Egypt - Kultura Nilu

Vývoj a charakter vyspělé civilizace v úrodném údolí Nilu v Egyptě výrazně spoluurčovaly tamní přírodní podmínky. Egyptské území bylo ideální zemědělskou velmocí – úrodná půda v okolí Nilu umožňovala úrodu i několikrát ročně. Rozvoj zemědělství byl totiž odkázán na nilské záplavy, které přinášeli životodárné bahno (hlavně v nilské deltě). Tento obydlený svět byl ale obklopen nehostinnou pouští, která byla ovšem zdrojem důležitých surovin – zejména kamene, ze kterého se stavělo.

ROZDĚLENÍ SPOLEČNOSTI

1. faraón – zaujímal nejvyšší postavení, jeho vůle měla platnost zákona, ale především ztělesňoval božský řád na zemi, byl pokládán za vtěleného boha, syna slunečního boha Rea
2. kněží, stát.úředníci, starostové (spravovali určitá území), vojsko, zemědělci a řemeslníc
3. otroci

NÁBOŽENSTVÍ

Veškerý veřejný i soukromý život byl v Egyptě prostoupen vírou v božské síly (uctívali přes 2 500 bohů), proto bylo nezbytné udržovat si jejich náklonnost (rituály, oběťmi, budováním chrámů). Velice uctívali kult mrtvých – věřili v posmrtný život, proto musela být tělesná schránka po smrti zachována, a to mumifikací (z těla vyňaty vnitřnosti s vyjímkou srdce a uloženy do zvláštních nádob, tělo bylo vysušeno, napuštěno oleji, zabaleno do lněných obinadel a uloženo do rakve). Také většina staveb, soch i maleb byla spjata s úctou k mrtvým.
př. bohů: Re-pánem nebe i země
Osiris-vládce věčnosti a podsvětí
Ptah- „Otec bohů a lidí“ odtud řecké pojmenování říše Egypt

ARCHITEKTURA

Nejdůležitějšími stavbami byly stavby sakrální (pro náboženské účely), tedy především hrobka pro panovníka, dále pak různé paláce a nakonec obydlí pro obyčejné lidi z nepálených cihel. Architektura byla velmi vázána na jednotlivá vývojová období egyptské říše (tzn.na predynastické období, Starou, Střední a Novou říši).
Predynastické období

Toto je období před sjednocením Horního a Dolního Egypta. Pro významné osobnosti (kněží, vysoké státní úředníky, faraónovy manželky) a panovníka byly budovány podzemní hroby (např. hrob faraóna Meni z doby 3 200 př.Kr.), ale tyto hroby byly velmi často vyloupeny.
Stará říše

Ve Staré říši byla budována složitější zařízení – a to mastaby. Mastaba (tj.lavice) byl komplex budov, kde sídlili kněží a vykonávali náboženské obřady (hl.zádušní mše) a v podzemní komoře (místnosti) s půdorysem lodě byly uloženy ostatky panovníka. Na stěnách pohřebních místností byly velmi často nápisy ( především přání do posmrtného života, důležité události za faraónovy vlády,…), nástěnné malby a mělké reliéfy. Nejznámější objevené mastaby jsou Mererukova, Cujova, Ptahhotepova, Ptahšepsesova-patří mezi nejstarší a je velmi složitě zdobena.
Střední říše

Z přelomu Staré a Střední říše známe nejstarší pyramidy. Jedná se o stupňovité pyramidy (nazývané také falešné), které vznikly pravděpodobně spojením několika mastab nad sebou. Měli 4-6 stupňů, které například znázorňovaly schody, po kterých vystoupá faraón do posmrtného života. Samozřejmostí se také stalo budování složitých zabezpečovacích zařízení (falešná hrobka, spleť chodeb,…),ale ani to většinou na vykradače hrobů nestačilo. Nejznámější stupňovitou pyramidou je pyramida faraóna Džosera, která má 6 stupňů, rozsáhlý labyrint chodeb a hrobku vytesanou do skály v podzemí.

