Frézy, frézování

q frézka vertikální – svislá
q frézka horizontální – vodorovná
q frézka univerzální – na svisl. i vodor.
q frézka odvalovací – jen na výrobu ozubení
q frézka nástrojařská – má přesnější najíždění, lepší vybavení, lze na ní obrábět pouze na čisto
q frézka portálová – vyrábí se ve velkých rozměrech

AUTOMATY A POLOAUTOMATY CNC, DNC, NC A OBRÁBĚCÍ CENTRA

nástroje – frézy
Frézy: 1) nástrčné – má díru; dělení:
Ř válcová – zuby v obvodě
Ř válcová čelní – má na obvodě zuby na 1 čele, frézuje i plochu
Ř kotoučová – průměr je větší než délka
Ř úhlová – fréza má úhel
Ř tvarová – je vydutá (dělá tatínka), plocha je do radiusu
2) stopkové – stopka: válcová nebo kuželová; dělení:
Ř válcová – zuby po obvodě, válcová nebo kuželová stopka
Ř válcová čelní – menší průměry válcové stopky, větší průměry kuželové stopky
Ř pro drážky per – válcové nebo kuželové stopky
Ř kotoučová pro T-drážky
Ř kotoučová s válcovou stopkou pro drážky úsečkových per
Ř tvarové vyduté – dole je kroužek
Ř úhlové – rybinové drážky

UPÍNÁNÍ FRÉZ

- k upínání stačí kuželová dutina v pracovním vřetenu; dutina:
· strunný knot ISA (ČSN 22 0431)
· kužel Morse (ČSN 22 0423)
· kužel metrický (ČSN 22 0411)
Frézy upínáme se stopkou přímo za stopku, frézy nástrčné nepřímo pomocí fréz. trhů. Je-li kužel stopky menší než kužel dutiny, použijeme reduteční vložky. MK se přenáší třením mezi kužel. plochami.
Trny používáme k upínání nástrčných fréz:
o krátké – vloženy v dutině vřetena letmo
o dlouhé
Kužel. konec dlouhého trnu je uložen v dutině vřetena a druhý konec je veden vodícím pouzdrem v ložisku opěrného ramena. Proti vysunutí jsou fréz.trny zajištěny ve vřetenu šroubem, který prochází vrtáním vřetena.
Výhoda strnutého kužele – fréz.trny z dutiny vřetena se snadněji uvolňují, kužel.dutina trnu přesně ustředí.
MK se přenáší pomocí kamenů připevněných na čele vřetena a zapadajících do drážek v příruby fréz.trnu.
Frézy nástrčné čelní – upínají se na krátký trn letmo pomocí závrtného šroubu s velkou hlavou, proti otáčení na trnu je fréza zajištěna pérem;
§ válcové frézy nástrčné se upevňují na dlouhém trnu ??? kroužky silně širokými, které stáhneme maticí
Průměry fréz.trnů, kroužků, vrtání fréz, péra i pérové drážky jsou normalizovány. Průměr trnu volíme vždy co největší.

UPÍNÁNÍ OBROBKŮ

- menší obrobky upínáme do strojních vrtáků, které upevňujeme šroubem na stůl frézy, jejich čelisti musí být s drážkami stolu rovnoběžné nebo na ně kolmé; správnou plochu určuje: 1. úhelníky
2. péra na zákl.ploše vrtáku
Obrobek položíme mezi řádně očištěné čelisti svěráku, zpravidla na přesně oprac.podložky a mírně je čelistmi sevřeme. Pevně čelisti dotáhneme teprve po úplném dosednutí obrobku na podložky; docílením přiklepnutím obrobku kladivem či paličkami z vhodného mat.
- větší obrobky upínáme na stůl pérky upínkami a upínacími šrouby. Při upínání obrobku upínkami je nutné volit způsob upnutí podle směru řezné síly. Při nesousledném fréz.větší síly než při souslednosti, kdy působí řezná síla ve smyslu ke stolu. Při frézování řezné tlaky kolísají. Upínky přitahujeme šrouby s T-hlavou vloženou do drážky ve stole. Upínané šrouby co nejblíže k upínanému předmětu. Podložka, o kterou se opírá 2.konec upínky musí být stejně vysoké jako obrobek v místě upnutí. V místě tlaku musí obrobek dosedat na stůl nebo na pevnou podložku, aby se nedeformoval. Při upínání předmětů válcového tvaru použ.hranolů s výřezem, někdy upínáme obrobky na upínací úhelníky.

OBRÁŽENÍ A HOBLOVÁNÍ

Obrážením a hoblováním rozumíme strojní obrábění rovinných ploch nebo zborcených ploch přímkových. Nástrojem pro obrábění je nůž. Hl.pohyb do řezu je přímočarý vratný. Zpětný pohyb je zpravidla rychlejší. Při obrážení koná hl.pohyb nástroj => vedlejší obrobek.
Máme obrážečky: a) vodorovné
b) svislé
Při hoblování hl.pohyb koná obrobek, vedlejší nůž. Stroje jsou:
a) jednostojanové
b) dvojstojanové

FRÉZOVÁNÍ SOUSLEDNÉ A NESOUSLEDNÉ

Fréza se při obrábění otáčí kolem své osy a obráběný předmět se posouvá k fréze ve směru kolmém k ose otáčení frézy.
Frézování, při němž zuby frézy odebírají třísku se pohybují proti smyslu posuvu obrobku – nesousledné. Břity zubu odebírají třísku zdola od obrobené plochy.
Frézování, při němž se zuby odebírající třísku pohybují sousledně s obráb.předmětem – sousledné. Břity zubů odebírají třísku shora od obráběné plochy.

Nesousledného frézování používáme při frézování předmětu s tvrdým povrchem, např.odlitků nebo výkovků. Břity zubů se při tomto způsobu obrábění šetří, protože zabírají pod tvrdou povrchovou kůrou lehce, bez nárazů při nejmenší tloušťce třísky na začátku záběru zubu.
Sousledného frézování používáme u obrobků, který mají čistý povrch bez kůry a velké přídavky na opracování. Břit zubu zabírá náraz, méně se zahřívá, ostří déle vydrží, proto se může použít větších řezných rychlostí. Při sousl.frézování vznikají větší síly než při nesousledném. Obrobky musí být pevně upnuty a vůle ve vodicích plochách a v posuvném mechanismu stolu musí být vymezena.

Hodnocení referátu Frézy, frézování

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  14. srpen 2008
  6 500×
  744 slov

Komentáře k referátu Frézy, frézování

Otakar
Chtělo by věnovat pozornost při čtení po napsání:
strnutý kužel (strmý)
reduteční vložka (redukční)
závrtný šoub - víte co je to závrtný šroub? (upínací)
kroužky silně široké (stejně)
obrobky upínáme do strojních vrtáků (snad svěráků)
péra na zákl.ploše vrtáku (svěráku).

A tak bych mohl pokračovat. Věnujte laskavě pozornost takovýmto "maličkostem".