečnosti:
1) č. šlechta si volila svého panovníka, případně dynastii
2) č. stát měl vlastní zákony
3) v českém státě neplatily říšské poplatky ( pouze z rozhodnutí panovníka )
4) nebylo možno se odvolat z rozsudku vzneseného čekým soudem k soudu v Německu.
5) č. stát měl vlastní armádu
6) č. stát měl vlastní zahr. politiku
7) č. stát měl vlastní měnu.
Právo říšského kurfiřta - privilegium - snaha a zájem o trůn ( Luc., Habsb. ) - nehrozilo
nebezpečí, ale přesto 89% všech válek vedl č. stát s Německem.
( poměr sil kolísal v poměru 10 : 1 - neprospěch č. )
Mír - pohraničí ekonomicky málo výnosné - č. panovník, č. šlechta a církev zvali
osadníky z okolních zemí ( Bavorsko, Sasko, Durynsko, ale také Itálie a Holandsko)
- protože vnitřní kolonizace za pomoci č. lidu nebyla příliš efektivní a výhodná -
- výhodný byl osadník z ciziny ( měl ale privileg. postavení - lepší než ve staré vlasti,
ale také lepší než dom. č. obyvatelstvo.)
Další kolonizační vlna - nález bohatých ložisek stříbra ( Jihlava, Kutná Hora, Smilův Brod ... )

I když měli osadníci řadu významných privilegií, neměli právo odtrhnout od č. státu cokoliv
( půdu, město, ... ) a připojit k jinému.

Kolonisté vstoupili dobrovolně do tehdy existujícího právního stavu č. státu, stali se jeho privi-
legovanými příslušníky, měli však i povinnost novou vlast bránit.

Pokud němci v českých zemích měli privilegované postavení, plnili tuto povinnost věrně,
i proti něm. státu. Po roce 1918 však privil. postavení ztratili, takže upadl zájem dodržovat
zákony ČSR.

Osudové změny:
1526 - č. šlechta zvolila Ferdinanda I. Habsburského - dynastie až do r.1918.
Habsburkové - osa mocenské politiky - rakouské země ( ne české )
- další privilegia něm. obyvatelstvu
- jazykově se orientovali na němčinu
- upevnění post. něm. jazyka - centralistické tendence M. Terezie a Josefa II. -
- kulturní úpadek
Třicetiletá válka - nekatolická šlechta českého i německého původu byla ze země vyhnána
( asi 380 rodů )
německá protestantská šlechta nahrazena něm. ( rak.) katolickou šlechtou
česká šlechta šlechtou z Něm., Rak., Itálie a Španělska.
česká katolická šl. v méně výhodné pozici - poněmčila se - český poddaný
cítil soc. útisk i jako útisk národnostní
český národ se dostal do podřadného postavení.
Zatížení č. zemí za bojů s Turky ( více jak 250 let )
V 18. stol. přišla do č. zemí poslední vlna něm. osadníků.

Privilegované postavení:

posílení za Habsburků - postupně zrušeny č. státní instituce ( pouze zemský sněm Čech, Mo-
ravy a Slezska až do první sv. války )
Čechy značně poškodil rok 1867.
Důležitým mezníkem byl také rok 1806, kdy se František II. Habsb. vzdal hodnosti římsko-
-německého císaře a vyhlásil zánik Svaté říše římské národa německého, a záhy bylo vyhlášeno
Rakouské císařství - zánik všech právních vztahů k něm. státu v minulosti - proto bylo i zhle-
diska právní kontinuity nesprávné, aby K. Henlein prohlašoval, že č. stát má povinnosti vůči
Německu.

př. privileg. postavení:
===============
- volby 1861 v Liberci - 1 něm. posl. potřeboval jen 6000 něm. hlasů
1 český posl. potřeboval 32000 č. hlasů
- volby do říšské rady 1873 - 1 něm. - 33000 něm. hlasů
1 č. - 125000 čes. hlasů
(Po r. 1918 - stejný počet.)
- jazyková privilegia! ( 1897 min. předseda Badeni navrhl jaz. nařízení, ale pro odpor
něm. šlechty neprošel a Badeni byl vyloučen.

Postavení německého etnika v Československu:

reálná práva:

