1. Úvod
Jako téma seminární práce jsem si vybrala neziskové organizace v České republice, jelikož už přes rok spolupracuji s fakultní nemocnicí v Motole jako dobrovolník. Díky mé nové roli jsem si rozšířila své obzory, zaplnila volný čas, seznámila se s novými lidmi a hlavně dostala možnost podívat se na svět z mnoha jiných úhlů pohledu, ke kterým jsem dříve neměla přístup. Proto vás chci nyní seznámit se základními neziskovými organizacemi, přičemž se chci zaměřit především na jednu obzvláště výraznou – Hestii, která vznikla roku 1993 a od té doby již založila mnoho příbuzných organizací a tudíž se právem řadí mezi jednu z nejvýznamnějších neziskových organizací na světě. Při svém hledání podkladů pro práci jsem našla mnoho pojmů, které s těmito sdruženími úzce souvisí, a proto jsem se nedržela pouze tématu neziskových organizací, ale mj. ve své práci upozorňuji na funkci vládního a nevládního sektoru, komunitní práce, financování občanských sdružení nebo na vznik Koalice dobrovolnických iniciativ.
2. Charakteristika neziskových organizací
Nezisková organizace je charakterizována jako nevládní organizace nebo občanské sdružení, které je obecně prospěšné společnosti. Je dobrovolným sdružováním občanů, kteří mají společné cíle a jsou ochotni spolupracovat na uspokojování potřeb a zájmů buď samotných členů nebo druhých lidí. Občanskou společností jsou nazývány proto, že plní a prosazují obecný zájem společnosti.
Nezisková organizace je sdružením členů nevládního sektoru, jenž rozhodují sami za sebe, zatímco ve veřejném sektoru se na rozhodování podílí více odborných pracovníků. Neziskové organizace pracují nezávisle na státu a jejich činnost prospívá veřejnému blahu společnosti.
Nestátní sektor, pod který neziskové organizace spadají, se zaměřuje na pomoc, která doposud nebyla zapotřebí. Snaží se nahradit nefungující činnost státu (např. péče o bezdomovce - Naděje, Armáda spásy, pomoc obětem trestných činů - Bílý kruh bezpečí, pomoc narkomanům – Drop-In), popř. ji doplňují. Většina nestátních organizací poskytuje více druhů služeb a snaží se oslovit více cílových skupin (studenti SŠ, firmy, seniory).
Rozlišení vládního a nevládního sektoru:
Vládní sektor je sdružením organizací, které jsou financované státem, společnosti úzce souvisí se zdravotní a sociální sférou. Přednostmi vládního sektoru je především úspěšnost, kdy ve svém postupném vývoji dokázal zbavit občany chudoby, avšak na druhé straně zůstali lidé závislí na pomoci druhých, popř. na finančních dávkách. Hlavní nevýhodou je nepružnost, sektor nedokáže rychle reagovat na vzniklé situace ve společnosti. Do vládního sektoru spadají domovy důchodců, kojenecké ústavy, dětské domovy, psychiatrické léčebny … apod.
Opakem vládního sektoru je sektor nevládní, který je seskupením soukromých charitativních organizací a občanských sdružení. Také služby církevního charakteru vykonávají svou činnost bez podpory státu. Výhodou nevládního sektoru je rychlá reakce na změny ve společnosti, pružnost a tvořivost. S nevládním sektorem souvisí komunitní práce a je pro něj podstatná práce dobrovolníků.
Komunitní sociální práce - metoda sociální práce, která se zabývá prací s komunitou (skupinou lidí). Komunita značí obec, kde žijí lidé se stejnými problémy, které chtějí společně řešit. Využívá lidských zdrojů v obci (komunitě), nespoléhá se na úřady a směřuje k vyvolání a podpoření změny v rámci místního společenství.
Občanská komunita - souhrn osob, které žijí ve vymezeném prostoru, kde vykonávají celodenní aktivity
Rysy komunitní práce:1. Je konána ve prospěch většího počtu lidí.
