Rozvod stlačeného vzduchu

Rozvodem stlačeného vzduchu se nazývá potrubí nebo potrubní síť, kterou se rozvádí stlačený vzduch ze vzdušníku k jednotlivým spotřebičům.

Správně postavený rozvod musí vyhovovat těmto požadavkům:

  1. Ke každému spotřebiči musí přivést stanovené množství vzduchu, tj. průměr trubky musí odpovídat určenému průřezu.
  2. Tlaková ztráta v potrubí má být v povolených mezích, armatury a tvarové kusy mají mít co nejmenší odpory.
  3. Objemové ztráty v rozvodu je třeba pokud možno vyloučit.
  4. Vzduch přiváděný do spotřebičů nesmí obsahovat zkondenzovanou vodu.
  5. Mechanická pevnost potrubí musí být taková,aby se potrubí neporušilo tlakem dopravovaného vzduchu, ani kmitáním vzduchu nebo náhodnými nárazy.
  6. Materiál trubek musí být odolný proti korozi a povětrnostním vlivům.
  7. Potrubí musí odolávat změnám teploty vzduchu.
  8. Vyžaduje se snadná montáž,armatury musí být snadno přístupné pro kontrolu a opravy.

Rozvody stlačeného vzduchu se nejčastěji zhotovují z ocelových trubek, ve zvláštních případech z hliníkových nebo měděných trubek. Trubky se spojují závitovými spoji nebo svařováním. Svařování plamenem se obyčejně volí pro trubky do tloušťky stěny 5 mm, trubky s tlustšími stěnami se svařují elektrickým obloukem. Při opravě potrubí (prasklém svaru) se starý svar musí vysekat. Svařit jen prasklinu není dovoleno. Mimo svařování, které zaručuje dokonalou těsnost, se často trubky spojují pomocí přírub.

Spoje závitových trubek s utěsňují konopnými vlákny,která se po namotání na závit natřou těsnící látkou (lněná fermež, barva, těsnící tmel). Při demontáži spoje je často třeba spoj nahřát plamenem, aby konopí zuhelnatělo. Přírubové spoje se těsní měkkými (nekovovými) těsnícími kroužky, které se vyřežou z azbestové desky.Těsnící plochy musí být obrobené, rovnoběžné, čisté a nesmějí být poškozeny korozí. Před montáží je třeba povrch těsnění potřít suchým grafitem, aby se těsnění nepřilepilo na těsnící plochy. Při dotahování přírub se postupně a rovnoměrně přitahují protilehlé šrouby. Ke spojení závitových trubek se používají fitinky z temperované litiny nebo oceli. Ohyby a kolena se však velmi často dělají ohýbáním trubek za studena a to buď ručně ve svěráku (asi do jmenovité světlosti 32 mm), nebo na ohýbacím stroji (do jmenovité světlosti 80 mm). Poloměr zaoblení se vzhledem k průtokovým ztrátám má volit co největší (obyčejně to bývá trojnásobek vnějšího průměru trubky). Po ohnutí je třeba trubky tepelně zpracovat žíháním asi na 900 až 930°C. Za tepla se ohýbají trubky s větší jmenovitou světlostí než 80 mm. Potrubí uložené volně v zemi se neupevňuje - ukládá se to výkopu na vrstvu zeminy nebo písku (v hloubce 100 až 120 cm). Potrubí vedené v kanálech nebo volně na sloupech nebo zdech, se přichytí buď pevně nebo posuvně. Podobně jako u potrubí pro dopravu kapalin se do potrubí zařazují kompenzátory.

Hodnocení referátu Rozvod stlačeného vzduchu

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  Pauzik
  28. prosinec 2012
  3 520×
  420 slov

Komentáře k referátu Rozvod stlačeného vzduchu

Otakar
- azbest se na těsnění již řadu let nepoužívá
- pro těsnění závitových spojů se používá nyní teflonová páska
- pro rozvody se používají i plastové trubky. Ty nekorodují. Jinak ocelové trubky budou vždy korodovat. Větším nebezpečím je tvoření vnitřní krusty, která napomáhá k zachycování nečistot a jejich nenadálému uvolňování.
- zkusil jste někdy ohýbat ručně trubku o průměru 32mm. Jaký bude tvar ohybu? Jsou i ruční ohábačky.
- součástí rozvodu jsou i další prvky (odkalovače, redukční ventily a pod.)
- v rozváděném vzduchu je vždy voda, která kondenzuje. K jejímu odstranění slouží buď odkalování v úptavné jednotce nebo různé druhy sušek