Národní Obrození

- konec 18. – pol. 19. stol.
- Je kulturně společenské hnutí, jehož cílem je obnovení spisovného českého jazyka, rozvoj vědy a kultury a vytvoření samostatného Českého státu.
Příčiny NO :
1. Ekonomické – přechod od feudalismu ke kapitalismu ( 1781 – zrušeno nevolnictví )
2. Společenské – 1773 zrušení Jezuitského řádu, 1781 – toleranční patent

Proudy NO :
1. Lidový : novinářství – Václav Matěj Kramerius
Divadlo – Václav Thám, V. K. Klicpera
2. Odborný : jazykověda – Josef Dobrovský, Josef Jungmann
Historie – František Palacký
Literatura – Jan Kollár, František Ladislav Čelakovský, J. K. Tyl

Divadlo
- Divadlo v Kotcích – 1. česká hra ( 1771 ) – stálé německé divadlo
- Stavovské divadlo ( Tylovo – 1783 ) – hrálo se česky
- Bouda ( 1786 – 1789 ) – na Václavském náměstí – první české divadlo
- Kajetánské divadlo

Jazykověda
Josef Dobrovský (1753 - 1829).
Byl Zakladatelem slavistiky, neboli vědy studující jazyk a literaturu slovanských národů.Narodil se v Ďarmotech v Uhrách, studoval na gymnáziu v Klatovech a Německém (Havlíčkově) Brodě a na pražské filosofické a teologické fakultě.Pracuje jako vychovatel v rodině hraběte Nostice.Nevěřil, že se Čeština stane jazykem umělecké a odborné literatury.Založil literární historii, zabýval se vývojem literatury v souvislosti s vývojem jazyka.
Dílo :
- Zevrubná ( Podrobná ) mluvnice –
- Dvoudílný německo-český slovník
- Základy jazyka staroslověnského – staroslověnštinu považoval za prajazyk Slovanů ( Latinsky )
- Dějiny Českého jazyka a literatury ( D )

Josef Jungmann (1773 - 1847)
Narodil se v Hudlicích u Berouna v rodině chudého řemeslníka, studuje v Praze filosofii, pak nastupuje na místo gymnazijního profesora v Litoměřicích. Do národního obrození zasahuje svými statěmi, např. Rozmlouvání o jazyku českém. Vyjadřuje v nich odmítavý postoj k poněmčování škol a úřadů a také své nové pojetí národa a vlastenectví. Nepovažuje totiž za Čechy ty, kteří sice u nás žijí a vlastenecky cítí, mluví však cizím jazykem. Tím odmítá tzv. zemské vlastenectví.
Podobně jako Dobrovský i Jungmann pracuje na rozsáhlém slovníku, tentokrát ale pro překlad opačným směrem. Jeho pětidílný Slovník česko - německý, se stal základem dalšího rozvoje české literatury a svým významem předčil úroveň polského Lindova slovníku, který mu byl zpočátku vzorem.
Nezapomíná ani na výuku češtiny na školách. Sestavuje proto učebnici literatury Slovesnost, kterou doplňuje ukázkami od Jana Husa až do současnosti.
Stejně jako Dobrovský se i Jungmann pokusil o sepsání našich literárních dějin. Narozdíl od něj se však v Historii literatury české nezaměřuje na starší tvorbu, naopak, považuje obrození za začátek nové epochy.
Překlady – Atala, Ztracený ráj, Heřmán a Dorota – těmito překlady dokázal, že čeština je natolik bohatý jazyk, že je schopný tlumočit myšlenky ze všech světových jazyků.

František Palacký (1798 - 1876)
Po studiích v Trenčíně a Bratislavě se živí jako vychovatel v šlechtických rodinách. Po příchodu do Prahy se věnuje práci historika.Poté, co vydá staročeské kroniky pod názvem Staří letopisové čeští, pokračuje v soustavné práci na českých dějinách.Své poznatky uložil do svého stěžejního díla Dějiny národa českého v Čechách a na Moravě. V pěti dílech popisuje českou historii až do roku 1526, tedy nástupů Habsburků na český trůn. Dál nepokračoval proto, že by události již nemohl popisovat objektivně. Patrně pod vlivem Rukopisů zde dějiny mírně idealizuje, líčí je jako boj slovanských demokratických principů proti germánskému feudalismu. Za nejslavnější období tedy považuje husitství.Husitské tažení u Domažlic – popisuje výhru Husitů nad Křižáky u Domažlic.Podle Palackého se křižáci zalekli husitského zpěvu a utekli.Položil základní kámen ke stavbě Národního divadla.

