David Hume – Zkoumání o lidském rozumu

Zvolte tři klíčové pojmy a důkladně popište jejich význam.

Evidence jevu – pravděpodobnost, že daný jev nastane. Pokud často pozorujeme určitou zkušenost, považujeme ji za platnou. S čím větším výskytem protikladných zkušeností se setkáme, tím méně pravděpodobný pro nás daný jev je. Po odečtení jevu s nižším výskytem od toho s vyšším získáme převažující evidenci události.

Zázrak – porušení přírodních zákonů, které jsou dány zkušeností. Pokud se stane něco velmi nepravděpodobného, ale není to v rozporu s přírodními zákony, nejedná se o zázrak. O zázrak by ovšem šlo, kdyby například někdo poručil počasí a jeho slova by se v návaznosti na to vyplnila. Zázrak může, ale nemusí být lidmi odhalený.

Svědectví – zpráva osoby o určité události, přičemž ze zkušenosti většinou předpokládáme, že daná osoba mluví pravdu. Pokud je svědectví podáno malým počtem lidí, nebo jsou osoby nedůvěryhodné, mají zájem na tom, co tvrdí, jsou při podávání zprávy zdráhavé nebo právě naopak, snižuje se pravděpodobnost, že jim uvěříme.

Co se autor snaží doložit?

Závěr (závěry)/cíl (cíle) textu:

Autor se ve svém textu snaží podat argumenty, které vyvracejí existenci zázraků. Také tvrdí, že žádný zázrak nemůže být prokázán tak, aby se stal základem jakéhokoliv náboženství a tudíž stojí všechny náboženské systémy na víře, ne na rozumu.

Shrňte a vyložte argumentaci pro hlavní závěr (y):

Jedním argumentem je například to, že v celé naší historii nelze najít jediný zázrak, který by byl doložený dostatečným počtem důvěryhodných lidí, a který by se navíc odehrál veřejně a ve známé části světa.

Dále Hume připomíná, že co se týče uvěření v zázrak, přijímá ho lidská mysl z citových důvodů. Protože i když většinou považujeme za pravděpodobné věci, které jsou pro nás běžné, a o tom, co neznáme, předpokládáme, že se podobá věcem nám známým, překvapení a podiv, které jsou se zázraky spjaté, jsou pro nás na tolik atraktivní, že jsme kvůli nim schopni v zázrak uvěřit, i když rozumově bychom ho měli odmítnout.

Silným argumentem proti zázrakům je také to, že se většinou uskutečňují nebo uskutečňovaly u nevzdělaných barbarů, protože takoví lidé spíše uvěří než člověk vzdělaný. A když nalezneme víru v zázračné u osoby civilizované, můžeme to připsat tradici, skrze níž se k dané osobě zpráva dostala. Tradované události mají totiž vždy obrovskou autoritu.

Také je nutno dodat, že každý zázrak má kromě svých přívrženců také velmi mnoho odpůrců a to snižuje pravděpodobnost jeho pravdivosti. Některé „zázraky“ se povedlo vyvrátit ihned po jejich vzniku, ale dlouho po údajně zázračné události už taková věc není možná, protože svědkové dávno nežijí a záznamy nemusí existovat.
Důležitou poznámkou k tomuto tématu je i to, že lidé vždy lhali a vymýšleli si. Některé události dovedly lidi oklamat natolik, že se je člověk ani nesnažil přezkoumat a vyvrátit.

Zformulujte otázku, kterou byste rádi položili autorovi textu. (Otázka by měla být taková, že by její případné zodpovězení mohlo výrazně přispět k objasnění textu.)

Jak sám uvádíte, víra není otázkou rozumu. Proč tedy hledáte rozumové argumenty proti zázrakům? Neměl by být zázrak právě něco, co se nedá rozumově vysvětlit? Něco, v co je potřeba uvěřit bez ohledu na argumenty pro a proti?

Zformulujte jasnou a přesvědčivou námitku proti textu:
NEBO
Zformulujte jasný a přesvědčivý argument ve prospěch textu:

Podle mě Hume ve svém textu spojuje dvě zcela odlišné věci. Rozumovými argumenty se snaží dokázat nemožnost existence zázraků, které se týkají víry – věci naprosto nerozumové. Jeho argumenty se, myslím, jen velmi těžko vyvrací, ale to neznamená, že má pravdu, protože, jak už jsem napsala, netýkají se vlastně náboženství a zázraků v pravém slova smyslu. Hume totiž vychází z jiných předpokladů než ti, kterým by jeho argumenty měly danou věc objasnit.

Zvolte citaci, kterou pokládáte za obzvláště zajímavou a krátce vysvětlete svůj výběr:

„Nábožný člověk může být fanatikem a představovat si, že vidí, co není, může vědět, že jeho vypravování není pravdivé, a přece na něm trvat s těmi nejlepšími úmysly, totiž pro dobro svaté věci…“

Tuto citaci jsem vybrala, protože ukazuje, že věřící lidé mohou někdy úmyslně klamat ostatní, aby je utvrdili v jejich víře. Tímto způsobem mohlo podle mého názoru vzniknout mnoho „zázraků“, kterým se dnes věří. Je otázka, jestli takovýto postup při přesvědčování veřejnosti o existenci Boha je morální či nikoliv.

Hodnocení referátu David Hume – Zkoumání o lidském rozumu

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  17. červen 2019
  3 245×
  700 slov

Komentáře k referátu David Hume – Zkoumání o lidském rozumu