Filipíny

Osnova

  • Úvod: Obecná charakteristika: rozloha
  • Stať:
    1. První osidlování
    2. Politická historie
    3. Úřední jazyk
    4. Zemědělství a průmysl
      • a) Zemědělství
      • b) Nerostné bohatství a průmysl
    5. Doprava
    6. Ceny
    7. Přírodní podmínky a podnebí
      • Luzon
      • Visayské ostrovy
      • Mindanao a Suluské souostroví
      • Palawan
      • Obecně
    8. Klimatické podmínky
    9. Rostliny a živočichové
    10. Hlavní město a další města Filipín
      • Manila
      • Iloilo
      • Zamboanga
    11. Urbanizace
    12. Zvyky a náboženství
    13. Drogy
  • Závěr:proč jsem si vybrala Filipíny

Obecná charakteristika Fipilín

Oficiální název (český): Republika Filipíny
Oficiální název (originální): Republika ng Pilipinas
Státní zřízení: Republika
Členství v mezinár. organizacích: OSN, ASEAN
Hlavní město (počet obyvatel): Manila (Manila) (8 mil. agl.)
Rozloha (pořadí ve světě): 297 413 km2 (70.)
Počet obyvatel (pořadí): 69 809 000 (14.)
Úřední, resp. užívané jazyky: Pilipino (úř.j.), tagalog, angličtina, španělština aj.
Kontinent: Asie
Měna: Piso (filipínské peso)

Filipíny tvoří souostroví o 7107 ostrovech Leží 800 km jižně od pobřeží Číny a asi 1000 km východně od pobřeží jihovýchodní Asie. Nacházejí se v oblasti velké tektonické lability a v oblasti pohybu cyklonů. Od severu k jihu měří více než 1 800 km. Na východě je omývá Tichý oceán, který tu má hloubku skoro 11 km, na západě je pak Jihočínské a z jihozápadu Suluské moře. Souostroví je sice složeno z více než 7 tisíc ostrovů, ale jen na 11 z nich připadá 96% plochy země (307 000 km2). Země se dělí na tři hlavní oblasti: Luzon, kam patří i ostrovy Palawan, Mindoro a Marinduque, Visayaské ostrovy (Masbate, Samar, Leyte, Bohol, Cebu, Negros, Panay) a Mindanao. Podnebí Filipín je tropické monzunové.

První osidlování

První lidé osídlili ostrovy před 30 tisíci lety. Od 15.století př.n.l. sem směřovalo celkem pět migračních vln z Indočíny a následně z malajské oblasti. Od 9.století sem zasahoval vliv mocné buddhistické říše Šrívidžája ze Sumatry a mezi 13. a 15. stoletím pak javánské království Madžapahít. V té době se začal rozvíjet obchod s Čínou a v 15.století si na souostroví prorazil cestu z Bruneje islám.

Politická historie

16.března 1521 přistál na neobydleném ostrově Homonhon portugalský mořeplavec Fernando Magalhaes, který celou oblast "zabral" ve prospěch španělské koruny. Po svém králi Filipu II. Nazvali Španělé souostroví Filipínami. Kromě krátké okupace Manily Brity v 18.století si Španělé udrželi moc až do konce 19.století, kdy po porážce ve španělsko-americké válce o Kubu (1898) byli nuceni toto území postoupit Američanům za 20 milionů dolarů.Spojené státy poskytly v roce 1934 Filipínám autonomii na období 10 let do plánovaného vyhlášení nezávislosti a země se stala roku 1935 přidruženým státem USA. Za druhé světové války okupovali Filipíny Japonci(1943 tu byla Japonskem proklamována samostatná republika).4.července 1946 pak Filipíny získaly nezávislost. Během následujících 20 let se země propadala do stále většího chaosu a vysloužila si přezdívku "Divoký východ". Úpadek zastavil až diktátorskými metodami vládnoucí prezident Marcos. Politická situace se pak začala měnit až začátkem 80.let po zavraždění vůdce opozice Benigno Aquina. Po pokusu zfalšovat výsledky prezidentských voleb v roce 1986 byl Marcos nucen ze země uprchnout (jako správný diktátor si nezapomněl přibalit zlatý poklad) a prezidentkou se stala vdova po senátoru Aquinovi, Corazon Aquino.

Během své šestileté vlády musela čelit sedmi pokusům o převrat a u moci se udržela jen díky podpoře generála Ramose, který se pak po ní stal prezidentem. Ramosovi se podařilo vyřešit dva hlavní zděděné problémy: katastrofální stav energetické sítě a ozbrojený boj muslimských povstalců (MNLF-národní osvobozenecká fronta Morů) na ostrově Mindanao. Podle ústavy z roku 1987 je hlavou státu prezident, který jmenuje vládu, jejíž složení předkládá ke schválení nejvyššímu zákonodárnému orgánu, dvoukomorovému Kongresu. Značnou autonomii má místní správa, jejíž základní jednotkou jsou barangay - velké rodinné
skupiny. V roce 1992 USA opustily poslední vojenskou základnu na Filipínách. Na počátku roku 1995 došlo ke konfliktu mezi Čínou a Filipínami o Spratleyovy ostrovy. V květnu 1995 se konaly parlamentní volby, které skončily vítězstvím stran podporujících prezidenta Ramose. V roce 1996 přistoupili muslimští povstalci po 24 letech bojů, které si vyžádaly přes 125 000 lidských životů, na mírovou dohodu s vládou.

