CHKO Moravský kras

Vyhlášena byla 4. 7. 1956. Jde o plošně největší a nejlépe vyvinuté krasové území České republiky s množstvím povrchových i podpovrchových jevů. Nadmořská výšky je v intervalu od 260 do 560 m. Její plocha necelých 9000 ha. Leží na území okresů Blansko, Brno - město a Brno - venkov. Území je budované chemicky velmi čistými devonskými vápenci, ideálním substrátem pro krasovění. Ve střední části jsou tyto vrstvy překryty zvětralinami jurského a křídového stáří, v jižní části překryty sprašemi a sprašovými hlínami. Je to území s velkou koncentrací povrchových i podzemních krasových jevů, zejména v severní (povodí Punkvy) a střední (povodí Křtinského a Jedovnického potoka) části. V severní části se nachází největší jeskynní systém v České republice (Amatérská jeskyně s délkou chodeb více než 21 km), dále veřejnosti zpřístupněné systémy Sloupsko-šošůvských jeskyní (celková délka chodeb přes 4 km) a Punkevních jeskyní s propastí Macochou. Dále významné ponory Sloupského potoka a Bílé Vody, hlavních zdrojnic Punkvy a další veřejnosti přístupné jeskyně (Balcarka, Kateřinská jeskyně).
Ve střední části je významný jeskynní systém Rudické propadání - Býčí skála (více jak 12 km délky) s četnými archeologickými nálezy. V jižní části jsou významné Ochozské jeskyně
(unikátní krápníková výzdoba) a jeskyně Pekárna. Území Moravského krasu je zalesněno na 55 % celkové rozlohy. V severní části převládají druhotné smrkové lesy, ve střední části jsou hlavně bukové a smíšené listnaté lesy přirozené skladby a v jižní části jsou zejména lesy dubové a dubohabrové. Pro oblast Moravského krasu jsou však charakteristická hlavně lesostepní a stepní společenstva. Na lesostepích převládá dub, babyka, habr, lípa, vzácněji jeřáb, jasan a buk. V bylinném patře se vyskytuje např. koniklec velkokvětý, třemdava bílá, hadinec nachový, bělozářka větvitá, kosatec nízký. Na travnatých stepích jsou porosty kavylů, hl. kavylu Ivanova, hlaváček jarní, trličník brvitý aj. Na vápencových skalách se vyskytuje tařice skalní, jelení jazyk, ploštičník evropský, kamejka modronachová, hvězdnice chlumní aj. Typický je zde zvrat pásem. V hlubokých zastíněných polohách vyrůstají mohutné kleny a buky se stínomilným podrostem (krabilice mámivá, měsíčnice vytrvalá, brambořík nachový - tedy druhy horské a podhorské). Na dně propasti Macochy se vlivem tohoto faktoru vyskytuje (na jediném místě v ČR) ryze karpatský horský prvek kruhatka Matthiolova. Naproti tomu ve vyšších polohách, na náhorních osluněných plošinách jsou druhy výlučně teplomilné.
Vzhledem k velké rozmanitosti ekologických podmínek - vlhkosti, expozici, teplotě, geologickému podkladu - je velmi rozmanitá i fauna této oblasti. Druhově bohatá je zejména malakofauna (obojživelníci). Bohatý je i výskyt netopýrů a vrápenců. Početná je i avifauna, převládá drobné zpěvné ptactvo a sovy. Významná je i speciální fauna jeskynních vod (hl. drobných korýšů a červů).
Na území této CHKO jsou 3 NPP, 4 NPR a 7 PR o celkové ploše 945 ha.

