Filosofie scholastiky

  • období zakládání škol při klášterech (škola = scholé)
  • významná škola v Tarsu – mnich Alkuin
  • vrcholná scholastika
    • zakládání univerzit
      • nejstarší v Itálii – Padova a Bologna
      • Kolín, Oxford, Sorbona
    • trivium – gramatika, dialektika, rétorika
    • kvadrivium – astronomie, hudba, aritmetika, geometrie
    • vznikají řády – nejstarší – dominikáni, františkáni (František z Assissi)
    • ze S Evropy se na J šíří kultura Barbarů → mísení, barbarská získává převahu
  • jazyk vzdělanců je latina (nahradila řečtinu)
  • pochybování o dogmatech → cílem je získat stále větší rozumovou podporu pro dogmata a vyrovnat se s řeckou filozofií
  • věda se odvrací od přírody a života na tomto světě – získávání důkazů pro dogmata
  • podřízenost vědy víře
  • nová metoda poznání Sic et non = Ano a ne, Pro a proti
    • disputační metoda – argumenty a protiargumenty
    • používání výroků významných osobností – citáty z písma a řeckých
    • filozofů (Platon, Aristoteles)
    • vyhrál ten, kdo argumentoval významnějším autorem, citátem z písma
  • pozdní scholastika – oddělení teologie od filozofie

Raná scholastika

  • spor o univerzálie (obecniny) – pojmy a ideje – co bylo na začátku, konkrétní věci nebo ideje

Realisté

  • univerzália skutečně existují a to před věcmi = ante res
  • - přiklání se k Platonovy a jeho 2 světům

Jan Scotus Eriugena

  • první samostatný myslitel od dob Aristotela
  • ovlivněný novoplatonismem (4 emanace)
  • vývoj světa je samovývojem, samopohybem
  • bůh byl na počátku – ale je to prázdný pojem a
  • spočívá v pokoji a klidu
  • 3 vrstvy přírody – jako otec, syn a duch svatý
    1. příroda nestvořená a netvořivá
    2. příroda stvořená a tvořící
      • skutečné univerzálie (ideje)
    3. příroda stvořená a netvořící
      • - náš svět – nevzniká nic nového
  • bůh je obsažený ve všem, není oddělen (pantheismus)

Anselm z Canterbury

  • „věřím, abych rozuměl“
  • pokud dojdeme v poznání k rozkolu (rozporu) mezi vírou a rozumem, víra stojí na prvním místě
  • ale nezatracuje rozumové poznání

Nominalisté (nomen = jméno)

  • univerzálie vznikají jako pojmenování věcí a skutečně neexistují (existuje jen to, co jsme schopni pojmenovat)
  • věci byly dříve – jsou za nimi = post res, a člověk jim dal jméno

Jan Roscellinus

  • rohlášen za kacíře
  • problém s trojí jediností boha, podle něj jsou to jen pojmy, trojjedinost je v lidské mysli, bůh je ​jenom jeden

Umírněný realismus

  • univerzálie jsou obsaženy ve věcech = in rébus
  • přiklání se k Aristotelovi – látka a forma

Pierre Abelard

  • univerzálie a jednotniny jsou
  • obsaženy samy v sobě

Vrcholná scholastika

  • 12.-13. stol.
  • vznikaly univerzity a psaly se SUMY= encyklopedie tehdy veškerého známého vědění
  • čím dál víc dochází ke vlivu antické filozofie (Aristoteles, Platon), židovské a arabské filosofie
  • arabská filosofie:- na první místo stavěli rozum, který byl před vírou
  • Arabové byli více prakticky zaměřeni a zabývali se přírodou
    • Avicena (Ibn Síná), Averroes (Ibn Rašid)

      • vyřešili spor o univerzália
      • z pohledu Boha jsou ideje před věcmi, z pohledu člověka věci před idejemi, ve skutečnosti jsou ideje
      • obsaženy ve věcech
  • pod tímto vlivem vzniklo v Evropě „učení o dvojí pravdě“ = to co je pravda ve filosofii nemusí být pravda v teologii a naopak
  • vznikají řády (nejstarší Františkáni)

Albert Veliký

  • patřil k dominikánům
  • přednášel na nejvýznamnějších univerzitách
  • učitel Akvinského
  • pokrokové učení
  • spousta jeho svazků vydána až později
  • překládal Aristotelova díla + vkládal do textu vlastní komentáře, které ale neoznačil, že jsou
  • jeho, proto je dnes špatně rozeznatelné, co řekl on a co Ar.
  • díla:
    • Suma teologická - nedokončil
    • v psaní pokračoval Akvinský