Úřední jazyk

Filipíny jsou mnohonárodnostní země a na ostrovech se hovoří asi 90 jazyky. Úředním jazykem je filipino (tagalog) a angličtina, kterou důsledně zaváděli Američané. Co do počtu obyvatel (70 milionů) jsou tak Filipíny třetí největší anglicky hovořící zemí.

Zemědělství a Průmysl

Zemědělství

Zemědělství zaměstnává asi 40% obyvatel, ale hodnotou produkce převažuje průmyslová výroba. Pěstuje se především rýže a na export kokosové ořechy, ananas, cukrová třtina a tabák. Průmysl je zaměřen na potravinářství, výrobu spotřební elektroniky, zpracování ropy a montáž automobilů. Hlavními obchodními partnery jsou tradičně USA a Japonsko. Turistický průmysl s okolními zeměmi jihovýchodní Asie není ve srovnání tolik rozvinutý a většinu návštěvníků tvoří Američané a Japonci.

Více než dvě pětiny území pokrývají lesy,které tvoří důležitou část přírodního bohatství země a přibližně jedna čtvrtina území je orná půda.Je zde tendence zvýšit zemědělskou výrobu používáním produktivnějších odrůd a zvýšení spotřeby průmyslových hnojiv.Úspěch byl zaznamenán pouze u rýže,kukuřice,cukrové třtině a tabáku. Neblahý vliv na zemědělství mají časté živelné pohromy, zejména tajfuny,které přinášejí zkázu úrod na tisících hektarech. Nebezpečné jsou i nemoci rostlinných kultur, zejména rýže.

V zemědělství převládá rostlinná výroba -70% a zbývající část náleží živočišné výrobě

Rostlinná výroba: 80% celkové výroby zabírají čtyři plodiny: rýže kukuřice produkty kokosové palmy a cukrová třtina. Na ostatních 20% se pěstují: tabák,manilské konopí – abaka, okopaniny, luštěniny, zelenina a ovoce.

Lesní hospodářství: Filipíny oplývají rozsáhlým lesním bohatstvím,patří k nejvýznamnějším v celé oblasti jihovýchodní Asie. Lesy se rozprostírají na 12.5 mil.hektarů a jsou velmi hospodářsky využívány. Jsou zde velké zásoby dřeva- pokrývají kromě místních potřeb i vysoké požadavky na vývoz a jsou cenným zdrojem příjmů. Jen 2.5 procent patří soukromým vlastníkům, jinak patří státu.

Živočišná výroba: Není tolik významná jako rostlinstvo. Vysvětluje se to i tím, že obyvatelé získávají obživu hlavně lovem ryb. Zemědělci využívají chov dobytka pouze jako doplňující zdroj příjmů. Je zde velmi málo drůbežích nebo dobytkářských farem. Nejrozšířenější je chov: ovcí koz drůbeže,hovězího dobytka a buvolů.Živočišná výroba se soustřeďuje na maso,mléko a kůži.

Rybolov: Pobřežní vody oplývají množstvím ryb. Odhaduje se výskyt až 2000 druhů. Kromě ryb jsou vody bohaté na nejrůznější mořské druhy, zejména krevety. Roční vylov mořských ryb se pohybuje kolem 1.4 mil tun, z čehož připadá 45% na oblast ostrova Mindanao.

