Východisko pro uspořádání světa po 1. SV, 14 bodů am. prezidenta Willsona, 8. 1. 1918, mírová výzva, jedná se ve Francii v Paříži od 18. 1. 1919 – zástupci 27 států dohodových, dělí se na 2 skupiny:
- se všeobecnými zájmy, účastní se všech jednání USA, VB, Itálie, Japonsko, Francie
- s omezenými zájmy, účastní se jednání o jejich hranicích /Československo/
Rada 3 – rozhodující vliv: Willson, Lloyd George /VB, ministerský předseda/, Clemenceau /fran. min. předseda/
Mírové smlouvy:
S Německem, 28. 6. 1919 ve Versaille,
S Rakouskem, 10. 9. 1919 v Saint Germainu
S Bulharskem, 17. 11. 1919 v Neuilly
S Maďarskem, 4. 6. 1920, v Trianonu
S Tureckem, 10. 8. 1920, v Sevies
Mírová smlouva s Německem:
Francii vrátili Alsasko – Lotrinsko, Československu Hlučínsko
Levý břeh Rýna byl na 15 let okupován vojskem Dohody, pravý břeh: zóna 50 km široká demilitarizovaná zóna – bez zbraní
Sársko na 15 let Společnost národů, uhelné doly využívá Francie, proběhne plebiscit – obyvatelstvo se rozhodne ke komu chce patřit, přišlo o kolonie, dohlíží Společnost národů
Reparace = válečná náhrada
Zrušena všeobecná branná povinnost
Odzbrojení, nová armáda, počet omezen
Nesmí vyrábět zbraně /tanky, chemické/
Rakousko – Uhersko se nesmělo připojit k Německu
Nově vzniká
Polsko – Gdaňsk se stal svobodným městem, Československo, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, od r. 1929 – Jugoslávie, získali Dalmácii
Rakouska Uherska se rozpadá na nástupnické státy:
- Rakousko, Československo, Maďarsko
- Časti území získalo Polsko, Rumunsko, Itálie
Společnost národů:
Něco jako OSN, navrhl am. prezident Willson, měli uchránit mír
V USA vyhráli izolacionisté –> USA nepatřilo do SN
Centrum ve Švýcarsku v Ženevě
Dbá nad správou koloniálních zemí
Členem dlouho není Sovětský svaz a vůbec ne USA
Nezabránili 2 SV –> rozpad
Malá dohoda
Sblížení Československa, Rumunska, Jugoslávie na jednání ve Versaille, vznik v r. 1920 – 1921, společná obrana proti Habsburkům
1921 – 1922: Washingtonská konference – otázky Tichomoří a Dálného Východu, nedotknutelnost ostrovních držav, otázky námořního zbrojení, státy mají na čínský trh volný přístup - princip otevřených dveří v Číně
Poválečná revoluční vlna
1. Výmarská republika
Vytvořena prozatímní vláda v Německu, včele Fridrich Ebert – sociální demokrat – nejpopulárnější strana /Svaz spartakovců – komunistická strana/ – demokratická republika, v lednu 1919 Spartakovci revoluci – chtějí sociální republiku, poraženo, zavražděn Karl Liebknecht a Rosa Luxemburková
Volby do říšského sněmu, sněm ustanoven, zasedá poprvé v únoru 1919, zvolí si místo – Výmar
1919 – 1933 - výmarská republika, nová vláda prezident Fridrich Ebert /do nástupu Hitlera/ demokratická, Ebert zemře 1925, prezidentem Hindenburg
stálá republika, pokusy o puč, hosp. krize
2. Republiky rad = Republiky sovětského typu
Maďarsko – republikánská vláda, neshody mezi republikánskou vládou a Dohodou o území, vláda odstoupila
Levicová vláda, včele komunista Béla Kun – přeměnil republiku na Maďarskou republiku rad 21. 3. 1919 – podle sovětských rad
Slovensko
rumunské a československé vojsko x Maďarům – ofenzíva, vojsko zatlačeno na V Slovensko
16. 6. 1919 – v Prešově vyhlášena Slovenská republika rad – V část se odtrhla spadá pod Maďarsko, 3 týdny
Antonín Janoušek včele republiky
Dohoda ultimatum Maďarsku – musí vyklidit Slovensko, republika rad padla
Poražena i maďarská republika rad, u moci admirál /není moře/ Horthy /do 2. SV/ monarchie bez krále, diktátorský režim, podporuje fašismus
3. okupace Porúří
1922 – Němci nezaplatili reparace –> Francie okupuje Porúří /nejprůmyslovější oblast/, Němci zahájili pasivní odpor, zastavily se podniky, inflace, pokles marky, sociální bouře, proti okupaci VB, USA, Francie odešla