František Ladislav Čelakovský (1799 - 1852)
Tvořil tzv. ohlasovou poezií, napodobující a čerpající z lidové slovesnosti, Pocházel ze Strakonic,m ze školy v Českých Budějovicích byl vyloučen pro četbu Husovy Postily. Filosofii pak dál studuje v Linci a Praze. Když se zde uchytí jako redaktor, je opět zbaven místa, tentokrát kvůli článku proti ruskému carovi. Jinak ruský národ považoval za oporu ostatních slovanských národů, proto se nejprve soustřeďuje na ruskou lidovou tvorbu. Přestože látku pro Ohlas písní ruských čerpal z ruských bylin, některé příběhy doplňuje dle vlastních představ ( Hrdiny jsou prostí lidé bojující s nepřáteli vlasti – Turky a Tatary )
Deset let připravuje Ohlas písní českých, kde narozdíl od ruských bohatýrských bylin převládají spíše lyrické nebo žertovné skladby, charakterizující českého sedláka. Pokusil se též o baladu - Toman a lesní panna. Rozdíl mezi ruskou a českou poezií sám přirovnává k rozdílu mezi typickými krajinami obou zemí. Rozlehlé ruské hvozdy a mohutné řeky oproti českým drobným lesíkům, říčkám a potokům.

Josef Kajetán Tyl (1808 - 1856)
Nedokonči filosofii a stal se členem kočovné divadelní společnosti. Jako spisovatel a novinář bojoval v letech 1848-1849 za politickou svobodu Čechů.
Novinář – redigoval Květy, Vlastimil, Pražský posel.
Dramatik – vedl Kajetánské divadlo na Malé straně. Dramaturg Stavovského divadla.
Psal Fražky – 1834 Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka. Zachytil život pražských lidových vrstev. Ve hře poprvé zazněla píseň „Kde domov můj“. Hudba František Škroup.
Psal hry ze současnosti – Pražští sládci, Paličova dcera - zabýval se soc.problemy.
Historické hry – Jan Hus, Krvavé křtiny aneb Drahomíra a její sinové, Krvavý soud aneb Kutnohorští havíři.
Je autorem báchorky – Strakonický dudák aneb hody divých žen. Děj…
Prozaik –psal povídky historické – Dekret kutnohorský (1409), Braniboři v Čechách
Ze současnosti – Chudí lidé, Matka a vlast – soc. a vlast. téma..
Rozervanec – odsoudil romantický život KHM.
Václav Matěj Kramerius
První český novinář – Založil Poštovské noviny => Krameriusovy C.K. vlastenecké noviny (C.K. – císařsko královské). Kromě aktualit v nich vysvětloval reformy Josefa II. Založil Českou expedici (nakladatelství) kulturní centrum českých umělců.
Václav Kliment Klicpera (1792-1859)
Rodák z Chlumce nad Cidlinou. Byl profesorem na gymnáziu v Hradci Králové a posléze ředitelem pražského akademického gymnázia. Na obou místech rád hrával divadlo se studenty a ochotníky. Začínal vlasteneckými hrami, jako Blaník, pak postupně přechází k veselohrám, kritizujícím lidské nedostatky - lakotu, plané vlastenectví, byrokracii a hloupost, jako je tomu ve Veselohře na mostě nebo Potopě světa. Klicperovy komedie nepostrádají vtip a optimismus, často využívají záměny osob, například v Rohovínovi Čtverrohém a Hadriánovi z Římsů, což je zároveň parodie na rytířské hry. Ptáčník líčí osud lékárníka, kterého se snaží přátelé přesvědčit, aby zanechal své záliby v lovení ptactva a věnoval se radši svému povolání. Ve svém prozaickém díle se Klicpera věnuje historickým námětům, hrdinou povídky Točník je král Václav IV..

Jan Kollár (1793 - 1852 )
Tvorbu Jana Kollára nejvíce ovlivnily roky studia v saské Jeně. Zažil zde nejenom o poznání větší svobodu pokrokových myšlenek než v Rakousko - Uhersku, ale potkává zde svojí životní lásku, kterou nazývá Mína. První sbírka sonetů jí věnovaných vyšla pod názvem Básně. Po dvou letech ale musí Mínu opustit a ta se mu postupně stává víc a víc představou a symbolem vlasti, podobně jako Dantova Beatrice. K jeho sonetům přibývají další, a v další sbírce Slávy dcera již Mínu opěvuje jako dceru bohyně Slávy. Skladbu rozdělil do částí nazvaných po řekách, podél kterých žili nebo žijí Slované - Sála, Labe a Dunaj. Další části, Lethé a Acheron věnuje přátelům a nepřátelům slovanských národů.

Hodnocení referátu Národní Obrození

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  18. srpen 2007
  3 863×
  1090 slov

Komentáře k referátu Národní Obrození

Cikan
No coment
Mates
super diky