2. Vyžaduje spolupráci se samosprávou.
3. Angažují se v ní občané ( týká se participace - účasti občanů na životě obce ).
4. Využívá lidských zdrojů tam kde lidé žijí a kde problémy vznikají.
5. Komunitní práce vede občany k tomu aby své problémy řešili vlastními silami aby komunitní práce nebyla potřebná.
Zásady komunitní práce:
- Založit a udržet skupinu
- Řídit komunitní práci a ve vhodné chvíli skupinu opustit (pokud si jsem jistý, že se skupina beze mne obejde)
- Vymezit si vlastní roli a míru odpovědnosti
- Rozeznat příčiny problému
- Vnímat konflikty ve skupině a dokázat je řešit
- Zapojit všechny členy, čímž zabráníme diskriminaci
Komunitní práce je důležitá, při řešení problémů, kdy máme možnost vyslechnout si názor většiny a ne pouze jednoho zaujatého člena. Zároveň se lidé učí napodobováním, proto, pokud se jednomu pacientovi daří a je ve své léčbě úspěšný (např. odvykací protialkoholická kůra), dá se předpokládat, že se ostatní členové skupiny budou chtít vyléčenému klientovi vyrovnat. Členové si mezi sebou podvědomě měří síly a snaží se být tím lepší, čím úspěšnější jsou jejich kolegové.
Financování:- státní instituce, samospráva (granty, dotace z okresních úřadů)
- individuální dárci (sponzoři)
- vlastní činnost (pořádání benefičních koncertů, sbírky)
Metody získávání financí:- osobní návštěvy sponzorů, okresních úřadů …
- veřejné dobročinné akce a sbírky
Formy neziskových organizací: - občanská sdružení
- církve a náboženské společnosti
- nadace, profesní komory, družstva
Činnost neziskových organizací směřuje do oblasti sociální péče, zdravotnictví, vzdělávání, kultury nebo také životního prostředí.
Charakteristika:
• jsou formálně ustanoveny (mají formální název, prostory, kontakty)
• jsou soukromé (pracují odděleně od státní správy, avšak mohou dostávat dotace od státu)
• neziskové (případný zisk slouží k účelům daného sdružení)
• samosprávné (řídí se sami, nejsou řízeny zvenčí, nemají složitou schvalovací strukturu – tzn. jsou pružnější, mohou rychleji reagovat)
• dobrovolné (sdružení dobrovolníků, kteří nabízí své znalosti a schopnosti)
3. Dobrovolníci
„Dobrovolníkem je člověk, kdo ze své dobré vůle, ve svém volném řase a bez nároku na finanční odměnu vykonává činnosti ve prospěch druhých lidí. Může se jím stát kdokoliv, protože každý z nás umí něco, co může poskytnout druhým.“ Tak zní definice dobrovolníka, kterou sestavila organizace Hestia při založení Národního dobrovolnického centra.
Pro vykonávání funkce dobrovolníka mnohdy nepotřebujeme ani zaškolení a funkci vykonáváme, aniž by jsme si ji uvědomovali. Jedná se o případy, kdy např. pomůžeme matce s kočárkem do autobusu, připravíme večeři nebo se podílíme na přípravě maturitního plesu. Tuto formu pomoci nazýváme občanskou výpomocí a je pro ni charakteristická samozřejmost a spontánnost bez očekávání odměny. Pokud dlouhodobě vypomáháme v rámci mezinárodního projektu v zahraničí, jedná se o dobrovolnou službu (např. humanitární mise). Jestliže tyto body aplikujeme ve zdravotnických a sociálních zařízeních, stáváme se dobrovolníky, kteří se stávají součástí profesionálního týmu.
Z hlediska rozvoje dobrovolnictví rozdělujeme dobrovolnou činnost na vzniklou zezdola nahoru (např. skupina přátel má společnou myšlenku a nadšení, společně pracují na daném projektu – neformální a neprofesionální organizace) a uspořádanou zvenčí dovnitř (formální sdružení, které začíná navazovat spolupráci s dobrovolníky)
Výhody dobrovolnické práce:- levnější než zaměstnanec
- obohacení profesionálních služeb
- rozšíření zkušeností ze strany dobrovolníka
- kontakt zvenčí
Typy dobrovolníků:
a) starší osamělý občan, který hledá nové uplatnění poté, co odešel z práce
b) student, hledající nové zkušenosti, popř. praxi do školy
c) člověk s určitou životní zkušeností, kterou chce předat druhým
d) jednorázový dobrovolník (o jednorázových akcích se dozvídá z inzerce)
e) stálý tým, např. LATA (studentské dobrovolnické sdružení)
4. Přehled humanitárních, charitativních a nevládních organizací
1. Výbor dobré vůle - nadace Olgy Havlové
Nadace byla založena v roce 1990, aby hájila lidská práva u zdravotně postižených občanů. Roku 1992 byla zaregistrovaná jako nadace. Posláním této nadace je pomoc dětem, dospívajícím a dospělým občanům, kteří se pro svůj nepříznivý zdravotní stav špatně zapojují do společnosti. Projekty Výboru dobré vůle zasahují do oblasti zdravotnictví, vzdělávání, sociální pomoci i lidských práv.
