je obsažen ve všem (i v nás), Bůh je součástí tohoto světa, je oduševnělý princip
Antropocentrismus
= člověk je středem pozornosti všeho (výtvarné umění, humanismus)
můžeme se zabývat člověkem, protože i v člověku je božské → rozvoj věd o člověku
hledáme co je v člověku božské
Individualismus = „kult silného jedince“
síla jsou schopnosti, které v sobě člověk má → sám se může rozhodnout něco dělat
ve středověku člověk nemohl sám něco dělat, protože pouze Bůh určoval
můžeme jednat sami, protože máme božské v sobě
význam slova renesance = obrození ideálů antiky → umožněno svobodné studium antiky → rozvoj přírodních věd
pokračuje sekuralizace (=zesvětšení) vědy
Mikuláš Kusánský
Ital, byl papežským legátem
hypoteticky předpověděl nekonečnost vesmíru a pohyb Země
celý vesmír funguje podle řádu - tvůrcem řádu a současně i řádem je Bůh s absolutním nekonečnem → měl blízko k pantheismu
nekonečno nemůžeme poznat ani smyslově ani rozumem → Bůh je nepochopitelný
Bůh je mimo naše chápání, proto se můžeme zabývat jen poznáváním přírody
Díla
De docta ignorantia - O vědomé učené nevědomosti
nezpochybňoval poznávání, ale tvrdil, že si musíme nejprve uvědomit, že Boha poznat nemůžeme
my můžeme a máme poznat pouze řád, protože Bůh stvořil svět na základě řádu
zabýval se vztahem Boha a náboženství a postavením církve
Bůh stvořil každého jako originál
každý člověk svým způsobem odráží Boha a může Boha i jinak vidět → potřeba aby se větve
křesťanství spojili (→ otec ekumenizace církve)
Giordano Bruno
dominikánský mnich, představitel přírodní poezie, upálen roku 1600
opustil církev kvůli světskému vzdělání - navazoval na Kusaánského, Koperníka
zabýval se matematikou, astronomií, poznáváním vesmíru
studentem pražské univerzity → rektor J.Jesenius
názor, že Země je jednou z hvězd pohybujících se ve vesmíru
vše co se ve vesmíru děje lze vyjádřit matematickými výpočty
vesmír je nekonečný a bez středu, takže kde je Bůh?
Bůh je v celém vesmíru → „filosofický patheismus“
principem, který vším pohybuje je Bůh
Francis Bacon
ve 14 letech ukončil Cambridge, chtěl se věnovat politice stal se „lordem kancléřem“
obžalován z úplatkářství → přešel k vědě →řešil otázku proč se poznání od starověku nevyvíjí dál
vytvořil nové uspořádání věd
→ nová metoda poznání
→ nová vize uspořádání společnosti
Díla:
Nová organon
reakce na potřebu nové metody poznání
názor, že člověk dělal při poznání chyby
chyby=idoly= správný způsob poznání tehdy, ale nyní je špatný, vede ke špatným závěrům
typy:
lidského rodu
= vznikají z typicky lidských vlastností
jakoby naše archetypy společné pro všechny
idoly jeskyně
= omyly, které jsou individuální
vznikají vlivem výchovy
idoly trhu
= pochází z kontaktu mezi lidmi
špatné vykládání si toho, co řekl někdo jiný
špatné porozumění komunikace → zkreslený obsah
idoly divadla = omyly uznávaných osobností, jejich názory. Je třeba je prověřovat, nejen přijímat bez přemýšlení
neuznává hlavně středověkou metodu argumentace, požaduje důkazy
indukce
= nová metoda poznání
vychází z experimentu→závěr→obecné tvrzení, které je zpětně použitelné do praxe
„scienta activa“ = vědecké poznatky využitelné v praxi
věda by měla sloužit jednak pro získávání poznatků, ale měla by i sloužit lidem
lidé by si měli poznatky předávat mezi státy
Nová Atlantida
„Vědění je moc“
patří do sociální a politické filosofie
řeší uspořádání státu (navazuje na Platona) - v čele státu by měli stát nevzdělanější lidé
cílem by měla být hospodářská samostatnost
v čele státu by měli lidé být 12 let a pak 12 let sbírat poznatky po světě a pak mohou zase 12 let vládnout
Hermetická filosofie (hermes = celek)
neodklání se od přírody, ale říká, že se nemůžeme zabývat jen tím, ale musíme brát v úvahu celý svět
musíme vnímat svět se vším všudy).
vychází z toho, že svět (universum) je celek fungující podle určitých zákonitostí → člověk je jeho součástí, je sám jakýmsi mikrokosmem (vychází z Bruna).