1) nejmenší administrativní jednotkou byl souní okres - 2 až 3 soudní okresy tvořily politický
okres.
20 a více % němců v soudním okrese - úřadovalo se německy
( 423 s. okresů - ve 150 se úř. něm. )
ČS převzalo rak. státní aparát - museli složit služební slib a znalost obou jazyků
odmítnutí - pokles zastoupení něm. etnické sk. ve státním aprátu.
2) ČS armáda převzala 1928 důstojníků ( větší počet záložních důst. než bylo českých )
3) Ve spolcích, politických stranách, nestr. organizacích, ústavech, v tisku, kultuře na veřej-
ných shromážděních byla jazyková volnost.
Němečtí poslanci v parlamentě mluvili německy.
Německá antifašistická emigrace nacházela v ČS dobré kulturní zázemí, velké množství
něm. škol, institucí, novin apod.
4) Vyučování na všech školách a všech stupních bylo realizováno v mat. jazyce dítěte.
Němci měli 3 vysoké školy. ( před r. 1918 byla 1 universita na 3 mil. němců
1 universita na 7 mil. čechů
Slováci - 0 )
Němci byli proti Universitě v Brně a Bratislavě a proti českým školám ve městech -
- " násilná čechizace " !
5) V náboženských obcích se běžně užívala němčina. ( nedostatek něm. kněží - č. kněží
uměli něm. )
6) V ČS parlamentě byly zastoupeny něm. politické strany a žádný zákon nemohl být přijat
bez toho, že by pro něj nehlasoval nějaký počet něm. poslanců. Nebyly rozdílné zákony
pro němce a čechy - za okupace ano !
Česko - německé rozpory:

pohr. oblast - vždy k českému státu
- s českým státem jako integrovaná část byla součástí habsburské monarchie
- součástí Německa pouze v letech 1938 - 1945
jednoznačné není ani tvrzení, že sudečtí Němci nechtěli jednoznačně žít v ČS:

1) Něm. podnikatelé v čes. zemích - obava, že formou daní se budou muset podílet na repa-
racích uložených Rakousku ( v ČSR ne !)
- v ČSR se také vyhli hrozivé inflaci ( Něm. a Rak. po
1. svět. válce.)
2) Obava z bolševické revoluce ( listopadové bouře v Něm. a Rak.)
( ČS legie x sov. - válka na Sibiři 1918 - 1920 )
3) Něm. konzul v Praze blahopřál při vzniku ČSR . O sudetských němcích - vnitřní záležitost
ČSR.
4) Několik dní po vzniku ČSR projížděly přes území nového státu něm. divize, které odmítly
vystoupit z vlaku a potlačit nový stát; generalita sdělila, že repektuje suverenitu ČSR.
5) Respektovali, že vítězné mocnosti nedovolí zvětšení území Něm. o české pohraničí a
tím o 3 mil. němců.
6) Probíhaly demonstrace proti českému státu, ale pouze v době vzniku. Ale v dubnu 1920
neuposlechli nacionalisty ( bojkot ) a voleb se zúčastnili a získali 74 něm. poslanců.
Komunální volby v červnu 1919 zaznamenaly dokonce větší účast než za rak. monarchie.
7) x ČSR v době krize, ale krize byla po celém světě. Němci u nás trpěli větší nezaměstna-
ností, protože byli hl. v lehkém průmyslu, textil, sklářství, keramika apod., proto šli s
Hitlerem.

Spor o mnichovský diktát z 29.9. 1938:
Neplatnost Mnichova podle českého stanoviska:

1) jednání proběhlo bez účasti ČSR

2) žádná velmoc, zúčastněná, neměla ústaní právo rozhodovat o cizím státním území.

3) mnichovské jednání bylo ze strany A. Hitlera vedeno s podvodným úmyslem
( ani jednoho čecha; poslední územní požadavek; okleštěné ČS nechá jako sam. stát ... -
- 15.3. 1939 zabral č. země.

4) chtěl práva pro sud. němce, ale češi v zabraném území neměli žádná práva, ani jazyková,
museli se vystěhovat a majetek byl zabaven.
5) ČS vláda se podrobila pod pohrůžkou války. Smlouva vynucená násilím není smlou-
va, ale diktát; násilím nemůže vzniknout nová právní skutečnost!

6) Parlament mnichovský diktát neprojednal, tedy ani nepřijal.

7) ČS ústava nedávala právo vládě, ale ani prezidentovi, aby mohli mnichovský diktát
přijmout.

8) smlouva byla porušena Německem ihned po podepsání.
Německo použilo statistiku z roku 1810. Rakouské statistiky z roku 1810 zjišťovaly
pouze používanou řeč, nikoliv národnost. Mnoho čechů žijících mezi němci uvedlo
něm. řeč, ale cítili se příslušníky českého národa, což se projevilo po roce 1918.

9) měli zabrat pohraniční území s více než 50% něm. obyvatelstva. Ale 250 obcí mělo
méně než 50% , 75 obcí zabrali zcela zbytečně ( např. Bystřec 1401 , 11
Hrabová 819 , 0 )

Mnichovský diktát - tragická křivda - pojem Němec a rasista.

Po nástupu A. Hitlera - něm. demokraté do ČSR
Po záboru pohraničí - na 11 tis. sud. něm. dem., spisovatelé, umělci, novináři - dostali české
pasy a emigrovali ( Fr., V.Br., USA, ... ).
Amerika - kompaktní komunita příslušníků a potomků velké skupiny obyč. něm. dem., kterou
ČS vláda na své náklady vypravila za hranice a tím je zachránila před A. Hitlerem.

Hodnocení referátu Postavení německé etnické skupiny v Českém státě

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  2 550×
  1280 slov

Komentáře k referátu Postavení německé etnické skupiny v Českém státě