Integrační tendence ve světě

V současném světě se stále více, v souvislosti s celosvětovou globalizací, prosazují snahy o hospodářské a politické mezinárodní organizace.

Podle povahy jednotlivých uskupení dělíme mezinárodní organizace na:

globální - OSN(UN), Britské společenství (Commonwealth of Nations, 52 čl.zemí), OECD, Islámská konference (55 států). Tato uskupení sdružují státy na vícero kontinentech a mají všeobecný (komplexní) charakter.
politické - OAJ, OAS, ONZ, Rada Evropy. Tyto organizace najdeme většinou na jednotlivých kontinentech a mají vesměs politické cíle.
hospodářské - globální - WTO, GATT, World Bank, Mezinárodní měnový fond a další. Vznikají v procesu globalizace světové ekonomiky.
hospodářské - regionální - EU, APEC, ASEAN, NAFTA, CEFTA. Budují se za účelem vytváření společného trhu (a výhod) v rámci jednoho kontinentu, často jako protiváha jiných hospodářských organizací.
hospodářské - odvětvové - OPEC, IATA. Jsou to organizace určitého podnikatelského charakteru (svazy vývozců, dopravců a pod.).
vojenské - NATO. Mají za cíl kolektivní obranu určité oblasti, případně nápravu bezpráví.
sportovní a kulturní - IOC (MOV), IAAF, FIFA, FIS, Eurovize a pod. Sdružují mnoho zájmových i podnikatelských organizací v oblasti kultury a sportu.

Obecné vývojové formy (stupně) integrace
1. Pásmo volného obchodu
- zúčastněné země se domluví, že odstraní všechny překážky, které brání pohybu zboží mezi nimi
- ve vztahu k nečlenským zemím si každá země ponechává svoji celní politiku (vlastní celní tarify) - neexistuje orgán, který by stanovil jednotnou celní politiku

2. Celní unie
- stejné podmínky jako 1. + společná celní politika vůči nečlenským zemím

3. Společný trh
- stejně jako 2. + odstraní překážky, které brání volnému pohybu zboží, služeb, osob a kapitálu

4. Hospodářská a měnová unie
- stejně jako 3. + sbližování HP zúčastněných zemí
- vyvrcholením je zavedení společné měny

5. Politická unie (integrace)
- úplné propojení hospodářské i politické
- zatím ve světě neexistuje

OSN, neboli Organizace spojených národů je jednou z nejdůležitějších mezinárodních organizací. Byla založena v dubnu 1945 v San Francisku. Jejím základním dokumentem je Charta OSN. Tato organizace má dbát o spolupráci členských zemí, o udržení světového míru, má podporovat hospodářský a sociální rozvoj a posilovat úctu k základním lidským právům a svobodám. Členy OSN jsou téměř všechny nezávislé státy světa. Hlavním sídlem OSN je New York. Nejvyšším orgánem je Valné shromáždění, zde zasedají všechny členské státy a každý má jeden hlas. Výkonným orgánem je Rada bezpečnosti, která má 15 členů. 5 stálých (USA, Rusko, V. Británie, Francie, Čína) a 10 nestálých, volených na 2 roky. R.b. je vybavena zvláštními pravomocemi. Má právo přijímat rezoluce, jež jsou pro daný stát závazné, a popřípadě i silou vynutit jejich plnění. K jejich přijetí je nutný souhlas 9 členů R.b., stálí členové mají právo veta. V čele sekretariátu OSN stojí tajemník. K nejvýznamnějším organizacím OSN patří Hospodářská a sociální rada, Mezinárodní soudní dvůr, Mezinárodní měnový fond (IMF), Organizace pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO), Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), Světová zdravotnická organizace (WHO) aj.

