Panova flétna

Panova flétna je dechový nástroj, flétna, bez štěrbiny. Na celém světě na ni hrají národy a každý si ji trochu přizpůsobil. Název dostala podle řeckého boha pastvin a ochránce stád, který hrál na rákosovou píšťalu. Tento bůh podobný koze se jmenoval Pan.
Již v období Tří států / 1. st. před n. l. - 7. st. n. l. / je v Koreji doložena Panova flétna so . Dnes má šestnáct bambusových píšťal vložených do plochého dřevěného pouzdra stejného tvaru, jaký má její čínský protějšek pchaj-siao.
Právě pchaj-siao má v Číně velmi starou tradici. Skládá se ze dvanácti až dvaceti čtyř bambusových rourek krytých ve výše zmíněném pouzdře tak, že horní i dolní konce vyčnívají. Pouzdro bývá pestře pomalováno a tvarem připomíná bájného ptáka fénixe.
V Austrálii hrají hlavně na nosové flétny, ale Panova je zde také - osmi píšťalová .
Typickým nástrojem bolivijského instrumentáře je Panova flétna sicus. Skládá se ze sedmi až sedmnácti píšťal z cukrové třtiny, spojené navzájem v jedné nebo dvou řadách a na dolním konci vždy uzavřených. Píšťaly jsou např. u Indiánů kmene Chiriwana ovinuty pestrobarevnými vlněnými nitěmi, které nástroj zdobí a zároveň chrání před poškozením. Na sicus hrají Aymarové v souborech o šesti až čtyřiceti nástrojích, které jsou ve skupinkách podle velikosti. V kraji jezera Titicaca se zhotovují sicusy se stejně dlouhými píšťalami, které místo aby byly uříznuty pod přirozeným kolínkem třtiny se prodlužují o délku znějící části. Píšťaly jsou k sobě připojeny v horní i dolní části. Aby každá píšťala vyloudila jiný tón, sype se dovnitř různé množství písku. Na sicus se hraje ve svislé poloze tak, že se okraj otvoru píšťaly opírá o hráčův horní ret. Nikdy však hráč nenechává flétnu rychle sklouznout po rtech, jako to dělají např. Rumuni. Foukne do každé zvlášť s nepatrným mlasknutím jazyka, dodává to hře staccata.
Panova flétna známá v celé Jižní Americe se v Peru nazývá antara. Četné píšťaly dokládají složitost melodie.
V Argentině indiánská sicura doprovází tzv. tance hor
Panovu flétnu larčemi zná už jen starší generace v Gruzii. Larčemi tvoří několik bambusových píšťal, dvě nejdelší jsou uprostřed.
Z dechových nástrojů ve středním Rusku se udržela Panova flétna kuvikli ( též kuvikči, cevnica ). Skládá se ze dvou až pěti píšťal různé délky, které k sobě nejsou připoutány, takže během hry se drží volně v rukou. Hráč přikládá jednotlivé píšťaly ke rtům a při hře s nimi pohybuje nalevo i napravo, aby získal různé tóny. Některé chybějící doplňuje vlastním hlasem. Každá z píšťal a jejich různá seskupení v rukou mají zvláštní název.
Slovinci hrají na šest rákosových trubic, nestejné délky. Svázány jsou po třech mezi prkénky. Tomuto typu se říká costimaje.
V podobě, v jaké se na ni dnes hraje v Rumunsku, se skládá z osmi až dvaceti čtyř dřevěných trubiček různé délky, ale stejného průměru, které jsou na dolních koncích uzavřené a podle velikosti spojené zahnutou objímkou. Způsob vyluzování tónů i způsob hry na nai, z arabského náj, je stejný jako u většiny Panových fléten. Hráč pohybuje nástrojem sem a tam a vznikají tak bublající, jasně znějící trylky. Nai má početné příbuzenstvo v Evropě i v mimoevropských zemích. Zvláště rozšířena je v Moldávii a Muntánii.

zdroj : Hudební nástroje národů, Alexandr Buchner, Praha 1969
vytvořeno : 9.10.1999 Renata Hamšíková 1A

Hodnocení referátu Panova flétna

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  4 016×
  529 slov

Komentáře k referátu Panova flétna