Adamov: novogotický kostel sv. Barbory - světelský oltář z roku 1925

Blansko: Blansko vzniklo jako osada (Staré Blansko) na břehu Svitavy. První písemná zmínka o něm pochází z r. 1141, kdy se jméno Blansko vyskytuje v jedné z listin olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka jako součást olomouckého léna. Od konce 13. a počátkem 14. století máme zprávy o tzv. Novém Blansku, osadě, která vznikla na protilehlém břehu Svitavy, v místech, kde stojí dnešní zámek. Obě části se správně a ekonomicky vyvíjely samostatně až do r. 1526. V r. 1580 bylo Blansko povýšeno na městys. Koncem 16. století připadlo Blansko rodu Žalkovských ze Žalkovic, jehož jeden člen nechal v r. 1604 přestavět gotickou pevnost na renesanční zámek. Od konce 17. století vlastnil blanenské panství slezský rod hrabat Gellhornů, který také založil železářskou velkovýrobu (1698). V této tradici pokračoval rok Salmů-Reifferscheidt, který získal v r. 1766 blanenské panství koupí. První polovina 19. století patřila rozkvětu blanenského železářství a výrobě zejména umělecké litiny. Salmům, kteří prodali v r. 1896 železárny pražské firmě Breitfeld-Daněk, patřilo blanenské panství až do r. 1945. Velký význam pro rozkvět Blanska měla výstavba důležité železniční trati Česká Třebová - Praha, kterou v letech 1847 - 1850 stavěla italská firma Talachini. Po zrušení patrimoniální správy koncem 40. let 19. století a územní reformě se stalo Blansko centrem soudního okresu. Významným datem v dějinách obce pak bylo povýšení Blanska na město v r. 1905 dekretem císaře Františka Josefa I.. V současné době má město kolem 22.000 obyvatel, je vstupní branou do Moravského krasu, souboru jeskyní, jenž jsou přístupné veřejnosti.

Helišova skála: (613 m) vyhlídkový bod na severu Moravského Krasu. Opuštěný lom s důležitým geologickým profilem.

Jedovnice: Jedovnice centrum rekreace a vodních sportů, základna pro cesty za poznáním Moravského krasu, historických a kulturních památek okresu Blansko, města Brna, města Slavkova a jejich okolí. Výhodná zeměpisná poloha, neobyčejná štědrost přírody, cílevědomá práce generací jedovnických občanů se společně podílejí na tom, že Jedovnice jsou v oblasti rekreace a turistiky pojmem, jehož známost přesahuje hranice regionu a v posledních letech i hranice České republiky.

Josefov: huť Františka z roku 1754 fungovala až do r. 1877. Vedle pece správní budova z poč. 19. stol.

Kateřinská jeskyně: Jeskyně má největší veřejnosti přístupný podzemní dóm v České republice (97 m délka, 44 m šířka, 20 m výška) a unikátní krápníkovou výzdobu tvořenou skupinou mimořádně úzkých až 4 metry vysokých hůlkových stalagmitů v tzv. Bambusovém lesíku. Vynikající akustika Hlavního dómu je návštěvníkům demonstrována ukázkami reprodukované hudby, několikrát ročně se zde konají hudební a pěvecké koncerty. Portál jeskyně je významnou paleontologickou a archeologickou lokalitou, unikátní je také hromadný nález koster jeskynních medvědů v jednom z komínů v jeskyni.
Doba prohlídky: 30 minut
Délka prohlídkové trasy: 430 metrů
Průměrná teplota vzduchu: 7,1 °C
Cena vstupenek: dospělí 30,- Kč, děti 15,- Kč

Křtiny: Mariánský kostel v obci Křtiny představuje jednu z nejcenějších barokních staveb na Moravě

Kůlna: tunelovitá jeskyně, genetická součást Sloup.-Šošůvských jeskyní. Nejvýznamnější sídliště neandrtálského člověka v ČR, kosterní pozůstatky, kamenné nástroje a kosti ulovených zvířat. Znovu osídlena v paleolitu lovci sobů. Za okupace podzemní továrna pro zbrojní výrobu.

Macocha: Nejhlubší otevřená propast v České republice (i ve střední Evropě). Od horníiho vyhlídkového můstku na samé dno je 138.7 metrů. Tato impozantní rarita vznikla zřícením stropu velkého podzemního dómu. Na dně propasti jsou dvě jezírka, které naplňuje podzemní říčka Punkva. Dna Macochy je možno dosáhnout přístupnými Punkevními jeskyněmi. Je jedním z nejznámějším a nejkrásnějších útvarů v Moravském krasu. Turisticky je propast zpřístupněna dvěma vyhlídkovými můstky. První můstek je na horní hraně propasti v těsné blízkosti Útulny u Macochy, druhý, Dolní můstek s překrásným výhledem na spodní část propasti je ve výšce 90 m nad hladinou spodního jezírka. Propast Macocha je nejnaštěvovanější propastí (neni se co divit). Rádi ji evidentně mají i sebevrahové jejichž počet již přesáhl padesátku. Od Punkevních jeskyní se mužeme elegantně přepravit lanovkou.

