České drama do 19. století

· Výjevy ze života svatých
· Probudit v lidech vlastenectví
· Čeština
· Seznámit s historií

Hra o třech Mariích
Mastičkář
Matěj Kopecký – loutkářství
1. stálá scéna v Praze – Divadlo v Kotcích
1. česká hra – Kníže Honzík – překlad německé veselohry (1771)
1783 – založeno Nosticovo divadlo ® později Stavovské divadlo (také Tylovo) – hrálo se převážně německy, zřídka česky
Bouda – první české divadlo
- na Koňském trhu (dolní část Václavského náměstí)
- dřevěné divadlo
- přeložené hry i nové české hry
- Václav Thám – režíroval, psal hry …
- historické hry: Břetislav a Jitka
Vlasta a Šárka
Ignác Thám – bratr Václava Tháma
- působil také v Boudě
Prokop Šedivý – frašky z pražského prostředí: Masné krámy
Pražští sládci
Po zboření Boudy se pak česká představení hrála ve Stavovském divadle a U Hybernů.
Jan Nepomuk Štěpánek – hry zábavné, komické scény i jazyk
- náměty z venkova nebo z menších měst ® kritický pohled na různé typy lidí
- autor i historických her
- Obležení Prahy od Švédů – historická hra
- Břetislav I. – historická hra
- Čech a Němec - veselohra
Václav Kliment Klicpera – z Chlumce nad Cidlinou
- profesor na gymnasiu v Hradci Králové, pak v Praze
- jeho žákem byl Josef Kajetán Tyl
- hry historické, rytířské, ale i pohádkové i ze současnosti
- největší úspěch měli jeho veselohry
- Soběslav, kníže selské – historická hra
- Rohovín Čtverrohý – veselohra
- Rohovín se posmíval 3 malířům. Ti se s ním vsadí, že Rohovína nepustí s jeho jménem do Drážďan. Rohovín sázku o 100 dukátů přijal. Malíři Rohovína předjedou a dojedou do Drážďan jako první. Představí se u hranic jako Jednorohý, Dvourohý, Třírohý. Stráž je rozzlobená. Potom přijede i Rohovín Čtverrohý, který je zatčen. Jeden z malířů se u stráže přimluví a Rohovín je propuštěn na svobodu. Rohovín tedy sázku prohrál a musí zaplatit 100 dukátů.
- Divotvorný klobouk - veselohra
- Lakomý strýc koupí od svého přestrojeného synovce klobouk, protože je mu řečeno, že když si klobouk nasadí, nemusí v hospodě platit. Klobouk ale nefunguje, a tak chce strýc vrátit peníze. Synovec se odmaskuje a vysvětlí svému strýci, jak je lakomý. Strýc potom synovci peníze nechá.
- Veselohra na mostě – veselohra
- Hadrián z Římsů – veselohra
- Pán na Čelákově – rytíř Světislav – chce provdat svou jedinou dceru Ruměnu za Hadriána z Římsů. Ona však miluje Želmíra, který se o ni pro svůj neurozený původ bojí ucházet. Do příběhu vstupuje Želmírův přítel Soběbor a chce Želmírovi a Ruměně pomoci. Převléká se za falešného Hadriána. V dramatu se pak objeví ještě jeden nepravý Hadrián. Skutečný Hadrián z Římsů sedí mezitím ve vězení, kde se mu zjeví duch. Řekne mu, že by jej sňatek s Ruměnou stál život. Ruměnu si tedy nakonec vezme Želmír a Hadrián z Římsů se ožení se Světislavovou sestrou Jenovefou.
Josef Kajetán Tyl – dramatik, novinář, prozaik, literární kritik
- z Kutné Hory
- studoval v Hradci Králové (jeho učitelem byl V. K. Klicpera) ® studium filozofie v Praze ® kočovná herecká společnost
