Žíznivá planeta aneb globální nedostatak vody

Každý den přibývá na naší planetě přes dvě stě tisíc lidí. Osmdesát milionů ročně. Z dnešních více než šesti miliard obyvatel jich několik desítek milionů nemá přístup k nezávadné vodě. Odhaduje se, že v roce 2025 bude trpět kritickým nedostatkem vody více než dvě a půl miliardy lidí.

Může se zdát, že naše planeta oplývá vodou. Oceány a moře pokrývají přes jedenasedmdesát procent zemského povrchu. Obsahují 97 a půl procenta vody z celkového množství. Je to voda slaná, kterou se sice lidstvo už naučilo využívat, ale za cenu velmi vysokých nákladů.

Sladká voda představuje pouhá dvě a půl procenta celkového objemu vody na Zemi. Z toho téměř sedmdesát procent (68,7 %) je zmrzlá voda v ledovcích a 0,8 % ve stále zmrzlých půdách v Antarktidě, Arktidě a v Grónsku. Něco málo přes třicet procent tvoří podzemní voda, která je stále ve větších hloubkách, stále obtížněji k dosažení. Pouhé čtyři desetiny procenta sladké vody představuje povrchová a atmosférická voda. Z toho na jezera připadá naprostá většina – 67,4 %. Následují zamokřené půdy a bažiny, atmosférická voda a říční voda.

Voda vždy byla určujícím prvkem pro život na Zemi. Zřejmě ve vodě se kdysi dávno zrodil život. Ne náhodou významné starověké civilizace vznikali u toků velkých řek – Tigridu a Eufratu, Gangy, Nilu, na Žluté řece či Mekongu. Vodě se přisuzovaly téměř ve všech náboženstvích božské vlastnosti. Podle nesčetných legend mohla život dávat i brát.

V současné době se voda ocitá na horní příčce žebříčku původců světových katastrof. Ne kvůli záplavám. Kvůli absolutnímu nedostatku této tekutiny, kterému bude muset lidstvo čelit. Značná část světové populace trpí akutním nedostatkem vody už dnes. V současné době více než miliarda lidí pije a užívá znečištěnou vodu. Splachovací záchody a kanalizaci nemají dvě a půl miliardy lidí, to znamená přes čtyřicet procent světové populace. V jordánské metropoli Ammánu například teče pitná voda pouze jeden nebo dva dny v týdnu. Obyvatelé zachycují dešťovou vodu a vodu z rosy v nádobách na střechách. Situace se podstatně zhorší, protože během dalších dvou desetiletí se počet obyvatel Ammánu má zdvojnásobit.

Každý rok podle lékařských statistik umírá ve světě více než pět milionů lidí na choleru, úplavici, schistosomózu, tyfus či další nemoci způsobené znečištěnou vodou nebo nedostatkem hygieny. Každých dvacet minut tedy umírá v rozvojových zemích jedno dítě.

Už se ve světě spotřebovává více vody, než je příroda schopná doplnit. Nejvíce v zemědělství,především v rozsáhlých zavlažovacích systémech, které jsou v ředě zemí nezbytnou podmínkou pro provoz zemědělské výroby, ale přitom dokážou zlikvidovat i mohutné toky řek. Jako příklad může sloužit čínská Žlutá řeka, která vždy bývala považována za veletok obřích rozměrů, ale už několikrát v uplynulém desetiletí ani nedospěla ke svému ústí. Odčerpali jí nejrůznější zavlažovací systémy a dodávky vody do velkých měst ležících na jejím toku.

Totéž se děje v Severní Americe s řekou Colorado River. Ta je zdrojem pro celý americký jihozápad. Sedm amerických států a Mexiko užívají doslova každou kapku vody této řeky, jejíž ústí v Kalifornském zálivu připomíná spíš potok. Colorado River poskytuje vodu pětadvaceti milionům obyvatel a zavlažuje kvetoucí farmy v kalifornském Imperiál Halley.

Minulý rok podobná situace postihla Rio Grande. I tato řeka vyschla dřív, než dospěla do Mexického zálivu. Ve střední Asii je to případ Aralského jezera a po celém světě mnoha dalších řek.