Nerostné bohatství a průmysl

Těžba:Neustále se zvyšuje produkce nerostných surovin ale zároveň těžba jednotlivých surovin kolísá,což je způsobeno výkyvy v poptávce na zahraničních trzích. Těžba se soustřeďuje na měděnou,chromovou a železnou rudu. Nejvýznamnější je těžba zlata, a výše zmiňovaných rud.Železná ruda je jedním z důležitých nerostů, těží se v jednom velkém dole a celá produkce je určena na vývoz do Japonska jakožto i měděná ruda. Uhlí se těží jen pro domácí spotřebu nemá dobrou kvalitu, a proto také jde špatně na odbyt v tomto směru se dává přednost derivátům ropy.
Průmysl: tvoří několik odvětví,která nejsou dosud vybudována tak, aby vytvářeli celek. Hlavními odvětvími jsou potravinářská, textilní, chemická a petrochemická výroba, výroba stavebních hmot, zpracování dřeva, metalurgie a strojírenství.Podobně jako v řadě rozvojových zemí byla i na Filipínách budována zejména v padesátých a šedesátých letech řada závodů, jejichž kapacita přesahovala poptávku.Rozvoj průmyslu je velmi nerovnoměrný.
· Potravinářský průmysl:jako nejdůležitější je zde zpracování rýže a kukuřice.V minulých dobách vzrostla výroba cukru který se i nadále vyváží v surové podobě. Velký význam má i vývoz produktů kokosové palmy.Vývoz tabáku byl v poválečném období velmi významný, ale nyní stále více naráží na Americkou konkurenci. A vyváží také maso.
· Textilní průmysl:Rozvinul se také v poválečném období. Nyní ovšem továrny pracují na necelou polovinu své kapacity.Velký problém je nutnost modernizovat zařízení a rozvíjet domácí surovinovou základnu pro pěstování bavlny. Rozšířené je zpracování manilského konopí.
· Chemický a petrochemický průmysl:je zde velká výroba hnojiv, zejména dusíkatých. Některé malé závody vyrábějí předměty z gumy-především automobilové pláště a vzdušnice.Výroba ale nepokrývá potřeby a musí být doplňována dovozem.
· Metalurgie:Je zde převážně metalurgie železa a oceli. Ostatními kovy jsou:měď a válcovna hliníku. Filipíny dovážejí většinu hutnických polotovarů a průmyslových materiálů z vyspělé západní Evropy, Japonska a z USA.
· Strojírenství:Montují se zde osobní a užitkové vozy.Jsou zde montovny automobilů značky Ford a v roce 1957 byly vybudovány doky ve městě Mariveles z nichž roku 1969 vyplila první filipínská loď.Je zde i výroba elektroniky.

Doprava

Silniční doprava

Mezi ostrovy se dá cestovat trajekty, celkem solidní spojení zajišťují místní letecké společnosti. K cestování po souši se dá použít - Threecycle, což je 125-cítka motorka se sajtkárou a kapacitou 3 běloši a řidič nebo 6 Filipínců a řidič. Cena je nízká a rychlost ještě nižší. Další variantou je Jeepna, což asi kdysi byla kopie US Jeepu. Dnes tyto stroje o počtu sedadel 5 až 45 vyrábí továrna na předměstí Manily.

Všechny stroje se vyznačují jednoduchostí, barevností, křesťanskou výzdobou a silným klaksonem. No a poslední možností cestování, ale pouze na Luzonu, jsou autobusy japonských značek a občas i s fungující klimatizací. Necelá polovina silnic je asfaltovaná.nejhustší silniční síť je na Luzonu, jsou zde nejmodernější silnice,které tvoří součást panfilipínského silničního a trajektového systému, který vede ze severního Luzonu do jižního Mindanaa.tento systém byl dobudován do roku 1980.

Železniční doprava

Je velmi málo rozvinutá.Vysvětluje se to poměrně nepříznivými zeměpisnými podmínkami ostrovní země.Celková délka železniční sítě činí 1350 km, z toho zhruba 1000 km připadá na ostrov Luzon.

Námořní doprava

Na Filipínách je v součastné době přes 800 přístavů. Z toho přibližně 600 veřejných a 200 soukromých. Největší je manilský přístav 930 přístavními nábřežími,určenými jak pro vnitrozemskou, tak i pro mezinárodní dopravu.dalšími důležitými přístavy jsou Cebu, Iloilo a Bacolod na Visayských ostrovech a Davao a Zamboanga na Mindanau.

Letecká doprava

Jako v řadě rozvojových zemí jihovýchodní Asie je letecká doprava velmi dynamickou složkou dopravy. Leteckou dopravu obstarávají tři místní letecké společnosti.mino ně tu působí 14 zahraničních leteckých společností. Největší podíl na přepravě připadá na národní společnost Philippine Airelines (PAL). Je zde přibližně 80státních a 65 soukromých letišť.

Ceny

  • 1 litr coly 40 Kč
  • 1 litr toniku 80 Kč
  • 1 litr vody 20 Kč
  • 1 litr rumu 75 Kč
  • 100 km autobusem 30 - 50 Kč ( bez/s klimatizací )
  • dvoulůžkový pokoj na 1 noc 160 - 300 Kč ( dle oblasti )
  • 1 kg chleba 15 Kč
  • 1 večeře v restauraci 50 - 80 Kč
  • pronájem Jeepny na cestu 100 km pro 10 lidí 900 Kč
  • pronájem Trojkolky na 10 km pro 3 lidi 30 Kč
  • taxi v Manile za 1 km 8 Kč

Přírodní podmínky a podnebí

Jak už jsem se zmínila Filipíny tvoří přes 7000 ostrovů, které leží na sever od indonéského Kalimantanu a Sulawesi a na jih od Tchaj-wanu. Tyto ostrovy se rozprostírají mezi 21˚ a 5˚ severní šířky a od severu na jih měří 1840 km. Nejsevernější ostrov Y´ami v souostroví Batanes, je vzdálen od Tchaj-wanu pouhých 241km a nejjižnější, ze skupiny Tawi-Tawi,je od Kalimantanu vzdálen jen 24km. Na západě je souostroví odděleno od asijské pevniny Jihočínským mořem, od Tchaj-wanu ho dělí Bašický průliv, na východě jsou filipínské břehy omývány Tichým oceánem a na jihu mořem Suluským a Sulaweským.

