Argentina

Název Argentina pochází z latiny a znamená "země stříbra". Připomíná, že v prvopočátcích koloniálního období byla země považována za bohatou tímto kovem a přitahovala přistěhovalce z celé Evropy. I když přírodní a lidské zdroje umožňují přeměnit zemi v moderní a rozvinutý stát, jeho sociální a ekonomický rozvoj byl dlouhodobě bržděn politickou nestabilitou.

Přírodní poměry Argentiny

Argentina zaujímá větší část jihu Jižní Ameriky s územím zužujícím se od severu k jihu. Zemi tvoří dvě naprosto rozdílné oblasti: vysokohorský systém And na západě a rozsáhlé rovinné planiny na východě, přičemž přírodní podmínky se výrazně mění také od severu k jihu.

Povrch a vodstvo

Neprostupná bariéra horského pásma And se táhne po celé délce západních hranic s Chile a rozšiřuje se u hranic s Bolívií na severozápadě. Zde horské hřebeny obklopují náhorní plošinu Puna de Atacama se solnými pánvemi. Četné masivy jsou vulkanického původu, včetně nejvyšší hory Jižní Ameriky Aconcagua. Celé sopečné pásmo hor a podhůří je oblastí častých zemětřesení.

Na severu, u hranic s Paraguayí se rozkládají sušší planiny Gran Chaca, pokryté zakrslými subtropickými dřevinami a křovinami. Severovýchodní část země zaujímá rozsáhlá vlhká a lesnatá nížina mezi řekami Paraná na hranici s Paraguayí a řekou Uruguay na hranici s Brazílií a Uruguayí, pro které je toto území přezýváno Mezopotámie (Meziříčí).

Dále na jih přechází Laplatská nížina v široké a ploché území s úrodnými pastvinami v pampu, která se táhne na jihovýchod až k pobřeží Atlantského oceánu. Tato část je také nejhustěji osídlena, samotná aglomerace hlavního města Buenos Aires na břehu nálevkovitého ústí Rio de la Plata koncentruje 1/3 obyvatel země. Jih země vyplňuje suchá a pustá tabule Patagonské vysočiny s bohatými zásobami nerostných zdrojů. Patagonské pobřeží je členité s útesy po celé své délce. Směrem k jihu je krajina divočejší, plošiny a náhorní tabule jsou rozřezány řekami a občasnými toky směřujícími do Atlantského oceánu. Ohňová zem, jejíž východní polovina patří Argentině, je již výrazně modelována ledovci. Patagonské Andy jsou tvořeny divokými žulovými štíty (Fitz Roy 3441 m) s množstvím ledovců a jezer.

Argentina - Podnebí

Většina země se nachází v mírném klimatickém pásmu. Vliv oceánu slábne k západu, kde také ubývá srážek (v závětrné poloze And pouze kolem 100 mm). Subtropické podnebí s největším množstvím srážek má nížinná oblast Mezopotámie na severovýchodě (až 1800 mm). Vyšší srážky spadnou zejména v zimním období také na východě Gran Chaca a v oblasti pamp. Směrem k jihu je klima stále sušší a chladnější. Rozsáhlé oblasti Patagonie jsou vystaveny silným písečným a prachovým bouřím. Nejzazší jih s Ohňovou zemí má již drsné subpolární klima. Významnou roli hraje vertikální členitost v oblasti And.

Fauna a flóra

Největší plochu země pokrývá typická stepní vegetace pamp s porosty trav a křovin. Ve vlhkých lesích na severovýchodě dominují obrovské cedry a vavříny. Pro východní Gran Chaco i Mezopotámii jsou typické parkové lesy stromů kebračo, ze kterých se získává tanin, a algarrobo, poskytující klovatinu.

Fauna obsahuje většinu jihoamerických druhů: tapíry, jeleny, pekari, mravenečníky, lamy, jaguáry a pumy, opice vřešťany a malpy, vzácné činčily, v Patagonii žijícího pštrosa nandu, množství hadů včetně anakondy a ptactva (tukani, papoušci, kolibříci). V tocích na severu žijí kajmani, želvy i dravé piraně. Na pobřeží na jihu země se vyskytují lvouni. V Patagonii zdivočeli vepři přivezení přistěhovalci z Evropy.

