Duševní zdraví

Duševní zdraví

Duševní, mentální neboli psychické zdraví, je důležitou součástí každého z nás. Je to lidské právo, které je nezbytné pro zdraví každého jedince a je určujícím faktorem kvality života. Duševní zdraví znamená dobrou kondici celé osobnosti.

Co je to duševní zdraví?

Duševně zdravý člověk je schopen přijímat a zpracovávat informace, řešit problémy, logicky myslet, vytvářet nové věci, aktivně se zúčastňovat dění kolem sebe a adaptovat se na nové situace. Umí dobře komunikovat, je citově vyrovnaný, zvládá vlastní emoce, ale zároveň se dovede uvolnit.
Podle WHO (Světová zdravotnická organizace) je to „Stav duševní pohody, v němž jedinec uskutečňuje své schopnosti, dokáže se v životě vyrovnat s běžnými stresy, dovede pracovat produktivně a užitečně a je schopen se podílet na životě své komunity“.

Zdravý životní styl

Podle definice je životní styl tvořen činnostmi, vztahy, zvyklostmi, návyky a způsoby chování, souhrnem ustálených praktik každodenního života jednotlivce.

Zdravý životní styl je cenný pro snížení výskytu a dopadu zdravotních problémů, regeneraci organismu, zvládání životních stresorů a zlepšení kvality života. V poslední době stále více vědeckých objevů dokazuje, že náš životní styl hraje obrovskou roli v tom, jak zdraví jsme, a to nejen fyzicky ale i psychicky.

Z toho, co jíme a pijeme, kolik času věnujeme pohybu, zda kouříme nebo bereme léky… To vše může ovlivnit naše zdraví, a to nejen pokud jde o průměrnou délku života, ale také z pohledu na to, jak dlouho můžeme žít bez chronického onemocnění.

Pilíře zdravého životního stylu

Pravidelnost

Pravidelnost by měla být zahrnuta do všech činností. Tělo se na svůj příděl těší a lépe se tak vyrovnává se stresem.

Zdravá strava

Potrava je hnací motor našeho těla. Potřebujeme ji, abychom mohli fungovat. Je třeba jíst zdravě, vyváženě, po malých porcích alespoň 5krát denně v pravidelných intervalech.

Pohyb

Pohyb zvyšuje účinnost srdce, zvyšuje pocit důvěry a kontroly nad svým životem. Doporučuje se každý den alespoň 10 minut strávit pravidelnou pohybovou aktivitou a následně 2–3krát týdně na hodinu cvičit.

Tekutiny

V pití tekutin musí být opět pravidelnost. Pokud se dočteme, že je vhodné vypít 2-3 litry vody, rozhodně tím není myšleno naráz a jen každý druhý den. Postavme si flašku s pitím na viditelné místo, abychom tekutiny doplňovali postupně. Tekutiny zabezpečují správné fungování vnitřních procesů v těle.

Spánek

Spánek je důležitou součástí zdravého životního stylu. Zlepšuje koncentraci a tím může člověk podávat lepší výkony, ať už v práci, ve škole nebo v sportu.

Relaxace

Relaxace, klid, odpočinek, chvilka pro sebe. Stačí i 10 minut denně v pravidelnou dobu, kdy si tělo zvykne a bude se na svůj odpočinek těšit.

V dnešní moderní, uspěchané době začíná být téma duševního zdraví stále aktuálnější a častější. Je nutné si uvědomit, že nic není tak zlé, jak se v první chvíli zdá. Nesetrvávejme v minulosti, nehleďme do budoucnosti. Pro duševní zdraví a vyrovnání zůstaňme nohama pevně na zemi, v okamžiku tady a teď.

Duševní nemoci

Duševní onemocnění mohou být způsobeny různými faktory jako je genetická výbava, výchova, prostředí, osobní zkušenosti ...

Jednou z hlavních příčin je stres, kterému je třeba předcházet. Duševní nemoci jsou nejčastěji různé neurózy, fobie, poruchy osobnosti, poruchy příjmu potravy, až po schizofrenii a dalších.

V Evropské unii jsou duševní poruchy čím dál častější. V současné době se odhaduje, že asi 11 % obyvatelstva unie má problémy duševních poruch. V ČR je to 21 % obyvatel, kteří trpí nějakou formou duševního onemocnění, ať už lehčí či závažnější.

Největším zdravotním problémem v Evropě, jsou v této době označovány deprese. Další statistiky uveřejněné na stránkách Evropské unie v kapitole veřejné zdraví, mluví o tom, že jednou z hlavních příčin úmrtí jsou sebevraždy, které jsou zapříčiněny právě duševní poruchou. Na území Evropské unie každou devátou minutu spáchá jeden člověk sebevraždu v důsledku duševní poruchy, nejčastěji již zmiňované deprese.