Povrch Filipín měří 300 000km². Z toho 96% připadá na 11 největších ostrovů: Luzon, Mindanao, Samar ,Negros, Palawan, Panay, Mindoro, Leyte, Cebu, Bohol a Masbate. Luzon s rozlohou 104 607km² je veliký asi jako Bulharsko a Mindanao s povrchem 94 532km² asi jako Maďarsko. Přes 6600 ostrovů je menších než 1,7km² a přes 4300 ostrovů není pojmenovaných. Dílka pobřeží je 17 500km, což je například více než měří pobřeží USA.
Tichý oceán dosahuje v blízkosti Mindanaa čtvrté největší hloubky moře na světě, 10540m-tzv. hlubina Galathea.

Luzon

Severním Luzonem se od jihu k severu táhne téměř 200 km dlouhá a průměrně 60km široká nížina, ohraničená dvěma souběžnými horskými pásmy: na západě pohořím Central Cordillera a na východě Sierra Madre. Střední Luzon bývá přiléhavě nazýván „miskou rýže“. Je velkou úrodnou nížinou dokola ohraničenou horami. Vytékají odtud dvě velké řeky: Pampanga, ústící do Manilského zálivu a Agno, vlévající se do moře v zálivu Lingayen. I na jižním Luzonu jsou horské hřebeny a menší nížiny, Je zde i několik činných sopek. Nejpozoruhodnější je pro svůj pravidelný kuželovitý tvar sopka Mayon u města Legazpi na východním pobřeží. Nejzvláštnější sopka na Filipínách je Taal ,je jedna z nejnižších na světe(311m) a leží ve stejnojmenném jezeře, vzdáleném od Manili 60 km jižně.Sopka je kráterem někdejší obrovské sopky vysoké asi 5000km a výbuch způsobili, že Taal má několik kráterů.

Visayské ostrovy

Jsou to ostrovy:Mindoro, Panay, Negros, Cebu, Leyte, Samar, Bohol, Masabate a jiné. Jsou hornaté a pobřeží se zvedají z pobřežních nížin a dosahují nejvyšších vrcholů uprostřed ostrova. K nejvyšším horám zde patří Canlaon (2465)-Negros, Halcon(2588) a Baco(2488)-Mindoru, Nangtud(2117)-Panay. Nadmořské výšky se v různých mapách liší. Oddělují je úzké průlivy a nevykytují se na nich žádné větší řeky.

Mindanao a Suluské souostroví

Mindanao je velmi řídce obydleno a hojně zalesněno. V západní části přechází ostrov v poloostrov Zamboangu. Tento výběžek pevniny klesá směrem k jihozápadnímu Kalimantanu pod vodu a vynořuje se…kde tvoří souostroví Sulu. Na východ od Zamboangy leží velká náhorní plošina, provincie Lanao a Bukidnon. V jeho středu je jezero Lanao. Na východ i jih se ze zvlněné plošiny zvedají vysoké vrcholy Ragangu (2815) a Katangladu (2300). Hornatý je i jihozápad Mindanaa- provincie Cotabato. Od plošiny Lanao je oddělen rozsáhlou nížinou kolem řeky Mindanao a zvyšuje se směrem k jihu, kde dosahuje výšek přes 2300m. Na východ od nížiny je i další horské pásmo, v němž je nejvyšší hora Filipín- Mt. Apo(254m) . Na východní pobřeží jsou také hornatá pásma. Od vnitrozemí jsou oddělena na severu velikou nížinou kolem řeky Agusan a v jižní části několika řekami, které ústí do zálivu Davao. V severní části východního Mindanaa dosahují hory výšky 200m a v jižní části je vrchol o výšce 2810m. Nedaleko severního pobřeží Mindanaa je ostrůvek Camiguin se známou sopkou Hibok-Hibok.Při jejím výbuch v roce 1951 zemřelo přes tisíc lidí. I Suluské souostroví je hornaté-400m,pouze na ostrově Jolo měří hora Tinnatangas 812m, která slouží jako orientační bod všem rybářům. Řeky tam téměř nejsou. Mnoho ostrůvků jsou korálové útesy.

Palawan

Ostrov tvoří most mezi ostrovem Mindoro a severním Kalimantanem.Původně to bylo souvislé horské pásmo.Také moře je v tomto pásmu mělké,nejhlubší asi 180m.po stranách Palawanu jsou hloubky desetkrát větší. Nejvyšším vrcholem ostrova je Matalingajan (2084m) u jižního cípu ostrova. Podél pobřeží jsou nížiny.