Lidé a dějiny

Původní jihoameričtí Indiáni patřili hlavně ke kočujícím lovcům. Na severovýchodě nynější Argentiny také zakládali trvalá sídla a zemědělské komunity. Španělští kolonisté začali v první polovině 16. století pronikat na území severní Argentiny z Bolívie, Chile a Paraguaye. Asunción se stal prvním koloniálním centrem celé oblasti. Město Buenos Aires bylo založeno v roce 1536, posléze opuštěno a znovu založeno v roce 1580. Zakládala se též další města, ale území zůstalo po celá dvě století ve skutečnosti kolonií tehdejšího Peru. V roce 1776 bylo zřízeno samostatné místokrálovství Rio de la Plata a Buenos Aires se stalo jeho hlavním městem. V roce 1810 byl vyhlášením nezávislosti zahájen boj proti španělské koloniální nadvládě, v jehož čele stál vojevůdce José de San Martín (1778-1850). V roce 1826 vznikla Federativní republika Argentina. 19. století bylo obdobím velkého hospodářského růstu, politického soupeření centralistů a federalistů, vojenských diktatur podporovaných velkými vlastníky půdy a prosperujícími chovateli dobytka. V letech 1916 až 1930 byly u moci umírněné a demokratické vlády. Pak následoval vojenský převrat, období krize a hospodářského růstu během 2. světové války, v níž Argentina zůstala neutrální. V roce 1943 byl dalším vojenským převratem vynesen do čela země plukovník Juan Domingo Perón (1895-1974), který se v roce 1946 stal prezidentem. Realizoval rozsáhlé sociální reformy, ale hospodářský úpadek vedl k jeho sesazení armádou v roce 1955. Po období politické nestability a střídání převážně vojenských vlád byl Perón v roce 1973 povolán z exilu, aby se opět ujal úřadu, ale o rok později zemřel. Před smrtí předal moc do rukou své druhé ženy Isabely (nar.1931). Peronistický režim byl opět svržen pučem v roce 1976 a potom následovalo sedm let represivní vlády vojenské junty. Uniforma se od doby vojenských režimů v 19. století změnila jen nepatrně.

V roce 1982 provedla Argentina invazi na Falklandské ostrovy (Malvíny), o jejichž navrácení Velkou Británií usilovala od roku 1820. V ozbrojeném konfliktu byla poražena. Generál Leopoldo Galtieri (nar. 1926), tehdejší prezident a vůdce vojenské junty, musel po porážce rezignovat. Ve svobodných volbách uskutečněných v roce 1983 zvítězila Radikální strana v čele s Raúlem Alfonsínem (nar. 1926). Za jeho prezidentství byla realizována řada hospodářských a sociálních reforem. V roce 1989 se jeho nástupcem stal peronista Carlos Saúl Menem (nar. 1930), za jehož vlády došlo k velkému hospodářskému rozvoji.

Státní zřízení v Argentině

Argentina je federativní republikou. Hlavou státu i vlády je prezident, který je volen jen na jedno šestileté období. Dvoukomorový parlament tvoří poslanecká sněmovna se 257 poslanci volenými na čtyři roky a senát se 48 senátory (vždy po dvou zástupcích z každé provincie) volených na devět let.

Země má 22 provincií, jedno teritorium (Tierra del Fuego) a federální distrikt hlavního města Buenos Aires. Provinciální vlády se vyznačují silnou závislostí na federální vládě, v oblasti legislativní, soudní i výkonné.

Obyvatelstvo Argentiny

Je z 85% evropského původu. Většina Argentinců jsou potomci španělských a italských imigrantů, z přistěhovalecké vlny, která začala po roce 1870. Mnoho nových osadníků přišlo také z Německa, Polska, Ruska, Francie i Británie. Mladí lidé z horních vrstev společnosti Buenos Aires dávají najevo svou eleganci a bohatství. V Chacu se usídlila významná česká a slovenská komunita. Úředním jazykem je španělština. V severozápadních Andách se používají indiánské jazyky aymará a kečua.

Kultura a zvyky jsou silně ovlivněny evropskou tradicí. Ta nachází odraz v umění, hudbě a literatuře, ale také v popularitě fotbalu a póla. Více než 90 % obyvatel je římskokatolického vyznání, zbytek tvoří zejména protestanté a židé. Největší jihoamerická židovská komunita se nachází v Buenos Aires. Polovina obyvatel je koncentrována v provincii Buenos Aires a Santa Fé. Co se sportu týká, tak fotbal je pro všechny Jihoameričany doslova posvátný.

Hospodářství v Argentině

Argentina má relativně rozvinutou tržní ekonomiku a dostatek zdrojů, ale politická nestabilita spojená s vysokou inflací a velkým zahraničním dluhem vždy brzdily její hospodářský rozvoj.

