starověk (Egypt,Mezopotámie)

- obd. starověku se počítá zhruba od r. 3000 př.n.l.

Egypt - území podél řeky Nil;

panovník - faraón > vyžadoval pro sebe božské pocty.

Náboženství: Egypťané věřili, že duše žije po smrti a snažili se různými způsoby zabezpečit její

věčný život v záhrobí > kult mrtvých, dvojník KA

Mezopotámie - území mezi Eufratem a Tigridem; úrodný kraj s více národy (mezi nimi války). Náboženství: představovalo kult přírodních božstev ochraňující život, zajišťující bohatou úrodu, plodnost atd. Přesvědčení, že smrtí se člověk stává stínem, který se smutně pohybuje ve tmě bez spojení s lidmi > bez kultu mrtvých

Zde král jen zástupcem či prostředníkem boha na zemi.

architektura:

Egypt - ideální podmínky pro monument. arch. Svahy údolí Nilu poskytovaly dostatek kamene (žuly, čediče i pískovce).

Princip - skládání jednotlivých archit. článků až k výslednému celku (horizontální architráv a vertikální pilíř. N. sloupy) > monolytické n. členěné na patku dřík a hlavici. Hl. funkci měla archit. náboženská.

Vyvíjí se od mastab (kamenná hrobka, nejstarší patřila faraónovi Menimu),přes chrámy, k pyramidám (hrobky faraónů) -

- vznik ve Staré říši. > 3 druhy

- Stupňová (1. pyramida Džosérova)

- Skosená (u Dášuru Snofredova)

- Pravidelná (největší pyramida Chufevova) >

> největší si nechali postavit Chufev, Rachef a Menkauré - u Gízy

Ve Střední říší je nahradily skalní hrobky

- Vyvinuly se ve složité stavby, vedla k nim alej sfing > k dvěma mohutným pylonům s kolosy, před

nimiž stály obelisky.

- Také skalní chrámy - Skalní chrám v Luxoru a Karnaku - u Vésetu

Mezopotámie - nedostatek kamene, zato množství kvalitní hlíny > cihly (glazurovány). Cihlová arch. usilovala o dojem jednolitosti, sloupy jen podřadné. Architektura určena v prvé řadě nábož. kultu a reprezentaci panovníka.

Stavěli hl. paláce (chrámy se jim podobaly), východiskem u obou byl dům s místnostmi kolem pravoúhlého dvora (z obrovských paláců dochovány jen trosky v kopcích).

Zikkurat (př. v Uru) - stupňovitá věž se 7°; každý stupeň zasvěcen jiné hvězdě. Vrchní místnost

udržována pro příchod boha.

Babylón - největší město novobabylónské říše, s trojitými hradbami. Město mělo pravoúhlé ulice,

několikaposchoďové domy.

Merdukova cesta - vedla od velké brány k Ištařině bráně a kolem královského paláce k Merdukovu

chrámu.

Domy - s hygienickým zařízením (kanalizace, vodovod...)

sochařství:

společné principy E + M:

- koncepční realismus (nevycházeli z optického vjemu, ale z představy, kterou si o něm vytvořili)

- frontální zobrazení (postava nebyla podána realisticky, ale ze dvou nazíracích hledisek)

z profilu - hlava, ruce, nohy

zepředu - trup, ramena, oko

- hieratická perspektiva (podle významu, který zaujímali > farao největší, otroci nejmenší)

Památky:

Egypt

- socha Džosérova a Chefrénova

- socha Pjopeje I. (bronz, živ. vel.)

- realismus nejvíc rozvinut v sochách služebnictva - Sedící písař, služky ...

- podobizna královny Nefertijti (Thutmos) - realistická, jemný půvab, patří k nejkrásnějším hlavám světs. Sochařství, (manželka Achnatona)

- reliéfy > palety > Narmerova paleta, Nemiho paleta, Byčí paleta, paleta s Šakaly

- kamenné hlavy - Zelená hlava, Červená hlava

- zlatá maska Tutanchamonova (tepaná ze zlata)

Mezopotámie

- socha Gudey

- reliéfy > stély - kamenná deska zachycující významné činy (zejm. panovníků)

- > Náramsinova stéla, Chamurapiho stéla

- reliéfy - umírající lev, raněná lvice, skulptury okřídlených býků s lidskou hlavou (zpodobňují ochranná božstva)

malířství:

Egypt

- hlavním výtvarným prostředkem byla obrysová kresba, barva pouze kolorovala tvar

- figurální scény byly komponovány do horizontálních pásů

- nástěnné malby se prováděly na omítku z nilského bahna, úlomků rákosu, opatřena bílým vápenným podkladem;

- reliéf byl vlastně plasticky modelovanou malbou, souviselo se vznikem písma

- malovali temperou, používali jasných, málo lomených barev - přikládali jim magický význam

- muže od žen oddělovali barvou > muži - tmavooranžová / hnědá

- světležlutá

- v hrobkách se zobrazoval pozemský život zemřelého i jeho záhrobní putování, v chrámech se líčily

výjevy ze života bohů a faraónů.

Náměty: faraónovy činy, postupy řemesel, zemědělské práce, vycházelo z dobové reality

- cena historického dokumentu

Výjevy byly spojeny se symbolickým a magickým významem (př. vítězná bitva měla ochrannou funkci).

Za Achnatona tyto symbolické náměty bojů a lovu nahrazeny realistickými scénami z rodinného života faraona.

Mezopotámie

- zdobí stěny paláců - dochovaly se jen zlomky

- Nedostatek kamene vedl k vynálezu hliněných plastických a polévaných cihel >

- > V Babylóně zdobily hradby i Mardukovu cestu jasně zbarvené cihly s reliéfy zvířat (lvi, draci) na tmavě modrém pozadí.

- nástěnná malba z paláce v Mari > jen nepatrné zbytky ( král s bohyní Ištar)

- Mozaiky z barevných kaménků - na stěnách paláců a sloupech chrámů

- Géniové, zvířata, květiny, geometrické ornamenty

Hodnocení referátu starověk (Egypt,Mezopotámie)

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  5 119×
  687 slov

Podobné studijní materiály

Komentáře k referátu starověk (Egypt,Mezopotámie)