Projekty:
a) Zdraví dětem (dětem ze severní Moravy a severních Čech jsou poskytovány ozdravné pobyty na horách nebo u moře)
b) Na pomoc dětem s rakovinou (snaha zlepšit podmínky dětem při jejich pobytu v nemocnici)
c) Prázdniny (organizováno pro děti z dětských domovů – prázdninové pobyty v ČR i v zahraničí)
d) Nová rodina (pomoc poskytována pěstounským rodinám nebo rodinám, které adoptovaly děti).
e) Rehabilitace (finanční podpora pro zakoupení pomůcek zdravotně postiženým).
f) Senior (podpora organizací, které pomáhají seniorům).
g) Galerie Výboru dobré vůle (prezentace výrobků zdravotně postižených).
h) Roma (podpora romských vzdělávacích programů).
2. Sdružení Hestia:
Založena roku 1993 jako nevládní, nezisková organizace. Zaměřuje se na výzkum, vzdělávání, výcvik, poradenství, supervizi a stáže pro dobrovolníky a profesionály, zároveň také vydává odborné publikace. Hestia vede databázi organizací nebo sdružení, které využívají práci s dobrovolníky a v případě potřeby zprostředkovává dobrovolníky.
3. Občanské sdružení Naděje:
Vzniklo v roce 1990. Původně byla zaměřena na skupiny rumunských uprchlíků, kterým poskytovala stravu, oblečení a ubytování. Jejím hlavním cílem byla integrace uprchlíků do společnosti. V dnešní době pracuje pouze pro bezdomovce.
4. Duha
Organizace byla založena v roce 1991, kdy vznikla z iniciativy rodičů a přátel
mentálně postižených dospělých lidí. Výsledkem jejich práce jsou chráněné dílny a domov Duha, kde je poskytována trvalá péče pro dospělé. Cílem nadace Duha je umožnit postiženým osobám žít mimo ústav.
5. CID (centrum integrace dětí)
Působí po celé republice a jejím hlavním úkolem je poskytování integrační, poradenské a terapeutické pomoci. Je zaměřena na děti, kterým poskytuje rekreační pobyty ve zřízeném centru v Jesenících. Rekreace jsou zřizovány i pro zdravé děti, aby se zde naučily žít společně s nemocnými.
6. Dětské centrum Paprsek
Centrum bylo zřízeno pro děti se speciálními potřebami. Funguje na principu mateřské školky, formou denního pobytu nebo ambulantní poradenské péče. Je uzpůsoben pro děti od 3 let, které trpí smyslovými, psychickými, kombinovanými a pohybovými vadami. Důraz je kladen na včasné zachycení vady a na spolupráci s rodiči.
7. Pražský dům Světla
Cílem sdružení je pomáhat pacientům postižených nemocí AIDS a pomoci jim začlenit se zpět do společnosti.
8. Asociace rodičů a přátel zdravotně postižených dětí v ČR
Tato organizace se řadí pod sdružení zdravotně postižených. Náplní práce je pořádání letních táborů, rekreačních pobytů, koncertů nebo vzdělávacích seminářů.
9. FOD (- fond ohrožených dětí)
Vznikl v roce 1990, zaměřil se na rychlé umisťování dětí do náhradní rodinné péče.
10. YNCA (- křesťanské sdružení mladých lidí)
11. Drop-In
Sdružení bylo založeno roku 1990. Jeho cílem je poskytování komplexní péče a prevence uživatelům nelegálních drog a jejich rodinám. Založil ji lékař Ivan Douda a MUDr. Jiří Presl.