Obecně

Filipíny jsou oblastí aktivní sopečné činnosti, střed všech ostrovů tvoří vyvřelé jádro. Mezi činné sopky patří např.: Mayon na Luzonu, Taal,Canalaon, Apo, Ragang a řada dalších. Se sopečnou činností souvisí i zemětřesení.
Mezi ostrovy je pět vnitřních moří: Sibuyské, Samarské, Visayské, Camoteské a Mindanaoské.
Východní pobřeží ostrovů je skalnaté a to omezuje možnosti budování přístavů.Západní pobřeží je více členité a nejsou tu korálové ostrovy mimo ostrovů Sulu a Palawanu. Ideální podmínky pro přístav má Manilský záliv s délkou pobřeží asi 200km. Proto na západním pobřeží leží hlavní a nejvýznamnější přístavy: Manila, Iloilo a Zamboanga další jsou např.:Cebu, Davao, Cagayan de Oro, a oba na Mindanau. Pobřeží obrácená k vnitřním mořím jsou většinou nízká a dosti členitá a proto vhodná pro meziostrovní lodní dopravu.
Řek je na Filipínách mnoho, ale protože to jsou většinou krátké toky, nebo řeky monzunové, dají se jen velmi obtížně hospodářsky využít. Nejdelší řeka je Mindanao (551km), další významné řeky jsou Cagayan (350km), Agno a Pampanga, všechny tři na Luzonu a dále Agusan a Davao na Mindanau.
Z největších jezer jsou Laguna de Bay(2410km²) na Luzonu jihovýchodně od Manily a jezero Lanao (900km²) ve stejnojmenné provincii na Mindanau. Jezero Taal měří 670km².
Z vodopádů jsou nejznámější Maria Cristina Falls i Iliganu na Mindanau a Pagsanjan Falls vzdálené asi 100km na jihovýchod od Manily. Jsou známou turistickou atrakcí.

Klimatické podmínky

Filipíny leží ve východní okrajové oblasti vlivů monzunů a výrazně je ovlivňují tichomořské pasáty. Na podnebí mají vliv velké rozdíly v nadmořské výšce a rozčlenění povrchu na tisíce ostrovů. Proto nemají Filipíny jednotné roční období. Rozdíly mezi obdobími se projevuje spíše množstvím srážek nežli teplotou.Podle názoru odborníků je na Filipínách sedm klimatických pásem.Obecně se však dá říci, že v nížinách je vysoká vlhkost vzduchu a poměrně stálá roční teplota v rozmezí 24-29°C. V nadmořské výšce kolem 1500m jsou průměrné denní teploty v rozmezí 17-19° a někdy klesnou na 10°. Chladnější měsíce jsou leden a únor, nejteplejší pak květen a červen. Na pobřeží teploty nikdy neklesnou pod 16°a nejvyšší teploty zřídka kdy překročí 38°. V červenci a srpnu téměř všude prší.
Klimaticky je větší rozdíl mezi západem a východem než mezi severem a jihem. Od května do října přináší srážky jihozápadní vítr způsobený jihozápadním monzunem. Od října do dubna ovlivňuje Filipíny severovýchodní pasát, ale působí i vliv severovýchodního monzunu.A v tuto dobu nejvíce prší na východě. Ročně na celé území spadne průměrně 2000-2400mm srážek a v horách i přes 4000mm.
Při změně větrů postihují Filipíny tajfuny. Za rok jich bývá průměrně 21. Nejčastější jsou v červnu-listopadu. Nejvíce postihují severní Luzon a nejméně Mindanao.

Rostliny a živočichové

Vegetace je převážně tropická a bohatá, vzhledem k velkým rozdílům v přírodních podmínkách je také velmi rozmanitá. Floristicky patří Filipíny k malajské ostrovní podoblasti paleotropické oblasti. Přes 50% povrchu je pokryto džunglemi a tropickými pralesy. Hojně je zalesněn zejména ostrov Mindanao a Palawan. Tři čtvrtiny rozlohy džunglí a lesů tvoří vysokokmenné lesy, které se rozprostírají do výšky 400m, Stromy v těchto lesích jsou 40-50m vysoké, málo rozvětvené, mají silný kmen a husté dřevo. V místech s velkými srážkami jsou tyto lesy stále zelené, a na území s dlouhodobým obdobím sucha opadávají. Smíšené lesy (převládají stále zelené duby) rostou až do nadmořské výšky 900m. Ve vyšších polohách převažují už druhy subtropické. V horách Central Cordillera na severním Luzonu roste ve výškách 1000-1500m hojně borovice. Jinde jsou ale ve výšce 1200m už jen louky. Bažinatá pobřeží jsou většinou zarostlá mangrovníkovými houštinami, suchá pobřeží lemují palmové háje. Palma je nejrozšířenější věčně zelený strom, vyskytuje se zde až 130 druhů. Za národní palmu je považována Nipa, jejíchž listí se tradičně používá na výrobu došků a stěn. V nižších polohách běžně roste bambus a banánovník. Ve výškách 400-900m rostou liány, mechy a kapradiny a mezi nimi na 900 druhů orchidejí. Nejznámější z nich je waling-waling (Vanda sanderiana). Ve vlhkých lesích jsou velmi rozšířené masožravé rostliny.

