Jednoduché účetnictví

Cílem jednoduchého účetnictví je podat přehled o příjmech a výdajích z hlediska daňového základu , informací o majetku o stavu a pohybu hospodářských prostředků a umožnit evidenci o ochranu majetku.

Jednoduché účetnictví považujeme za zvláštní formu účetnictví podvojného. Nevýhodou jednoduchého účetnictví je jeho nesystémovost a neucelený kontrolní systém.

Pozn. Výraz „ jednoduché účetnictví “ neznamená , že je lehčí či méně složité než „ podvojné účetnictví “. Jedná se spíš o informaci , že účetní případy se nezachycují na dvou účtech jako v podvojném účetnictví.

Hlavní rozdíl mezi jednoduchým a podvojným účetnictvím.

Jednoduché účetnictví účtuje o příjmech a výdajích. Podvojné pak o nákladech a výnosech.

V soustavě jednoduchého účetnictví účtují.

a) Fyzické osoby ( podnikatelé ) nezapsání v obchodním rejstříku , kteří prokazují výdaje pro daňové účely ve skutečné výši ( nikoliv paušálním odpočtem ).
b) Osoby podnikající na základě jiného právního předpisu něž je Živnostenský zákon. ( advokáti , lékaři , burzovní makléři apod. )
c) Pronajímatelé , kteří vykazují náklady ve skutečné výši a rozhodli se pro účtování v soustavě jednoduchého účetnictví.

Úkoly jednoduchého účetnictví:

1. Vést průkaznou evidenci o majetku a závazcích – tzn. Podávat ucelený a pravdivý přehled o stavu pohledávek a závazků.
2. Vykazovat hospodářský výsledek ve vztahu k základu daně z příjmů fyzických osob – jednoduché účetnictví je účetnictví daňové , hlavním úkolem je tedy poskytnout podklady pro stanovení daňového základu.
3. Sestavit účetní závěrku. Rozdělujeme tyto účetní závěrky:
a) řádná účetní závěrka k poslednímu dni účetního období ( ke konci kalendářního roku).
b) mimořádná účetní závěrka
· ke dni skončení podnikatelské nebo jiné výdělečné činnosti
· ke dni zahájení konkurzu či nuceného vyrovnání
· ke dni skončení konkurzu

Principy jednoduchého účetnictví

a) princip dokladovosti
b) oceňovací zásady
c) inventarizace majetku a závazků

Vzhledem k tomu že jednoduché účetnictví neumožňuje časově rozlišovat výdaje a příjmy podle období do kterého včetně a časové souvisejí , bylo nutné – s ohledem na daňové zákony – do systému jednoduchého účetnictví zavést následující položky:

a) odpisování investičního majetku ( daňové odpisy)
b) tvorba , čerpání a rušení zákonné rezervy
c) odpisování opravně položky k nabytému majetku
d) časové rozlišování výdajů spojených s finančním pronájmem

Princip dokladovosti

Každý zápis znamenaný v jednoduchém účetnictví musí být podložen účetním dokladem , který má tyto náležitosti:

a) označení účetního dokladu
b) stručný popis účetního případu
c) označení účastníků účetního případu
d) peněžní částka a případn údaj o množství
e) datum vyhodnocení účetního dokladu , a případné datum zaúčtování účetního případu , není-li shodné s datem vystavení
f) podpis osoby odpovědné za uskutečněny účetní případ
g) podpis osoby , která účetní případ zaúčtovala

Úschova účetních dokladů
· účetní doklady , účetní knihy , seznamy účetních knih , inventurní soupisy se uschovávají po dobu pěti let
· doklady o výdajích a příjmech v hotovosti po dobu jednoho roku po provedení revize
· inventární knihy hmotného majetku po dobu třech lrt od data vyřazení

Vzhledem k tomu , že daňový orgán může doměřit daň až do deseti let od zúčtovacího období , ke kterému se doklady vztahují , je žádoucí , aby tyto doklady měl podnikatel uložené v archivu alespoň po tuto dobu.

Oceňování zásady

Pro účely evidence majetku je nutné vyjádřit v peněžních jednotkách cenu , za kterou byla daná část majetku pořízena.

a) investiční majetek se oceňuje pořizovací cenou ( byl pořízen dodavatelsky ) nebo cenou ve vlastních nákladech ( byl pořízen vlastní činností )
b) zásoby se oceňují pořizovací cenou
c) peněžní prostředky a ceniny se oceňují nominální cenou , tj. , cenou která je na nich vytištěna
d) pohledávky a závazky , ocenění se provádí nominální cenou
e) finanční majetek – ( cenné papíry a majetkové účasti ) – se oceňují pořizovací cenou

Inventarizace majetku a závazků

Stavy majetku a závazku se zjišťují

a) fyzickou inventurou
b) dokladovou inventurou ( u těch složek majetku , které nejde změřit , spočítat , zvážit , apod. )

Blíže viz kapitola o Inventarizaci v oddíle podvojné účetnictví.

Účetní knihy v jednoduchém účetnictví

1. Peněžní deník
2. Kniha pohledávek a závazků
3. Ostatní pomocné knihy o ostatních majetku a závazcích plynoucích z pracovněprávních vztahů
· Inventární kniha nebo inventární karty investičního majetku
· Kniha finančního majetku
· Kniha zásob
· Kniha cenin
· Mzdové listy
· Inventární knihy rezerv a časové rozlišení

Peněžní deník
Je nejdůležitější knihou v jednoduchém účetnictví. V časové posloupnosti se zde zachycují účetní případy , které vyjadřují příjem nebo vydání peněžních prostředků. Na konci účetního období se v peněžním deníku vyúčtují vybrané uzávěrkové účetní případy.

