Tma tmoucí

Co je to vlastně zrak?

Pro někoho to znamená obrovskou výhodu v našem životě, pro někoho vidět lidi, které milujeme, nebo to, jak krásně vypadá svět. Ovšem někteří nevidomí si světlo, barvy, zrak nedovedou vůbec představit. Spousta z nich si otázku „Co to je“ pokládají asi každý den svého života. My se zase občas ptáme „Jaké to je být nevidomí.“

A proto nás Paní učitelka s Paní ředitelkou vzaly na Neviditelnou výstavu v Praze. Když jsme vešli do úvodní místnosti, nebila moc velká, ale zato útulná. Za recepcí seděla zrakově postižená paní a osobně jsem dost koukala, jak jí to šlo. V další místnosti už jsme si mohli vzít na oči škrabošky a vyzkoušet některé hry pro nevidomé nebo na vlastní kůži zažít pocit chození s holí bez zraku. U stolečků s věcmi pro nevidomé jsme dostali podrobný výklad o věcech, které pomáhají nevidomým lidem a o Brejlově písmu. Po výkladu jsme se rozdělili do skupinek po šesti a pomocí zábavných, pro nás dost složitých her jsme čekali na velké finále výstavy.

Asi po hodince už to bylo tady. Šli jsme asi hodinu v úplné tmě. Černem nás provázela úplně nevidomá paní a i když by po cestě rozsvítily nic by neviděla. Nejdřív jsme šli po ulici se zvuky aut atd., z ulice jsme vešli do bytu s kuchyní a pracovnou. Venku na trhu se stánky a ovocem. Z města jsme se ocitli na venkově v myslivně, následoval les, který byl asi nejzajímavější protože jste tam mohli čekat v podstatě cokoliv. Byla tam hromada dříví, stromy, simulace potoka a nad ním lávka. Z venkova zase za kulturou a rovnou do galerie se sochami. Vše jsme si mohli ohmatat a poznávat sochy pouhým citem v rukou. Nakonec jsme se dostali do pohodlného kanape a na barové židličky v baru. Poslepu si naše skupina zaplatila to co jsme si dali. A jsem ráda, že jsem koupí přispěla na nevidomé a jejich výstavu.

Byl to obrovský zážitek, dokud jsme si to jen vyzkoušeli.

Hodnocení slohové práce Tma tmoucí

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  23. duben 2014
  2 321×
  334 slov

Komentáře ke slohové práci Tma tmoucí