Filosofie renesance a velké porenesanční systémy

  • 14. - 16.století
  • vznik nové společenské vrstvy (buržoazie)
  • humanismus = myšlenkový proud zaměřený na člověka (návrat k antice)
  • renesance = umělecký směr
    • centrum v Itálii
  • rozvoj věd podnícený pozdní scholastikou (př. empirismem) a zámořskými objevy (kompas → zámořské objevy (Vasco de Gama, Columbus, Vespuci)
  • zájem o přírodu, vesmír, tvar a postavení Země ve vesmíru
  • vynálezy - střelný prach, knihtisk (1448)
  • Aristoteles vyřešil otázku entelechie (proč se věci dějí), v renesanci se řeší otázka Jak?

Přírodní filosofie

Přírodovědci

  • Mikoláš Koperník
    • popřel geocentrismus, hlavní myšlenka heliocentrismus
  • Galileo Galilei
    • zastánce názorů Koperníka → pronásledován inkvizicí
  • Johanes Kepler
    • „ kde je látka, tam je matematika“

Charakteristika období:

  1. Filosofický pantheismus
    • Bůh je zákonitostí, která řídí celé universum
    • je obsažen ve všem (i v nás), Bůh je součástí tohoto světa, je oduševnělý princip
  2. Antropocentrismus
    • = člověk je středem pozornosti všeho (výtvarné umění, humanismus)
    • můžeme se zabývat člověkem, protože i v člověku je božské → rozvoj věd o člověku
    • hledáme co je v člověku božské
  3. Individualismus = „kult silného jedince“
    • síla jsou schopnosti, které v sobě člověk má → sám se může rozhodnout něco dělat
    • ve středověku člověk nemohl sám něco dělat, protože pouze Bůh určoval
    • můžeme jednat sami, protože máme božské v sobě
  • význam slova renesance = obrození ideálů antiky → umožněno svobodné studium antiky → rozvoj přírodních věd
  • pokračuje sekuralizace (=zesvětšení) vědy

Mikuláš Kusánský

  • Ital, byl papežským legátem
  • hypoteticky předpověděl nekonečnost vesmíru a pohyb Země
  • celý vesmír funguje podle řádu - tvůrcem řádu a současně i řádem je Bůh s absolutním nekonečnem → měl blízko k pantheismu
  • nekonečno nemůžeme poznat ani smyslově ani rozumem → Bůh je nepochopitelný
  • Bůh je mimo naše chápání, proto se můžeme zabývat jen poznáváním přírody
  • Díla
    • De docta ignorantia - O vědomé učené nevědomosti
      • nezpochybňoval poznávání, ale tvrdil, že si musíme nejprve uvědomit, že Boha poznat nemůžeme
      • my můžeme a máme poznat pouze řád, protože Bůh stvořil svět na základě řádu
      • zabýval se vztahem Boha a náboženství a postavením církve
      • Bůh stvořil každého jako originál
      • každý člověk svým způsobem odráží Boha a může Boha i jinak vidět → potřeba aby se větve
      • křesťanství spojili (→ otec ekumenizace církve)

Giordano Bruno

  • dominikánský mnich, představitel přírodní poezie, upálen roku 1600
  • opustil církev kvůli světskému vzdělání - navazoval na Kusaánského, Koperníka
  • zabýval se matematikou, astronomií, poznáváním vesmíru
  • studentem pražské univerzity → rektor J.Jesenius
  • názor, že Země je jednou z hvězd pohybujících se ve vesmíru
  • vše co se ve vesmíru děje lze vyjádřit matematickými výpočty
  • vesmír je nekonečný a bez středu, takže kde je Bůh?
  • Bůh je v celém vesmíru → „filosofický patheismus“
  • principem, který vším pohybuje je Bůh

