Literatura doby husitské

V 1. pol. 14 stol. se prohloubila krize společnosti.- mistr Jan Hus ( 1370 – 1371).
O době husitské mluvíme již dříve , mluvíme o tzv. husitských předchůdcích. V této době se nejvíce rozvíjel zájem o bibli (biblické texty),bible byla přeložena do češtiny,nemuselo se již odkazovat na kázání kněze, ale mohl každý sám posuzovat význam těchto slov.

Český kazatel – Jan Milíč z Kroměříže, německý kazatel – Konrád Waldhauser- byl úspěšný, protože kázal německy a v této době bylo na našem území spousta němců.

Matěj z Janova
Tomáš Štítný ze Štítného
Okolo roku 1333, +1401-1409
- není přesně známi datum úmrtí a narození. Vzdělaný člověk, který vytvořil české teologické a fyziologické názvosloví, tím umožnil lidem, kteří neznali latinu studium těchto otázek. Vědomě se zabýval otázkami prostého lidu.. Původně psal pouze pro své děti, později se začal obracet k širšímu publiku.
- Chtěl své vědomosti a znalosti předat venkovské šlechtě a domníval se, že ta to předá venkovanům.
- Literárně ho řadíme do poslední čtvrtiny 14. stol. Protože 1376 vyšel první slovník traktátů ( pojednání o náboženských otázkách) Knížky šestery o obecných věcech křesťanských – vytváří promyšlený celek, který pojednává o tom, jak mají venkovští lidé správně žít a co potřebují.
- Nové slovníky – několik
- Nepsal pouze traktáty napsal také dílo, které se jmenuje Řeči besední – Řeči sváteční a nedělní – pojednávaní o tématech, které se hodily např. k nedělním besedám, měli by o nich lidé uvažovat.
- Viděl, že feudální řád nefunguje (rozdíly mezi ob. Se zvětšují), domnívat se, že tento řád je neměnný. Snažil se najít jeho nápravu, ale v rámci jeho fungování. Psal česky o náboženských otázkách, aniž by byl kněz. Potýkal se s problémy, především mistři z Karlovy Univerzity byli proti němu. Můžeme ho označit za prvního spisovatele české naučné literatury.
Na konci 14 vzniklo centrum kazatelství = Kaple Betlémská
Šlo hlavně o to, aby se kultura rozšířila k prostému lidu tzv. demokratizace kultury. Tento proces vyvrcholil husitským hnutím.
Husitské hnutí zahrnuje
- přípravnou fázi
- revoluční fázi
- doznívání
Ve 14 stol. Byla natolik rozvinutá, že díla napsána latinsky se do ní nezahrnovala.

Jan Hus
(1371 – 6.7.1415)

- Narodil se v Husinci u Prachatic. Vystudoval pražskou univerzitu, r. 1393 se stal bakalářem.
- R. 1400 byl vysvěcen na kněze, už byla univerzitní profesor,
- Nejprve působil jako učitel, ale později jako kazatel. Od r. 1402 působil v kapli Betlémské.
- Velká zásluha na vydání Dekretu Kutnohorského (1409), kterým se posílil vliv Čechů na pražské univerzitě.
- Hus psal jednak pro učené publikum ( latinsky), pro lidové publikum česky.
- Nejdůležitější je spis O církvi, z latinských spisů. Kdo spáchal těžký hřích není členem církve, hlavou církve není papež, ale Ježíš Kristus. Jestliže je papežovo slovo v rozporu s Kristovým, tak ho nemusí poslouchat žádný křesťan.
- Vychází z učení ang. Reformátora Johna Wyekliffa.
- V okamžiku, kdy začal veřejně kázat se stal nebezpečným pro církev. Lidové masy v něm našli svou ideu (myšlenku). Hus byl stíhán tresty, poté byl vypovězen z Prahy.
- Kázal na venkově a pořádal tzv. tábory lidu. Začal se teprve teď obracet k lidem hlavně v podobě české tvorby = knížky o svatokupectví (ostře kritizuje církev a celou feudální společnost, nejznámější věc, kterou kritizoval byly odpustky. Hus dokazuje, že jediný kdo může odpouštět je bůh.
- Dcerka = učí ženy jak mají správně křesťansky žít
- Výklad viery, desatera a páteře = výklad bohoslužby textů
-1 text – vyznání
- 2 text – desatero božích přikázání
- 3 text – Pater Noster = otče náš, výklad základní modlitby
- O šesti bludiech – o šesti bludech (kamenech), vykládá zde své názory na poměr mezi církví a skutečným životem.
- Nejčtenější Husovo dílo se jmenuje Postila (sbírka kázání) – tato Husova kniha není sbírka kázání, ale je to lit. sbírka úvah, spíše traktát.
- Vzhledem k tom, že se Hus obracel k širokému publiku a potřeboval, aby to bylo srozumitelné, vlastně zasáhl i do vývoje češtiny. Jednak odstraňoval zastaralé mluvnické tvary a jednak zjednodušil český pravopis, když postupně tzv. pravopis spřežkový nahrazoval – některá písmena se psala spojením dvou jiných – š – ss diakritickým – čárky, tečky, háčky
cz – č
a - aa
- nabodeníčko krátké krátké – tečka
- nabodeníčko dlouhé – čárka
- Takový pravopis je zdlouhavý např. šála – ssaala
- Listy z Kostnice – dopisy, které z Kostnice psal .
V Husových stopách šla celá řada dalších kazatelů, z nichž nejvýznamnější byl
Jan Želivský ( mluvčí pražské chudiny)
a další historik Vavřinec z Březové – hlavní činnost v období husitských válek a napsal spis Píseň přeslavné koruny české ( oslavil zde vítězství husitů u Domažlic). Od r. 1419 probíhají ozbrojené boje,ve kterých nejprve vítězili husité. R. 1434 v bitvě u Lipan definitivně prohráli a od těchto chvil mluvíme o doznívání husitství. Tato doba nepřála divadlu ani románům. Zřídka kdy se objevilo pár děl.
1 dílo – Jistebnický kancionál ( jistebnice je zpěvník, u Tábora)
- obsahuje husitské bojové písně – Tož sú boží bojovníci, Povstaň, povstaň veliké město pražské.
2 dílo – Budyšínský rukopis
- slovanské město, v Německu Baucen a žijí v něm lužičtí Srbové
- obsahuje 3 části – Žaloba koruny české
- Porok koruny české
- Hádání Prahy s Kutnou Horou
3 dílo – Žižkův vojenský řád – řád husitského vojska, autor zřejmě Jan Žiška