OECD, neboli Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Sdružuje vyspělé státy: USA, Kanadu, Japonsko, Austrálii, Nový Zéland, 22 evropských států (včetně ČR), Turecko, Mexiko, Jižní Koreu.
Organizací, která se stará o vojáky i civilní obyvatelstvo v dobách války, či jiného ohrožení (např. přírodní katastrofy) je Červený kříž. Byl založen roku 1863 v Ženevě.
Sedm nejvyspělejších zemí světa tvoří skupinu G 7: USA, Kanada, Japonsko, Británie, Německo, Francie, Itálie).
ES - EU - Evropské společenství -Evropská unie
Zárodky organizace vznikají v roce 1951 (18. dubna) v Evropském sdružení uhlí a oceli (Francie, Německo, Itálie, Belgie, Nizozemsko a Lucembursko) někdy nazývané Montánní unií. V roce 1957 vzniká Evropské společenství pro atomovou energii - Euroatom a o něco později EHS, Evropské hospodářské společenství (Římská smlouva – zakládající listina), zakládajícími členy byli: Belgie, Německo, Francie, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko. V roce 1965 slučovací smlouvou vzniká ES, Evropské společenství. V roce 1973 se připojují Británie, Irsko a Dánsko. Řecko se připojuje v r. 1981. V roce 1986 pak Španělsko a Portugalsko. Dnes sdružuje 15 zemí (poslední změna v r.1995 Rakousko, Finsko, Švédsko). Sídlem je Brusel. Velmi důležitou schůzkou se stal Maastricht (konal se od prosince 1991 do února 1992. Cílem této schůzky bylo pokročit v reformách ES a dosáhnout hlavní ho cíle – vytvoření Evropské unie.

Smlouva o Evropské unii
- poprvé vymezuje EU jako novou etapu ve spoluprácí
- etapa založená na existenci ES a na spolupráci v dalších nových oblastech mimo rámec ES
- 3 pilíře spolupráce:
a) ekonomická oblast - cílem je rozvíjet ek. spolupráci vytvořením prostoru bez vnitřních hranic a zavedením hospodářské a měnové unie, která bude obsahovat jednotnou měnu
b) oblast zahraničně politická a bezpečnostní - státy budou provádět stejnou hospodářskou a zahraniční politiku
c) oblast justice a vnitřních věcí - státy navážou spolupráci v těchto oblastech: azylová politika, postup na vnějších hranicích EU, policejní spolupráce, vytvoření Europolu (evropské policie)
- tato smlouva zahrnuje občanství EU à občan se může volně pohybovat v rámci EU, může volit a kandidovat v obecních volbách a ve volbách do Evropského parlamentu

Smlouva o založení Evropského společenství
- rozšíření Římské smlouvy z r. 1957
- EHS se přejmenovává na ES, protože činnost ES od roku 1993 zasahuje i do mimoekonomických oblastí (např. sociální oblast - přijetí Sociální charty, podpora výzkumu a vývoje, zdravotnictví, ochrana ŽP,…)
- stanoví postup přechodu k hosp. a měnové unii, jaké změny musí nastat v rozhodovacích pravomocích
- součástí jsou konvergenční kritéria, která udávají podmínky vstupu do měnové unie
- význam Maastrichtské smlouvy: jeden ze základních dokumentů EU, zaznamenává přechod k vyšší etapě spolupráce, země se dobrovolně vzdává části své suverenity

- obě smlouvy jsou uzavřeny na dobu neurčitou à nikde není řešena otázka vystoupení z EU a měnové unie
- výjimku k MS měla GB a Dánsko - nesouhlasily s přechodem ke 3. etapě měnové unie, byly proti zavedení jednotné měny, obě země tuto výjimku získaly a nemusí se 3. etapy účastnit

Cíle EU: společná zahraniční bezpečnostní politika, spolupráce v justici a vnitřních věcích, rozšíření pravomocí Evropského parlamentu, zavedení občanství EU, zavedení základních práv ES, dosažení volného pohybu kapitálu, integrace finančních trhů a jednotná měna.

Hlavní orgány Evropského společenství 1. Evropský parlament. Původně Evropské shromáždění, má dnes 626 poslanců, zasedá ve Štrasburku. Největší zastoupení v něm mají socialisté a křesťanští demokraté. Generální sekretariát sídlí v Lucemburku. 2. Rada Evropské unie - Rada ministrů. Je složena z ministrů zahraničních věcí členských zemí (15 ministrů). Je to politický rozhodovací orgán ES. 3. Komise ES. Je výkonným orgánem ES s právem zákonodárné iniciativy. Bdí nad dodržováním smluv a práva, vede rozpočet ES, spravuje fondy a prostředky na výzkumné a vývojové programy ES. 4. Soudní dvůr ES. Řeší spory členských zemí ES a žaloby Komise ES. 5. Evropský účetní dvůr. Kontroluje hospodaření orgánů ES.
S rozšířením EU se počítá v časovém horizontu let 2003-2005, rozhovory jsou vedeny nezávisle s těmito zeměmi: Polsko, Maďarsko, Česko, Estonsko, Kypr a Malta.

