Okolí podniku

OKOLÍ PODNIKU-1.ekonomické-ekonomickým okolím je trh
1.vztah podniku k dodavatelům a odběratelům-se nazývá zbožně-peněžní vztah, při prodeji zboží vystupuje podnik jako dodavatel a vzniká mu pohledávka k odběrateli, která trvá až do zaplacení, podnik vystupuje i v pozici odběratele, při nákupu mat, strojů, služeb mu vznikají závazky k různým dodavatelům, zaniknou opět zaplacením
2.podnik a banka-firma si vybere banku(rychlost zpracování, výše úroků,solidnost)a u ní si založí účet-vkladový, na něj mu chodí veškeré úhrady a provádí z něj platby, v případě vkladového účtu je podnik věřitel a banka dlužník, vyplácí podniku úroky, podnik si může požádat o úvěr(půjčku), není na něj právní nárok, v případě úvěrového účtu je banka věřitel a podnik dlužník, za poskytnutí úvěru platí podnik úrok(je vyšší), vztah podniku a banky se nazývá úvěrový
3.podnik a pojišťovna-pojišťovací vztah, vzniká buď ze zákona-povinné pojištění(ZP, SP, pojištění odpovědnosti za úraz či nemoc z povolání, pojištění odpovědnosti za provoz motor.vozidel) nebo na základě smlouvy-dobrovolné pojištění-firma si může pojistit majetek, odpovědnost či rizika spojená s podnikáním, podnik uzavře s pojišťovnou smlouvu, platí sjednané pojistné a v případě pojistné události (úraz, smrt) dostane pojistné plnění
4.podnik a finanční úřad-finančnictví,podniky musí platit daně a odvádět daňová přiznání, výši daně si sami vypočítají a v termínu ji zaplatí, FÚ kontroluje správnost výpočtů a včasné placení, při nesrovnalosti ukládá penále(pokuty), smyslem daní je vytvořit zdroje státního rozpočtu, tvoří jeho příjmy, druhy daní: DPH, daň z příjmu, spotřební daň
5.podnik a celní úřad-týká se podniků, zabývajících se zahr. obchodem,podnik musí předložit doklady a zboží ke kontrole celnici, ta kontroluje, popř. vyměřuje clo-u dovozu
6.podnik a obec-obec vytváří podmínky pro podnikání - osvětlení, komunikace, inženýrské sítě, rozhoduje o umístění provozovny, dává souhlas k další investiční výstavbě, podnik hradí poplatky a část daní do rozpočtu obce - vytváří pracovní místa, dobrovolně může přispívat na různé akce - sponzorské dary
7.podnik a stát-stát vydává zákony a další právní normy pro podnikání, např. obch. zákoník, živn. zákon, zákoník práce, řídí peněžní oběh, kontroluje hyg. a zdrav.nezávadnost výrobků, ve spolupr. s odbory a zaměstnavateli upracuje pracovně-právní vztahy(tripartita), st. zakázka-tím stát vstupuje na trh, stát ovlivňuje podniky svými zásahy:
A.přímé-zákaz prodeje záv.výrobků, pokuty za znečišť., zákaz vývozu(zbraně,drogy)
B.nepřímé-vytváření celního,daňového systému(vyšší poplatky=nevýhoda v podnikání)

2.technické-tvoří probíhající technický rozvoj, který zahrnuje:
novou techniku-to jsou prostředky postupné spotřeby(stroje, zařízení), které se používají k výr. či nevýrobním činnostem(např. výpočetní, zdravotnická, dopravní, spojovací, didaktická, vzduchotechnika…),
nová technologie-to je způsob, jakým člověk pomocí techniky vyrábí(např. mechanické zpracování-výroba nábytku, chemické technologie-výroba papíru,biologická t.-kvašení vína,fyzikální t.-vaření,mražení,pečení,…), vývoj technického rozvoje vedl od ruční práce, přes mechanickou k automatizaci a robotizaci, podnik musí technický rozvoj neustále sledovat, jinak by zaostal a tratil konkurenceschopnost, při pořizování nové techniky a technologie musí podnik posuzovat efektivnost vynaložených nákladů a sledovat návratnost vložených prostředků

směry technologického rozvoje-
elektrifikace-zavádění el.energie do všech odvětví nár. hospodářství,
elektronizace-používání integrovaných obvodů a mikroprocesorů, což vede ke zmenšování a zlehčení výrobků,
chemizace-zavádění chemie do některých odvětví-zeměd., potrav., zdravot.í, je nutné dbát na rozumnou míru

etapy technického rozvoje
1.základní výzkum - probíhá ve výzkumných ústavech na vědeckých pracovištích
2.aplikovaný výzkum - výsledky základ.výzkumu jsou použity při řešení konkrétních problémů 3.vývoj - vytváří se prototyp výrobku, jedná se hlavně o konstrukční práce
4.osvojené výroby-výroba se ověřuje, zjišťují se nedostatky, vyřeší se problémy
5.zavedení nové výroby – jde o výrobu v běžných podmínkách