Sebevraždou v důsledku duševních nemocí umírá více mužů než žen a více starších osob než mladších. Je tedy třeba nastavit taková opatření, která povedou k nápravě a pomoci těmto osobám. Mimo jiné mezi ně patří dostatečná informovanost osob, její rodiny i široké veřejnosti, poradenství, podpora vstupu na trh práce a podpora zaměstnávání znevýhodněných osob.

Koho nejvíce postihují duševní nemoci?

Duševní poruchou může trpět každý člověk, a však jsou podle statistik nejvíce postiženy osoby z nižšího společenského a ekonomického postavení. Často za to může ztráta zaměstnání, z ní plynoucí ztráta sebevědomí, společenské prestiže a finančního zabezpečení, což může vést k duševním poruchám. Mezi ohrožené skupiny patří také přistěhovalci, kteří se ocitají v neznámém sociálně – kulturním prostředí, neznají jazyk a nemají práci.

Duševní hygiena

Duševní hygiena, někdy také psychohygiena, je obor, který se zabývá rozvojem a podporou duševního zdraví. Jejím obecným cílem je duševní rovnováha, duševní zdraví a zdravý způsob života člověka ve všech věkových obdobích. Zahrnuje všechna určitá opatření a poznatky o způsobu života a chování, kterými si můžeme udržet psychické zdraví

Předmětem duševní hygieny jsou problémy lidí – nesprávná životospráva, vyčerpanost, starosti, duševní zátěž, nevyhovující sociální prostředí a možnosti jejich eliminace nebo alespoň zmírnění, přičemž v úvahu bere celého člověka.

Duševní hygiena je tak úzce spojena se zdravým životním stylem, životosprávou, správnou organizací práce a relaxačními technikami. Zasluhuje se i o dobrou pracovní výkonnost, protože vyrovnaný člověk se lépe koncentruje.

Stres

Stres je v dnešní moderní době často používaný termín. Je ale třeba zmínit, že určitá míra stresu k našemu životu patří, a dokonce je nezbytná – pomáhá nám s motivací a překonáváním překážek, dostane z nás lepší výkony. Takovému druhu stresu se říká eustres a jedná se o tzv. pozitivní zátěž, a však ani tento stres by však neměl být dlouhodobý. Nadměrnou zátěž naopak představuje tzv. distres, který může poškodit naše zdraví, vyvolat onemocnění či dokonce smrt

Každý z nás je nějakým způsobem vystaven stresu – v práci, ve vztazích nebo kvůli finančním problémům. Nadměrný stres je příčinou nebo vyvolávajícím momentem pro vznik řady poruch a onemocnění.

Jak potlačit a zvládat stres k udržení duševní pohody?

Několik studií prokázalo, že efekt na snížení stresu má jóga a určité druhy meditací, rovněž smíchem lze během stresujícího období snížit nežádoucí reakci organismu na stres, a to dokonce nezávisle na tom, zda se dotyčný cítí šťastný, či nikoliv. V boji se stresem pomáhá také změna životního stylu. Pozornost je třeba věnovat i vztahům v zaměstnání a vytvářet sítě spřízněných duší v práci i mimo ni.

Stres je úzce spjatý s naším zdravím a měly bychom se vyhýbat stresorům.

Stresory

Stresory, tedy podněty vyvolávající stres a způsobující zdravotní problémy jsou všude kolem nás.

Běžnými faktory jsou:

  • Fyzikální faktory: prudké světlo, nadměrný hluk, nízká nebo vysoká teplota
  • Psychické faktory: zodpovědnost (nezaplacené účty, nedostatek peněz), práce nebo škola (zkoušky, dopravní špička, termíny úkolů), frustrace, nesplněná očekávání, věk
  • Sociální faktory: osobní vztahy (konflikt, nevěra, zklamání, týrání, šikana), životní styl (přejídání, nezdravé složení stravy, kouření, nadměrné pití alkoholu, nedostatek spánku)
  • Traumatické faktory: události (narození dítěte, úmrtí, únos, znásilnění, válka, setkání, sňatek, rozvod, stěhování, chronické onemocnění, ztráta zaměstnání, ztráta životní role
  • Dětské faktory: vystavení stresu v raném věku může trvale zvýšit odpověď na stres, např. u týraných a zneužívaných dětí, školní zátěž, alkoholismus rodičů, přílišná náročnost rodičů

Zvládání stresu

Stresu je vždy lepší předcházet prevencí než následně řešit důsledky. Určující je především zdravý životní styl, zahrnující správnou výživu, dostatečný pohyb a psychickou pohodu. Prevence tak představuje především relaxační techniky, které pomáhají zklidnit organismus a snadněji se vyrovnat s nastalým stresem. Důležitou součástí zvládání stresu je dostatečný spánek. Východní filozofie rozděluje den, tedy 24 hodin, na tři zcela stejné části. 8 hodin denně jsme v práci, 8 hodin denně bychom měli spát a zbývajících 8 hodin bychom se měli věnovat sami sobě, rodině a aktivitám, které nám přinášejí radost. V takovém rozdělení je i spánek a organizace času dostačující a člověk by se měl cítit vyrovnaně a spokojeně. Samozřejmě, že každý je individuální, a tedy i svůj biorytmus může mít nastavený odlišně.

