Kulturní a politické prostředí. Hospodářství světa

- systém světového hospodářství se vytvořil vzájemným propojením národních ekonomik jednotlivých zemí světa prostřednictvím mezinárodních integrací
- základní předpoklady jeho rozvoje jsou světové ekonomické organizace, světové trhy a finance, mezinárodní dělba práce
- ,,SEVER‘‘- ekonomicky rozvinuté státy (USA, Kanada, Evropa, Japonsko, Rusko, Austrálie, Nový Zéland, JAR a Izrael)
- ekonomicky rozvinutý svět zahrnuje 38% rozlohy obývané souše, 22% lidstva a asi 85% svět. průmyslového průmyslu
- ,,JIH‘‘ - zbytek Asie, Afriky, latinská Amerika, Polynésie, Mikronésie a Melanésie

- v současné době dochází k jeho diferenciaci na málo rozvinutý ,,ČTVRTÝ SVĚT‘‘ a ,,ASIJSKÉ DRAKY‘‘,který je nově industrializovaný
- jádrové oblasti-hospodářská centra, kde se soustřeďuje hospodářská moc; obyvatelstvo žije ve velkoměstech; hustá dopravní síť a intenzivní transport osob a nákladů
- periferie-okrajové oblasti s tradičními formami hospodaření; méně zalidněné
- HNP- souhrn hodnot vytvořených národním kapitálem daného státu v 1 roce; nejvyšší má Monako
- HDP- hodnoty vytvořené na území daného státu v 1 roce
- Tvoří jej 3 typy ekonomiky: a) agrární-převládal před nástupem prům. revoluce; jedná se o samozásobitelské hospodaření; minimální úloha trhu
b) industriální- vedoucí postavení průmyslu a stavebnictví v HDP i zaměstnanosti; od 2. pol. 19. st. Do 1. pol. 20. st. V Evropě, sev. Americe, Japonsku, Austrálii a Rusku
c) postindustriální-rychlý nárust nevýrobní sféry; vědecky náročné obory na vzdělání, výzkum a vývoj; na 1. místě ve službách je USA
- současné světové hospodářství má průmyslově-zemědělský charakter; podíl zemědělství klesá vlivem rozvinutých tržních ekonomik

ZEMĚDĚLSTVÍ
- zajišťuje výživu lidstva a produkuje suroviny pro průmysl
- geografie zemědělství-studuje územní diferenciaci zemědělské výroby
- rozmístění zemědělské výroby je ovlivňováno:
a) přírodními faktory-půda, georeliéf a podnebí
b) socioekonomickými faktory-trh (spotřeba; intenzivní v obydlených oblastech a extenzivní v málo obydlených), doprava a pracovní síly
- 36% rozlohy pevniny Země je užíváno pro zemědělství
- pracuje v něm 1,1 mld. lidí
- v rozvinutých zemích převažuje agroprůmyslový komplex, který zahrnuje:
a) průmysl dodávající výrobní prostředky pro zemědělství
b) vlastní zemědělskou výrobu
c) odvětví zajišťující dopravu, skladování, zpracování a odbyt
- vysoký stupeň mechanizace a chemizace v rozvinutých zemích
- v rozvojových zemích převládá naturální výroba; zemědělství se zde člení na:
a) tradiční sektor zemědělství-drobná hospodářství bez strojů a hnojiv
b) moderní sektor-plantážní hospodářství, úzce specializovaná; stroje hnojiva, zavlažování
- zelená revoluce- v 60. a 70. letech; díky ní se některé rozvojové země staly v produkci obilovin soběstačnými samozásobiteli; v plánu bylo zahrnuto zavádění nových druhů plodin, umělé zavlažování a aplikace moderních metod zeměd. Výroby
- rostlinná výroba- jejím úkolem je pěstování plodin jako potravin, krmiv a surovin pro zpracovatelský průmysl; hl. plodiny:
a) obilniny- jako potravina, výroba sladu, škrobu a jako jadrné krmivo; více než polovina průměrné energetické spotřeby lidstva; nejvíce pšenice, kukuřice a rýže; největ. producenti- USA, Čína, Indie a Rusko; největ. exportéři-USA, Kanada, Francie a Austrálie
b) olejniny-2/3 svět. spotřeby tuků, sója, slunečnice, řepka, podzemnice olejná, olivovník, kokosová a olejná palma
c) hliznaté rostliny-brambory, batáty, maniok, jamy
d) cukrová třtina a cukrová řepa
e) ovoce a zelenina
f) pochutiny-čaj, káva a kakao
g) luštěniny

