Středověká literatura u nás (9.-12. století)

9.století

- vznik Velké Moravy, doba ohanská – vládne kníže Rastislav

- křesťanství – nová víre, doba pohanská je na ústupu, pohanství= více bohů

- Rastislav chtěl přiblížit křesťanskou víru, neměl ale žádný jazyk, Bible nebyl přelože (byla napsaná v Řečtině), a proto požádal byzantského krále Michala III, aby vyslal učence.V roce 863 přišel na Velkou Moravu učenec Konstantin a jeho pomocník Metoděj-- vytvořili písmo HLAHOLICI a řeč STAROSLOVĚNŠTINU – v tomto jazyce přeložili některá evangelia, napsal předmluvu(Konstantin)-- Proglas- zdůrazňuje bohoslužebný jazyk

Panonské legendy – popisují život a činy Konstantina a Metoděje

Život Konstantinův – napsali žáci a Metoděj

Život Metodějův – napsali pouze žáci (napsaná nižším stylem)

Kyjevské listy – jedíná se dochovala v originále, dokument popisující souboj východní a západní víry

Konstantin a Metoděj přišli ze Soloně (tj. Makedonie – po jejich z Tasaloniky), Velká Morava zaniká

10. století

boj staroslověnštiny a latiny

937 – založeno latinské biskupství

vznikají legendy – Život svatého Václava, Život svaté Ludmily (staroslověnsky), Legenda tzv. Kristiána (latinsky)

Kristiánova legenda – popisuje život a smrt Ludmily a Václava, čerpá z obouch staroslověnských legend, ale zpracováním je lepší

Staroslověnská legenda

Drahomíra a Vraislav měli syna Václava (ten byl vzdělaný) a mladšího syna Boleslava. Když Vratislav zemřel vlásla Drahomíra, Václav se k vládě dostal až dospěl (nechali ho také zasvětit Bohu) Václava hodně ovlivnila jeho babička – částečně ho vychovala.Boleslav chtěl zabít svéha bratra Václava – záminka – pozval ho na svůj hrad. Václav byl varován, ale neuvěřil. Boleslav byl domluvený se svou družinou, že ho zabijí, když půjde ráno do kostela.Před chrámem je nakonec zabit. Spyklenci chtěli zabít i Drahomíru, ale tomu Boleslav zaránil. Kněz přikryl Václavovo tělo plachtou – Drahomíra ho hledala—postarala se o jeho mrtvé tělo. Boleslav povolal kněte Pavla, by nad ním modlitbu.Václavova krev se 3 dny nechtěla vsáknout do země. Václav byl zabit 28. září 928 (935) ve Staré Boleslavi.

Za chřích se Boleslav začal modlit—tělo Václava bylo převezeno do kostela sv. Víta.

11. Století

- stagnuje staroslověnská literatura

Sázavský klášter – centrem slovanské kultury, vzdělanosti

na počátku 11. století tam byli soustředěni mniši, založil ho Svatý Prokop, byla tam pěstována slov. Kultura

Gražské hlaholské zlomky, Hospodine, pomiluj ny – nejstatší píseň dochovaná u nás, původně staroslověnská

během 11. století byli mniši vyhnáni, potom díky Oldřichovi a Břetislavovi návrat

Na konci 11. století byli definitivně vyhnáni (1097) – tím končí staroslověnština, vyhnal je Břetislav II

latina – sílí pozice

díla – vyšehradský kodex, Zakládací listina listoměřšké kapituly (první česká věta!)

Svatá Ludmila

Ludmila byla dcera Slavibora, manželka Bořivoje – tvoří první historicky známý pár. Ludmila se narodila po roce 850, je považována za pramáti králu a královen. Po smrti manžela se hodně začala věnovat dětem – vychovala i svého vnuka Václava – dostala se do sporů se snachou Drahomírou ( syn Vratilav si vzal manželku Drahomíru ) -- Drahomíra poslala na Ludmilu vrahy.

Ludmila zemřela 15. září 921 – byla uškrcena na hradě Tetíně

od konce 11. století byla uctívána jako mučenice, Václav nechal její ostatky převést do Prahy, Ludmila se podlupně stala blahoslavenou a svatou

Ve 14. století akceptována na patronku české země

Často zobrazována se sv. Václavem – akributem je stočený závoj

12. Století

dočasné vítěžství latiny, staroslověnština zde už není

latinská legenda – Vita maior (Menší život) – oslavuje zakladatele Sázavského kláštera – svatého Prokopa

KOSMAS

žil v 2. polovině 11. století a na počátku 12. století (narodil se v roce 1045)

měl manželku Božetěchu, žili šťastně, dožili se 80 let

byl knětem a později děkanem svatovítské kapituly

v životě se měl dobře, netrpěl nouzí, místo k uctívání k Bohu se zabýval pošetilými věcmi ( zvali se do domu chasníky a starší občany, aby mu vyprávěli pohádky, pověšti, přiběhy)

jediné celoživotní dílo Chronica Boemorum (v překladu):

Kronika česká

Napsaná latinsky, ale zabývá se českými dějinami, je to první kronika v našich dějinách, líčí naše dějiny od nejstarších dob až do Kosmovi smrti (1125)

události líčí chronoligicky

kronika je věnována přerovi Šebířovi, je dělena do tří částí : 1. část ( nejstarší pověsti), 2. část (historie rodu přemyslovců), 3. část ( Kosmasova součastnost, to, co on sám zažil)

KRONIKA MĚLA OKAMŽITÝ ÚSPĚCH A NEKDY NEBYLA NIČÍM A NIKÝM PŘEKONÁNA.

Kosmasovi pokračovatelé:

Kanovník Vyšehradský

Mnich Sázavský – doplnil do kroniky události Sázavského kláštera

České památky

1)GLOSY – poznámky na okraji cizojazyčného textu (části překladu)...Olomoucké glosy, Víděňské glosy

2)Bohemiky – ojedinělá česká slova v cizojazyčném (hlavně latinském textu)

3)Nejstarší česká píseň – Svatý Václave, vévodo české země - zpívala se při slavnostních příležitostech, původně měla 3 sloky, v 15. století rozšířena na 9 slok

Hodnocení referátu Středověká literatura u nás (9.-12. století)

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  5. leden 2008
  5 595×
  721 slov

Komentáře k referátu Středověká literatura u nás (9.-12. století)