tato teorie je východiskem pro universalismus
Theopharastus Bombastus Paracelsus
idea mikrokosmu (=každý svět v makrokosmu) a makrokosmu
Hieronymus Cardanus
Sociální filosofie
různé koncepce státního uspořádání – uplatnily se v průběhu historie
odteologizování moci - oddělení moci státní od moci církevní
stát je brán jako účelové uspořádání lidí (není dáno od boha), vytvořil ho a uspořádal člověk
Nicollo Machiavelli
Florencie – roztříštěné městské státy – 2 rody: Borgiové a Medici
chtěl se zavděčit Lorenzovi Medicejskému → napsal knihu Vladař → stejně nebyl přijat, úřad o který se ucházel nezískal
díla:
Vladař
2 hlavní témata – jak získat moc a jak si ji udržet
chtěl, aby Lorenzo sjednotil Itálii podle vzoru římského impéria (Antika) → silný stát, hospodářsky samostatný, aby mohl čelit ostatním státům
získání moci:
dědičně
zisk nového území
jak si udržet moc
cesta k silnému, soběstačnému státu – mít vlastní armádu (ne žoldnéřskou) → koncepce diktatury a pragmatického uspořádání státu
Hugo Grotius
holandský teolog, právník
vychází z koncepce přirozeného práva - vychází z lidské přirozenosti → dobro je pro člověka přirozené, rodí se s ním (daimonion – Sokrates)
člověk je dobrý, koná dobro, protože ví co je dobré, potřeba minimálního ze strany státu
přirozené právo není vždy platné, je pouze v rovině ideálů (cílů), ke kterým člověka spěje
zakladatel koncepce mezinárodního práva → koncepce společenské smlouvy mimo stát - vyústí v demokratický systém
různé vrstvy obyvatel se dohodnou na rozdělení moci ve státě
Grotius - důležitá je dohoda mezi státy – mezinárodní právo
Thomas Hobbes
zasahuje i do baroka
Díla:
Leviatan (biblická mořská příšera)
koncepce společenské smlouvy uvnitř státu
na jedné straně panovník - reprezentoval stát a byl povinen chránit lid
na 2. straně - lid nemusí bojovat, zajišťuje obživu, musí bezmezně respektovat panovníka
stát je nejvyšší, nejdůležitější, je absolutno
stát není dílem božím, ale účelovým uspořádáním lidí,
účelem státu je obrana - vychází z názoru že lidé potřebovali obsadit nějaké území na kterém by se usadili ale museli si ho bránit
princip homo homini lupus (člověk člověku vlkem)
předspolečenské období(před vytvořením států)
přežije nejsilnější, přežít znamená bojovat,
státy vznikly, aby byl ukončen boj mezi lidmi
Thomas Moore (Morus)
přelom 15. a 16. století, Anglie
Dílo: O nejlepším stavu státu a ostrově Utopia
Thomasso Campanella
přelom 16. a 17. století, Itálie
Dílo: Sluneční stát
duchovní otci (předchůdci) koncepce socialistického (komunistického) uspořádání společnosti
konec vykořisťování obyvatel, společné vlastnictví a společná práce, volný přístup ke vzdělání pro každého → zaopatření ve stáří a nemoci
Francis Bacon
Díla:
Nová Atlantida
mezinárodní výměna
vědci v čele státu - „vědění je moc“
renesance nastartovala REFORMACI CÍRKVE (Wicliffe, husité, Luther, Zwingli, Kalvín)
Kalvín - pozměnil učení o predestinaci (navazuje na sv. Augustina) → podle světského chování a úspěšnosti poznáme, kdo je předurčen ke spasení/zatracení. podle toho jak člověk žije
Velké porenesanční filosofické systémy
přírodní vědy do centra zájmu
matematika
nejdůležitější věda
jakákoliv věda může použít matematiku k poznání
hl. cestou poznání je racionalismus
nemusí být empirická zkušenost
je nám dáno poznat pravdu rozumem (apriori)
prostředkem poznání je duše, rozum (božské v nás)
→ pravdu musíme najít v našem rozumu
Racionalistické systémy řešící základní ontologické otázky
Reené Déscartes (Cartesius)
1596 - 1650
geometrie - Kartézská soustava souřadnic
zúčastnil se bitvy na Bílé hoře
studoval teologii a matematiku
kvůli názorům prohlášen za bezbožníka → pronásledován → Holandsko - setkal se s J. A. Komenským
Díla:
Rozpravy o metodě
Principy filozofie
hledá pevný bod - nezpochybnitelný
cokoliv existuje mohu zpochybnit - „Dubito ergo cogito, cogito ergo sum“
metodou pochybování je MYŠLENÍ - pochybování je nezpochybnitelné → důkaz lidské existence
→ nelze zpochybnit (duchovní složka)
=> 2 podstaty.
