Geomorfologické tvary okresu Litoměřice

České středohoří

České středohoří je jedním z pěti celků Podkrušnohorské oblasti, která je součástí Krušnohorské subprovincie. Vnitřně se dělí na dva geomorfologické podcelky: Verneřické a Milešovické středohoří. Zatímco první z nich je víceméně zvlněnou plošinou na destruovaných lávových příkrovech, u druhého jsou základními prvky reliéfu geomorfologicky výrazné kužele, kupy a krátké hřbety. Mezi nimi se rozprostírají větší či menší části povrchu na křídových sedimentech. V rámci třetihorního vulkanismu má v Severozápadních Čechách dominantní postavení tzv. oherský rift. Je to oslabená vulkanotektonická zóna zemské kůry, která vznikla jako odezva albínských horotvorných pochodů. Zemská kůra byla porušena tak hluboko, že roztavené hmoty podél této poruchy vystoupily až na zemský povrch. Stalo se tak v průběhu třetihor od eocénů přes oligocén, kdy byla sopečná činnost nejintenzivnější, až do miocénu. Vulkanická činnost se na povrchu postupně projevovala vznikem silně explozivních vulkánů, tzv. maarů, a dále rozsáhlými výlevy především čedičových hornin. České středohoří spolu s Doupovskými horami představují dvě samostatná centra neovulkanické činnosti, probíhající zde v několika fázích. Hrásť Českého středohoří byla tektonicky vyzdvižena na sousední území, která byla postiženy poklesy. Pestrý, vysoce členitý a místy unikátní reliéf, bohatý na ostré povrchové tvary, je výsledkem rozmanitosti vnitřní stavby, nakupení vulkanických těles, charakteru podložních hornin, intenzity tektonických pohybů a vztahů k místním erozním bázím vodních toků. Jejich osu tvoří řeka Labe se svým krajinářsky mimořádně hodnotným údolím, místy až několik set metrů hlubokým, vzniklým zařezáváním velkého toku do pozvolna zvedajícího terénu (antecedentní údolí). Druhý větší vodní tok CHKO, Ploučnice, je zajímavý neobvykle velkým sklonem v posledních 16 km před ústím do Labe v Děčíně(6,4%).Centrální části obou geomorfologických podcelků jsou odvodňovány systémem drobných vodních toků, směřujících k Laby, Ploučnici, Ohři a k Bílině.Jejich stavy a průtoky během roku obvykle silně kolísají , v jihozápadním cípu oblasti má dokonce řada z nich pouze občasný charakter.
Pozoruhodné jsou vodopády soustředěné zejména v prostoru kolem Ústí nad Labem v prudce klesajících úsecích labských přítoků.Jsou to vlastně nejvyšší vodopády českého vnitrozemí, i když po větší část roku nemívají nadbytek vody.Jejich vznik je spojen s účinky zpětné eroze;k vytvoření vodopádového stupně dochází v místě sopečného tělesa , odolávajícího výmolné činnosti vody.

Okres Litoměřice
Okres Litoměřice leží mezi pohraničním okresem Ústí n.L nas severu a středočeskými okresy Kladno a Mělník na jihu.Přirozenou osou okresu je řeka Labe , která do něho vtéká do Horních Počápel, protéká Štětím , Roudnicí, Litoměřicemi, Lovosicemi a mnoha menšími obcemi, a asi po 45km ho opouští u Libochovan.Odedávna byla důležitou dopravní cestou ;s rozvíjející se železniční a silniční dopravou přibyli po obou březích významné železniční tratě a v některých úsecích i silnice 1.třídy.U Litoměřic se do Labe vlévá z levé strany druhá největší severočeská řeka - Ohře.Nejvyšším bodem okresu je vrchol Milešovka(837m n. m.)
Nížina dolního Poohří leží převážně v nadmořské výšce 150 – 250 m. Krajinný ráz je určován dynamickým reliéfem oblasti třetihorních vulkanitů v severní části okresu a jen málo zvlněnou nížinou křídové tabule v polovině jižní. Obě části jsou odděleny významnou zlomovou linií, litoměřickým hlubinným zlomem, který zde prochází přibližně po spojnici Košťálov – Radobýl – Ploskovice. Druhohorní, převážně turonské sedimenty (slínovce, jílovité vápence, vápnité prachovce a pískovce), převažují jižně od něho a mezi izolovanými středohorskými vrchy.
Milešovka
 nejvyšší hora Českého středohoří
 Katastrální uzemí:Milešov u Lovosic, okres Litoměřice
 výměra:51,28 ha
 Nadmořská výška:555 – 837 m

Geologie
Masiv Milešovky je budován sodalitickým trachytem šedé až zelenavě šedé barvy s vyrostlicemi alkalického živce, hauynu, sodalitu, a amfibolu.Hornina místy vytváří mohutné sloupy , rozpadající se šikmo podélné ose na desky.Při úpatí tu a tam vystupují i čeičové horniny.Jižní polovinu kužele obepínají svrchnoturonské slíny v různě širokém lemu.Hranici mezi nimi a vulkanitem kryjí většinou sutě.Severní polovina hory je kryta třetihorními jíly , tufy svahovými hlínami a sutěmi.Při jihozápadním úpatí je plynulost svahů o sklonu až 30stupní narušena asi 30 metrovou stěnou Výřích skal.Pod nimi směrem k silnici Milešov – Černčice je rozsáhlá oblast sesuvů na několika místech v NPR jsou pěkné ukázky ventarol.