3.společenské-tvoří jej společenský systém, v němž podnik uskutečňuje své podnikání, v ČR do roku 1989 centrálně řízená ekonomika-tzn., že podnikům byly z centra určeny plánované úkoly (např. druha a počet výrobků, počet zaměstnanců, velikost vývozu, apod.), stát určoval co, v jakém množství, za jakou cenu, od jakých dodavatelů nakupovat a komu prodávat, od roku 1990 tržní ekonomika-podniky mají samostatnost a odpovědnost, existuje svoboda podnikání, ale při tom je nutno dodržovat zákony, kromě toho by se každý podnikatel měl řídit i morálními normami(spolehlivost, neúplatnost, ochota,…)

nekalá soutěž-v tržním hospodářství je výhoda, že si podnikatelé konkurují kvalitou, cenou, dalšími službami, při čemž musí dodržovat pravidla hospodářské soutěže, nekalá soutěž je nepřípustná, její podstatou je jednání, které poškozuje jiného soutěžitele(výrobce či obchodníka), např. nesprávné označení jakosti, nepovelené využití vynálezů, úplatky, využití konkur. výrobků ve své reklamě, apod., ten, kdo utrpí újmu v důsledku nekalé konkur. se může na viníkovi domáhat náhrady škody (soud)

4.ekologické- tvoří jej životní prostředí - to je vše, co člověka obklopuje, životní prostředí působí na podnik a podnik zpětně životní prostředí ovlivňuje, složky:
ovzduší-příčiny znečišťování-výroba tepla,energie, chemické procesy(emise oxidu S,A,C,těžkých kovů),automobilová doprava(těžké kovy, oxid uhelnatý, obrana-bezolovnatý benzín, katalyzátor, elektrifikace), smog(=zvýšené množství nečistot, v blízkosti velkých průmyslových center), skleníkový efekt, ozónová díra(země ztrácí obranu proti UV paprskům), lapače popílku, odsávače škodlivých plynů-alkalická vypírka-Lovosice-zachycuje čpavek, fluor, dusík)
voda-nutné je zajistit nejen dostatek vody, ale i kvalitu pitné vody bez dusičnanů, v dnešní době jsou zdroje pitné vody upravovány chemicky, nezávadná pitná voda vhodná pro kojence je dodávána balená, čističky a úpravny vody
půda-přihnojování, chem.hnojiva s mírou, výhodné je střídání plodit, obrana proti erozím(větrné, vodní)-větrolamy+dopr. zeleň, půdu rekultivovat, oázy zeleně