Francis Bacon

  • ve 14 letech ukončil Cambridge, chtěl se věnovat politice stal se „lordem kancléřem“
  • obžalován z úplatkářství → přešel k vědě →řešil otázku proč se poznání od starověku nevyvíjí dál
  • vytvořil nové uspořádání věd
    • → nová metoda poznání
    • → nová vize uspořádání společnosti
    • Díla:
      • Nová organon
        • reakce na potřebu nové metody poznání
        •  názor, že člověk dělal při poznání chyby
        • chyby=idoly= správný způsob poznání tehdy, ale nyní je špatný, vede ke špatným závěrům
          • typy:
            • lidského rodu
              • = vznikají z typicky lidských vlastností
              • jakoby naše archetypy společné pro všechny
            • idoly jeskyně
              • = omyly, které jsou individuální
              • vznikají vlivem výchovy
            • idoly trhu
              • = pochází z kontaktu mezi lidmi
              • špatné vykládání si toho, co řekl někdo jiný
              • špatné porozumění komunikace → zkreslený obsah
            • idoly divadla = omyly uznávaných osobností, jejich názory. Je třeba je prověřovat, nejen přijímat bez přemýšlení
            • neuznává hlavně středověkou metodu argumentace, požaduje důkazy
        • indukce
          • = nová metoda poznání
          • vychází z experimentu→závěr→obecné tvrzení, které je zpětně použitelné do praxe
          • „scienta activa“ = vědecké poznatky využitelné v praxi
          • věda by měla sloužit jednak pro získávání poznatků, ale měla by i sloužit lidem
        • lidé by si měli poznatky předávat mezi státy
  • Nová Atlantida
    • „Vědění je moc“
    • patří do sociální a politické filosofie
    • řeší uspořádání státu (navazuje na Platona) - v čele státu by měli stát nevzdělanější lidé
    • cílem by měla být hospodářská samostatnost
    • v čele státu by měli lidé být 12 let a pak 12 let sbírat poznatky po světě a pak mohou zase 12 let vládnout

Hermetická filosofie (hermes = celek)

  • neodklání se od přírody, ale říká, že se nemůžeme zabývat jen tím, ale musíme brát v úvahu celý svět
  • musíme vnímat svět se vším všudy).
  • vychází z toho, že svět (universum) je celek fungující podle určitých zákonitostí →  člověk je jeho součástí, je sám jakýmsi mikrokosmem (vychází z Bruna).
  • tato teorie je východiskem pro universalismus

Theopharastus Bombastus Paracelsus

  • idea mikrokosmu (=každý svět v makrokosmu) a makrokosmu

Hieronymus Cardanus

Sociální filosofie

  • různé koncepce státního uspořádání – uplatnily se v průběhu historie
  • odteologizování moci - oddělení moci státní od moci církevní
  • stát je brán jako účelové uspořádání lidí (není dáno od boha), vytvořil ho a uspořádal člověk

Nicollo Machiavelli

  • Florencie – roztříštěné městské státy – 2 rody: Borgiové a Medici
  • chtěl se zavděčit Lorenzovi Medicejskému → napsal knihu Vladař → stejně nebyl přijat, úřad o který se ucházel nezískal
  • díla:
    • Vladař
      • 2 hlavní témata – jak získat moc a jak si ji udržet
      • chtěl, aby Lorenzo sjednotil Itálii podle vzoru římského impéria (Antika) → silný stát, hospodářsky samostatný, aby mohl čelit ostatním státům
      • získání moci:
        1. dědičně
        2. zisk nového území
      • jak si udržet moc
      • cesta k silnému, soběstačnému státu – mít vlastní armádu (ne žoldnéřskou) →  koncepce diktatury a pragmatického uspořádání státu

Hugo Grotius

  • holandský teolog, právník
  • vychází z koncepce přirozeného práva - vychází z lidské přirozenosti → dobro je pro člověka přirozené, rodí se s ním (daimonion – Sokrates)
  • člověk je dobrý, koná dobro, protože ví co je dobré, potřeba minimálního ze strany státu
  • přirozené právo není vždy platné, je pouze v rovině ideálů (cílů), ke kterým člověka spěje
  • zakladatel koncepce mezinárodního práva → koncepce společenské smlouvy mimo stát - vyústí v demokratický systém
    • různé vrstvy obyvatel se dohodnou na rozdělení moci ve státě
    • Grotius - důležitá je dohoda mezi státy – mezinárodní právo

