Větné členy

= slova plnovýznamová

základní větné členy: podmět, přísudek
rozvíjející větné členy: přívlastek, předmět, příslovečné určení, doplněk

každý větný člen může být:
- holý
- rozvitý
- několikanásobný

ZÁKLADNÍ VĚTNÉ ČLENY:
1. Podmět (subjekt)
- mluvnicky je nezávislý na jiném členu, shoduje se s přísudkem
- vyjadřuje původce děje, nositele činnosti, vlastnosti, stavu, někdy i cíl děje.
- je vyjádřen nejčastěji podstatným jménem, přídavným jménem, zájmenem, číslovkou , infinitivem nebo jiným slovním druhem („výborně“neslo se sálem)
- otázka 1. pádu (kdo,co?)
· podmět nevyjádřený – je zřejmý z tvaru slovesa, z jeho koncovky
· podmět všeobecný – blíže neurčený, ale osobní (např.: všichni, člověk, lidé,někdo,.)
· podmět neurčitý – neznámý neživotný původce (např.: na půdě to zapraskalo)

2. Přísudek (predikát)
- je nezávislý na jiném větném členu; shoduje s s podmětem (shoda podle rodu nebo podle smyslu.
- vyjadřuje děj, přisuzuje někomu činnost, vlastnost, stav, změnu stavu
- je vyjádřen určitým tvarem slovesným, jménem se sponovým slovesem nebo jménem beze spony.
- otázka: co dělá podmět? co se s ním dějě?…
· přísudek slovesný (např.: Pavel čte. Dítě plakalo)
- je vyjádřen určitým tvarem slovesným slovesa plnovýznamového
- vytváří s podmětem dvojici
- shoduje se s ním v osobě a čísle, případně jmenném rodu
· přísudek slovesně jmenný
- je vyjádřen určitým tvarem slovesným slovesa neplnovýznamového + výraz jmenné povahy = přísudek složený, a to:
a) se sponovým slovesem (být, bývat, stát se stávat se)
+ adjektivum (např.: zahrada je krásná. Eva byla šťastná)
+ příslovce (např.: šaty jsou mi dobře)
+ infinitiv (např. : loupit není koupit)
b) s modálním slovesem (např.: mohl dosáhnout lepšího prospěchu)
c) s fázovým slovesem (např.: začal se učit němčinu)
· přísudek neslovesný
- věta neobsahuje určité sloveso, ale dělí se na část podmětovou a přísudkovou
Např.: přísloví, rčení,oznámení (Otec nemocen), tituly, s pomlčkou (Kniha-přítel člověka), citoslovce jako predikát (Myš šup do díry)

ROZVÍJEJÍCÍ VĚTNÉ ČLENY

1. Přívlastek (atribut)
- závisí na podstatném jménu
- závislost je vyjádřena v: rodě, čísle, pádě
- blíže určuje podstatné jméno
- je vyjádřen přídavným jménem, zájmenem, číslovkou, podstatným jméně v pádě prostém (krásy hor), infinitivem
- otázka: jaký? který? čí?
· přívlastek shodný
- shoduje se s pods. jménem v: rodě, čísle, pádě (skloňuje se s ním)
- stojí většinou před podstatným jménem
- je většinou vyjádřen adjektivem, zájmenem, číslovkou
· přívlastek neshodný
- neshoduje se s podstatným jménem (při skloňování podst. jména zůstává v témže tvaru)
- stojí zpravidla za podstatným jménem
- je vyjádřen nejčastěji substantivem; zvl. v 2.p., nebo přivlastňovacím zájmenem
· přívlastek holý – nerozvinutý žádným větným členem
· přívlastek rozvitý – základem bývá rozvíjené adjektivum
· přívlastek několikanásobný – přídavná jména jedné významové řady; jejich pořadí lze změnit; jsou oddělena čárkou nebo spojkou souřadicí (a)
· přívlastek postupně se rozvíjející – řídící pods. jméno se rozvíjí nejdříve jedním adjektivním přívlastkem, pak celé spojení dalším výrazem; neoddělují se čárkou
· přívlastek volný – vyjadřující doplňující vlastnost, ale nepodstatnou; odděluje se čárkou; bývá rozvitý, stojí z a řídícím pods. jménem; jeho základem je přídavné jméno
- někdy se druh volného přívlastku povařuje za přístavek – je rozvitý; stojí za substantivem, ale jeho základ je substantivum
· přívlastek těsný – vyjadřuje vlastnost podstatnou (nelze ho vypustit beze změny smyslu slova); neodděluje se čárkou, může být rozvitý, stojí před nebo za podst. jménem

2. Předmět (objekt)
- závisí na slovese nebo na přídavném jménu
- vyjadřuje osobu, zvíře nebo věc, kterou slovesný děj přímo zasahuje, na kterou se orientuje nebo které se obsah předmětu týká
- je vyjádřen nejčastěji podstatným jménem, zájmenem, infinitivem
- vyskytuje se ve všech pádech kromě 1. a 5. pádu
3. Příslovečné určení
- závisí na slovese, přídavném jménu nebo příslovci
- je nejčastěji vyjádřeno příslovce, podst. jménem, infinitivem
- otázky: jiné než pádové
- vyjadřuje různé okolnosti děje a vztahy:
a) místa (kde, kam, odkud, kudy?)
b) času (kdy, odkdy, dokdy, jak dlouho, jak často?)
c) způsobu – vlastního způsobu (jak?), míry (kolik, jako měrou, do jaké míry?), prostředku, zřetele, původu, výsledku
d) příčiny Ţ vyjadřuje příčinnou souvislost – důvodu, účelu, podmínky, přípustky
4. Doplněk
- má dvojí závislost – na podstatném jménu i na slovese
- vyjadřuje vlastnosti podstatného jména za jistého děje nebo je mu dějem přisuzován
- je vyjádřen: podstatným jménem, přídavným jménem, zájmenem, číslovkou, infinitivem, přechodníkem
- doplněk může být shodný a neshodný
- doplněk závisí na plnovýznamovém slovese

Hodnocení referátu Větné členy

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. srpen 2007
  36 370×
  647 slov

Komentáře k referátu Větné členy

kubicek
mám jednicku
Rostik
Diky
*MrsStyles*
Fakt díky tet to vim před tim se z toho dostala dvě 5 tvl fakr díks !
tojetajni
je tu toho moc
Marek
Dikes
Pepa
dost ti tam toho chybí... (doplněk)
NEVIEM
strasne dakujem
h gf
nic jsem nepochopila
drifeka
je to omg konecne to chapu
Virus neznámy
diky je to zajimave
brrrrrrrrrrr
moc diky
dkfh
hrozne
Michelin
hmmmmm vim porad kulovy
Lulinka
TKY mocinky dekuji hodne mi to pomohlo !!!!!!
ll
super!
Nikol
Děkuji..moc mi to pomohlo,ted už vím co to je a k testu se to hodí upe nejvíc..
jjj :)
hmm celkem good
zzzzzzzzz
no chybí tomu procvičení ale dá se
esí
no nevim moc mi to nepomohlo
van
docela to jde
anon
nic-moc žádné procvičování
supa
je tu supa