Mizejí i bažiny a mokřiny, které jsou odvodňovány, vysušovány a používány pro zemědělské účely, ale i pro občanskou a průmyslovou zástavbu. Před jedenatřiceti lety byla sice v iránském Ramsaru parafována světová dohoda o zachování mokřin a bažin, kterou podepsali představitelé 132 států, ale výsledky jsou slabé. Podle vědeckých odhadů bylo v minulém století zničeno nejméně padesát procent světových bažin a mokřin.

Dvojakou roli ve vodním hospodářství hrají přehrady. Na jedné straně slouží jako cenné rezervoáry vody, na druhé straně odebírají vodu velkým říčním tokům. Zatímco v roce 1950 bylo na světě pouze pět tisíc velkých přehrad, v roce 2000 jejich počet dosáhl čtyřiceti pěti tisíc. Například vysychání řeky Rio Grande, kterou přetíná řada přehrad jak na americkém, tak na mexickém úseku, se přisuzuje především vlivu přehrad.

Jak už bylo řečeno, většinu celosvětových zásob sladké vody spotřebovává zemědělství. Zavlažování umožňuje efektivní zemědělskou výrobu ve velké části světa. Například indický stát Gudžarát, původně velmi suché místo, zaznamenal v posledních desetiletích obrovský vzestup zemědělství, doslova zelenou revoluci. Zatímco v padesátých letech minulého století tu bylo necelých sto tisíc pump na motorový pohon, dnes jich zde pracuje přes dvacet milionů a jejich počet každoročně vzrůstá o půl milionu. Farmáři tu čerpají daleko více vody, než příroda může nahradit, a tak úroveň podzemních vod prudce klesá zhruba o šest metrů ročně. Dnes se na řadě míst musí vrtat studně v pětinásobné hloubce než před čtyřmi desetiletími, v sedmnácti až dvaceti metrech,Často ani to nestačí.

Pokud jde o vodu, patří Indie k velmi problémovým zemím. Vody je málo v metropolích i na venkově. Zdravotně nezávadná voda je vzácností. Do řeky Gangy se běžně pohřbívají uhynulá zvířata i nebožtíci a o kus dál se koupou lidé, vykonávají do řeky své potřeby, perou v ní prádlo, myjí se v ní, případně si v ní čistí zuby a berou si z ní vodu na vaření. Výhodně jsou na tom někteří bezdomovci, kteří sídlí u velkých vodovodních potrubí a využívají toho, že jsou stará a voda z nich uniká.

Řešením mohou být efektivnější zavlažovací systémy. Zatím jako nejlepší, ale také nejnákladnější na výstavbu i provoz je systém potrubí, do nějž se několikrát denně vhání voda podle potřeby, tak jak to ukážou počítačové sondy. Voda odkapává perforovaným potrubím přímo k rostlinám, které potřebují závlahu. Tento systém spotřebuje o třicet až sedmdesát procent vody méně než klasické zavlažovací systémy a výsledný efekt je přitom daleko lepší. Tento úsporný systém zavlažování se začal požívat v šedesátých letech minulého století, ale pro svou nákladnost je zaveden pouze na jednom procentu světových zavlažovacích ploch.

Jen nepatrné procento vody se spotřebuje v domácnostech a v průmyslu. I tam lze ušetřit recyklací. Touto cestou se vydalo například hlavní město Chile Santiago, kde do roku 2009 bude recyklována užitá voda do poslední kapky. Celosvětově se dvě třetiny vody užívané v domácnostech a průmyslu po použití vůbec neošetřují, o recyklaci nemluvě.

Doslova nekonečné světové zásoby představuje mořská voda, i když jde o velmi drahý postup. Miliony litrů desalinizované vody protékají bazény vodního parku Wild Wadi v Dubaji. Tato vyprahlá, ale velmi bohatá země je názorným příkladem toho, co se dá dělat, když jsou peníze. Pokrývá odslaněnou vodou téměř celou svou potřebu užitkové a pitné vody včetně exkluzivních bazénů. Možností a cest je mnoho. Chybí však finanční prostředky a především vůle tento velmi naléhavý problém nebo spíše nastávající katastrofu řešit.

Hodnocení referátu Žíznivá planeta aneb globální nedostatak vody

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  17. červenec 2008
  3 473×
  1089 slov

Komentáře k referátu Žíznivá planeta aneb globální nedostatak vody