Účtování v peněžním deníku
a) zjistit správné částky pro daňový základ
b) zajistit evidenci peněžních prostředků
c) poskytnout údaje pro pozdější zkoumáni a analýzu jednotlivých položek příjmů a výdajů

Proto peněžní deník musí být koncipován tak , aby poskytoval údaje o:

· peněžních prostředcích na bankovních účtech se zůstatky
· peněžních prostředcích v hotovosti v pokladně a ceninách s jejich zůstatky
· příjmech a výdajích zahrnovaných do základu daně s následným podrobnějším rozlišením jednotlivých druhů
· příjmech a výdajích , které se nezahrnují do daňového základu
· o jednotlivých průběžných položkách ( průběžné položky řeší časový nesoulad mezi hotovostním styku s bankou , kdy nemáme výpis z bankovního účtu potřebný k zaúčtování , v podvojném účetnictví se toto řeší přes účet 261)

Členění příjmů související s podnikáním:
1) za prodej zboží , výrobků a služeb
2) ostatní příjmy

Členění výdajů související s podnikáním:

1) nákup materiálu a zboží
2) provozní režie
3) mzdy se zaúčtovanou zálohou na daň z příjmu zaměstnanců
4) pojistné na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení

Zákonech o dani z příjmů určuje , které položky příjmů a výdajů jsou či nejsou daňové uznatelné.

Mezi daňové neuznatelné výdaje patří například náklady na reprezentace , výdaje na investiční majetek ( ty se zobrazí až v odpisech investičního majetku ) , výdaje na osobní spotřebu , splátky , úvěrů , zálohy a doplatek daně z příjmů a další.

Mezi příjmy , které neovlivňují daňový základ podnikatele patří například přijaté úvěry a půjčky , peněžní vklady podnikatele , příjmy z dividend apod.

Účtování v peněžním deníku:
U každého účetního případu účtovaného v peněžním deníku je zapotřebí stručně popsat jeho obsah , datum a doklad , na jehož základě je účtováno. Částky účetního případu se zobrazí jednak na pohybu peněžních prostředků (tj. v pokladně či na bankovních účtech ) , a zároveň v jednotlivých kolonkách příjmů ( výdajů ).

Součty v jednotlivých sloupcích peněžního deníku se převádějí na další stranu s tím , že na text prvního řádku nové strany se napíše „Převod z minulé strany“

Peněžní deník se uzavírá na konci účetního období tj. , nejčastěji ke skončení kalendářního roku. Za poslední zápis v peněžním deníku se zapíši uzávěrkové účetní případy ( např. opotřebení investičního majetku , zúčtování rezerv apod. ). Po zapsání těchto účetních případů se peněžní deník podtrhne a zapíší se součty jednotlivých sloupců v peněžním deníku za celé účetní období. Do nového účetního období se převedou stavy na průběžných položkách a zůstatky na peněžních prostředcích.

Kniha pohledávek a závazků

Pro podnikatele je velmi důležité , aby v každém časovém okamžiku měl k dispozici přesné informace o svých pohledávek vůči svým odběratelům a závazcích ke svým dodavatelům. Tyto informace poskytuje kniha pohledávek a závazků.
Zpravidla se zřizuje samostatná kniha věřitelů za přijaté dodávky , kniha dlužníků za poskytnuté služby , výrobky či zboží a kniha jiných pohledávek a závazků ( zde se evidují například vztahy s bankou , finančním úřadem , správou sociálního zabezpečení , zdravotními pojišťovnami atd. ). Do každého řádku v těchto knihách se zaeviduje výše faktury , název odběratele ( dodavatele ) , částka , data splatnosti a skutečné úhrady.

Inventární knihy investičního majetku

Investiční majetek se eviduje v inventární knize nebo na inventárních kartách. Tato evidence obsahuje název a přesný popis investičního majetku , jeho ocenění vstupní , datum pořízení , způsob odepisování s uvedením částky daňových odpisů a datum a způsob vyřazení. Odepisování rozlišujeme daňové a účetní. Daňové odpisy jsou stanoveny zákonem o dani z příjmů , účetní odpisy si stanovuje účetní jednotka sama s přihlédnutím ke stručnému opotřebení investičního majetku v průběhu doby odepisování.

Způsoby odepisování jsou degresivní , literární a progresivní.

Kniha zásob

Zásoby se oceňují v pořizovacích cenách.

Do zásob zahrnujeme:
· skladovaný materiál
· skladované zboží
· nedokončenou výrobu
· výrobky
· zvířata
· případně ještě hmotný majetek , který nesplňuje všechny náležitostí pro zařazení do hmotného investičního majetku.

Zásoby evidujeme buď v samotné knize zásob nebo podle druhů na jednotlivých skladních kartách. Záznamy o zůstatcích , příjmech a výdajích se vedou jak v měrných jednotkách ( kilogramy , metry , litry apod.) tak i v jednotkách peněžních.


Účetní závěrka v jednoduchém účetnictví

Účetní závěrka je tvořena
· výkazem o majetku a závazcích – podává přehled o složení majetku , závazků a jmění
· výkazem o příjmech a výdajích – přehled o hospodářském výsledku a jeho složkách

Podklady pro sestavování účetní závěrky jsou peněžní deník , kniha pohledávek a závazků a další knihy pomocné evidence.

Hodnocení referátu Jednoduché účetnictví

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  4 900×
  1325 slov

Komentáře k referátu Jednoduché účetnictví