Jirásek, Alois - Staré pověsti České

Čech přemluvil část lidu a i svého bratra Lecha.Vyšli na dlouhou cestu.Po dlouhé době si lid začal stěžovat "že to nikam nevede."Čech pravil,že u kopce,který viděl si odpočinou.Čech vystoupil na kopec a viděl krásnou zem.Ráno vystoupuili na horu a shledali totéž co Čech.Poté pojmenpvali tuto zem po Čechovi.Lech potom odešel najít si vlastní zem.
Všichni začali pracovat.Byla to těžká práce.Lidé se také báli Jezinek,boha blesku jménem Perun,vodníků,bludiček a podobných bájných bytostí či strašidel.
Po 30 letech Čech zemřel Měl honosný pohřeb.Upálili ho v drahé čepici.Byl pro všechny jako otec.

O Krokovi a jeho dcerách
Krok byl vyslán Lechem .Za doby Čecha vládl mír, za doby Kroka to bylo také tak.
Krok poslal posli na východ.A poslové objevili dobré místo na hrad. Na tento hrad se přestěhoval Krok . Poté po čase zemřel a zanechal po sobě tři dcery Kazi , Tetu a Libuši.Libuše byla nejmoudřejší a proto vládla z Krokova hradu - Vyšehradu.

O Bivoji
Na hrad Vyšehrad přijela Libušina sestra Kazi , v tuto chvíli přijel také statný muž jménem Bivoj a na rameni nesl kance .Bivoj se na náměstí s tímto kancem utkal a zabil ho .Všichni mu děkovali ,protože tento kanec v okolí Černého vrchu tropil samou zkázu a nepelchu . Po té vyprávěl jak kance ulovil .Kazi a Bivoj pak odjeli společně na Kazin hrad .Později se vzali.

O Libuši
Na Vyšehrad pak přišli dva muži a chtěli rozsoudit . Obžalovaný protestoval proti tomu , že o rozsudku rozhoduje žena . Libuše po té přísahala , že sežene vládce .Potom se šla modlit do své zahrady.Po čase nastal čas na volbu vládce . Lidé si od Libuše nechali poradit , že za horami oře nový vládce .

Přemysl
Všichni se vydali na cestu. V jednom malém městě spatřili Přemysla jak na poli orá s voli. Přemysl pozvání na hrad odmítl , s tím že musí doorat.Pak náhle vše začalo růst.Poslové byli pozváni ke stole a poté ¨se Přemysl vydal na hrad , a vzal si sebou své kožené střevíce .Přemysl pak zavedl nové zákony . Libuše vyšla na skálu na
Vyšehradě a před zraky všech začala věštit , že zde vyroste veliké město . Přišli lidé s připomínkou , že není dostatek kovu , Libuše tedy začala věštit a zjevili se jí doly , jako například Kutná Hora.Po té zemřela Teta , Libuše tedy věštila a dověděla se , že brzy zemře i ona. Po její smrti ji pocovali se všemi jejími poklady .

Dívčí válka
Po Libušině smrti měly ženy pocit méněcennosti. A tak si postavili hrad a Vlasta , nejmoudřejší z nich , se ujala velení proti mužům .Ženy se připravovali na boj a muži se jim jen smáli . V prvním boji byli muži poraženi a tak to tybo i v následujících bojích . Vlastina družina zabila i Ctirada.
Ctirad jel na Vyšehrad ,když spolu s družinou uviděli uvázanou dívku .Vojáci tuto ženu osvobodili a dlouho se veselili . A v té chvíli zatroubila Šárka,co byla uvázaná u stromu , a ženy všechny muže pobyly .
Zpráva o Ctiradověsmrti rozdořčila vojáky a rytíře na hradě .Dívky se vydali dobýt Vyšehrad , ale proti nim se vydali rytíří a dívky pobyli i s Vlastou a Šárkou .