1924 – Dawesův plán /americký finančník/, Německo dostane půjčku od USA – reparace, náprava, snížil reparační splátky
Mezinárodní konference
1922 – Janovská konference, problémy v Rusku, Německu, obě země přizvány, neúčastní se USA, nemohou se dohodnout kvůli Francii, Rusko a Německo se sblížili
1922 – konference v Rapallu – rapallská smlouva, počátek spojenectví Ruska a Německa, Rusko se zřeklo reparací, Německo se zřeklo náhrad na znárodněný majetek
1919 – sjednocení komunistických stran, 3. internacionála – Kominterna /v Moskvě/
Období stabilizace
1924 – 1929 = uklidnění poměrů, snaha o spolupráci, stabilizace
1925 – konference v Locarnu – „rýnský garanční pakt“ – mezi Německem – Francií, Belgií, Německo garantuje neměnnost Z hranice, garantují také VB, Itálie
i Československo a Polsko -> usilují o garanci V hranice, nepodařilo se, s Německem uzavřeny arbitrážní smlouvy = při sporech o hranice řešeno jednáním /ne násilím/
Německo = rovnocenný partner
1926 – Německo přijalo do společnosti národů
1925 – Francie a Československo smlouva, při agresi Francie přijde Československu na pomoc, selhalo
1928 – uzavřen Briand – Kellogův pakt /pařížský/, podle fr. a amerického min. zahraničí, přítomno Rusko, USA, 60 států => spory budou řešit mírem, selhalo, neručili sankce, nejedná se o odzbrojování
1929 – Yungův plán, snížil roční reparační splátky /do r. 1988/, ruší se mezinárodní kontrola nad Německem, odešli vojenské hlídky z Porýní
Čína
Formálně samostatný a vítězný stát, Japonsko z ní chtělo udělat vazala, vládnou militaristé
Provincie v okolí Pekingu /sídlí vláda/ slabá
Podle versaillské smlouvy Japonsku Čína vydá území Šan – tung -> protijaponská nálada -> hnutí 4. května
Sunjatsen: radikálně demokratický politik, vedl stranu Kuomintang /proti Japonsku, nacionalismus, demokracie, blahobyt lidu/, sjednotil Čínu, proti militaristům
Březen 1925 – po smrti Sunjatsena nastoupil generál Čankajšek – vyloučil kom., sjednocení, velitel národně revoluční armády
Duben 1927 – převrat, vytlačil extrémní levici
10. 10. 1928 – form. sjednocení Číny, v Nankingu ustavena národní vláda, existence kom. strany, včele Mao-ce Tung
Indie
Muslimové, hindové, sikkové,…., VB – slíbilo podstatné reformy po válce, nedodrželo ani statut britského dominia -> protestní demonstrace
13. 1. 1919 v Amristsaru nechal britský generál Dyer střílet do demonstrantů
včele strana Indický národní kongres – Mahátma Ghándí /boj za nezávislost nenásilnými prostředky, bojkotem britského zboží, odmítání práce pro Brity/ a Jawaharlat Nehrú
prosinec 1920 – masové hnutí nespolupráce s kol. úřady
únor 1922 – v Čauri – Čauru demonstranti proti policii -> Ghándí odvolal kampaň /oběti na životech/ -> britská perzekuce /Ghándí odsouzen na 6 let/ -> krize
konem 20. let obnovuje Nehrú
Turecko
Po válce s Řeckem /20 – 21/
Březen 1923: vyhlášena Turecká republika, prezident Mustafa Kemal /vůdce mladoturků/ - paša Atatűrk a min. předseda Ismet Inönú
Jedna vládnoucí strana, rychlá modernizace, zákony podle event. principů místo musl. práva, zrušeno mnohoženství odluka církve od státu, 1928 – ar. písmo nahrazeno latinkou
Írán a Afghánistán
Vliv Turecka, v Íránu Réza chán Páhlaví
Prosinec 1925 – zvolen doživotním panovníkem, vládl jako vojenský diktátor, reformy ve prospěch tržního hospodářství
Afghánistán 1919 – samostatnost, snaha o modernizaci, proti islámští fundamentalisté
Arabské země
Zklamány výsledky války, zbavily se nadvlády Turecka, většina se stala mandátními územími /závislá/ na event. mocnostech
Arábie: 1926 – 1932 spojena pod Ibn Sáudem do Sáudské Arábie
Irák: 1920 od VB nezávislost, zůstává pod faktickou kontrolou stejně jako Jordánsko /nezávislost 1928/
Palestina: odtrženo Zajordánsko, britský mandát, povoleno židovské přistěhovalectví do země, odpor u arabského obyvatelstva
Egypt: nezávislost 1922 král Faud I.
