Vývoj humoru a satiry ve světové i české literatuře

satira - útočí, odsuzuje výsměchem, sarkasmem, ironií, vtipem a nadsázkou záporné společenské jevy, lidské vlastnosti, vztahy
ironie- způsob výsměchu, mimoto je užívána za účelem kritiky
sarkasmus - uštěpačnost, jízlivost, výsměšnost
- označuje kousavou, zraňující řeč, obvykle vyjadřující i jisté pohrdání. Na rozdíl od ironie, která se dovolává porozumění, chce být pochopena, sarkasmus spíše komunikaci přerušuje a odmítá

Nejstarší dochované záznamy s výrazně komickým účinkem pocházejí z ještě dob starověkého Řecka.

Řím – Plautus – Komedie o hrnci, dalším zdrojem zábavy pantomima

Ryze humoristická tvorba pocházela až z per studentů, makarónské verše – Mastičkář, Tři Marie
Proslulá je i satira neznámého bakaláře „Podkoní a žák

Giovanni Boccaccio (1313-1375), pařížský rodák žijící ve Florencii, svou tvorbou dokázal zesměšnit i pobavit. V roce 1348 začíná psát své nejslavnější dílo – „Decameron“. Obsahuje desetkrát deset povídek, jimiž si krátila čas společnost sedmi florentských paní a tří mladíků na jednom venkovském sídle, kam se uchýlili ve strachu před morovou epidemií, která tehdy ve Florencii propukla. výsledné povídky jsou oslavou lidské vynalézavosti i výsměchem proti morálce. Boccacciovy povídky nejsou jen humorného obsahu, ale i poučného či melancholického a jsou trefným obrazem své doby.

Francois Villon ironickým nadhledem a uměním slova, nevázaný styl života (drobné krádeže, rvačky, pobyty ve vězení, lehké ženy, alkohol). Jeho tvorba proslula zejména novým literárním žánrem – villonskou baladou, která sestávala zpřístupu k výběru slov (hra se slovy), bohatství rýmů. Mezi jeho díla patří „Malý“ a „Velký testament“, skloubení lidskosti a ironie.
Dalším významným spisovatelem William Shakespeare oslavovaný autor. 16 komedií („Zkrocení zlé ženy“, „Veselé paničky windsorské“, „Sen noci svatojánské“, „Večer tříkrálový“, „Marná lásky snaha“, „Mnoho povyku pro nic“) plných prokreslených charakterů, inteligentních vtipných dialogů, slovních hříček a zápletek.

Josef Kajetán Tyl
Jako novinář přispíval do časopisu „Květy“ různými satirami, anekdotami a humornými povídkami. Veselohry se hrají dodnes - „Strakonický dudák“, „Lesní panna“

Charles Dickens (1812-1870), čelní představitel anglického realismu, se zapsal mezi spíše příležitostné literární humoristy románem „Kronika Pickwickova klubu“, který obdařil mimořádnou dávkou satirického ale stále dobromyslného humoru a řadou umně vykreslených postav. Dickens kritizuje anglické snobství a falešnou morálku své doby.

Nejoblíbenější humoristou soudobé Anglie Edward Lear Psal písně, historky, parodie na kuchařské předpisy a svým přátelům dlouhé nesmyslné dopisy sestavené ze zvláštních komicky znějících novotvarů Jeho tvorbu však nejvíce inspirovaly dětské říkanky a kresby, které byly podnětem k jeho „Knize nesmyslů“, plné vlastních ilustrací a veselých veršů

Oscar Wilde - irského původu, výstředním chováním bavil i pobuřoval konzervativní společnost.. Psal společenské komedie „Jak je důležité míti Filipa“„Obraz Doriana Graye“, který získal pozdější popularitu i díky značně sarkastickému humoru.

Jaroslav Hašek – začal psát velké množství satirických povídek a humoresek různé kvality, které tiskli v Národních listech, Karikaturách.. stal se načas redaktorem Svět zvířat
- většina děl vznikla v hospodách, prosnul bohémskými kousky, nebyl dlouho uznáván jako literát a byl považován za autora kalendářové humoresky, provokativně prohlašuje, že píše jen pro peníze, píše v časopise Svět zvířat – po otištění pár článků je vyhozen a zřizuje si vlastní obchod se psy a podezřelý způsob, jak je získával
„Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války“ – humoristický román, hlavním cílem je zesměšňování Rakouské armády, přeloženo do 60 jazyků, vedle knihy Hlava 22 je to nejsledovanější světová satira
- hlavní postava Josef Švejk – působí jako blb, ve skutečnosti spíše armádu sabotuje, má odpor k válce, užívá si života. Psáno spisovnou a hovorovou češtinou a jsou užity vulgarismy.
- kapitoly navazují, 4 díly ale poslední není dokončen, několikrát zfilmováno, ilustrace Lada

Voskovec a Werich
Jejich dialogy jsou zaměřeny proti maloměšťáctví, hlouposti, totalitě atd. Parodie byly zaměřeny nejen na dění v tehdejší době, ale i na historii.
• Caesar – 1932, představuje A. Hitlera jako Caesara, který touží po válce
• Osel a stín – 1933, lidé se hádají o nesmyslné věci. Antická historka – spor o poplatek za odpočinek ve stínu osla.
• Kat a blázen – 1934, kritika fašismu.
Karel Havlíček Borovský – satirik a překladatel, zakládá politický deník Národní noviny a přílohu Šotek (satirická snaha zachytit politické dění – zakázáno)
Křest svatého Vladimíra – jeho nejrozsáhlejší satira, předělávka Ruské události

Hodnocení referátu Vývoj humoru a satiry ve světové i české literatuře

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  K.a.t.y.
  28. prosinec 2012
  3 920×
  646 slov

Komentáře k referátu Vývoj humoru a satiry ve světové i české literatuře