duchovní RES COGITANS - myslící bytost
RES EXTENSA - věc rozprostraněná - rozlehlost v prostoru - zaujímá místo
podstaty jsou oddělené (dualismus) - nesouvisí spolu, jsou nezávislé - PARTIKULARISMUS
kde se vzaly substance - příčinou vzniku je Bůh - substance nad oběma substancemi
zvířata jsou nemyslící věci
nevyřešil otázku člověka (dualismus) - nepodal vysvětlení, že u člověka je v jednom mat. i duch. substance
člověk se rodí s idejemi - člověk přichází na svět jako rozumná bytost, jsou mu vrozené určité ideje (v platonském smyslu):
idea sebe sama - člověk ví, kdo je
idea Boha (nejvyšší)
idea matematiky
člověk není dokonalý
poprvé se objevuje subjekto-objektový vztah: subjekt - já, objekt - to co poznáváme
na jeho učení ve Francii navazují dva směry
karteziánství - reakční, podporuje partikularismus
okasionalismus
snaží se vyřešit pohled na člověka
oddělení se snaží vyřešit mechanicky
Nicolas de Malebranche
pokouší se vysvětlit přítomnost duch. i materiální substance u člověka; jde údajně o mimořádnou situaci z přímé vůle Boha
Benedictus (Baruch) de Spinoza
Žid, vyrůstal v Amsterdamu (ghetto) - aby se uživil, musel se vyučit řemeslu
Díla:
Teologicko-politický traktát
řešil vztahy mezi křesťanstvím a židovstvím - řešil osobu Ježíše Krista aby sblížil obě náboženství
=> exkomunikován - živil se broušením čoček - zemřel ve 45-ti letech
Etika vyložená způsobem užívaným v geometrii
řeší podstatu všeho v univerzu → zjistíme podstatu života
→ najdeme cíl života → víme jak se chovat → etika
substance = příroda = Bůh
co je substancí?
neztotožňoval se s Déscartem - nemůžou být 2 substance ale jen 1
→ substance je současně hmotná i duchovní - 2 strany jedné a téže mince
substance
obsahuje veškeré bytí, soubor veškerého jsoucna
věčná, nekonečná
2 atributy (neodmyslitelná vlastnost):
rozlehlost - zaujímá prostor
je myslící
příroda tvořící (natura naturans) - substancí je Bůh
příroda stvořená (natura naturata) - skutečné věci
MODUS = ohraničená substance → souhrn všech modů je veškeré universum = nekonečná modifikace, nad nekonečnou modifikací je Bůh = nekonečná substance
člověk - nemá 2 složky (tělo a duše, které by šlo oddělit)
=> tělo i duše jsou části osoby
součást přírody
co je příčinou veškerého lidského jednání?
člověk musí jednat podle řádu přírody - lze vyjádřit matematikou
cílem každého člověka je zachovat si svou existenci
= naše chování řídí pudy = vášně (buddhismus, stoicismus)
X rozum
cílem je dosáhnout rovnováhy - pouze tehdy, pokud se rozum stane vášní - rozum musí fungovat se stejnou intenzitou
sociální filozofie
řeší otázku, má-li stát omezovat svobodu člověka, je člověk svobodný ve svém rozhodování?
má svoboda je omezená svobodou druhého
stát by měl respektovat: přirozenost a schopnost samostatně myslet
=> neměl by omezovat, jinak je proti lidské přirozenosti
Gottfried Wilhelm Liebniz
narozen v Lipsku
ve 20-ti doktor, právník, historik, min. zahraničí
cílem je sjednocení všech katolických církví
„učení o monádách“ = monadologie
ovlivněn Newtonovou fyzikou
základem všeho jsou MONÁDY - nekonečně mnoho => PLURALISMUS
„činné, živé, silné, chytré“
vnímáme jako body - vyplňují všechen prostor
jsou zdrojem energie → silová centra
jsou oduševnělé - mají v sobě duchovní princip na různé úrovni
monády jsou individua - každá je jiná
v okamžiku vzniku jsou hotové, dál se nevyvíjí, není možné je změnit
stvořil je Bůh - jsou stvořeny tak aby byly v harmonii s ostatními monádami
=> učení o předzjednané harmonii (DEISMUS!)
→ otázka teodicee - kde se vzalo zlo?
Bůh věděl, že tvoří zlo, ale neuměl stvořit lepší svět
odporuje tomu, že je Bůh všemohoucí
formy zla
mravní - lidé dělají chyby z podstaty své lidskosti → hřeší
fyzické - fyzické utrpení na světě - bolest, bída, chudoba
metafyzické - jednou zanikne svět → rozdělení kdo půjde do obce nebecké
Hodnocení referátu Filosofie renesance a velké porenesanční systémy