O Křesomyslovi a Horymírovi
Na trůn nastoupil Nezamysl a po něm Křesomysl. Křesomysl hledal lid aby hledal zlato a tak skotu a chleba ubývalo . Horymír tedy vedl lid na Vyšehrad protestovat aby si král více chleba než zlata vážil .To se ale dělníkům nelíbiloDělníci se vydali Horymíra zabít , ten však spolu s koněm Šemíkem uprchl.Dělníci tedy vypálili celý Horymírův statek , Horymír přísahal :¨" To pomstím , a víc!"
Horymír se vydal na Vyšehrad kde rozhodli , že bude popaven . Horymír měl poslední přaní , a to , projet se na Šemíkovi .Kníže povolil a dal zavřít brány . Horymír poručil Šemíkovi :"Vzhůru !!! , nasedl a Šemík promluvil :"Drž se , pane !"
Šemík ze svým pánetem vzlétl a doletěl pod Vyšehrad .Druhý den šel Horymír na Vyšehrad .
Král mu udělil milost a ptal se kde má Šemíka .Horymír mu odpověděl , že Šemík stůňe.Když Horymír dorazil domů řekl Šemík poslední větu :"Chci být pohřben před branami vesnice .
LUCKÁ VÁLKA
Když zemrel Kresomysl, ujal se vlády Neklan. Byl to dobrý a spravedlivý vládce. Mel však za souseda vášnivého bojovníka - knížete Vlastislava. Vlastislav nekolikrát bojoval v zemi Lemuzu, Litomericu i Cechu. Vybíral dan a bral s sebou ženy, dívky a deti. Prodával je do otroctví. Když jednou vpadl Vlastislav do Cech, pálil vše co mu prišlo pod ruku. Lidé se utíkali ukrýt do hradu, ale i ty byly dobyty. Vlastislav obklícil Levý Hradec. Nepustil nikoho ven ani dovnitr. Na hrade nastal hlad. Lidé už se smirovali s tím, že je nikdo nevysvobodí. Už se chteli vzdát. Najednou však spatrili, že se Lucané zvedají. Na hrad se donesla zpráva, že Lemuzi, Litomerici a Decané jdou Cechum na pomoc. Vlastislav musel se svým vojskem odtáhnout. Prísahal však pomstu. Nejprve se pomstil Litomericum. Na jejich pude postavil hrad, který nazval Vlastislav. Na hrade byli silní muži, kterí Litomericum jen škodili. Lemuzi a Decané se lekli. Prosili o mír. Slibovali, že budou platit dan. Neklan nemel odvahu bojovat bez spojencu. Vybral nekolik vladyku, kterí meli s Vlastislavem dojednat mír. Poslal i vzácné dary. Vlastislav vše vyslechl, ale jeho odpoved byla : „Slyšel jsem, oc nás kníže prosí. Také jsem videl dary, které mi poslal. A to neopatrne ucinil. Jiste mne neposlal všechno, co má, ani všechny kone a bohatstvo. To, co poslal, jen na vnadu mne poslal. Jen si to zase vezmete a knížeti vyridte, že mu za tu vnadu dekuju, at mi to všechno dobre schová a opatrí. Prijdut si k nemu pro všecko co má a spolu vezmu také to, co nyní vracím.“ Neklan se lekl toho, že Vlastislav chce vládnout nad celou ceskou zemí. Vlastislav pak narídil, že každý muž musí na vojnu. Kdo odmítne, bude obešen. V jedné vesnici na Chlumcansku sídlil rod Žalanu. Hospodárem zde byl muž jménem Straba. Za manželku mel Cešku, která byla zajata na Levém Hradci. Žena sice Strabu poslechla a provdala se za nej, ale stýskalo se jí po její zemi. To Straba netušil. Chystal se do boje proti Cechum. Jeho macecha mu rekla, aby prišel vecer do údolí. Straba ji poslechl. Macecha zacala carovat. Prozradila Strabovi, že v boji proti Cechum budou Lucané poraženi. Všichni Lucané zemrou. Jen on