Syntax (skladba)

Subjekt (podmět)

Základní větný člen vyjadřující původce děje, nositele činnosti.

Dělení:

  • vyjádřený
  • nevyjádřený
    • př. Pracuji na zahradě.
  • všeobecný
    • př. Psali o tom v novinách. - oni, všichni, někdo

Vyjádřen:

  • 1 - př .Pes štěká.
  • 2 - př. Sytý hladovému nevěří.
  • 3 - př. On mluví.
  • 4 - př. Druhý doběhl první.
  • 5 infinitiv - př. Žít znamená milovat.
  • 6 - př. Každé proč má své proto.
  • 10 - př. Ozvalo se au.

V jiném pádě:

  • běžně bývá v 1. pádě, někdy ovšem i v 2. pádě či 6. pádě
  • v 2.pádě - množství
    • př. Ubylo vody.
    • genitiv záporný př.K návrhu nebylo připomínek.
    • počítaný podmět spojený:
      • s určitou číslovkou > nebo = 5
        • př. Přišlo pět chlapců.
      • s neurčitou číslovkou
        • př. Přišlo několik chlapců.
  • v 6.pádě - obměna 1.pádu
    • př. Na každé větvi viselo po pěti jablcích. Rozsvítilo se na tisíce světel.

Základní větné členy

Základními větnými členy jsou subjekt a predikát.

  • subjekt - viz výše
  • predikát - viz níže

Apozice (přístavek)

Rozvíjející větný člen vyjadřující téže skutečnost jiným způsobem.

  • shodný, rozvitý, volně připojený přívlastek
  • odděluje se čárkami, základem je substantivum
  • většinou stojí za podstatným jménem
  • v pozici subjektu
    • př. Božena Němcová, známá spisovatelka, napsala Babičku.
  • v pozici objektu
    • př. Známe Boženu Němcovou, známou spisovatelku.

Predikát (přísudek)

Základní větný člen vyjadřující děj. Většinou vyjádřen slovesem.

Druhy:

  • verbální (slovesný) - sloveso v určitém tvaru
    • př. On cvičí.
    • být - plnovýznamové sloveso ve významu existovat
    • př. Bůh je.
  • (verbo) nominální
    • bez spony
      • př. Škola - základ života.
    • se sponou - být, stát se + 1, 2, 3, 4
      • 1.pád - vlastnost trvalá
        • př. Pes je šelma.
      • 7.pád - vlastnost přechodná
        • př. Otec je kuchařem.
  • jednoduchý - vyjádřený jedním slovesem nebo zvratným slovesem
  • složený
    • verbonominální
    • infinitiv + způsobové sloveso (moci, muset, smět, chtít)
    • infinitiv + fázové sloveso (začít, přestat, zůstat, končit...)

Atribut (přívlastek)

Rozvíjející větný člen, který blíže určuje podstatné jméno a závisí na něm.

Dělení:

  • shodný (kongruentní)
    • shoduje se se jménem v rodě, čísle a pádě
    • stojí před podstatným jménem, v odborných termínech za př. kyselina sírová
    • vyjádřen: 1 (př. pes Rek), 2 (př. malý pes), 3 (př. ten pes), 4 (př. druhý pes)
  • neshodný (nekongruentní)
    • nemění tvar, stojí za podstatným jménem
    • vyjádřen: 1 (př. město Plzeň), 5 inf. (př. Umění milovat.), 6 (př. cesta zpět)
  • volný
    • neomezující, lze ho vynechat, aniž by se změnil smysl věty
    • odděluje se čárkou
    • př. Dívka, sedící na pohovce, pěkně vyprávěla.
  • těsný
    • vyjadřuje podstatnou vlastnost, kterou nelze beze změny smyslu věty vynechat
    • neodděluje se čárkami, stojí za substantivem
    • př. Čaj připravený Mongoly mi nechutná.​
  • několikanásobný
    • odděluje se čárkami
    • př. bílá, modrá a žlutá růže
  • postupně se rozvíjející
    • bez čárek
    • př. ten náš pes

Objekt (předmět)

Rozvíjející větný člen; závisí na slovese či podstatném jméně a rozvíjí je.

Vyjádřen:

  • 1 - př. Vidím psa.
  • 2 - př. Sytý hladovému nevěří.
  • 3 - př. Vidím ho.
  • 4 - př. Vidím druhého.
  • 5 infinitiv - př. Poručil mi odejít.

 

  • vztah rekce (řízenosti) pádem
  • ptáme se pádovou otázkou (kromě 1.p)

Adverbiale (příslovečné určení)

Rozvíjející větný člen; závisí na slovese, příslovci či přídavném jméně a rozvíjí je.

Vyjádřen:

  • 1 - př. Šel do školy.
  • 2 - př. Šel ke známým.
  • 3 - př. Šel k němu.
  • 4 - př. Šel dvakrát.
  • 5 infinitiv - př. Šel nakoupit.
  • 6 - př. Šel svižně.