Náplň nadace:- ambulantní kontakt
- krizová pomoc (první ošetření, poradenství, léčba)
- prevence
Projekty nadace DROP - IN:
1.Nízkoprahové středisko
Centrum je umístěno v sídle nadace Karoliny Světlé číslo 18. Narkomanům zde nabízí výměnu stříkaček, zdravotnický a hygienický servis, stravu a domluvení konzultace s odborným personálem. Poskytuje vstupní prohlídku na metadonovou léčbu, poradnu pro těhotné ženy a matky narkomanky.
2. Centrum metadonové substituce
Podmínkou pro léčbu je dovršení 18 let, prokázání dlouhodobé závislosti na opiátech, neúspěšná předchozí léčba a vstupní prohlídka. Léčba je postavená na principu náhrady opiátů metadonem, je přerušen styk mezi dealerem a závislým, pacient mění svůj dosavadní životní styl.
3. Centrum následné péče
Podmínkou pro přijetí klienta je prokázání, že již neužívá omamné látky. Je svěřen vyléčeným klientům, kteří mu pomáhají navázat kontakt se společností.
4. street mobil
zaměstnanci pracující s narkomany v terénu
5. street worker
5. Organizace Hestia
Sdružení Hestia založila v roce 1993 skupina manželských poradců, jejichž hlavním cílem byla podpora pozitivních mezilidských vztahů. Přestože dobrovolnictví se Hestia věnuje od svého založení, teprve v roce 1999 vzniklo Národní dobrovolnické centrum (NDC), spadající pod Hestii, a které různými způsoby usiluje o rozvoj dobrovolnictví v zemi. NDC je jedním ze 14 center na světě, které podporuje světový Open Society Institut.
Hestia založila databázi dobrovolníků a organizací, kterým pravidelně poskytuje odborné školení, dodává nové dobrovolníky, pořádá semináře a supervize. Spolupracuje s médii, státními orgány a mezinárodními organizacemi a podílí se tak na využívání dobrovolnické práce po celém světě. V rámci šíření dobrého jména dobrovolnictví založila Hestia např. ocenění Křesadlo, které každoročně předává primátor hl. města Prahy vybraným dobrovolníkům, jakožto obyčejným lidem, kteří dělají neobyčejné věci.
Projekty nadace Hestia:
Program Pět P (Přátelství, Pomoc, Podpora, Prevence, Péče)
- je určený problémovým dětem, které se pravidelně setkávají s dospělým dobrovolníkem, u dětí je šance nápravy. Děti jsou do projektu zařazeny na doporučení sociální pracovnice, výchovného poradce, psychiatra nebo psychologa. Kontakt dítěte s dobrovolníkem by měl trvat minimálně 1 rok, během kterého je pod dohledem odborníků, podléhá supervizi a odborný personál mu je neustále k dispozici.
Kromě svých projektů Hestia také prezentuje Koalici dobrovolnických iniciativ, což je sdružení organizací, které jsou zapojeny do programu rozvoje dobrovolnictví. Členství v Koalici je formálně stvrzeno Dohodou o přistoupení ke Koalici dobrovolnických iniciativ. Koalice zachovává plnou nezávislost svých členů, včetně jejich dalších programů a projektů a zároveň jim umožňuje prezentovat své programy, projekty a činnosti.
Myšlenka o založení Koalice vznikla v únoru 2001, kdy Hestia na celostátním setkání dobrovolnických center navrhla založení volného seskupení, které by dané organizace spojovalo za účelem společné reprezentace dobrovolnictví v rámci Mezinárodního roku dobrovolníků. V dubnu 2002 na dalším setkání v Brně bylo dohodnuto prodloužit existenci Koalice na další období.
