Filosofie 19. století

Pozitivismus

  • reakce na německý idealismus; střed a levice
  • ovlivněn utopickými socialisty (Proudhon, Saint-Simone, Fourier, ekonom Robert Owen)
  • odmítá cokoli, co se týká metafyziky, máme se zabývat tím co skutečně je, existuje a lze to dokázat
  • má blízko k utilitarismu (etika) – co nejvíce štěstí pro co nejvíce lidí

Francie

Auguste Comte

  • měla by existovat věda která se bude zabývat společností a jejím vývojem
  • sociologie - zakladatel, dává jí název, zavádí statiku a dynamiku společnosti
  • odmítá psychologii – protože předmět zkoumání je zkoumán sám sebou, a to nelze
  • díla:
    • Systém pozitivní filozofie
    • Kurz pozitivní sociologie
  • vývoj společnosti rozdělil do 3 stádií:
    1. teologické
      • lidstvo hledalo odpovědi v nadpřirozených silách od středověku po renesanci (animismus, polyteismus, monoteismus)
    2. metafyzické
      • od nadpřirozených sil se člověk odklonil k abstraktním silám v přírodě
      • racionalismus - od renesance po francouzskou revoluci
    3. pozitivní
      • od revoluce po polovinu 19. století
      • cílem společnosti je objevit co skutečně řídí život v a tedy i v celé společnosti
  • aplikace na uspořádání státu - měl by být řízen odborníky (z ekonomie, průmyslu, zemědělství) a vzdělanci (filozofy a sociology) → prosperita společnosti
  • heslo: „Láska jako princip, řád jako základ, pokrok jako cíl.“

Anglie

  • předchůdce Comta - Jeremy Bentham - principy utilitarismu

John Stuart Mill

  • jeho otec byl známý psycholog - zkoušel na něm různé metody
  • dostal se ke Comtově filozofii a finančně Comta podporoval
  • uznával psychologii
    • hledal její místo mezi vědami
    • je důležitá - zkoumá vědomí, poskytuje informace, jak poznáváme (odpovídá na gnozeologické otázky)

 

  • Darwinova teorie - silnější vyhraje a přežije → tato teorie ovlivnila mnoho vzdělanců

Herbert Spencer

  • považován za největšího anglického filozofa 19. století
  • tzv. „sociální darwinismus“
  • díla:
    • Systém syntetické filozofie
      • 10 svazků, každé dění ve společnosti chtěl popsat pomocí Darwinovy teorie
      • např. násilí jednotlivce → války → mír → spolupráce v průmyslu
      • monarchie → aristokracie → demokracie
  • kritika socialismu
    • je absolutistická forma - i když všichni pracují pro celek, někdo to musí řídit → vytváří se nová aristokracie (šlechta)¨
    • každému podle jeho potřeb – každý ví co potřebuje, nemusí pro to nic dělat → utlumení potřeby soutěžit, jít dopředu → brzdí se vývoj ve společnosti
  • etika na principu utilitarismu

Materialismus

  • do centra pozornosti se opět dostává člověk (x idealismus řešil ontologické otázky)

Marxismus

Ludwig Feuerbach

  • náboženství je přechodné období, kdy si člověk promítá do podoby boha své cíle, sny, představy a naděje, to k čemu směřuje, ale nemůže toho dosáhnout = období dětství (nedospělosti)
  • → období dospělosti - člověk se spoléhá sám na sebe, uskutečňuje si své sny a přání, podmaňuje si přírodu a využívá ji = ateistické nazírání na svět

Karel Marx

  • patřil ke starohegelovcům
  • v Paříži se potkal s Engelsem - navázali v učení na utopistické filozofy (Proudhon, Saint-Simone, Fourier, anglický ekonom Owen)
  • díla:
    • Kapitál:
      1. dialektický materialismus
        • obecná teorie vývoje všeho v univerzu
        • základem (podstatou) je hmota
        • cokoliv duchovního je odrazem, výsledkem, produktem (epifenoménem) hmoty
        • revoluční střety - teze a antiteze, zákon střetávání protikladů, negace negace, u kvantity kvalita
      2. historický materialismus
        • aplikace na vývoj ve společnosti
        • vývoj probíhá ve spirále, dialektickou cestou se vracíme do stejného místa ale ve vyšší kvalitě (úrovni)
        • základem je společenské bytí (všechno materiální), všichni lidé mají potřeby a ty uspokojují statky, statky musíme vyrobit - potřebujeme na to výrobní prostředky a pracovní sílu = společenské bytí
        • práce je základem výrobních prostředků a vývoje ve společnosti
        • odrazem toho je společenské vědomí - je produktem činnosti člověka a výrobních prostředků (jsou to zákony, věda, umění...)
        • proces výroby je hybnou silou ve společnosti a produktem výroby je nadhodnota (zisk), který si rozdělují vlastníci výrobních prostředků → vznikly 2 antagonistické skupiny:
          1. proletariát - vlastní pracovní sílu
          2. kapitalisté - vlastní prostředky, rozdělují si zisk
        • jak to změnit - všichni budou vlastnit výrobní prostředky
        • → beztřídní společnost díky zespolečenštění majetku
        • vyvlastnění majetku pomocí revoluce - protože nikdo nedá svůj majetek dobrovolně
        • → ze začátku se rozdělí všem stejně, potom každému podle jeho potřeb (každý má jiné potřeby, každý má jinou potřebu pracovat...)
        • ! základem je něco hmotného, materiálního → až potom vznikají věci duchovní

 

  • ve 20. století navazují 2 směry:
    • 1) revoluční marxismus (revoluční komunismus)
      • pokračuje v marxismu, např. leninismus, stalinismus, kastrismus, maoismus, peronismus
      • V.I. Lenin - přechodné stádium diktatura proletariátu
      • nastává po revoluci, slouží k tomu, aby lidé přešli k ideologii komunismu
    • 2) revizionistický socialismus
      • nechce revoluci jako cestu, ale postupné změny, které uskutečňuje stát nebo vláda
      • → cílem je beztřídní společnost
      • soc. dem. ve vyspělých státech

Hodnocení referátu Filosofie 19. století

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  12. srpen 2017
  169×
  704 slov

Komentáře k referátu Filosofie 19. století