Drogy

„ Co je to droga ? Snad každý zná nějakou drogu, ale při pohledu na ampulku morfinu si každý představuje něco jiného:
- lékárník říká, že je to léčebný prostředek;
- farmaceut říká, že je to farmaceutický preparát;
- chemik říká, že je to soluce obsahující omamnou látku;
- právník říká, že je to narkotikum;
- zákon říká, že je to prostředek k jeho narušení;
- závislý jedinec říká, že je to jeho životní jistota;
- obchodník říká, že je to jen maličkost.“
(I. Bayer, 1981)

Od pradávna musel člověk vyvíjet úsilí pro získání prostředků, aby zachoval svou existenci a zabezpečil svou rodinu a potomstvo. Při práci byli lidé nejednou postaveni do situace, kterou nebylo možno zvládnout bez námahy a odříkání. Celý život člověka provázejí mnohé, nejednou katastroficky vyhrocené situace: osobní tragédie, smrt blízkých, nesoulad v rodině, rozvod, problémy s dětmi, apod. Někdy jsou do toho také zahrnuty c přírodní (jako např. povodně, neúrody, zemětřesení), či katastrofy společenské, které na člověka dolehnou často neodbytněji než přírodní úkazy. Jedná se hlavně o nezaměstnanost, války, bídu a hlad, zoufalství, krize a strach o holý život.

Tyto situace člověk nepřekonává vždy jen aktivně.Někdy je neřeší vůbec,neboť je ani řešit nedokáže, rezignuje a upadá do melancholie. Jindy se člověk této realitě vyhýbá a uchyluje se do fantazie. Snívá o světě šťastnějším, hezčím, barevnějším a blaženějším, bez vší té bídy a utrpení, prožívané na Zemi.

Během tisíciletého vývoje společnosti a při pronikání do zákonitostí přírody objevili lidé rostliny, jejichž požití způsobovalo a uvolňovalo fantazii a lehce je dostalo do stavu blaženosti. Látky z těchto rostlin jim alespoň na chvíli umožňovaly uniknout mnohdy neutěšené skutečnosti. Po těchto zkušenostech k nim člověk začal utíkat soustavně. Využil svůj veškerý um, aby z rostlin získal co nejvíce takových látek. Lidstvo objevilo chemické pochody - kvašení a destilaci, což umožňovalo výrobu omamných látek. Tyto dočasné a prchlivé chvilky blaženosti, které stejně nevyřešily krizovou životní situaci, musel člověk však draze zaplatit – návykem.

Je dost těžké zjistit, kdy lidstvo začalo zneužívat různé drogy. Historie zneužívání drog je zřejmě stará jako lidstvo samo. Příslušníci různých náboženství věřili, že látky, které způsobují povznesenou náladu a povzbuzení , jsou darem bohů. Důkazem toho jsou indické mytologické pověsti. Uvádí se, že indické konopí pochází z vlasů boha Višnu. Řekové zase věřili, že mák, přinášející úlevný spánek, jim darovala bohyně. Velmi rozšířené bylo žvýkání listů z keře koka.

Drogy měly velký význam i v čarodějnictví. Ve středověké Evropě se používaly čarodějnické masti obsahující výtažky z lilkových rostlin (např. mandragora, durman), obsahující afrodiziaka a hypnotika. S vlivy drog se setkáváme i v kultuře a umění. Četné obrazy, sochy a hudební díla středověkých mistrů byla inspirována právě drogami. Jednou z nejstarších drog jsou produkty indického konopí, které lidstvo zná již více než pět tisíciletí, jak je dokázáno v mnoha historických dokumentech.

Jinou nejstarší kulturní rostlinou, která se proslavila v drogové historii, je mák. Obsahuje především opium, což je vlastně zaschlá šťáva z nezralých makovic. Mák je lidstvu znám asi 4000 let. V lidové medicíně bylo rozšířeno používání odvaru z prázdných makovic při nespavosti dětí. Ze surového opia se vyrábí opiová tinktura, která se používala k léčení depresivních stavů. Opium obsahuje celou řadu alkaloidů, které se podařilo izolovat. Od l9. století je znám prášek izolovaný z opia, který dostal název podle boha spánku Morphina. Na jedné straně byl tedy objeven významný lék pro odstranění bolestí, na druhé straně však již tehdy byla prokázána jeho silná návykovost. Po zjištění, že morfin je nebezpečný pro své návykové vlastnosti, začala se hledat podobná látka, která by měla přibližné vlastnosti, ale kde by nehrozilo nebezpečí návyku. Roku 1875 byl objeven heroin jako náhrada morfinu. Zanedlouho se pak prokázala vysoká jedovatost a stejně vysoká návykovost.