5.informační-informační je sdělení, ústní, písemné či jiné formy, které odstraňuje neurčitost jevů, člověk by si měl umět z velkého množství informací (informační exploze) vybrat ty, které potřebuje, podniky využívají informace
ODBYT-podnik je zakládán, aby plnil určité cíle, k jejich dosažení vyvíjí řadu činností(zásobování, IV, marketing , personalistika, výroba, odbyt), úkolem odbytu je uplatnit výrobky či služby na trhu aktivní funkce odbytu:spočívá v tom, že má vliv na výrobu(usměrňuje ji tak, aby uspokojovala potřeby trhu)a zároveň na spotřebu(informuje o nových výrobcích a službách) organizace odbytu-odbytové středisko je součástí obchodního úseku, marketingové pracoviště bývá v podniku buď samostatným útvarem podřízeným přímo řediteli nebo je součástí odbytu odbytové činnosti-výzkum trhu, podpora prodeje, určování odbytových cest (to vše je marketing) plánování odbytu-uzavírání smluv, vyřizování reklamací, skladování výrobků, expedice a fakturace, obchodně technické služby, hodnocení a evidence odbytu, některé firmy využívají systém aktivního styku se zákazníkem prostřednictvím a)obchodních cestujících-to jsou zaměstnanci firmy-navštěvují zákazníky(výr.podniky, obchody)a zajišťují propagaci a prodej výrobků b)obchodních zástupců(dealerů)-to jsou samostatní podnikatelé(živnostníci)a pracují pro firmu na základě smlouvy o zastoupení, výhradní zastoupení či zprostředkování, plánování odbytu zahrnuje stanovení objemu dodávek výrobků a zásob hotových výrobků, vychází se z průzkumu trhu-požadavků odběratelů, má formu bilance: plán odbytu v Kč A)zdroje (celkem)B)užití(celkem)(zahraniční trh,vnitřní trh-pro výrobní spotřebu a pro obchody(KS) ad A)zdroje-počáteční zásoba-udává stav výrobků, který je na skladě na začátku roku k 1.1.,výroba zboží-vyjadřuje objem vyrobených a dokončených výrobků, obchodní zboží-je produkce jiné firmy, kterou podnik nakupuje a v nezměněné formě dál prodává,konečná zásoba –je vlastně norma zásob-vyjadřuje optimální zásobu hotových výrobků, které má mít podnik na skladě pro plynulý chod prodeje
normy záob hot.výrobků-zásobu je nutné udržovat jen v nezbytně nutné výši, aby byl zkompletován sortiment pro zákazníky A.souhrnný propočet NZ-vychází z ročního objemu produkce a počtu obrátek…NZ=plán.objem produkce/PO,PO=rok(360)/DO Po-počet obrátek-udává kolikrát dojde k obrácení zásoby na skladě za rok DO-doba obratu-udává za kolik dní se na skladě obrátí zásoba výrobků
B.podrobný propočet-norma zásob se počítá pro každý druh výrobku zvlášť, vychází se z doby, na kterou má zásoba vystačit a z doby, která uplyne od provedení kontroly jakosti přes expedici až k fakturaci výrobků NZ=Nč.o denní odvádění výrobků na sklad, Nč=c+p(ve dnech), c-expediční cyklus-je doba, která uplyne od provedení výstupní technické kontroly jakosti až po expedici-vyskladnění výrobků a jejich fakturaci p-pojistná zásoba-počet dní, který je nutný pro bezporuchový odbyt-na tuto dobu je nutno mít zásoby výrobků pro případ, že by došlo k poruše ve výrobě
skladování výrobků-zásoby výrobků slouží pro plynulost prodeje, výrobky jsou přebírány z dílen a provozů-dokladem jsou odváděcí výkazy, pak se ukládají v prostorách skladů, které jsou uzpůsobeny charakteru výrobků(otevřené, polokryté,kryté=uzavřené-bývají vybaveny např.chladícím či mrazícím zařízením), výrobky jsou většinou uskladněny tam, kde byly vyrobeny(decentralizované sklady), před uložením do skladu jsou výrobky označovány(datum výroby, jakost,…)=adjustace, kompletovány a balí se, každý výrobek prochází technickou kontrolou jakosti, aby odpovídal normám(=standardům)-např.vážení, měření, rentgen,ultrazvuk,atd. kontrola jakosti závisí na druhu výrobku, provádí se vizuální kontrola vzhledu, kontrola funkcí, pomocí speciálních přístrojů, výrobek, který neodpovídá normám je zmetek-dělíme je na opravitelné(pracovník ho opraví bez nároku na mzdu)a neopravitelné(zvyšuje náklady podniku), ve skladech dochází k převzetí a uložení výrobků(do regálů, kontejnerů, na palety,apod),později i k expedici, tj. přípravě k výdeji a naložení na dopravní prostředek podle expedičních příkazů