Dělení:

  • loci (místa)
  • temporis (času)
  • modi (způsobu)
    • vlastní způsob př. pěkně zpívá
    • míry př. velmi pěkně
    • prostředku př. psali propiskou
    • zřetele př. země hospodářsky vzkvétá
    • výsledek děje př. proměnila se v sloup
    • původce př. uvařila knedlíky z prášku
    • původce děje př. žák byl chválen učitelem
    • společenství př. babička šla s dětmi
    • měřítko př. stáří stromu určíme podle letokruhů
    • průvodních okolností př. v leže se nenajím
  • causae (příčiny)
    • důvodu př. plakali hladem
    • účelu př. šel pro rohlíky
    • podmínky př. bez pomoci bych to nedokázal
    • přípustky př. přes nepohodu vyrazil

Atribut verbální (doplněk)

Rozvíjející větný člen,který rozvíjí zároveň sloveso i podstatné jméno.Vyjadřuje vlastnosti za určitých okolností.

Vyjádřen:

  • 1 - př. Cítil se jako kůl v plotě.
  • 2 jmenný tvar - př. Cítil se osamocen/osamocený.
  • 3 - př. Cítil se sám.
  • 4 - př. Cítil se (jako) první.
  • 5 přechodník - př. Usmívaje se jedl.
  • 5 infinitiv - př. Viděl ho číst.

Vztah adjunkce (přimykání) ke slovesu, vztah kongruence (shody) k podstatnému jménu.

Věty podle členitosti

  • jednoduchá
    • jednočlenná
      • slovesná př. Prší.
      • jmenná př. Dobrou noc.
      • sponovějmenná př. Je chladno.
      • citoslovečná př. Ach. Au.
    • dvojčlenná (lze rozdělit na část podmětnou a přísudkovou)
      • holá př. Matka šila.
      • rozvitá př. Unavená matka šila košile.
  • souvětí

Vsuvka

  • není mluvnicky začleněna do věty
  • slovní výraz nebo věta, která zpřesňuje, doplňuje, vysvětluje obsah věty
  • nezávisí na žádném členu věty

Dělení:

  • jednoslovná - neoddělujeme čárkou př.prosím, myslím, bohužel, zřejmě
  • víceslovná - oddělujeme čárkou či pomlčkou
  • rozvitá - oddělujeme nejlépe závorkami

Možnost spojení vět v souvětí

  • bezespoječné - jen čárka
  • spojkové
    • souřadicí - př.a, ale, nebo, jenže, neboť, proto, avšak, a tak
    • podřadicí - př.kdyby, přestože, aby, protože, tak, když
  • vztažné
    • vztažnými zájmeny (kdo, co, jaký, který, čí, jenž)
    • vztažnými příslovci (př.jak, kterak, kde, tak)

Kongruence, rekce, adjunkce

= formální vztahy mezi větnými členy

  • kongruence (shoda)
    • shoduje se rod, číslo, pád
    • platí pro Ats, Atv, S
  • rekce (řízenost)
    • řídí se pádem
    • platí pro O, Atn
  • adjunkce (přimykání)
    • platí pro okolnosti děje, Ad, Atv

Věta jednoduchá, souvětí, hypotaxe, parataxe

  • věta jednoduchá - viz věty podle členitosti
  • souvětí
    • větný celek složený ze dvou a více vět jednoduchých
    • hypotaktické (podřadicí) - 1 věta hlavní + mnoho vět vedlejších
    • parataktické (souřadicí) - min. 2 věty hlavní + mnoho vět vedlejších
  • vztahy v syntaktických skupinách:
    • hypotaxe (podřadnost) př.otec s matkou
    • parataxe (souřadnost) př.otec a matka
      • několikanás. větné členy, vedlejší věty stejného druhu

Druhy vedlejších vět

  • nahrazují větné členy

Druhy:

  • podmětná - vyjadřuje podmět věty řídící, spojení: že, aby, kdo, co
  • přísudková - vyjadřuje jmennou část přísudku jmenného se sponou, spojení: jako, jak, jaký, ten
  • předmětná - vyjadřuje předmět věty řídící, spojení: že, aby, jak
  • přívlastková - rozvíjí některé podstatné jméno věty, spojení: který, jenž, jehož, že
  • doplňková - nahrazuje doplněk věty řídící, spojení: jak, jako, jaký
  • příslovečná
    • místní - kde, kam, odkud
    • časová - když, až, jakmile, než
    • způsobová - tak, jak
    • příčinná - protože, jelikož, že
    • účelová - aby
    • podmínková - kdyby, jestliže, -li
    • přípustková - ač, ačkoli, třebaže, přestože, i když

Odchylky od pravidelné syntaktické stavby

  • anakolut
    • = vyšinutí, opuštění započaté výpovědi a její pokračování v jiném schématu (změna osoby, pádu)
    • př. My dva, Kláro, s námi to nemůže dobře dopadnout. - nespisovné
  • elipsa
    • = výpustka, vypuštění slovesa
    • př. Chci kousek s vámi. (jít), V pět. (přijdu)
  • vsuvka - viz výše
  • samostatný větný člen
    • stojí na začátku věty, je oddělen čárkou, není mluvnicky začleněn do věty
    • př. Svačinu, tu mám nejraději.
  • osamostatnělý větný člen
    • začleňuje se do větné vazby
    • př. Byly tam samé barevné květy. A motýly. A vážky.
  • aposiopeze = neukončená výpověď , věta končící ...
  • zeugma = sloučení
    • př. Před i v obchodě - nespisovné

Hodnocení referátu Syntax (skladba)

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  14. květen 2017
  5 633×
  1077 slov

Komentáře k referátu Syntax (skladba)