Zázračná rostlina koka zaujala pozornost Evropanů již v roce 153O. Pěstování koky bylo rozšířeno hlavně v Peru, Bolívii a přilehlých oblastech. V roce 186O byl objeven kokain, který je obsažen v listech jihoamerické rostliny jménem Erithroxylon Coca. Kokové listy se žvýkají a množství použitých kokových listů určuje intenzitu účinku. S přísadami z výtažku listů se setkáváme velice často, známý je především osvěžující nápoj Coca-Cola.

Nápoj připravovaný z kávy je vedle čaje nejznámějším a nejoblíbenějším nápojem, nejen pro svou chuť, ale především povzbuzující účinek. Káva je vhodným nápojem proti vyčerpanosti a únavě. K drogám, které jsou známé už v čínské historii a ceněné pro schopnost odstranit únavu, patří samozřejmě i čaj. Účinnou látkou v obou nápojích je kofein. Ten byl objeven roku l882 a je přítomen v mnoha rostlinách (maté, guarana, semena kávovníku, listy čajovníku). Taktéž pití čaje je velmi rozšířené a známé od nepaměti. V podstatě kofein je nejznámější droga spolu s alkoholem a nikotinem. Zneužívání čistého kofeinu je vzácné, víceméně se užívá jako součást různých léčebných směsí.

Neméně známou a rozšířenou rostlinou je tabák, objevený Evropany v roce 1492. Svým původem je rostlinou amerického kontinentu, kde kouření jeho listů bylo zřejmě známo celá tisíciletí. Indiáni tabák nejen kouřili, ale i šňupali, žvýkali či kombinovali s jinými látkami. O masové rozšíření tabáku se zasloužil Francouz jménem Jean Nicot, který sám tabák pěstoval. Podle něj je také pojmenovaný alkaloid v tabáku – nikotin. Časem se rozšířilo pěstování tabáku do všech částí světa. Kouření tabáku se tak stalo oblíbenou činností a vlastně i módní záležitostí. Pěstování tabáku se taktéž stalo výhodným obchodním artiklem. V současnosti je celosvětová spotřeba tabáku ohromná a s jeho vzrůstající spotřebou je veden i boj proti kouření. Kuřák působí škody a zdraví nejen sobě, ale i ostatním členům rodiny či spolupracovníkům.

Alkohol je znám lidstvu již od úsvitu dějin a ve starých bájích se označuje za dar bohů. Taktéž již tehdy byly známy následky alkoholu. Téměř všechny tehdejší národy světa znaly nějaký druh alkoholického nápoje. Na celospolečenské důsledky požívání alkoholu již upozorňovala Kniha Moudrosti písaře Aniho: “Nepřeber tak, že vypiješ celý džbán piva. Když mluvíš, nesprávná slova vycházejí z tvých úst. Když upadneš a polámeš si nohy není tu nikdo, kdo by ti podal ruku. Tví spolustolovníci vstanou a řeknou: pryč s tím opilcem !“ Posvátná kniha muslimů, Korán, dokonce jakékoliv požívání alkoholu vyloženě zakazuje.

Prakticky každý z nás se ve svém životě dříve či později setká s alkoholem. Zhruba každý 5. člověk alkohol odmítne a dále jej nekonzumuje vůbec nebo jen výjimečně. Ostatní lidé (asi 8O% populace) více či méně alkohol pijí, přičemž množství vypitého alkoholu závisí na společenském prostředí. Přibližně u 3% populace se problémy s alkoholem začnou stupňovat a ničit základní lidské životní hodnoty. V tomto případě se jedná o závislost na alkoholu.

Dějiny moderní chirurgie úzce souvisí s dějinami anesteziologie, bez které by se chirurgie nemohla rozvíjet. Hledaly se látky, které by požadavek účinné narkózy nejlépe splňovaly. Koncem l8. století byl objeven oxid dusný, známý dnes taktéž jako rajský plyn, který je běžně v medicíně užíván dodnes.

Závislost na drogách je v rozporu s pravidly správné životosprávy. Souvisí s nevhodným životním stylem a zásadami, které působí rušivě v sociálním prostředí. Vedle alkoholu jako drogy nejrozšířenější a také dobře známé z hlediska dynamiky jejího působení na člověka, přináší současná doba změn také z rozvoj v šíři nabídky drog umožňujících ovlivnění lidské psychiky. V závislostech na návykových látkách je jen jediné doporučení: žít střízlivě a v případě kontaktu s drogou opustit tuto cestu co nejdříve.

Zdroje:
Závislost známá a neznámá, autoři Jiří Heller, Olga Pecinovská a kol.
Drogy a společnost, autoři Prof. MUDr. Alois Janík a Doc. MUDr. Karel Dušek, CSc.

Hodnocení referátu Drogy

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  20. červenec 2007
  5 090×
  1205 slov

Komentáře k referátu Drogy