Vyšehrad

Dne 8.2. jsme navštívili rozsáhlý a významný komplex staročeských památek na Vyšehradě, jenž je jedním z prvních sídel Přemyslovců.
Barokní hradby na Vyšehradě jsou významné především rozsáhlostí a délkou podzemních chodeb – kasemat.
Zastavili jsme se i u kostela svatého Petra a Pavla, kde předtím stávala vojenská strážnice. Nejvýraznější část této stavby byla zrealizována na počátku 20. století pod vedením architekta Mokra. Před kostelem stojí tzv. „čertovy“ kameny (sloupy), jejichž přítomnost si lidé v minulosti vysvětlovali takto:
1) Kameny sloužily za pohanských dob jako časoměrný sloup, podle jehož stínu lidé určovali např. kdy se má začít sít, kdy mají připustit dobytek apod.
2) V době husitských válek sem byly vystřeleny prakem zpod Vyšehradu (což je nejméně pravděpodobné).
3) Tyto kameny sem byly přineseny čertem až z Říma (této legendě se přikládá největší pravděpodobnost).
Vedle kostela sv. Petra a Pavla, kdysi stávala vojenská zbrojnice, která v roce 1927 vyhořela. Jelikož zbrojnice nikdy moc nesloužila svému účelu (neboť na Vyšehradě nebylo nikdy moc vody, a proto by zde nemohla sloužit rozsáhlá mnohačlenná vojenská posádka), tak se na ní dnes zelená nádherný park. Jsou na něm umístěny čtyři sochy od výtečného sochaře Josefa Václava Myslbeka, které kdysi stávaly na Palackého mostě: Záboj a Slavoj
Ctirad a Šárka
Lumír a žízeň
Přemysl a Libuše.
Tři z nich zde stojí od roku 1948, ale čtvrté sousoší Přemysl a Libuše sem bylo přemístěno až v 70. letech.
Nejcennější část vyšehradského areálu tvoří Bývalá královská a knížecí Akropole, kde kdysi stával knížecí palác.
Dochoval se nám i zbytek románského mostu , který spojoval hrad s kostelem, který byl za krále Vratislava největším v Evropě, ale bohužel v této době nebyl nikdy dostavěn do takových rozměrů, jak bylo naplánováno.
Na místním hřbitově leží např.: malíř František Zikmund, básník Vítězslav Nezval, hudební skladatel Antonín Dvořák či Bedřich Smetana, houslista František Ondříček,
spisovatelka Božena Němcová, Jan Neruda či Jaroslav Seifert aj. Na hřbitově stojí velice významný pomník známých českých osobností – Slavín a také hrobka, na jejímž zhotovení se podílel zejména pan Fischer a sochař Maudr.
Gorlice – tak se nazývá podzemní sál, jehož prostory byly dříve využity jako bydliště a skladiště střeliva a potravin pro vojsko. Jeho objem je asi 320 m2. Podzemní prostory, kde se sál nachází, byly budovány v letech 1650-1690. Je zde dokonale zajištěna izolace, díky níž zde není vlhkost. A proto je tato místnost naprosto ideálním prostředím pro úschovu cenných a originálních soch z Karlova mostu, které pocházejí z 18. století. Jsou zde umístěny sochy:
sv. Mikuláš (z roku 1708),
sv. Augustin (z roku 1708),
sv. Ludmila se sv. Václavem,
sv. Vojtěch,
sv. Anna,
Madona a sv. Bernard.

Hodnocení referátu Vyšehrad

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  4 518×
  431 slov

Komentáře k referátu Vyšehrad