České baroko

Císařská kapela přesídlila za Matyáše do Vídně a přicházela do českých zemí jen při velkých dvorských slavnostech. Důležitými ohnisky se v 2. pol. 17. stol. staly šlechtické kapely. Zvláště vynikají dvě kapely - kapela olomouckého biskupa Karla Lichtensteina Kastelkorna (1664 - 1695) a kapela olomouckého biskupa Schrattenbacha (1711 - 1738). Obě tyto kapely působily v Kroměříži a Olomouci. Rovněž v klášterech se pěstovala světská hudba. Četné doklady se nám zachovaly z 2. pol. 17. stol. z cisterciáckého kláštera v Oseku u Duchcova.

Opera se dostala poprvé do Čech v roce 1627 při korunovaci Ferdinanda II. a od té doby se opětně provozovala při zájezdech panovnického domu. V Praze a v Brně můžeme od počátku 18. stol. pozorovat četné staggiony italských operních společností; žádné z nich se však u nás nepodařilo usídlit se natrvalo. Rozhodující obrat nastal až u příležitosti korunovace Karla IV. v roce 1723, kdy byla provedena Fuxova opera Constanza e fortezza (Stálost a statečnost) s neobyčejně okázalou, nádhernou výpravou, za účasti nejpřednějších hudebníků z celé Evropy. Pod dojmem této opery povolal hrabě Sporck na své sídlo Kuks u Jaroměře v roce 1724 operní společnost Ant. Denzia a svěřil mu vedení opery ve svém pražském divadle.

Nejvýraznější osobností raného českého baroka je jindřichohradecký varhaník, skladatel a básník Adam Michna z Otradovic (1600- 1676). Dovedl svou tvůrčí silou zaujmout významné místo v celé tehdejší hudební produkci. Ve dvou sbírkách, nazvaných Česká mariánská muzyka (1647) a Svatoroční muzyka (1661), vydal čtyřhlasé a pětihlasé duchovní zpěvy, mnohdy přejaté z lidové tradice. Řada Michnových písní byla převzata pozdějšími vydavateli kancionálu a jeho píseň Chtíc, aby spal žije v lidové tradici dodnes. Poněkud umělejší byla Loutna česká (1653), soubor duchovních skladeb pro dva soprány, s doprovodem 2-3 viol a generalbasu.

Vrcholnými zjevy českého baroku jsou bezpochyby Zelenka a Černohorský. Jan Dismas Zelenka (1679 - 1745) pocházel z Lounovic pod Blaníkem. Hudbu studoval ve Vídni a v Itálii. V jeho melodické invenci, zejména v rytmice, jsou patrny rysy české hudby, které jej výrazně odlišují od jeho italských i německých současníků. (Svou osobitou melodiku Zelenka s dokonalým mistrovstvím, ve kterém uplatňoval skvělou kontrapunktickou techniku i volně rozvíjenou ariózní melodiku, členěnou do uzavřených forem da capo. Ještě za jeho života oceňovali Zelenkovo skladebné umění jeho současníci, Telemann i J.S. Bach.)

Bohuslav Matěj Černohorský (1684 - 1742) se narodil v Nymburce. Dochovalo se o něm velmi málo zpráv, takže jeho životopis můžeme rekonstruovat jen přibližně. Podobně je tomu i s jeho skladbami, jichž se přes skladatelův věhlas dochovalo jen velmi málo. Známe jeho vynikající moteto Laudetur Jesus Christus (velkolepá vokální fuga s varhanním doprovodem), dále Regina coeli s formou koncertní kantáty, několik skladeb varhanních, fugy a tokaty. S jeho jménem je spjata celá skladatelská škola, do které patří zejména Seger, Zach a Tůma.

Josef Seger (1716 - 1782) je autorem vynikajících varhanních skladeb i fug na témata J.S. Bacha a fugy na píseň Narodil se Kristus Pán.