Německá klasická filosofie

19. století – 3 směry (proudy) reagující na Kanta a jeho učení:

  1. idealismus - Fichte, Schelling, Hegel
  2. materialismus - marxismus - Feuerbach, Marx, Engels
    • pozitivismus - Comte, Bentham, Mill, Spencer
  3. iracionalismus - má formu voluntarismu (vůle) - Schopenhauer, Nietzsche, Kierkegaard

Německý klasický idealismus

  • řešil ontologické otázky – co je podstatou všeho v universu, jak se podstata dál vyvíjí
    • podle metody vývoje podstaty se vyvíjí i naše myšlení (→ gnozeologie)
  • tento směr se začíná rozvíjet v období německého romantismu – Goethe, Schiller (Filozofické listy)
  • J. Gottfried Herder – kořeny nacionalismu
    • zabýval se vývojem společnosti, došel k tomu že jednotlivé národy se liší, ale odlišnost je dána z vůle boží (protože všechno pochází od boha)

Johann Gottlieb Fichte

  • dílo: Vědosloví
  • subjektivní idealismus - co je podstatou všeho → je to absolutní subjekt nebo absolutní já (= souhrn všeho co by mohlo být myšleno, všechno duchovní)
  • absolutní já se vyděluje:
    1. zvláštní já – já, vědomí, duch každého jedince
    2. empirické já – všechno zhmotnělé = příroda
  • absolutní já stojí za vším – má zásadní vlastnost - je neustále aktivní, přibývá, ubývá, mění se
  • princip fungování změny
    • antitetická metoda (=dialektická metoda)
    • intelektuální nazírání - proces neustálé aktivity, střet já a ne-já,
      • vznikne něco nového, původní se vyruší
  • JÁ x NE-JÁ
    teze x antiteze

    synteze
     
  • zabýval se etikou, náboženstvím a skončil u sociální filozofie
  • soc. filozofie
    • byl proti koncepci spol. smlouvy a rozdělení do 3 složek
    • stát je organizací vlastníků ekonomických prostředků a cílem je vybudovat silný samostatný a soběstačný stát, ve kterém moc mají vlastníci ekonomických prostředků

Fridrich Schelling

  • objektivní idealismus (filozofie identity, natur filozofie)
  • nesouhlasí s Fichtem že základem všeho je absolutní já
  • příroda (hmotná) a duch je totožné (identické)
  • látka (materia) i duch jsou obsaženy ve všem, záleží co převažuje
  • lze to chápat intuitivně = intuitivní nazírání

Georg Wilhelm Fridrich Hegel

  • součastník Schellinga, studovali spolu, ale Hegel byl pomalejší, Schelling se dostal do popředí, ale nakonec ho Hegel předčil
  • absolutní idealismus (dialektický idealismus)
    • = syntéze objektivního a subjektivního idealismu
  • dílo:
    • Fenomenologie ducha – co je podstatou všeho a jak se co mění
      • → metoda teze a antiteze se zcela nevyruší, ale z části se zachová a z části se zruší
      • za vším stojí absolutní duch (nepoužívá slovo bůh)
      • jeho vlastností je samopohyb, samovývoj
      • k vývoji dojde za určité situace (tj. zákon):
        • zákon střetávání protikladů
        • zákon negace negace
        • zákon přeměny kvantity v kvalitu (např. hlad, voda v řece – mění se účel)
      • mění se podle dialektické metody, vyvíjí se
      • v triádách (Hegelova triáda) – má 3 stádia:
        1. duch je sám sebou
          • čistá logická podstata
          • zabývá se tím logika
        2. jinobytí, sebeodcizení, zvnějšnění
          • duch vstupuje sám ze sebe, stává se přírodou, zabývá se tím filozofie přírody
        3. duch se navrací do sebe
          • = bytí o sobě a pro sebe
          • v podobě každého subjektivního ducha (podobě každého jedince)
      • → duch se opět rozvíjí v triádách
      • opět 3. stádia:
        1. subjektivní duch (psychika)
        2. objektivní duch (právo, etika)
        3. absolutní duch (akta která stojí nad státem
          • → filozofie, náboženství a umění)
    • Filozofie dějin
      • aplikace předchozího učení na vývoj celé společnosti
      • společnost se vyvíjí pořád, není statická → dochází ke společenským změnám
      • objevují se významné osobnosti, které jsou spojeny se změnou (válka, revoluce...)
      • Jsou osobnosti příčinou změny? Jakou hrají roli?
      • → nejsou příčinou, nejednají totiž ze své vůle, ale jsou nástrojem absolutního ducha, osobností mohl být kdokoli
      • všechny historické události jsou nutné a rozumné pro to, aby vývoj pokračoval
      • dá se toho zneužít, např. Hitler tvrdil, že tak nečiní z vlastní vůle
  • v jeho učení pokračovali:
    1. mladohegelovci
      • odmítali křesťanství, neexistovalo pro ně slovo „bůh“
      • na jejich platformě se vyvinul fašismus a materialismus
    2. starohegelovci
      • konzervativní křídlo, pokračovalo v Hegelově učení, snahy o sblížení s vírou
  • Hegelovo učení je vrcholem německého idealismu → vznik dalších směrů jako reakcí na něj

Hodnocení referátu Německá klasická filosofie

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  10. srpen 2017
  149×
  609 slov

Komentáře k referátu Německá klasická filosofie