- pracoval u vojenské správy – úředník, hlavně se věnoval divadlu a literatuře
- byl dramaturgem českých představení ve Stavovském divadle ® revoluce v 1848 se zúčastnil jako novinář ® po porážce revoluce hrál opět u kočovné společnosti a zemřel ve velké bídě v Plzni
- *1808 – 1856
- hrál v Hořicích s kočovným divadlem ® hospoda U Slovanské lípy – dnes komerční banka
- dramaturg – připravuje hru
- novinářská činnost – vydával Květy, Vlastimil, Sedlské noviny, Pražský posel
- PRÓZA: - povídky s historickými náměty i ze současnosti – mají výchovný ráz ® láska k vlasti, jazyku a svobodě
- zobrazoval umělecké prostředí
- Dekret kutnohorský – historický námět
- vydání 1409 ® 3 hlasy ve prospěch Čechů na univerzitě a 1 hlas cizinců
- povídka
- Rozina Ruthardová – povídka s historickým námětem
- Pouť českých umělců - povídka
- v některých povídkách polemizuje s romantickými postoji až zkresluje romantické typy
- Rozervanec – povídka ve které až karikaturně zobrazil Máchu
- Poslední Čech - povídka
- kritizoval ji K. H. Borovský
- Tyl chce získat šlechtu pro národní věc, což Havlíček v této době již odmítá
- DRAMA: 1. DRAMATICKÉ BÁCHORKY – často z venkovského prostředí, vykreslení lidových postav, vykreslení nadpřirozených sil
- trocha satiry a kritiky na chování lidí
- Strakonický dudák aneb hody divých žen
- obsah v čtenářském deníku
- Jiříkovo vidění – Čeledín Jiří je nespokojený se vším na světě. On usne a zdá se mu sen o tom, čím by mohl být. Nelíbí se mu to. Probudí se a je na světě šťasten se svou Kačenkou.
- Lesní panna
- Tvrdohlavá žena
- charakteristika postav i jazykem
2. HRY HISTORICKÉ – historický námět spojen s ohlasem revolučních událostí v 1848 ® aktualizace – spojení historické látky s novou dobou
- Jan Hus – historicky nepřesné
- vedle historického námětu jsou zde vyjádřeny i myšlenky roku 1848 (bratrství, rovnoprávnost…)
- Kutnohorští havíři – 1. sociální drama v naší literatuře
- děj se odehrává v Kutné Hoře koncem 15. století, boj havířů za zlepšení sociálních podmínek, jejich vzpoura je paralelou se vzpourou dělníků (textiláků) ve 40. letech 19. století
- Jan Žižka z Trocnova
- Krvavé křtiny čili Drahomíra a její synové
- Staré Město Pražské a Malá Strana
3. HRY ZE SOUČASNOSTI
- dramatické obrazy ze života
- Pražský flamendr
- Paličova dcera – Zadlužený piják Valenta posílá svou dceru Rozárku, aby šla sloužit ke svobodnému a bohatému koňaři. Rozárka ale nechce. Valenta ze zlosti zapálí svou chalupu. Rozárka vezme vinu na sebe. Valenta se přizná, že to zapálil on, a Rozárka – paličova dcera- odjíždí se svým milým do Ameriky.
- Paní Marijánka, matka pluku
- Fidlovačka aneb žádný hněv a žádna rvačka – vzor měl Tyl ve Vídeňské frašce – veseloherní zaměření, satira – hra se zpěvy
- Děj se odehrává se v Praze a soustřeďuje se na pouť, která se koná v místě Fidlovačka (Na Fidlovačce). Na slavnosti zpívá slepý mládenec Mareš píseň Kde domov můj (hudba František Škroup). Zobrazen život lidových vrstev, hlavně pražských ševců.