Tomáš Akvinský

  • pocházel ze šlechtické rodiny
  • studoval v Paříži, kde později i sám vyučoval
  • překládal Aristotelova díla do latiny aby je sblížil s křesťanskou filosofií + vkládal vlastní komentáře, které odlišoval
  • pokračoval v psaní Sumy teologické a psal další obranná díla
  • díla: Suma proti pohanům
  • zabýval se sociální filosofií (o státě), právem
  • snažil se vyřešit vztah mezi vědou a vírou
  • tvrdil, že tento svět je poznatelný (máme poznávat na základě rozumu, zkušeností..)
  • existuje říše pozemská a nebeská, která stojí mimo tento svět (říše nadpřirozené pravdy), proto
  • nemůžeme poznat svět Boha, protože my jsme v pozemské říši
  • nemůže dojít ke konfliktu rozumu (vědy) a víry, protože jsou oddělené → víra stojí nad rozumem - „Filosofie je služkou teologie“
  • Podal 5 důkazů existence Boha
    1. Bůh stvořil svět
    2. Bůh je základní příčinou vývoje
    3.  Bůh dává pravidla, zákony, řád vývoje
    4. Bůh je nejvyšší stupeň bytí
    5. Božsky účelné uspořádání přírody
  • Člověk
    • na člověka se díval podle Aristotelové látky a formy → tělo a duše
    • zkoumal k čemu je duše, jaký má účel
    • názor, že duše je základní formující princip, nezávislý na těle
    • nejvýznamnějším projevem duše je rozum, který stojí nad ní a je zdrojem zdrojem poznání
  • Etika
    • přejímá Augustinovu etiku (částečně byla nesvoboda vůle)
    • názor, že cokoliv co člověk dělá je položeno na základě rozumu
  • Sociální filosofie (společnost)
    • člověk je zoon politikon → musí vyrůstat v organizované společnosti
    • Bůh stvořil člověka® duše + projevuje se rozum
    • ideální uspořádání státu viděl v monarchii
      • monarcha je povinen dbát na blaho státu
      • měl by představovat rozum v těle a církev by se měla starat o duševní blaženost
      • monarcha by měl být spravedlivý, vést stát k uctivému chování a aby byl zachován mír

Pozdní scholastika

  • 14.-15.stol.
  • přichází s kritikou „tomismu“ (Tomáše Akvinského)
  • obrat v evropském myšlení směrem k renesanci (obnova myšlenek antiky) → začali se zajímat
  • spíše o říši pozemskou
  • kritika metody poznání – používání argumentů
  • kritika odklonu od přírodních věd (matematika, fyzika)
  • kritika neznalosti řečtiny a hebrejštiny (jak mohli používat Aristotelovi výroky, když nerozuměli slovům)
  • postupně se teologie vydělovala jako obor nadrozumového obsahu, který můžeme poznat vírou
  • filosofie se orientovala na poznání tohoto světa za pomocí rozumu
  • názor, že svět filosofie a teologie je neslučitelný, vedl k úplnému oddělení teologie a filosofie
  • názor, že co poznáme rozumem o tomto světě nemusí být slučitelný s tím, co tvrdí teologie

Roger Bacon

  • 13. stol.
  • anglického původu
  • „První sekera zaťatá do scholastického učení“
  • patřil mezi nevzdělanější učitelé té doby
  • učitel na Oxfordu, Sorbona
  • díla:
    • Větší dílo
    • Menší dílo
    • Třetí dílo
  • jako první přišel s kritikou
  • přichází s požadavkem opět se zaměřit na poznávání tohoto světa ale experimentem

Dan Scottus

  • anglického původu, františkán
  • ve 23 letech se stal učitelem na Oxfordu, Sorbona, Kolín
  • velký znalec Akvinského, Alberta Velikého, Aristotela
  • zpochybnil učení Akvinského (podle něj to nelze) → není možný vztah mezi křesťanstvím a rozumem tak, aby nedošlo ke konfliktu
  • teologie je spíše jako praktická etika a filosofie jako věda by se měla zabývat tím, co řekl Bacon
  • „ Pokud je věda vědou, potřebujeme důkazy“ (bez důkazů není věda vědou)

Vilem Occam (Ockham)

  • kritizoval církev, že by se němela vměšovat co světské moci → zavřen → uprchl
  • nazývaný „neporazitelný“ díky svým disputacím
  • ostře vystupoval proti realistům
  • řadil se spíše k nominalistům
  • názor, že celá teologie není slučitelná s rozumem
  • pro teologii důkaz nemáme, nemůžeme ji tedy označit za vědu
  • názor, že to co tvrdí věda, nemusí být pravda v teologii
  • jako poslední přispěl k úplnému oddělení teologie a filosofie (rozumové zkoumání světa, které umožnilo poznání v renesanci)

Hodnocení referátu Filosofie scholastiky

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  5. srpen 2017
  281×
  1125 slov

Komentáře k referátu Filosofie scholastiky