Od stupňovité pyramidy byl už jen kousek ke klasické jehlanovité pyramidě z období Staré a Střední říše. Ale s těmito pravými pyramidami (které byly zdobeny mramorovými obklady na stěnách) se setkáváme jen v Dolním Egyptě a v okolí Gízy. Hluboko v kamenné mase pyramidy anebo pod ní se nacházela pohřební komora. Přístupová cesta byla zazděna a pečlivě zakryta, avšak ani to neochránilo mrtvé krále před lupiči, kteří toužili po bohaté pohřební výbavě. K pyramidě patřila i řada dalších menších pyramid (=satelitní pyramidy), kde byli pohřbívány faraónovy manželky a děti.
Nejslavnější pyramidy tvoří trojice u Gízy: Chufewova(Cheopsova) pyramida-měřila 146,7 m, Raachefova (Chafrenova či Chefrenova) a Menkauréova(Mykerinova). Zajímavostí je, že kamenné kvádry k sobě doléhají tak přesně, že do spáry mezi nimi by se nevešla ani špička nože a že vztahy mezi výškou a sklonem stěn dokazují, že Egypťané už před 5000 lety znali číslo.
Pozn. Pyramidy učinily obrovský dojem nejen na Řeky, ale i na arabské dobyvatele. Z jejich prožitků pochází známý výrok: „Všechno se obává času, ale čas se bojí pyramid“. Ne nadarmo byly pyramidy v Gíze už v antice zařazeny mezi sedm divů světa.
Nová říše

V době Nové říše se rozšířilo pohřbívání ve hrobkách vytesaných ve skále. Jednalo se o komplexy chrámů, které dokonce vytvářely skalní města (hl. v okolí města Weset v tzv. údolí králů a údolí královen). Otvory ve skalách dokázaly dobře ukrýt vstup do pohřebních chodeb a horský masív byl výhodnější než umělá hora pyramidy. Ve wesétských jeskyních se skrývaly vstupy do nádherných chodeb a hrobů, přesto však byly hroby faraónů i královen a jejich úředníků objeveny zloději a vykradeny.
Nejznámějšími skalními hrobkami jsou: Tutanchamonova hrobka(zůstala nedotčena, objevena 1922 H. Carterem, skrývala obrovské poklady-zlatou rakev, několik tisíc exemplářů,…) a hrobka královny Hatšepsowety. Mezi stavby také samozřejmě patří i skalní chrámy, např. nejlépe dochované chrámy v Karnaku a Luxoru (zasvěceny bohu Amónovi, zde bylo skutečné centrum wesétské říše) a nejznámější skalní chrám v Abu Simbelu.

SOCHAŘSTVÍ

Sochařské památky Egypta se střídají svým pojetím idealizace a reálného zobrazení. Realita nad ideálem vítězila především v pozdější době. Sochy byly nejčastěji ze dřeva nebo z kamene a velmi často se s nimi setkáváme jako se součástí sloupu - typ sloupu byl protodorský, který měl dřík, kanelování a hlavici, využívalo se architrávového systému a na těchto sloupech se velmi často objevovaly i různé nápisy.
Sochy faraónů byly zobrazovány v nadživotní velikosti s realistickými prvky (= tzv.kolosy). U každé sochy postavy musel být přísně dodržen stanovený kánon(=vzor) - postava musela stát, sedět nebo klečet
- jedna noha musela být vždy nakročená
- na hlavě musel být šátek, bederní rouška a nepravý vous Podle kánonu (= ustanoveného vzoru) byly sochy také vždy zdobeny barvou – tomu se říká POLYCHROMIE-barva byla tedy stanovena podle kánonu a každá barva měla svůj význam=symbolika barev(viz.malířství). Mimo to se také uplatňovala hieratická perspektiva(nadřazenost), kdy postava faraóna byla na nejvyšším místě a byla největší(ostatní postavy byly malé, maximálně po faraónova kolena).
Kromě postavy faraóna byly velmi často zobrazovány postavy státních úředníků, písařů, starostů, ale i postavy zvířat – sfinga (=sešep-anch)- představuje lidskou(mužskou) hlavu se zvířecím(lvím) tělem.
Mezi sochařská díla řadíme i reliéfy- Zde je třetí rozměr redukován (zejména tedy hloubka), protože kresba se do kamene(apod.) vyrývá- reliéf vystupuje nebo vstupuje do hloubky. Je to přechod mezi sochou a plošnou malbou, setkáváme se s ním na stěnách hrobek, na sloupech, v chrámech,… v různých podobách, např. posmrtné masky- byly většinou ze zlata a oči byly nahrazeny drahokamy nebo alespoň polodrahokamy (= inkrustace)
sošky otroků-byly velmi drobné a znázorňovaly práci na poli, v dílně, atd. a byly často vkládány do hrobky faraóna
reliéfní stély- to byly náhrobky, kde byl zobrazen sochou faraón, který seděl a přijímal dary.
Krásné sochařské portréty vzniky již v době Staré říše. Snad nejznámějším portrétem je busta královny Nefertiti nebo méně slavná socha královny Teje.