prodej výrobků-zahrnuje propagaci, sjednávání dodávek, jejich plnění, volbu odbytových cest, fakturaci, vyřizování reklamací a obchodně technické služby 1.propagace může být:A.krátkodobá(informuje o výrobku u něhož nabídka převyšuje poptávku)a dlouhodobá(cílem je odlišit výrobek od ostatních a udržet jeho prodej na určité úrovni) B.přímá(zaměříme se jenom na určitý okruh spotřebitelů-sportovci,děti) a nepřímá(zaměřená na široký okruh spotřebitelů)
2.sjednávání dodávek-při sjednávání dodávek je důležité pro jakou spotřebu budou výrobky určeny-u výrobní sp.převažuje přímý odbyt,u konečné sp.nepřímý(velkoobchod), na základě kupní smlouvy bývá konkretizována sortimentní náplň pro jednotlivá čtvrtletí, když se uplatňuje zakázková výroba, vychází se z objednávky, ta po potvrzení dodavatelem je závazná-plní funkci kupní smlouvy(jde o přímý odbyt(, u dodávek pro zahraniční obchod je třeba podrobně sjednat náplň kontraktu individuálně s každým zahraničním partnerem-je vhodné přizvat právníka či tlumočníka Kupní smlouva-musí obsahovat náležitosti, které vyplývají z obch.zákoníku, mezi podstatné patří:předmět plnění(druh,množství, jakost), místo a čas plnění, cena, je možné sjednat i způsob balení, placení, dopravy apod.
3.vyhledávání partnerů se děje různými formami:1.zasílání nabídek známým firmám, 2.inzeráty ve sdělovacích prostředcích 3.navazování kontaktů na veletrzích a výstavách 4.výměna informací a kontakty na burzách-komoditní=zbožové,zda se prodává podle vzorků a uzavírají se promptní=okamžité obchody 5.zvláštní formou jsou aukce a dražby-zde se prodávají např. umělecké sbírky, kožešiny, šperky, prodá se tomu, kdo zaplatí nejvíc
4.plnění dodávek-spočívá v jejím zabalení, kompletaci, naložení a odeslání odběrateli, vyhotovují se potřebné doklady-dodací list, přepravní list, návěští, poštovní průvodka, s přechodem vlastnictví zásilky je spojen i pobyt peněz-právo na zaplacení uplatňuje dodavatel zasláním FA, plátce DPH zasílá daňový doklad, u dodávek, které se mezi dodavatelem a odběratelem pravidelně opakují(el.energie, pečivo,mléčné výrobky)se používá sběrná FA(za měsíc), právo fakturovat vzniká dnem splnění dodávky, FA musí být odeslána do pěti dnů, splatnost podle obch.zákoníku je neprodleně, v praxi bývají dodržovány určité lhůty, ve FA se splatnost uvádí datumem, popř.“ihned“
5.reklamace-jestliže odběratel zjistí při dodávce nedostatky má právo je písemně reklamovat, tzn., že uplatní právo na náhradu, v reklamaci musí být popis nedostatků uvedení našeho požadavku, je možné připojit vzorky, právo reklamovat musí odběratel uplatnit ihned, nejpozději do konce záruční lhůty, zřejmé vady je třeba reklamovat ihned po převzetí, odběratel může požadovat: 1.slevu-pokud si vadnou zásilku ponecháme 2.novou dodávku-jde-li o neodstran. vady, nebo část dodávky=náhradní dodávka 3.zrušení smlouvy-když není možné nové plnění-výjimečně 4.bezplatné odstranění vad nebo náhradu nákladů na odstranění vad,,,,nemusí být zaplacena FA v celém rozsahu-dodavatel zašle dobropis na částku, která je reklamována, v případě, že FA jejiž celá zaplacena dodavatel vrátí část zaplacené částky, která se rovná rekl.výši, dodavatel musí na reklamaci odpovědět ve stanové lhůtě, příp.spory řeší obch.soudy
OTS-tvoří součást prodejní činnosti podniku, jde o služby:1.před uzavřením kupní smlouvy-prospekty, dokumentace, seznamy výrobků, katalogy, poradenská činnost, instruktáž, předvádění výrobků 2. při dodávce-školení obsluhy stroje, předání mazacích schémat, údržba 3.při užívání výrobku-servis-tj. náhradní díly, opravy v záruční době i po záruce
evidence odbyt.činností-slouží ke kontrole průběhu prodeje(odbytu)a jeho usměrnění, informace získáváme:1.z prvotních dokladů-odváděcí výkazy, expediční příkazy, přepravní, dodací listy, FA, protokoly o vadách, reklamační listy 2.ze skladních karet hotových výrobků 3.z účetnictví střediska odbytu, na základě informací sledujeme vývoje odbytu v čase-růst prodeje svědčí o prosperitě firmy, zjišťujeme podíl jednotlivých výrobků na celkovém objemu odbytu, sledujeme náklady a výnosy odbytového střediska-porovnáváme plánované náklady se skutečnými a zjišťujeme, zda došlo k jejich úspoře či překročení

Hodnocení referátu Okolí podniku

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  4 963×
  2108 slov

Podobné studijní materiály

Komentáře k referátu Okolí podniku