Fauna je oblastí indomalajské zoogeografické oblasti, ale má četné zvláštnosti.Poměrně chudě jsou v ní zastoupeni savci naproti tomu například měkkýši, ptactvo a plazy jsou skupiny velmi bohaté. Ze savců se tu vyskytují: opice makak, nártoun, asi 60 druhů netopýrů, kaloni, oceloti, leopardi, divoké kočky, jeleni, vodní buvoli antilopy a na Mindoru vzácný divoký buvol- Anoa mindorensis…Na Filipínách také žijí obrovské krajty a mnoho prudce jedovatých hadů, želvy a ještěři. Velmi rozšířené jsou drobné ještěrky-gekoni. Žijí v lidských obydlích a jsou užiteční tím že požírají moskyty a jiný škodlivý hmyz. V některých řekách se vyskytují krokodýli. Ve Filipínských vodách žije přes tisíc druhů ryb, které jsou vesměs poživatelné. Vyskytuje se tu i nejmenší známá sladkovodní ryba Pandaka Pygmaea, dlouhá pouhých 9mm. (Čerstvá nebo sušená ryba s rýží je základním filipínským jídlem.) Ptactva je na Filipínách přes 700 druhů, zejména datlové, bažanti, holuby, orli a papoušci. Vyskytují se zde i ptáci, kteří jsou charakterističtí pro Austrálii. Zvláštností je obrovský orel Pithecophaga jefferyi, který se živí opicemi. Má rozpětí křídel přez tři metry.Z domácích zvířat se chovají: vepři, psi, kočky a drůbež. Už v dobách španělských byly na Filipíny dovezeny krávy, ovce,kozy a koně. Podle některých odborníků se však kůň vyskytoval na Filipínách již dříve.

Hlavní město a další větší města Filipín

Manila

Hlavní město Filipín je zároveň důležitým přístavem, do něhož denně míří stovky větších i menších lodí. Manila leží v Manilském přístavu při ústí řeky Passig do moře a pyšní se velmi dlouhou historií. Už ve starověku tu stával důležitý přístav, který později obsadili muslimové. Na troskách muslimského sídla postavil novou Manilu španělský kolonizátor Legazpi. Španělská nadvláda však městu příliš mnoho šťastných chvil nepřinesla, protože Manila se stala častým cílem cizích lodí, především anglických a holandských. Město značně poškodily i konflikty, španělsko-americká válka v roce 1898, filipínsko-americká válka v roce 1899 a druhá světová válka. Když se v roce 1975 Manila sloučila s okolními městy, stala se jednou z největších metropolí světa.

První kroky cestovatelů vedou vždy do starého města jménem Intramuros. Dominantou Manily jsou totiž mohutné španělské hradby, v jejichž středu leží pevnost Santiago. Byla sídlem španělských a později amerických kolonizátorů a i dnes slouží vojenským účelům, takže je turistům nepřístupná, což je opravdu škoda.
Zajímavostí města je jeho katedrála. Celkem šestkrát byla od základů zničena a celkem šestkrát ji obyvatelé Manily znovu postavili, naposledy v roce 1955 po zásahu japonské bomby ve druhé světové válce. Předtím křesťanský svatostánek zpustošily pětkrát tajfuny, které se ošklivě podepsaly i na mnoha dalších stavbách Manily. Významnou stavbou je také univerzita sv. Tomáše ze začátku 17. století nebo kostel sv. Augustina, v němž je pochován zakladatel novodobého města, španělský guvernér Legazpi.

Protipólem staré zástavby je čtvrť Makati. Právě tady se nacházejí nejmodernější budovy, mrakodrapy a honosné vily. Makati je prestižní adresa, na které sídlí významné společnosti, největší rejdařství a celebrity zdejšího hudebního nebe.

Manila má samozřejmě také významné parky, které skýtají oddech obyvatelům města i unaveným návštěvníkům. Zřejmě nejznámější zelenou plochou je park Rizal. Jméno má podle národního hrdiny a bojovníkovi za nezávislost. Daleko odtud se nachází další důležité zelené místo - Americký válečný hřbitov, na němž je pochováno téměř 20 tisíc amerických vojáků zabitých při osvobozování Manily na sklonku druhé světové války. Na jejich hroby obyvatelé města dodnes kladou věnce.