Thomas Hobbes

  • zasahuje i do baroka
  • Díla:
    • Leviatan (biblická mořská příšera)
      • koncepce společenské smlouvy uvnitř státu
      • na jedné straně panovník - reprezentoval stát a byl povinen chránit lid
      • na 2. straně - lid nemusí bojovat, zajišťuje obživu, musí bezmezně respektovat panovníka
      • stát je nejvyšší, nejdůležitější, je absolutno
      • stát není dílem božím, ale účelovým uspořádáním lidí,
        • účelem státu je obrana - vychází z názoru že lidé potřebovali obsadit nějaké území na kterém by se usadili ale museli si ho bránit
      • princip homo homini lupus (člověk člověku vlkem)
        • předspolečenské období(před vytvořením států)
        • přežije nejsilnější, přežít znamená bojovat,
        • státy vznikly, aby byl ukončen boj mezi lidmi

Thomas Moore (Morus)

  • přelom 15. a 16. století, Anglie
  • Dílo: O nejlepším stavu státu a ostrově Utopia

Thomasso Campanella

  • přelom 16. a 17. století, Itálie
  • Dílo: Sluneční stát
  • duchovní otci (předchůdci) koncepce socialistického (komunistického) uspořádání společnosti
  • konec vykořisťování obyvatel, společné vlastnictví a společná práce, volný přístup ke vzdělání pro každého → zaopatření ve stáří a nemoci

Francis Bacon

  • Díla:
    • Nová Atlantida
      • mezinárodní výměna
      • vědci v čele státu - „vědění je moc“

 

  • renesance nastartovala REFORMACI CÍRKVE (Wicliffe, husité, Luther, Zwingli, Kalvín)
  • Kalvín - pozměnil učení o predestinaci (navazuje na sv. Augustina) → podle světského chování a úspěšnosti poznáme, kdo je předurčen ke spasení/zatracení. podle toho jak člověk žije

Velké porenesanční filosofické systémy

  • přírodní vědy do centra zájmu
  • matematika
    • nejdůležitější věda
    • jakákoliv věda může použít matematiku k poznání
  • hl. cestou poznání je racionalismus
    • nemusí být empirická zkušenost
    • je nám dáno poznat pravdu rozumem (apriori)
    • prostředkem poznání je duše, rozum (božské v nás)
    • → pravdu musíme najít v našem rozumu

Racionalistické systémy řešící základní ontologické otázky

Reené Déscartes (Cartesius)

  • 1596 - 1650
  • geometrie - Kartézská soustava souřadnic
  • zúčastnil se bitvy na Bílé hoře
  • studoval teologii a matematiku
  • kvůli názorům prohlášen za bezbožníka → pronásledován → Holandsko - setkal se s J. A. Komenským
  • Díla:
    • Rozpravy o metodě
    • Principy filozofie
  • hledá pevný bod - nezpochybnitelný
  • cokoliv existuje mohu zpochybnit - „Dubito ergo cogito, cogito ergo sum“
  • metodou pochybování je MYŠLENÍ - pochybování je nezpochybnitelné → důkaz lidské existence
    • → nelze zpochybnit (duchovní složka)
  • => 2 podstaty.
    1. duchovní RES COGITANS - myslící bytost
    2. RES EXTENSA - věc rozprostraněná - rozlehlost v prostoru - zaujímá místo
    • podstaty jsou oddělené (dualismus) - nesouvisí spolu, jsou nezávislé - PARTIKULARISMUS
    • kde se vzaly substance - příčinou vzniku je Bůh - substance nad oběma substancemi
    • zvířata jsou nemyslící věci
    • nevyřešil otázku člověka (dualismus) - nepodal vysvětlení, že u člověka je v jednom mat. i duch. substance
    • člověk se rodí s idejemi - člověk přichází na svět jako rozumná bytost, jsou mu vrozené určité ideje (v platonském smyslu):
      • idea sebe sama - člověk ví, kdo je
      • idea Boha (nejvyšší)
      • idea matematiky
  • člověk není dokonalý
  • poprvé se objevuje subjekto-objektový vztah: subjekt - já, objekt - to co poznáváme

 