Nový Hrad: zřícenina rozlehlého gotického hradního komplexuna strmém ostrohu obtékaném Svitavou.

Olšovec: rekreační rybník 40 ha, objem vody 1,25 mil. m3. Středisko vodních sportů.

Ostrov u Macochy: první zmínka z roku 1349. Kamenný větrný mlýn holandského typu z 2 pol. 19. stol. Kostel sv Maří Magdalény z roku 1785.

Punkevní jeskyně: Jeskynní systém podzemní říčky Punkvy mezi Pustým žlebem a světoznámou propastí Macochou je součástí nejdelšího jeskynního systému v ČR (Amatérská jeskyně - délka okolo 30 kilometrů). Navštívit lze soustavu mohutných dómů s bohatou krápníkovou výzdobou v tzv. suché části, dno propasti Macocha v hloubce 138,5 metrů a projet se na elektrických člunech Macošskými vodními dómy po podzemní říčce Punkvě s krátkou zastávkou v Masarykově dómu.
Doba prohlídky: 60 minut
Délka prohlídkové trasy: 720 metrů
Délka vodní plavby: 450 metrů
Průměrná teplota vzduchu: 8,8 °C
Cena vstupenek:
dospělí 50,- a 70,-Kč, děti 25,- Kč
bez vodní plavby 30,- a 15,-Kč
rezervační poplatek 5,- Kč/osoba

Punkva: krasový tok vznikající v Amatérské jeskyni soutokem Sloupského potoka a holštejnské Bílé vody. Protéká Macochou, vyvěrá ve Výtoku Punkvy. Jako povrchový tok teče spodní částí Pustého žlebu, od Skalního Mlýna Údolím Punkvy a Arnoštovým údolím do Blanska, kde se vlévá do Svitavy.

Skalní Mlýn: původně mlýn na Punkvě, nyní v jeho sousedství hotel. Stanice správy Mor. Krasu, výzkumná stanice ČSAV.

Sloup: Pojmenován podle skály Hřebenáč. První zmínky o obci v r. 1356. Poutní kostel P Marie Bolestné s dvěma věžemi 42 m dle projektu M. A. Canavaleho.

Sloupské skály: Cvičné horolezecké terény Evropa, Indie, tři hřebenáče otec, syn a matka, Hřebenáč 19 m

Sloupsko-Šošůvské jeskyně: Rozsáhlý komplex chodeb a dómů ve dvou patrech, spojených mohutnými podzemními propastmi až 80 metrů hlubokými. Jeskyně je nejbohatším nalezištěm koster pleistocenní jeskynní fauny (medvědi, lvi, hyeny). V Eliščině jeskyni s bohatou krápníkovou výzdobou jsou příležitostně konány koncerty komorní hudby. Součástí systému je i mohutná sluj Kůlna, jedno z našich nejproslulejších a nejlépe prozkoumaných archeologických nalezišť. Vedle kamenných a kostěných nástrojů zde byla nalezena část lebky neandrtálského člověka (stáří přibližně 120 000 let).
Doba prohlídky: 60 minut (malý okruh), 100 minut (velký okruh)
Délka prohlídkové trasy: 890 metrů (malý okruh), 1670 metrů (velký okruh)
Průměrná teplota vzduchu: 6,2 °C
Cena vstupenek: dospělí 40,- a 60,-Kč, děti 20,- a 30,- Kč

Vilémovice: pod návesním rybníkem Vilémovické propadání až do 70 m. Propadání spojeno s malým výtokem v Pustém žlebu. V okolí Kajetánův závrt, Cihelna, Daňkův žlíbek s dalšími propastmi. Vilémovická krasová stráň s přirozeným odkryvem vápenců.

Hodnocení referátu CHKO Moravský kras

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  12. říjen 2007
  4 528×
  1485 slov

Komentáře k referátu CHKO Moravský kras