Jižně od Manily leží Tagytay, město oblíbené především mezi milovníky sopek. Tagytay leží uprostřed ovocných a kokosových hájů a pyšní se skvělým klimatem, který z něj dělá vyhlášené místo odpočinku. Zajímavostí je to, že se rozkládá v těsném sousedství zvláštní sopky. Uprostřed vyhaslého vulkánu se totiž k nebi tyčí další sopka - Taal, možná vůbec nejnižší na světě. Neměří ani 320 metrů, ale je jedním z nejaktivnějších vulkánů Filipín, který obyvatele vystrašil naposledy v roce 1981.

Iloilo

Nejdůležitější město stejnojmenné provincie významné obchodně i turisticky. Samotné město je úžasnou směsicí pobřežních společenství a plážových resortů. Najdete tady nejen příjemné ubytování, ale i restaurace, v nichž vám ochotná obsluha přinese skvělé dary moře.

Provincie Iloilo se vyznačuje zachovalou přírodou. Na ostrovech Guimaras a Sicogon jsou vyhledávaná místa pro hlubokomořské potápění a koupání. Další sporty, které tady můžete provozovat, jsou windsurfing, jachting nebo plážové létání. V lednu se tu koná známý festival Dinagyang. Další významnou sportovní událostí je Regata Paraw, které se účastní místní i mezinárodní sportovci.

Provincie má také mnoho zajímavých míst s kostely a starobylými domy z různých období. Například opevněný chrám Miag-ao je příkladem středověké bašty, jejíž fasáda je vyzdobená krásnými květinovými ornamenty.
Jen úzký průliv dělí provincii Iloilo od ostrova Cebu. Stejnojmenné město bývalo v minulosti sídlem králů, dnes představuje unikátní směsici tropického ráje a obchodního přístavu. Také si získalo statut nejoblíbenějšího turistického centra Filipín, protože se v jeho sousedství nachází nádherné pláže s možnostmi potápění. Největší událostí roku bývá na ostrově Cebu překrásný slavnostní průvod Festival Sinulog.

Zamboanga

Významné město stejnojmenné provincie je považováno za nejromantičtější místo Filipín a za jednu z nejoblíbenějších turistických destinací. Zamboanga je známá nedotčenou tropickou scenérií a skvostnými květinami. Založili ji Španělé a hradby pevnosti Pilar ze 17. století byly základem obrany španělských Filipínců a místních křesťanů před útoky muslimů.

Město má mnoho hotelů, autopůjčoven, dobrou veřejnou dopravu a vintas - malé loďky, které poskytují zajímavý způsob transportu do řady míst Zamboangy. Oblíbené tržiště Flea nabízí muslimskou keramiku, oblečení a výrobky z mosazi. Necelé dva kilometry od přístavu Pilar stojí skupina domů Badjaos, které jsou postaveny na speciálních konstrukcích, takže doslova visí na vodě. Za návštěvu stojí i Plaza Pershing a park Pasonanca. Nedaleký ostrov Santa Cruz má nádherné písečné pláže, které se zbarvují do růžova, když je omývá moře plné korálů. Je ideálním místem pro koupání a potápění. Je tu i starý muslimský hřbitov.

Provincie Zamboanga má řadu i jiných zajímavých měst, nacházejí se tu například obdivovaná města Dipolog a Dapitan. V Dipologu se můžete nechat unášet nádherou korálových útesů, zatímco se budete potápět v neuvěřitelně průzračných vodách. Můžete také podniknout túru na vrchol hory Linabo. Dapitan je historické starobylé španělské město, v němž je většina zajímavých míst spojena s filipínským národním hrdinou Jose Rizalem.

Urbanizace

Urbanizace zahrnuje kulturní, ekonomické i sociální změny společnosti a je jednou z klíčových složek její modernizace. Zároveň však urbanizace přináší koncentraci obyvatelstva ve městech a městských regionech.
Na Filipínách je patrná celkem vysoká hustota zalidnění, dosahující až 228 obyv/km2, což je značný nadprůměr vyspělých evropských zemí (pro srovnání: ČR má 131 obyv/km2). Přičemž počet obyvatel (71,4 mil.) se bude stále zvětšovat. Průměrný roční přírůstek byl například v letech 1990-2000 2,25%. Zajímavá je statistika věkového složení. Obyvatel mladších 15 let je 38,4% a populace starší 65 let pouze 3,5%. Co z toho vyplývá? Jasná statistika, že klesá průměrná délka života a naopak se dále rozrůstá počet obyvatel. Svědčí o tom i poměrně malé procento obyvatel v produktivním věku. V posledních letech také ovšem stagnuje index rozvoje společnosti, který dosahuje pouze 67,7%! Naopak je zde poměrně vysoká gramotnost, necelých 95%. O jisté míře stagnace může vypovídat i průměrná fertilita žen, která na jednu ženu dosahuje výšky 3,6. Ukazatel hrubé porodnosti je hodnoty 28,6. Zatímco mortalita se může chlubit indexem 5,8. Ve společnosti připadá na 100 žen v průměru 101,6 muže. A městská populace (řekněme míra urbanizace) dosáhla 54%.

