Sociologie jako věda

Sociologie

  • z řeckého societas = společnost, logos = věda
  • = věda, která se snaží podat celkový obraz společnosti, její strukturu a zákonitosti jejího vývoje
  • zkoumá společenské jevy a vztahy
  • Émile DURKHEIM a Max WEBER – nejznámější vymezení sociologického předmětu
    • É. Durkheim - definoval sociologii jako vědu o soc. faktech:
      • jsou vůči člověku vnější
      • působí na člověka nátlakem
      • = sociologický realismus - soc. fakta jsou reálné skutečnosti nezávislé na lidském vědomí
    • M. Weber - sociologie je věda o sociálním jednání:
      • je to smysluplné jednání, obvykle zaměřené na určitý cíl
      • je orientované na druhé lidi
      • = sociologický nominalismus

Vývoj sociologie jako vědy

  • protosociologie
    • do poloviny 19. století
    • sociologické otázky řeší jiné vědy
  • August Comte
    • francouzský pozitivistický filozof (pozitivní filozofie se zabývá tím, co skutečně existuje a je prospěšné = pozitivní pro lidi)
    • založil sociologii jako samostatnou vědu v 50. letech 19. století, vyčlenil ji z filozofie, dějepisu, práva, náboženství (nyní čerpá i z psychologie, ekonomiky…)
  • sociální statika – zabývá se současným stavem společnosti
  • sociální dynamika – zabývá se vývojem společnosti

Struktura vědy

  • mikrosociologie – vztah člověka ke společnosti, malé sociální skupiny
  • makrosociologie – obecné otázky

Základní obory

  • sociální dynamika – vývoj společnosti v závislosti na čase
  • sociální statika – struktura a fungování společnosti v jednom daném období (často současnost)

1. Období akademické (= klasické období sociologie, období velkých osobností)

  • velké univerzity se začínají zabývat sociologií – výsledky čerpají zejména z historie
  • pouze teoretická věda, nezabývá se konkrétním výzkumem
  • paradigma (= hlavní téma, kterým se daná věda v určité době zabývá): příčina vývoje ve společnosti
  • Karl Marx - dílo Kapitál – podrobná analýza společnosti; snaha zjistit, proč se společnost vyvíjí; cíl – vytvoření společnosti bez sociálních rozdílů (= beztřídní společnost), nerovnost způsobena ekonomickými faktory… jinak nereálné myšlenky
  • Emile Durkheim - společnost je ovlivňována sociálními faktory (náboženství, rozvrstvení lidí, dělba práce, zdraví, vzdělanost, věk…), cíl – vytvoření sociálního konsenzu (dohody) týkajícího se společenských norem (měli by být stejné pro všechny)
  • Vilfredo Pareto - společenské elity (=výběr těch nejlepších ze skupiny, mocenské postavení), u politických elit dochází v průběhu moci k deformacím politické ideologie
  • Max Weber - vývoj společnosti je způsoben etikou (Anglie se rozvíjí dopředu, vliv náboženství na etiku)
  • Georg Simmel - moderní faktory (peníze, móda, dělba práce, rozdíly mezi městy a venkovem, kultura…)
  • → vývoj společnosti ovlivňuje mnoho faktorů, které se navzájem podmiňují a ovlivňují

2. Období empirických výzkumů

  • 20. léta 20. století - konec 2. světové války (hospodářská krize)
  • empirie = ověřitelná zkušenost
  • ve společnosti se objevují nové problémy (nezaměstnanost, sebevraždy, kriminalita, alkoholismus…) → sociologie se začíná věnovat výzkumu patologických jevů a později i běžných sociálních problémů (např. rozdíly mezi venkovem a městem) → přestává být pouze akademická věda
  • trend zaměření od makrosociologie k mikrosociologie

3. 50. a 60. léta 20. století

  • shromáždění výsledků výzkumů
  • dva proudy:
    • konfliktualistická teorie - společnost je rozdělena do skupin, které mají protichůdné (= antagonistické) názory → konflikt → vítězství jedné skupiny (názoru), která řídí ostatní (např. Marxova teorie)
    • konsensuální teorie – problém, který nastane, se musí řešit dohodou všech vrstev, vývoj pokračuje až po sociálním konsensu (= dohodě) – strukturální funkcionalismus