V případě zvládání stresu je důležitá i sociální podpora okolí. Nejjednodušší je odvrátit stres zabýváním se jinou záležitostí, jako je četba, povídání s přáteli, sport apod.

Relaxace

Relaxace by měla být základní součástí duševní hygieny.

Relaxovat můžeme aktivně, tedy oblíbenou činností, jako je četba, sport, nebo spánek. Druhým typem relaxace je ta pasivní, která nabízí tělesné i duševní uvolnění, kdy můžeme nechat emoce i myšlenky volně plynout, bez žádného řešení, bez žádného setrvávání. Minimálně dvakrát denně bychom měli na 5-10 minut zkusit relaxovat. Někdy to půjde lépe, někdy máme v hlavě spoustu myšlenek a půjde to hůře.

Relaxace má plno výhod, například:

  • Snížení stresu
  • Zlepšení fyzického zdraví
  • Lepší pracovní výkonnost
  • Duševní vyrovnanost
  • Zlepšení duševního zdraví
  • Více vitální (životní) energie
  • Lepší kvalita spánku
  • Snížení svalového napětí a chronické bolesti
  • Zpomalení srdeční frekvence
  • Snížení krevního tlaku

Relaxační techniky

Každá správná relaxace začíná s dechem. Dýcháme vždy nosem, protože nosem k nám proudí mnohem více energie, dech je zahřátý a pročištěný a jde rovnou do svalů, které tím okysličujeme a mohou se lépe uvolnit.

U relaxace je vhodná dechová technika buď stejně dlouhý nádech a výdech, nebo výdech dvakrát delší než nádech.

Soustředíme se na čtyři body: Pocit tíhy, pocit tepla, pocit bezpečí a klidný dech.

Druhy relaxace

Řízená vizualizace

Vizualizace a obrazové techniky, označované jako řízené zobrazování vám mohou nabídnout velmi efektivní cestu ke snížení stresu. Tyto techniky zahrnují systematickou praxi ve vytváření podrobných mentálních obrazů klidného prostředí a líbivých věcí ve vaší mysli. Řízená vizualizace slouží jako prvek rozptýlení a přesměrování vaši pozornosti od toho, co je příčinou stresu k alternativnímu zaměření.

Vizualizace mají mnoho dopadů na kognitivní procesy v mozku, včetně řízení motoriky, pozornosti, vnímání, plánování a paměti. Vizualizace dokáže zvýšit motivaci i sebevědomí, které jsou pro snížení stresu rovněž potřebné.

Progresivní svalová relaxace

Progresivní svalová relaxace je dalším účinným prostředkem proti stresu. Zahrnuje dva hlavní kroky – prvním z nich je záměrné napínání svalů a druhým je jejich záměrné uvolňování. Progresivní svalovou relaxaci doporučují lékaři začínat od nohou a propracovat se až k obličeji.

Jóga

Jóga je skvělý způsob, jak snížit stres a řídit úzkost, protože vyzařuje klid a pohodu do celé mysli i těla. Jóga zahrnuje řadu pohyblivých i stacionárních póz, pomoci kterých lze uklidnit mysl a uvolnit tělo. Nejjednodušší pozice Mrtvoly, kdy ležíte na zádech s mírně rozpaženými rukami a nohami, je účinná při snižování stresu všech svalů. Pozice mrtvoly zlepšuje spánek, zmírňuje bolesti hlavy a zmírňuje mírné deprese.

Relaxační hudba

Poslech hudby má ohromně relaxační účinek na mysl i telo. Pomalá a uklidňující hudba hraje klíčovou roli především při snižování hladiny stresového hormonu v těle. Tato hudba může absorbovat vaši pozornost, a tedy působí jako rozptýlení, které vám pomůže prozkoumat své emoce

Procházky

Když máte pocit, že jste ve stresu, projděte se aspoň 10 minut. Chůze zvyšuje endorfiny, které mohou snížit stresové hormony a zmírnit mírné deprese. Chůze je rytmické cvičení, které zaměstná obě ruce i nohy. Je vysoce účinná při zmírňování stresu. Obzvláště pak, když se provádí všímavě. To znamená, že je třeba zaměřit svou mysl do přítomnosti a na to, jak se vaše tělo cítí. Místo soustředění se na své myšlenky, přesměrujte vaši pozornost na pocity v končetinách a na to, jak vaše dýchání doplňuje vaše pohyby.

Hodnocení referátu Duševní zdraví

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  Barbora Orságová
  9. říjen 2020
  79×
  1815 slov

Komentáře k referátu Duševní zdraví