se muže zachránit. Musí však prvního bojovníka, který se proti nemu požene, bodnout oštepem. Nesmí ho však zabít. Pouze mu ureže obe uši, schová si je a dá se na útek. Jedine tak se zachrání. Kníže Neklan se bál, neveril, že by mohl v boji vyhrát. Do boje místo nej šel statecný Cestmír. Boj zacal na Letenské pláni. Lucanské vojsko bylo sice silnejší, ale Cestmír dokázal Cechy vzburcovat. „Nebudem utíkat, zustanem, a já pujdu pred vámi. Padne - li má hlava, nic se nelekejte, vpred se žente až zvítezíte.“ Nastal velký boj. Cestmír sice padl, ale Ceši bojovali dál. Lucané byli poraženi. Prežil pouze Straba. Když dojel domu, cekalo ho nemilé prekvapení. Jeho žena byla mrtvá. Když jí odhrnul vlasy, zjistil, že nemá uši. Vytáhl ty, které urezal prvnímu Cechovi, který se na nej hnal. Byly to ženské uši. Tím, kdo ho chtel zabít byla jeho žena.
DURYNK A NEKLAN
Po skoncení války zavládl v zemi Lucanu smutek. Ceši se mstili. Zapalovali lucké vesnice. Neklan se smiloval pouze nad Vlastislavovým synem. Jmenoval se Zbislav a bylo mu 5 let. Neklan ho tedy nechal v jeho vlasti. Dokonce mu postavil hrad. Byl to však hrad lehce prístupný za všech stran. Kdyby se Lucané proti Cechum spikli, hrad by pro ne oporou nebyl. Pak se Neklan vrátil do Cech. Zbislav žil na hrade Dragúš. S ním tam pobýval Durynk. Tomuto muži Vlastislav za svého života velmi duveroval. I Neklan mu veril. Durynk mel však špatné myšlenky. „Zbav se toho chlapce, zbav! Neklan nemá jiste pokoje, dokud Vlastislavuv syn žije.“ Jednoho dne vylákal Zbislava na ryby. Bylo to v zime, chlapci tedy nebylo nápadné, že s sebou Durynk bere sekyru. Durynk vysekal do ledu díru a pobídl chlapce, aby se podíval co je tam ryb. Zbislav se sehnul. Durynk ho sekl do krku. Všude byla krev. Pak sáhl do kapsy, vytáhl nuž a urízl chlapci hlavu. Vzal si ji a jel s ní rovnou na pražský hrad, pochlubit se Neklanovi. Všichni se zdesili. Kníže Neklan se naštval a dal Durynkovi vybrat jak chce zemrít. Bud skocí z vysoké skály, obesí se na jakémkoliv strome nebo se probodne vlastním mecem. Durynk se obesil na vysoké olši. Když kníže Neklan zemrel, byl pohrben vedle ostatních ceských knížat - Premysla, Nezamysla, Mnaty, Vojena, Vnislava a Kresomysla. Lechové a starostové rodu si pak zvolili za knížete Hostivíta.

Hodnocení čtenářského deníku Jirásek, Alois - Staré pověsti České

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  12. únor 2008
  10 112×
  1420 slov

Komentáře k čtenářskému deníku Jirásek, Alois - Staré pověsti České

B!UE
Není to špatné, až na nějaké menší chybičky to jde
tom
super proste tisk a je to
Lelek
Chtělo by to kompletní rozbor díla- po stránce jazykové, kompoziční atd..
Verča
Hahaha opisuji do čtenářského deníku a učitelka neví jestli knihu opravdu čtu nebo ne fajne pověsti :D
Iva H.
Nu což, snaha byla, ale co ty překlepy a hrubky? Opakování stejných slov, příčestí minulé, přívlastky a jiné... Chtělo by to nejspíš po sobě práci přečíst a dopilovat sloh, vlastně na češtině pořádně zapracovat! U mě za tři mínus. A to jsem ještě dost shovívavá. Ale zdravím a přeji hezký den.
zuzka
skvělé super