NATO - Organizace Severoatlantické smlouvy - Vzniká 4.dubna 1949 ve Washingtonu. Cílem je zabezpečení svobody sdružených zemí prostřednictvím politické solidarity a odpovídající vojenské síly k odvrácení všech forem agrese. Členskými státy jsou USA, Kanada, Dánsko, Belgie, Německo, Řecko, Španělsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko, Británie, Francie, Island, Norsko a Turecko. Od března 1999 také Česká republika, Maďarsko a Polsko. Je to celkem 19 zemí. Efektivita NATO je postavena na principu kolektivní obrany členských zemí, který zabraňuje napadení kterékoli členské země ve smluvním prostoru Aliance. Nejvyšším orgánem je Severoatlantická rada - Rada NATO, má výkonnou a rozhodovací moc. Rozhodování Rady je výsledkem konsensu (všeobecné shody) všech členských zemí. Sídlem je Brusel v Belgii.

WBG - Skupina světové banky - World Bank Group. Organizace byla založena v roce 1944, má 181 členských států (září 2000). Skupina WBG se skláda s pěti úzce spjatých institucí: Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD) - Světová banka - poskytuje úvěry a pomoc na rozvoj středně vyspělých a úvěruschopných rozvojových zemí. Mezinárodní asociace pro rozvoj (IDA) - snaží se o snižování chudoby ve světě, především u nejchudších zemí světa. Mezinárodní finanční korporace (IFC) - investiční činnost a poradenská činnost (vládám a podnikové sféře). Multilaterální agentura pro investiční záruky (MIGA) - podporuje zahraniční investice v rozvojových zemích (garancemi). Mezinárodní centrum pro řešení investičních sporů (ICSID) - řeší spory v oblasti investic mezi investory a hostitelskými zeměmi. Hlavními orgány WBG je Rada guvernérů (dle členských zemí) a Rada ředitelů (hlavní výkonný orgán, má 19 volených ředitelů a 5 ředitelů z USA, GBR, FRA, GER a JAP)

IMF - Mezinárodní měnivý fond - International Monetary Fund. Založen byl v roce 1944, má 182 členů (září 2000). Cílem IMF je napomáhání mezinárodní měnové spolupráce, usnadňování vyrovnaného světového obchodu. Má podporovat stabilitu směnných kurzů, provádí dohled nad finančními systémy členských států. K těmto cílům získává zdroje od členských států podle předem stanovených kvót. Základní kapitál má dnes hodnotu kolem
180 mld USD.
Mezi základní orgány patří Rada guvernérů (dle členských zemí), Výkonná rada (hlavní orgán, má 24 volených výkonných ředitelů), Mezinárodní finanční a měnový výbor, Výbor pro rozvoj (ministři financí a guvernéři centrálních bank). Největšími dlužníky IMF (červenec 2000) jsou Rusko (12,7 mld USD), Indonésie (10,5 mld) a Jižní Korea (5,9 mld). Sídlem je Washington.

OPEC - Organizace zemí vyvážejících ropu – Organisation of Petrol Exporting Countries
Vzniká v r. 1960, sdružuje 11 států (původně 13) Hlavní funkcí je kontrola nad těžbou ropy - denními kvótami.a ovlivňování cen ropy na světovém trhu. Organizace těží 40% celosvětové produkce ropy a členské země mají 3/4 světových zásob ropy. Sídlem je Vídeň.

APEC - Asia-Pacific Economic Cooperation - Rada pro hospodářskou spolupráci Asie a Tichomoří. Vzniká v r. 1989, sdružuje 18 zemí. Tichomořský prostor je jeden z nejbouřlivěji se rozvíjejících regionů 80. a 90. let, žije zde 40% populace, připadá na něj 45% světového obchodu. Přijímaná rozhodnutí APEC nejsou pro členy závazná (narozdíl od EU), zájem o členství má i Indie a Rusko.

CEFTA - Central European Free Trade Association - Středoevropský volný trh. Založen 21.12. 1993 v Krakově. Zakládajícími členy byly Česká republika, Maďarsko, Polsko a Slovensko. Od 1.1.1996 je členem Slovinsko, od 1.7.1997 Rumunsko, od září 1998 Bulharsko. Cílem organizace je vytvoření prostoru pro vzájemnou obchodní spolupráci, odstranění celních bariér, vytvoření konkurenčního prostředí při vytváření tržních ekonomik. Dle členské základny je jasné, že navazuje na bývalý trh RVHP, ale na jiném liberálním (svobodném a demokratickém) základě.

Hodnocení referátu Integrační tendence ve světě

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  29. prosinec 2007
  3 023×
  1629 slov

Komentáře k referátu Integrační tendence ve světě