Daňová soustava ČR

daň = povinná peněžitá částka, kterou odvádí fyzická nebo právnická osoba do veřejného rozpočtu – fiskální funkce (příjem rozpočtu)

veřejný rozpočet:
§ státní rozpočet
§ rozpočty měst a obcí
§ krajské rozpočty

daňové subjekty:
§ poplatník daně = ten, komu daň sníží příjem
§ plátce daně = ten, kdo daň odvede

předmět daně = to, z čeho se bude daň stanovovat, daňový objekt

základ daně = částka, ze které se bude daň počítat

sazba daně = výše daňové povinnosti

stanovení sazby:
§ pevně – absolutní částkou na měrnou jednotku
§ procentem – příslušné % ze základu daně

procento stanoveno:
§ lineární sazba - % je stále stejné, nezávisí na daňové základu
§ progresivní sazba - % daně roste s růstem daňového základu
§ degresivní sazba – jen teoretická

částka daně = konkrétní vypočítaná daň, závisí na daňovém základu

sleva na dani = částka, která snižuje již vypočítanou daň

odčitatelná položka = částka, která snižuje daňový základ

sankce = postih za to, že daň nebyla odvedena:
§ vůbec
§ včas
§ ve správné výši

zdaňovací období = období, za které se počítá daň

lhůta splatnosti = termín, do kdy má být daň zaplacena

místo platby daně = komu se má daň zaplatit

způsoby placení daní:
§ jednorázová platba – celá daň se zaplatí najednou (daň dědická)
§ splátky – vypočítaná daň se po dohodě s finančním úřadem rozdělí na několik období
§ záloha + konečné vyúčtování po skončení zdaňovacího období – vzniká přeplatek na dani nebo nedoplatek daně

daňový poradce = fyzická osoba, která složí předepsané zkoušky a stane se členem Komory daňových poradců, může na základě plné moci zastupovat subjekty v daňovém řízení, své služby poskytuje za úplatu

základní daňové principy:
§ daňová universalita – v daňovém zákoně musí být co nejméně výjimek
§ daňová neutralita – ke všem daňovým subjektům přistupovat stejně
§ daňová únosnost – daňové subjekt by měl být schopen zaplatit a nezruinovat se
§ daňová spravedlnost – daňové subjekty se stejným příjmem mají platit zhruba sejně, subjekty s vyššími příjmy mají platit více než subjekty s nižšími příjmy
§ daňová spravovatelnost – stát má být schopen administrativně zajistit výběr daní
§ daňová efektivnost – náklady na výběr příslušné daně by neměly být vyšší než daň samotná
§ daňová výnosnost – vybrané daně by měly pokrýt potřeby státu (odporuje si s daňovou únosností)
§ daňová pružnost – daně by měly být tvořeny tak, aby reagovaly na změny v ekonomice

daně:
§ přímé – přímo spojeny s příjmem subjektu, přímo jdou do rozpočtu
§ nepřímé – stanou se součástí ceny zboží, zaplatí se při nákupu, teprve pak jsou odvedeny do rozpočtu

přímé daně:
1. důchodové – souvisí s důchodem fyzické nebo právnické osoby
§ daň z příjmu FO
§ daň z příjmu PO
2. majetkové – platí se z majetku
§ dědická daň
§ darovací daň
§ daň z převodu nemovitostí
§ daň z nemovitostí
§ silniční daň

nepřímé daně:
1. selektivní – týkají se jen vybraných druhů zboží
§ spotřební daň
§ daň k ochraně ŽP –v ČR dosud nevytvořena
2. universální – týkají se jakéhokoli zboží
§ DPH
Zákon o správě daní
upravuje práva a povinnosti subjektů daňového řízení

subjekty daňového řízení:
§ správce daně – orgán pověřený státem vybírat daně a poplatky, finanční úřady, celní úřady, územní úřady
§ daňové subjekty – plátce a poplatník
§ třetí osoby – např. znalci, tlumočníci, svědci

principy daňového řízení:
§ zásada zákonnosti – správce daně musí dodržovat zákony
§ zásada neveřejnosti – daňové řízení se účastní jen ten, kdo koho se to týká
§ zásada mlčenlivosti – každý, kdo se účastní daňového řízení, musí o tom mlčet
§ zásada rovnosti – všechny daňové subjekty si jsou v daňovém řízení rovni
§ zásada přiměřenosti – správce daně volí takové prostředky, které daňové subjekty co nejméně zatěžují, ale umožňují vybrat daň

fáze daňového řízení:
1. přípravné řízení – plátce daně se zaeviduje u správce a je mu přiděleno DIČ
2. vyměřovací řízení – plátce podá daňové přiznání, je mu vyměřena daň
3. placení daní
§ bezhotovostně
§ hotovost (složenkou, do pokladny správce daně)
§ přeplatkem na jiné dani
§ kolek (u poplatků)
4. vymáhací řízení – správce daně vymáhá daňové nedoplatky a stanoví sankce daňovému subjektu, pokud neuběhla promlčecí lhůta 6 let po roce, ve kterém byl nedoplatek splatný, skutečnost, že uběhla promlčecí lhůta dokazuje plátce, správce je vždy povinen vymáhat nedoplatek

opravné prostředky používané k daňovému řízení:
a) řádné
§ odvolání § 48
§ stížnost
§ námitka
§ reklamace
b) mimořádné
§ obnova řízení
§ opravy zřejmých omylů a nesprávností
Lafférova křivka
při vlemi nízkém i velmi vysokém zdanění jsou příjmy stejné
velké zdanění – v eko málo subjektů
nízké zdanění – v eko hodně subjektů
optimální zdanění 15 – 16 %
ČR má vyšší průměrné zdanění – 30 %

Hodnocení referátu Daňová soustava ČR

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  17 025×
  680 slov

Komentáře k referátu Daňová soustava ČR