Sýrie a Libanon: francouzské mandáty, 1925 – 1927 povstání Drúzú, potlačeno, jednání -> Syrská republika podřízena Francii, podobné v Libanonu
Konfrontace komunismu a fašismu
Z reakce na 1. SV vznik dvou nových hnutí – komunismus, fašismus = totalitární hnutí – nad občany úplná kontrola, zavádění ideologií za účelem změnit společnost podle „nevyhnutelných hist. zákonů“
společné:
- totalitarismus
- odstranění samých základů politické demokracie /existence více pol. stran, možnost plurality/
- naprostá podřízenost jedince státu
- genocida – „nová vyšší morálka“, potlačují lidská práva, terorismus
- včele zbožňovaný vůdce, diktatura – násilí, propaganda, manipulace – rozhlas, noviny
- pomoc už u mládežnických organizací
-
Občanská válka intervence v Rusku
Bolševické rudé gardy (Čapajev) proti bílým gardám /bělogardějci/ - proti bolševici
Intervence = 14 států, které se připojují k Dohodě, zasáhly na straně bílých proti bolševikům, svrženi, obnova vlády
17. 7. 1918 – vyvraždění carské rodiny, car Mikuláš II. = „Krvavý“, na příkaz Kerenského zavřeni, příkaz na vyvraždění dal Lenin
1919 – obalováno 28 osob, které se účastnily vraždy -> lež Monsterproces – 5 popraveno, zbytek v táborech = Gulagy
Válečný komunismus = řízení hospodářství Ruska z jednoho centra, přídělový systém, pracovní povinnost, vyhlásili rudí, rolníci museli odevzdávat veškeré přebytky –> nemají motivaci
Rekvírovací komise = zabavovací, rolníci zapalují pole, občanské války
Hospodářský rozvrat -> hladomor
Nansen – norksý polárník, snaha o pomoc Rusku
Občanská válka končí vítězstvím rudých
1921 – Nová ekonomická politika NEP, oživují se tržní vztahy, snaha o spolupráci se Z, snahy Lenina
/Goerlo – plán od Lenina, elektrifikace Ruska/
Nástup Stalina k moci
Vyhrál boj s L. D. Trockým, nastolil diktaturu
Teorie o „zaostřování třídního boje za socialismu“
Fyz. likvidace „nepřátelských tříd“
Komunistická internacionála – mezinárodní organizace kom. stran, vznik březen 1919, centrum v Moskvě = Kominterna
Fašismus = v Itálii a Německu snaha o mobilizaci -> úspěch ve snaze ovládnout ostatní
Zrodilo se v Itálii – Benito Mussolini – nespokojenost s oceněním it. zásluh k vítězství v 1. SV
1919 – bojové skupiny: název fašismus - italsky/1921/, rychlý nárůst členů /hlavně vojáci + střední vrstvy, nacionalisticky orientováni/
Proti socialismu, chtějí pozemkovou reformu, lepší soc. zabezpečení, mzdové minimum, zábor církevní půdy
Chtějí oblasti: Rjeka, Dalmácie, Albánie, nadvláda nad Středozemním mořem
Snaha o vůdcovský stát
28. 10. 1922 – pochod faš. milicí na Řím „černých košil“, Mussoliny vyčkává v Miláně, faš. se zmocnili moci, král Viktor Emanuel III. Jmenoval Mussoliniho ministr. předsedou /30. 10 1922/, 1925 – vydány výjimečné zákony -> povolují pouze jednu stranu, zavedl faš. diktaturu /cenzura, tajná policii, nechá si říkat duce/
zákony pouze se souhlasem Velké faš. rady – později u moci -> kontrola hospodářství, 1928 – zavedl Velkou fašistickou radu místo parlamentu, král formálně uznáván
rozšíření do dalších zemí
Španělsko – Primo de Rivery
Portugalsko – Antonio Carmona, Antonio Salazara
Polsko – Jozef Pilsudský
Řecko, Albánie, Rumunsko, Bulharsko, pob. Státy
Maďarsko – Miklos Horthy
Turecko – Kemal Atatűrk
Ekvádor, Bolívie, Brazílie, Dom. Republika, Argentina, faš. Strany i ve Fr., VB
Vznik SSSR
1922 v prosinci – Svaz sovětských socialistických republik
/Rusko = RSFSR, Bělorusko, Ukrajina, Zakavkazská federace/
21. 1. 1924 umírá Lenin
28. prosinec 2012
6 845×
1423 slov