Dobře. To jsou však jen holá fakta, ale co z toho pro Filipínce vyplývá? Především bychom si měli uvědomit nepříliš velký HDP, který neumožňuje všem obyvatelům možnost v sociálně zabezpečeném prostředí. Díky narůstající míře urbanizace začínají v některých částech Manily kolabovat nemocnice a sociální zařízení, šíří se epidemie, vznikají nové formy chorob. Lidé se do jádrových oblastí stěhují záměrně za prací, avšak ani ta zde není zaručena. Často žijí na samých periferiích, zakládají nová předměstí, která se pak dále propojují. Špatná infrastruktura jen napomáhá dalšímu vzrůstu. Hromadění odpadů, smog a především nedostatek potravin a pitné vody jsou teď trnem v oku nejenom OSN. Bída živí rostoucí kriminalitu, drogy, prostituci, násilí. S tím vším se dnes a denně setkávají lidé žijící v Manile. Chudoba je zde patrná na každém rohu. Bohužel, nejvíce dětí mají lidé z nejnižších vrstev. A nejchudší plodí zase nejchudší…

Mezi stěžejní příčiny filipínské urbanizace nepatří vidiny z televizních reklam (které lákají za lepším životem do měst), nýbrž nadnárodní společnosti, které nutí stát k přechodu na jakýsi pokročilejší druh hospodářství. Následuje ztráta důvěry fondů ve fiskální politiku a následné položení filipínské ekonomiky na lopatky. Ale nemuselo by tomu tak být. Jsou města, jež se s urbanizací vyrovnala celkem obstojně (za všechna jmenujme třeba NYC, Tokio…), ale bohužel, stagnace rozvoje filipínské politiky nepomáhá zmírnění této „civilizační choroby“.
Urbanizace je hlavním neduhem Filipínské republiky. OSN měla pravdu, když v jedné ze svých zpráv uvedla: „Pokračující urbanizace, pokud nebude nějakým způsobem řízena, by se mohla stát životu nebezpečným prvkem při rozvoji asijských velkoměst, poškozené životní prostředí a pětkrát větší emise totiž vážně ohrožují zdraví lidí…“

Zvyky a náboženství

Některé zvyky jsou celkem příjemné. Např. Filipínské dívky touží po provdání se do Evropy a USA. Trošku nepříjemným zvykem je, že jdou spát se slepicemi a také s nimi vstávají. Všechny ostrovy kromě těch nejjižnějších jsou tvrdě katolické. Většina škol je katolických. Ostrovy na jihu, v okolí Mindanaa jsou silně islámské.

Drogy

Legální drogou každého Filipínce je nikotin. Cigarety kouří každý starší jedenácti let S alkoholem to je slabší, jejich organismus jej nesnáší. Domorodci pijí maximálně pivo. Rum a gin pijí snad jenom turisti…. Držení všech dalších drog je nelegální a tresty jsou asijské - tzn. počítají se na desítky let . V horských oblastech Luzonu si určitě všimnete, že všichni domorodci mají červené zuby a plivou kolem sebe něco červeného. Toto červené barvivo vzniká při žvýkání "oříšku".Ono se vlastně nejedná jen o oříšek, ale žvýkají směs pěti rostlin, které nosí ve váčku u pasu každý starší jedenácti let.

Závěr

Filipíny jsou velmi zajímavá země s mnoha krásnými věcmi. Rozmanité přírodní podmínky, krásy ostrovů a mořskými hlubinami přitahuje mnoho turistů. Vybrala jsem si je, protože se mi tato země zdá velmi zajímavá a je zde mnoho možností jak strávit krásnou dovolenou. Chtěla bych se na Filipíny někdy v budoucnu podívat. Tato země mě velice zaujala i když má mnoho stinných stánek jako je například přelidnění nebo problém drog. Každá země má své PRO a PROTI. Filipíny leží v pásmu činných sopek a proto jsou tu menší výbuchy velmi časté, proč to píši? Protože se mi tato země líbí a chtěla bych při té příležitosti navštívit některou z činných sopek. Líbí se mi také mimo jiné….

Použitá literatura

  • Filipíny, autor:Dr. Jiří Filip a kol. , nakladatelství: institut zahraničního obchodu Praha 1982
  • internetové adresy: www.bongobongo.cz, www.filipiny.cz, www.cestopisy.cz.
  • roraima@kgb.cz -urbanizace
  • cd-rom – World Atlas 1998
  • Malá Československá Encyklopedie, autor:M. Štěpánek a kol. ,nakladatelství : encyklopedický institut ČSAV 1985 Praha

Hodnocení referátu Filipíny

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  Kateřina Danyiová
  26. srpen 2007
  4 849×
  4855 slov

Komentáře k referátu Filipíny

kaja
Mohlo by to být přehlednější.
zuzana
moc my tento referat pomohl. je tu hodne informaci. mohlo by to byt prehlednejsi