4. Soudobá sociologie

  • od přelomu 60. a 70. let do dneška
  • paradigma - mikrosociologie (jak se člověk včleňuje do společnosti od narození, v jakém je postavení a jak ho může změnit)
  • výzkumy se zabývají pomocí lidem začlenit se do společnosti
  • dva proudy:
    • objektivistické paradigma – sociální danosti jsou objektivně dané -abychom se nedostali do konfliktu, musíme je poznat a splňovat (např. školní docházka, daně)
    • interpretativní paradigma – objektivní danosti existují, ale záleží na tom, jak si je člověk vyloží (jak je pochopí)
  • úkolem narozeného člověka je začlenit se tak, aby nepřicházel do konfliktu
  • oba proudy vychází ze sociální danosti (vládní systém, kultura, rodina, doba, vzdělání…)

5. Česká sociologie

  • nijak výrazně nezasáhla do světové sociologie
  • T. G. Masaryk – zakladatel české sociologie (studoval a později vyučoval sociologii
  • Edvard Beneš – studoval sociologii
  • další představitelé: Josef Král (pozitivismus), Arnošt Bláha (funkcionalismus)…
  • po r. 1948 se sociologie přestala u nás vyučovat kvůli přicházejícímu komunismu
  • v 60. letech se oživuje a vyučuje, vzniká Československá sociologická společnost
  • po r. 1968 opět se nesmí vyučovat, pouze Marxistická sociologie
  • po r. 1989 opět plnohodnotná věda

Sociologie + jiné společensko-vědní disciplíny

  • + filozofie - společná orientace na člověka a podmínky jeho života
  • + historie - celé společenské dění probíhá v historickém kontextu
  • + ekonomie - ekonomický život je podstatnou složkou spol. života
  • + psychologie - psychologické potíže mají často sociální souvislost
  • + antropologie - obě vědy se zabývají kulturou a společenskými institucemi
  • + politologie
  • + ekologie - ekologické problémy se v současné době stávají zásadními společenskými problémy

Metody sociologického výzkumu

Kvantitativní výzkum

  • přímé pozorování - zaměřené a dobře plánované vnímání vybraných jevů, vše se pečlivě a systematicky zaznamenává
  • rozhovor - informace jsou získávány v přímé interakci s respondentem
  • dotazník - respondent odpovídá písemně na otázky v tištěném formuláři
  • analýza dokumentů - analýza jakýchkoli dokumentů nevytvořených za účelem výzkumu (psané dokumenty i jiné materiální stopy lidského chování)

Kvalitativní výzkum

  • zúčastněné pozorování - výzkumník se podílí na každodenním životě lidí
  • analýza osobních dokumentů - respondentova výpověď o vlastním životě nebo úvaha o určité události nebo problému (autobiografie, deníky, dopisy apod.)
  • nestandardizovaná rozhovor - rozhovor mezi respondentem a tazatelem, pro který je stanoven velmi obecný plán

Makrosociologie

Stratifikační teorie

  • Stratus = vrstva
  • zabývá se rozvrstvením společnosti
  1. Teorie tříd - Marx, Engels
    • antagonistické vztahy (kapitálové, dělníci) → vede k třídnímu boji
  2. Teorie elit - Mill a Spenser
    • elita má moc a řídí společnost
    • masa = zbytek, který se nechá vést
  3. Moderní strat. teorie:
    1.  kastovní model - kasty jsou naprosto oddělené → soc. diference mezi vrstvami obrovská
      • nemožné povýšit (pokud se vezmou z různých vrstev → exkomunikace)
      • př. Indie
      • kasty - vyjádřené i oblečením, příslušnost ke kastě dědičná
    2. hierarchický model - úzká skupina lidí má moc; se snižováním společenském žebříčku klesá podíl na moci
      • velká sociální distance
      • monarchie, totalita, středověká společnost
    3. nivelizovaný model - minimální rozdíly mezi skupinami
      • nejmenší soc. distanc
      • ideál komunismu,
      • sociální státy
    4. diferencovaný model - nejvíce střední vrstvy; velká skupina má moc, ale i velká část moc nemá
      • ČR a moderní demokratické státy
  • příslušnost k dané pozici je dána statusovými symboly
  • příslušnost ke skupině ovlivňuje socializace – soc. prostor (startovní podmínky), kulturou spol.
  • společnost funguje podle řádu, který je dán normami (kodifikované, zvykové, etické)
  • v procesu socializace se seznamujeme s normami (zvykové normy odlišné, kodifikované stejné)

→ přijmutí / odmítnutí → dodržování / nedodržování → při nedodržování nastávají problémy → pokud normy přestávají platit (nejsou funkční) → anomická společnost – nedodržuje normy, protože neví jaké → deviace – porušování norem; soc. patologie – porušování zákonných norem

Hodnocení referátu Sociologie jako věda

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. srpen 2017
  1 424×
  1036 slov

Komentáře k referátu Sociologie jako věda