Zemědělství a rybolov

Zemědělská půda zabírá více než polovinu země, přičemž většinu tvoří pastviny. Chov skotu s největšími stavy v Latinské Americe představující tradiční zdroj příjmů je koncentrován hlavně ve velkých rančích v Pampě. Vývoz hovězího masa i kůží patří stále k nejdůležitějším exportním komoditám. Významný je i chov ovcí na vlnu a koní.

Země je také obilnářskou velmocí. Pěstuje se hlavně pšenice (na vývoz), kukuřice a sorgo. Významnými plodinami jsou dále sójové boby a další krmiva, cukrová třtina, bavlník, olejniny (zejména slunečnice), tabák a yerba maté, ze které se připravuje tradiční čaj. Argentina patří k největším světovým producentům vína, rozšiřuje se pěstování citrusu.

Více než 1,75 celkové plochy země je zalesněna, avšak těžba dřeva nestačí krýt ani domácí potřebu. Z kůry stromů kebračo se získává tanin používaný k vydělávání kůží. Rybolov je nízký, přesto se rybí produkty a tuk vyvážejí.

Průmysl

Argentina je energeticky soběstačná. Hlavními zdroji výroby elektřiny jsou hydroelektrárny a ropa. Ta se těží zejména v Patagonii a v Ohňové zemi, kolem Mendozy v podhůří centrálních And a při hranicích s Bolívií. Energetickou bilanci doplňuje zemní plyn a elektřina z několika jaderných elektráren. Dále se těží rudy uranu, zinku, olova, mědi, wolframu a stříbra, významná je těžba berylia a soli. Existují velká ložiska železné rudy. Kolem 1 5 aktivních obyvatel je zaměstnáno v průmyslu, nejvíce pak v potravinářství. Argentina je významným světovým producentem hovězího masa, masových extraktů a konzerv, tuků, kůží a dalších živočišných výrobků. Hodnotou produkce již dominuje zpracování ropy a petrochemický průmysl soustředěný podél La Platy od San Lorenza po Buenos Aires. Rychle se rozvíjí strojírenství (zemědělské a obráběcí stroje, automobily), jemuž ale nestačí domácí hutnická výroba a část polotovarů se musí dovážet. Významný je tradiční průmysl kožedělný a obuvnický, bavlnářství i vlnařství. V Buenos Aires je čtvrť umělců. Pastelově zbarvené domy a restaurace jsou ve čtvrti La Boca, místě, kde se vylodili první osadníci.

Doprava a spoje

Argentina má nejlepší komunikační systém z celé Jižní Ameriky. Dobré přírodní podmínky umožnily vybudování velmi husté sítě silnic i železnic zejména v centrální oblasti země. Přeprava nákladů po železnici však již ustupuje automobilové a lodní pobřežní (Buenos Aires, Bahía Blanca) i říční dopravě. Dobře rozvinutá je letecká vnitrostátní i mezinárodní doprava s letišti ve všech větších městech. Většina rozhlasových a televizních stanic je provozována soukromými společnostmi, i když vysílání bylo v různých obdobích pod silným státním vlivem. V zemi vychází přes 200 novinových titulů.

Sociální péče, zdravotnictví a školství

Systém sociálního zabezpečení byl rozvinut již za prezidentství J. Peróna. Rada sociálních problémů však přetrvává. Bytová výstavba je soustředěna do velkých městských aglomerací, kam se stěhuje obyvatelstvo z venkova za prací. Podíl obyvatel žijících ve městech se blíží 90 %. Zdravotnická péče zahrnuje státní i soukromý systém služeb, ale její úroveň se regionálně značně liší. Základní vzdělání je do 13 let povinné. Bezplatný je celý systém vzdělávání až po vysoké školy. proto také úroveň gramotnosti a vzdělanosti je nejvyšší v celé Jižní Americe. V zemi existuje přes 50 univerzit s největší koncentraci v Buenos Aires.

Hodnocení referátu Argentina

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  24. březen 2008
  8 978×
  1655 slov

Podobné studijní materiály

Komentáře k referátu Argentina

eh
můj život je pech
eh
tom
to mě na referát stačej dva až tři odstavce ZŠ
PETRA
TOMUSÍM PSÁT TOLIK TOHO MÁM TO DO ZEMĚPISU ZŠ
Amanda
To jsou nesmysly!
Trisha:**
Dost dobrý!