Po porážce už lit. nemohla zasahovat přímo do bojů – změnil se její charakter.
Nastoupila literární polemika ( výměna názorů). Polemiky vedli hlavně umírnění příznivci proti radikálům ( zásadní, rázní). Jednota bratrská, nejvýzn. Tohoto období byl

Petr Chelčický
(1390 – 1460)

- největší lit. Osobnost první pol. 15. stol.
- Začal psát už v době husitské revoluce, ale definitivní podobu svým názorům dal až po porážce husitů. Zřejmě byl svobodný sedlák někde u Vodňan.
- Po určitou dobu pobýval v Praze a tam se také setkal a poznal s Janem Husem, nadchl se pro myšlenku husitství, ale nepřijímal ji bez výhrad.
- Za revolučního hnutí napsal traktát O trojím lidu – ostře odsoudil středověké dělení spol. na 3 stavy –kněžský, vojenský, lid
- Opíral se o Bibli (všichni si mají být rovni), dokazoval, že kněží a vojáci jsou si rovnější a že je to proti bibli.
- Další traktát – O boji duchovním – zamítl a odmítl hus. Války na základě Bible, tvrdil že křesťan nesmí zabíjet a jeho jediný boj je boj na základě myšlenek. Bal zásadně proti násilí. Tyto myšlenky dovedl k vrcholu ve svých hlavních dílech Postila a Sieť viery pravé – v těchto obou dílech ostře kritizoval feudalismus,ale zároveň zde prosazoval svou myšlenku, že se nemá odporovat zlu násilím. Vedle těchto hlavních děl napsal asi 50 traktátů.
- Jeho učení mělo veliký ohlas sahající až do 16 st. Jednota bratrská se k tomuto učení také hlásila. V 19 stol. Se k jeho učení hlásil Lev Nikolajevič Tolstoj.

Nový ráz kultuře dodala 2. pol. 15 stol.,protože českým králem je v r. 1458 zvolen Jiří z Poděbrad. On se snažil usmířit obě dvě znepřátelená křídla – katolíci, podobojí (kališníci) musí dělat kompromisy.
Musí potírat radikální skupiny (táborité, Jednota bratrská,) ti nechtěli přistupovat na navrhované kompromisy.
Tato doba oživovala předhusitskou kulturu a literaturu. Některá díla byla opisována, ale na druhé straně se z Evropy k nám dostal humanismus a jeho myšlenky.

Jednota Bratrská
- vznikla v 50. letech 15. stol. Jako skupina náboženských nadšenců především z řad drobných šlechticů a sedláků, která se snažila uskutečňovat učení Petra Chelčického v praxi. R. 1458 dovolil Jiří z Poděbrad usazení Jednoty bratrské ve vsi Kunvaldu. Prosazoval rovnost lidí, mezi sebou si říkali bratři a sestry.
- Úplně se oddělili od kališnictví a r. 1467 založili vlastní církev. Od počátku byli pronásledováni, protože neuznávali rozdíly a tudíž popírali stavy a tak provokovali vládnoucí kruhy.
- Byli prohlašováni za kacíře.

Hodnocení referátu Literatura doby husitské

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  27. červen 2008
  2 313×
  1198 slov

Komentáře k referátu Literatura doby husitské