Situace v českém divadle v době národního obrození. Májovci byli v dramatické tvorbě neúspěšní. Od 60. let je zde snaha o vybudování stálého českého divadla. Jsou zde různé názory – divadlo ještě není natolik vyspělé (ti co nesouhlasili). Vznikl Sbor pro zřízení Národního divadla (předsedou Palacký).
1862 – Prozatimní divadlo
1. představení: Vítězslav Hálek – Král Vukašín
1868 – položen základní kámen Národního divadla
1881 – otevření Národního divadla ® v létě vyhoření ® opravy a rekonstrukce
1883 – definitivní otevření Národního divadla – 1. představení: Bedřich Smetana - Libuše
sbírka Národ sobě
Generace Národního divadla – umělci, kteří se podíleli na stavbě a výzdobě divadla a obohacovali repertoár Národního divadla
Architekt: Josef Zítek
Autor opony: Vojtěch Hynais + nápis na oponě Národ sobě
Hlavní tvůrce lunetů: Mikoláš Aleš
Sochař: Josef Myslbek
Obrazy: Václav Brožík, František Ženíšek
Další busty: Hrušínský, Kemr
Hudebníci: Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Zdeněk Fibich
Dramatici: Jaroslav Vrchlický – Hippodamie
Alois Jirásek – Lucerna – pohádkové motivy
- povinnost poddaných sloužit vrchnosti
- pohádkový svět + reálný svět
Julius Zeyer – Radúz a Mahulena – pohádkový námět ze Slovenska
- divadelní hra o 4 dějstvích
Nový dramatici: Ladislav Stroupežnický
Vilém a Alois Mrštíkovi
Gabriela Preissová
Ladislav Stroupežnický – dramatik i první dramaturg Národního divadla
- Nejdříve psal jednoaktovky
- Zvíkovský rarášek - *
- Paní mincmistrová - *
* - hlavní postavou je Mikuláš Dačický z Heslova (básník a vlastenec)
- Naši furianti – komedie z jihočeské vesnice
- Jde o obsazení místa ponocného v Honicích. O místo se uchází vysloužilý voják Bláha a krejčí Fiala. Mezi uchazeči nastane boj. Objeví se anonymní dopis – jestliže nebude zvolen Bláha, bude vesnice vypálena. Za každým uchazečem stojí jeden bohatý sedlák – starosta Dubský, radní Bušek. Ti jsou pyšní a nafoukaní (furianti). Vztahy se promítají do svatby jejich dětí. Na svatbě zpívá dědeček Dubský „Znám já jeden krásný zámek nedaleko Jičína…“ a vzpomíná na to, jak vezl za Napeonských válek císaře a dostal za to zlaťáky. Ty dává na svatbě mladým.
Gabriela Preissová – náměty z venkova - Slovácko
- Gazdina roba – tragédie
- Eva má ráda Mánka, ale každý má jiné náboženské vyznání a nejsou si rovni majetkem. Eva se vdá za Samka, kterého ale nemá ráda. Samko nepustí ke své dceři Katušce doktora a dcera zemře. Eva utíká s Mánkem do Rakous. Mánka matka přesvědčí, že rozvod stojí spoustu peněz, a tak se Mánek nerozvede a nevezme si Evu. Ta se stává pouhou gazdinou robou. Lidé ji odsuzují a ona spáchá sebevraždu.
® opera: J. B. Foerster – Eva
- Její pastorkyňa – Jenůfa se zamiluje do Štefy, který je mladý a divoký a kostelničce se nelíbí. Laco má rád Jenůfu a chce, aby ho políbila. Laco ji řízne do tváře. Štefo ji nechce, ale má s ním dítě. Lacovi se Jenůfa líbí pořád. Dítě je pro kostelničku ostudou, a tak ho utopí.
® opera: Leoš Janáček – Její pastorkyňa
Alois a Vilém Mrštíkové - tvořili samostatně i společně, společným dílem je Maryša
- Maryša - z prostředí vesnice, v ní autoři odhalují tragické následky vynuceného manželství, Maryša Lízalová je donucena vzdát se milého Francka a provdat se za bohatého vdovce Vávru, který svou nebožku ženu prý utýral. Manželství je nešťastné, Maryša Vávru otráví. Drama má 5 dějství a je vyvrcholením snah o české realistické drama. V závorkách (jiným typem písma) jsou uvedeny scénické poznámky, týkají se výtvarné stránky (jeviště, pohybů, výrazu tváře jednajících postav).
- Autoři uplatnili slovácké (horňácké nářečí), dialog má působit jako záznam hovorové řeči.

Hodnocení referátu České drama do 19. století

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  22. listopad 2007
  3 421×
  1410 slov

Komentáře k referátu České drama do 19. století