  • na jeho učení ve Francii navazují dva směry
    • karteziánství - reakční, podporuje partikularismus
    • okasionalismus
      • snaží se vyřešit pohled na člověka
      • oddělení se snaží vyřešit mechanicky
    • Nicolas de Malebranche
      • pokouší se vysvětlit přítomnost duch. i materiální substance u člověka; jde údajně o mimořádnou situaci z přímé vůle Boha

Benedictus (Baruch) de Spinoza

  • Žid, vyrůstal v Amsterdamu (ghetto) - aby se uživil, musel se vyučit řemeslu
  • Díla:
    • Teologicko-politický traktát
      • řešil vztahy mezi křesťanstvím a židovstvím - řešil osobu Ježíše Krista aby sblížil obě náboženství
      • => exkomunikován - živil se broušením čoček - zemřel ve 45-ti letech
    • Etika vyložená způsobem užívaným v geometrii
      • řeší podstatu všeho v univerzu → zjistíme podstatu života
      • → najdeme cíl života → víme jak se chovat → etika
  • substance = příroda = Bůh
    • co je substancí?
    • neztotožňoval se s Déscartem - nemůžou být 2 substance ale jen 1
    • → substance je současně hmotná i duchovní - 2 strany jedné a téže mince
    • substance
      • obsahuje veškeré bytí, soubor veškerého jsoucna
      • věčná, nekonečná
      • 2 atributy (neodmyslitelná vlastnost):
        • rozlehlost - zaujímá prostor
        • je myslící
    • příroda tvořící (natura naturans) - substancí je Bůh
    • příroda stvořená (natura naturata) - skutečné věci
      • MODUS = ohraničená substance → souhrn všech modů je veškeré universum = nekonečná modifikace, nad nekonečnou modifikací je Bůh = nekonečná substance
  • člověk - nemá 2 složky (tělo a duše, které by šlo oddělit)
    • => tělo i duše jsou části osoby
    • součást přírody
  • co je příčinou veškerého lidského jednání?
    • člověk musí jednat podle řádu přírody - lze vyjádřit matematikou
    • cílem každého člověka je zachovat si svou existenci
    • = naše chování řídí pudy = vášně (buddhismus, stoicismus)
    • X rozum
    • cílem je dosáhnout rovnováhy - pouze tehdy, pokud se rozum stane vášní - rozum musí fungovat se stejnou intenzitou
  • sociální filozofie
    • řeší otázku, má-li stát omezovat svobodu člověka, je člověk svobodný ve svém rozhodování?
    • má svoboda je omezená svobodou druhého
    • stát by měl respektovat: přirozenost a schopnost samostatně myslet
      • => neměl by omezovat, jinak je proti lidské přirozenosti

Gottfried Wilhelm Liebniz

  • narozen v Lipsku
  • ve 20-ti doktor, právník, historik, min. zahraničí
  • cílem je sjednocení všech katolických církví
  • „učení o monádách“ = monadologie
  • ovlivněn Newtonovou fyzikou
  • základem všeho jsou MONÁDY - nekonečně mnoho => PLURALISMUS
    • „činné, živé, silné, chytré“
    1. vnímáme jako body - vyplňují všechen prostor
    2. jsou zdrojem energie → silová centra
    3. jsou oduševnělé - mají v sobě duchovní princip na různé úrovni
    4. monády jsou individua - každá je jiná
    • v okamžiku vzniku jsou hotové, dál se nevyvíjí, není možné je změnit
    • stvořil je Bůh - jsou stvořeny tak aby byly v harmonii s ostatními monádami
    • => učení o předzjednané harmonii (DEISMUS!)
  • → otázka teodicee - kde se vzalo zlo?
    1. Bůh věděl, že tvoří zlo, ale neuměl stvořit lepší svět
      • odporuje tomu, že je Bůh všemohoucí
    2. formy zla
      • mravní - lidé dělají chyby z podstaty své lidskosti → hřeší
      • fyzické - fyzické utrpení na světě - bolest, bída, chudoba
      • metafyzické - jednou zanikne svět → rozdělení kdo půjde do obce nebecké

Hodnocení referátu Filosofie renesance a velké porenesanční systémy

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  7. srpen 2017
  214×
  1878 slov

Komentáře k referátu Filosofie renesance a velké porenesanční systémy