Členové Koalice dobrovolnických iniciativ v kraji Praha:
V současné době pracuje pro organizaci Hestia 8 lidí, dobrovolníci nejsou vedeni jako zaměstnanci. Sdružení zařídilo dobrovolníkům pojištění, pro případ, že by klient poškodil dobrovolníka nebo dobrovolník poškodil zařízení instituce nebo nechtěně ublížil pacientovi. V roce 2001, v mezinárodním roce dobrovolníků, se sdružení podílelo na přípravě zákona o dobrovolnické službě, což byl první legislativní počin českého státu, který uznává dobrovolnictví jako součást společnosti
6. Dobrovolníci v nemocnicích - z pohledu dobrovolníka
V únoru 2006 jsem se zúčastnila úvodního zaškolení pro dobrovolníky ve Fakultní nemocnici v Motole. Chtěla jsem zaplnit svůj volný čas duchaplnou činností a zároveň mě z velké části ovlivnila moje rodina, která mě vychovávala k tomu, že lidé si musí pomáhat. Když nabídnete svou pomoc cizímu člověku na ulici, může se stát, že ještě dostanete vynadáno a navíc nelze očekávat, že příležitost někomu pomoci se naskytne pravidelně každý týden ve stejnou dobu. Když jsem si hledala organizaci, se kterou bych mohla začít spolupracovat, dbala jsem proto právě na pravidelnost, nikoli na pomoc při nárazových akcích. Pro FN Motol jsem se rozhodla proto,že jsem chtěla podpořit její projekt Dobrovolníci v nemocnicích, který začala od ledna 2004 samostatně realizovat. Přestože říkám samostatně, tak externím partnerem FN Motol zůstala nadace Hestia, což je také důvod, proč jsem této organizaci věnovala takový prostor ve své seminární práci.
Posláním projektu Dobrovolníci v nemocnicích je přispět ke zlepšení psychosociálních podmínek pacientů na lůžkových odděleních, navázat osobní kontakt s pacienty, kteří jsou denně vystaveni pouze profesionálnímu jednání s personálem, posílit duševní pohodu a při tom všem nenarušovat léčebný režim a provoz nemocnice.
Spolupráce dobrovolníka s nemocnicí je buď jednorázová, kdy dobrovolník vypomáhá při doprovodu pacientů na pořádanou akci (výstava Světlo mého života, Indiánské prázdniny), popř. danou akci sám organizuje, nebo je pomoc dlouhodobá a pravidelná, pokud dobrovolník každý týden dochází za jedním pacientem, pravidelně pořádá výtvarný, hudební nebo taneční kroužek nebo pacienty doučuje.
Já osobně docházím na Léčebnu dlouhodobě nemocných (LDN), kde individuálně pracuji s pacienty, jež jsou připoutáni na lůžko. Do mé povinné výbavy patří žlutá vesta s nápisem Dobrovolník a vizitka, díky které mne na každém oddělení poznají. Při své práci dodržuji Mlčenlivost dobrovolníka a řídím se podle Smlouvy o dobrovolné činnosti a Kodexu dobrovolníka.
Dobrovolnické centrum FN Motol (DC) nám poskytuje pravidelně každý měsíc supervize, kde se ve skupině ostatních dobrovolníků a pod dohledem psychologa svěřujeme se svými zkušenostmi, starostmi a nápady spojenými s nemocnicí. Zároveň nám poskytuje školení na jednotlivých odděleních, díky čemuž jsem se dostala na interní oddělení, kde jsem navíc od května 2006 začala pracovat ve spolupráci s fyzioterapeutkami.
7. Závěr
V únoru 2007 mi byla věnována možnost prezentovat Dobrovolnické centrum FN Motol na lékařském semináři. Neziskové organizace a dobrovolníci v nich se rychle prostřednictvím médií dostávají do podvědomí občanů a také lékaři jsou zvědaví, co jim dobrovolníci mohou nabídnout a v čem se zaručit. Proto jsem ráda, že jsem se mohla podělit se svými zkušenostmi, názory a postoji nejen k dobrovolnictví, ale také k projektům neziskových organizací. Mnoho nadací věří, že svou činností dokážou změnit svět, což mnoho lidí považuje za naivní, já se však k názoru těchto sdružení přikláním. Zároveň však musím dodat, že mým cílem není učinit svět morálnějším, stačí mi, když pomohu několika málo pacientům ve fakultní nemocnici v Motole a oni pak rozšíří svou zkušenost do všech koutů světa. O tom totiž dobrovolnictví v rámci neziskových organizací je – šířit své nabyté zkušenosti dál.
Šťastná Jarmila ml.
Šťastná Jarmila ml.
10. srpen 2008
9 070×
2632 slov