 

Dubí hora

 Katastrální území: Konojedy, okres Litoměřice
 Výměra 0,09 ha
 Nadmořská výška 362 – 372

Geologie

Protáhlý zalesněný masiv Dubí hory je zbytkem několika lávových proudů, jejichž ztuhnutím vznikly horniny vynikajících mechanických vlastností. Ve vrcholových partiích kopce je v činnosti lom, kde jsou těženy bloky nefelinického tefritu a zpracovávány na štípanou a řezanou dlažbu. Zkouší se výrobky z leštěného kamene. Provoz lomu je při minimálních postupech těžby bez vlivu na předmět ochrany.

Borečský vrch
 Katastrální území: Boreč u Lovosic, okres Litoměřice
 Výměra: 18,66 ha
 Nadmořská výška: 350 – 446 m

Geologie

Masiv Borče je morfologicky dokonalou kupou – vypreparovaným lakolitem, budovaným sodalitickým trachytem, který je protkán složitým puklinovým labyrintem. Přes léto působí jako tepelný akumulátor a v zimě je podstatně teplejším tělesem než okolní prostředí. Vzduch v puklinách se proto ohřívá a zároveň obohacuje vlhkostí. Protože je lehčí, stoupá vzhůru. Za mrazivégho počasí se vznáší nad horním vyústěním puklin lehce mlžný sloup. Otvory při úpatí je nasáván studený vzduch , který se prohřívá a jev kontinuálně běží jako tah v komíně.
Odborně se označuje jako ventarola.Rozdíl teplot unikajícího vzduchu vůči okolnímu prostředí může být až 20stupňů Celsia.V létě je proudění vzduchu v puklinách opačné

Hradiště
 Katastrální území:Hlinná, okres LTM
 Výměra:5,25 ha
 Nadmořská výška:463 – 541m

Geologie
Výrazný vrch vybudován čedičovou horninou olivinickým nefelinitem a spolu s nedalekým Holým vrchem(Lysou horou)tvoří jediné těleso protažené ve směru jih- sever.Hornina vystupuje na povrch v drobných skalních výchozech(mrazové zvětrávání sloupovitě odlučného výlevu).Na svazích jsou větší rozsáhlejší plochy volných sutí.

Holý vrch

 Katastrální uzemí:Hlinná,okres LTM
 Výměra:6,67 ha
 Nadm. výška:496 – 574 m

Geologie
Rezervace zaujímá část erodovaného zbytku příkrovu čedičové horniny olivinické nefelinitu, tvořícího obloukovité těleso, protažené severojižním směrem.Ze západního strmého svahu vyčnívají serie skalek členěných do svislých mohutných sloupů vysokých přes 10 m.

Kalvárie

 Katastrální území:Libochovany,Velké Žernoseky,okres LTM
 Výměra:8,71 ha
 Nadm.výška:144 – 240m

Geologie
Jedná se o část poměrně rozsáhlého krystalinika České brány a Opasrenského údolí, které je nejzazším známím pokračováním krušnohorského krystalinika směrem k jihovýchodu.
Krystalické břidlice, postižené různým stupněm metamorfózy, jsou zde obnaženy díky erozní činnosti Labe , které tu protéká v sevření téměř svislích skalních stěn.Jedno z mála míst v Českém štředohoří kde na povrch vystupují paleozoické horniny.

Košťálov

 Katastrální uzemí:Jenčice,okres LTM
 Výměra:5,95 ha
 Nadm.výška:358 –481 m

Geologie
Geomorfologicky výrazný suk vystupující na křížení dvou zlomů ze střednoturonských až coniackých slínovců, v blízkosti neuvulkanického tělesa kontaktně přaměněných.Na nich spočívá nejprve vrstva stuskovitých čedičů , překrytá lavicí kompaktních čedičů ze sloupcovitou odlučností;vrcholový příkrov má pak odlučnost tencedeskovitou.Čedičová hornina sodaliticko – nefelinický bazanit- je nejodonější ve vrcholových partií, kde brání rychlé denudaci.Bizarně sklanatý Košťálov se tak nápadně odlišuje od okolních zaoblených kopců.V nižších častech svahů jsou suťové akumulace a sesuvy.


V okolí Litoměřic se nachází ještě další geomorfologické tvary ke kterým jsem nenašla podrobnější informace: Jsou to například tvary antropogenního původu:

Těžební antropogenní tvar : Štěrkopískovna – nedaleko obce Řevnice

Pohřební antropogenní tvar: Hřbitov – lokalizovaný pod vrchem Radobýl

Rekreační antropogenní tvar: Koupaliště – lokalizované u řeky Labe na Písečném ostrově

Turistické stezky- v okolí Litoměřic,např. v okolí obce Lbín

Parkoviště- např. v Litoměřicích u Nemocnice,na náměstí….

Hřiště- fotbalový stadion v Litoměřicích,hokejový stadion,
dětská hřiště na sídlištích

Hodnocení referátu Geomorfologické tvary okresu Litoměřice

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  17. červen 2008
  3 166×
  1192 slov

Podobné studijní materiály

Komentáře k referátu Geomorfologické tvary okresu Litoměřice