MALÍŘSTVÍ

Malířství mělo v Egyptě zvláštní postavení. Bylo jakýmsi zápisem, což byl záznam událostí pomocí obrázků, ze kterých zjednodušením vzniklo egyptské písmo. S malbami a různými zápisy se proto setkáváme ve složitých nástěnných kompozicích v palácích, chrámech či hrobech a zachycují nejenom obřadní, politické a hospodářské záznamy z faraónovy vlády, ale zachycují i obyčejný život lidí.
I pro malířství byl stanoven přísný kánon(=vzor) –hlava a končetiny musely být zobrazovány z profilu, ale oko a tělo zepředu.
S kánonem také souvisí určení symboliky barev pro malířství: postava ženy musela být například zobrazována vždy žlutou barvou a postava muže barvou červenou (červenohnědou).
černá = záplavy rezavá=neplodnost žlutá = zlato
červená = život modrá = vlasy bohů bílá = světlo
zelená = moře nebo světové strany později převzalo i křesťanství
Jednotlivé obrázky (popř.zápisy) byly řazeny do pásů = pásová perspektiva a zaznamenávány na papyrus či útržky plátna. Staří Egypťané používali pro svou malbu techniku tempery, často smíchané s vaječným žloutkem, později se začalo přidávat do barvy trochu včelího vosku. Důležitou roli v egyptském malířství také hrála linie, proto barva povětšinou jen koloruje vymezenou plochu.
Písmo

Bylo součástí egyptského malířství, protože vzniklo zjednodušením obrázků  nejstarší a nejsložitější písmo bylo obrázkové, postupným zjednodušením z něj vznikly jednotlivé znaky a ještě větším zjednodušením písmo ( které se ještě podle své složitosti dělilo na hieroglyfy a písmo démotické).
Hieroglyfy- bylo složitější a ke svým důležitým věcem je používali hlavně kněží.
Démotické=lidové- bylo jednodušší a používanější při různých zápisech (daní, ..).
Zápisy byly pořizovány na papyrus rákosovým perem a písmo se také mimo jiné stalo důležitým prvkem egyptského užitého umění.
Užité umění

Užívá tří základních pojmů a to symboliky, barvy a látky(textilu). Užité umění tedy zpracovává drahé kameny a zlato – to jsou šperky-, na výrobu různých nástrojů používá měď a bronz, egyptská kultura už znala výrobu skla a i dnešní doba je například inspirována egyptskou úpravou vlasů nebo specifickým egyptským líčením.
Keramika=střep- je důležitým prvkem při určování jednotlivých kultur, materiálem hlína, kámen a dřevo. -vypalovala se ---TERAKOTA-vypálená hlína(nádoba)
---VYPALOVÁNÍ PRVNÍHO A DRUHÉHO OHNĚ- různé povrchové úpravy
včetně ornamentu-je určujícím prvkem každé kultury
př. meandr- geometrická vlnovka
kruh- symbol pro něco, co nekončí a nezačíná; =Slunce
zjednodušený lotosový květ, …

ZÁNIK KULTURY

Byl způsoben především obsazováním Egypta od 6.století po Kristu Araby, ale svůj vliv na úpadek této vyspělé civilizace měla i změna ekonomických podmínek (se zvětšováním území a zvyšováním počtu blízkých příbuzných s faraónova moc rozdrobila a v říši chyběla jednotná, pevná vládnoucí ruka, protože v té době již existovala spousta úředníků ovládajících dobytá území, která se domáhala stále větších pravomocí;…)

Hodnocení referátu Egypt - Kultura Nilu

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  3 573×
  1526 slov

Podobné studijní materiály

Komentáře k referátu Egypt - Kultura Nilu

hhhh
taka blbost