Věda

Věda = racionální způsob poznávání skutečnosti založený na pozorování, deskripci a experimentu; systém objektivních výroků o určité oblasti; souhrn faktů.

Auguste Comte

Pozitivismus = způsob myšlení, který se snaží vyhnout spekulaci a vycházet pouze z daného

Pozitivistický historik poskládá chronologicky všechny nalezené, přičemž tento výčet bude obsáhlý a úctyhodný, ovšem takový historik spíše nepřijde s žádnou interpretací těchto pramenů.

Klasifikace věd

Auguste Comte navrhoval třídění dle předmětu dané vědy: čisté kvantitativní a prostorové vztahy, živá a neživá příroda, člověk, jevy společenského života

Aristoteles: teoretické (pedagogika je vědou zkoumající zákonitosti výchovy a vzdělávání), praktické/aplikované (didaktika se zabývá metodami a formami vyučování)

Jiné členění: formální vědy („všeobsažné“) – filosofie, logika, matematika, reálné vědy – přírodní vědy (biologie, fyzika, chemie, astronomie, environmentalistika), sociální vědy (kryjící se s přírodními, sociologie, religionistika, psychologie, ekonomie), humanitní vědy (filologie, lingvistika, muzikologie, juristika, teologie, historie)

Akademie věd ČR: vědy o neživé přírodě, o živé přírodě, společenské vědy

Třeba rozlišovat mezi vědami: INTERdisciplinárními (vznikly průnikem dvou jiných věd – předmět zkoumání interdisc. vědy je odvozený) – biochemie, astrofyzika, bionika..., MULTIdisciplinárními (mají svůj vlastní specifický předmět zkoumání, ale stojí jednou ze svých mnoha nohou v jiných vědách) – sociologie, ekologie, TRANSdisciplinárními (táhnou se napříč všemi ostatními vědami) – filosofie

 

Thomas Samuel Khun

Paradigma = (vzorec myšlení; model myšlení) je soubor předpokladů, konceptů, hodnot, pravidel a praktik sdílených určitou komunitou, prostřednictvím kterého daná komunita nahlíží a interpretuje svět

Dobře lze sledovat změnu paradigmat ve fyzice (Newton, Einstein, kvantová fyzika…), paradigma pečení bábovky, změnu paradigmatu lze sledovat i ve výtvarném umění, v pedagogice, v biologii (Darwinova evol. terorie, Mendelovy zák. dědičnosti)

Karl Raimund Popper

Nosnost každé teorie může být prověřena jen tehdy, najde-li se úkaz, který jí neodpovídá – falzifikace

Michel Foucault

Diskurz = druh myšlení a poznávání charakterizující určitou dějinnou epochu; teorie určující podobu a hranice myšlení; způsob utváření a organizace vědění, myšlenek a zkušeností

  • Založen především na užívaném jazyce
  • Uvažování o duševních onemocněních

Hodnocení referátu Věda

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  17. červen 2019
  74×
  320 slov

Podobné studijní materiály

Komentáře k referátu Věda