- nepotravinářské plodiny-tabák, kaučukovník a textilní kultury
- živočišná výroba-navazuje na rostl. Výrobu zhodnocováním jejích zdrojů, přetváření v živočišné produkty (maso, tuk, vejce…) a zajištění přísunu živočišných bílkovin pro lidi; její intenzita se vyjadřuje množstvím určitého vyrobeného produktu na jednotku zem. Plochy nebo orné půdy; 2 typy:
a) extenzivní-kočovný, polokočovný, transhumace a moderní chov
b) intenzivní-vývojový co stálého typu, stálý chov a stájový chov

· chov skotu-90% světové spotřeby mléka a 30% masa; hl. exportéři-Austrálie, SRN, Francie a N. Zéland; produkce mléka v zalidněných oblastech
· chov prasat-2/5svět. spotřeby masa, velice produktivní díky malé náročnosti zvířat a rychlé produkci, hlavně v průmyslových státech, nejvíce v Číně a oblastech mírného a chladnějšího klimatu
· chov ovcí- ¼ chovu na vlnu; nejextenzivnější; hl. v Austrálii a na N. Zélandu
· chov drůbeže- na maso, vejce a peří; v industrializovaných zemích se stává průmyslovou formou
· rybolov – samostatné odvětví; lov a chov ryb a lov ostatních vodních živočichů; podíl poklesl následkem přelovení; největší loviště jsou v Pacifiku; sladkovodní ryby ve východní a jižní Asii; narůstá význam akvakultury a marikultury; tvorba vodních farem a plantáží; lov kytovců omezen
· lesnictví- samostatné odvětví; 1/3 rozlohy všech kontinentů; hospodářský a klimatický činitel; zpevňují půdu svými kořeny; rekreační funkce; nejvýznamnější lesní oblasti se soustřeďují ve dvou šířkových pásmech – severní lesní pásmo (převážně jehličnany) a jižní lesní pásmo (ekvatoriální a tropická klimatická zóna; deštné pralesy; likvidace); těžba dřeva vzrostla; hlavními exportéry jsou USA, Rusko a Skandinávie; lov kožešinové zvěře v polárních oblastech

PRŮMYSL

- vedoucí odvětví materiální výroby
- geografie průmyslu studuje rozmístění, územní strukturu průmyslové výroby
- rozmístění průmyslové výroby je ovlivněno těmito lokalizačními faktory:
a) přírodního charakteru (voda, klimatické poměry…), uplatňují se jako podmínky rozmístění, jejich vliv klesá
b) socioekonomického charakteru (trh, pracovní síla…) se projevují ve vztahu k rozmístění průmyslu jako činitelé i jako podmínky rozmístění

- lokalizace nových průmyslových objektů je stále více ovlivňována mezinárodní dělbou práce a ekonomickou integrací; zasahují zde i ekologové
- technologické parky-vědeckovýzkumné komplexy při univerzitách; laboratoře, vědecké a výzkumné závody (např. Sillicon Valley nebo Isar Valley)
- charakteristické pro rozmístění průmyslu je jeho střediskový charakter
- průmyslové komplexy-jsou tvořeny prům. závody, mají velkou ekonomickou efektivnost, jsou to:
a) komplexy kamenouhelné a metalurgické
b) hnědouhelné a energochemické
c) strojírenské
d) přístavní- v rozvinutých zemích na základě dovozu surovin

- prům. oblasti-v zemích s bohatou průmyslovou tradicí; hustá síť závodů a komplexů s dokonalou dopravní infrastrukturou; nejvýznamnější-USA, západní Evropa a Japonsko
- těžební průmysl – základnou průmyslové výroby, asi 8% svět. prům. produkce; závislý na nerostných surovinách; tři typy areálů:
a) pánevního typu-takřka souvislá ložiska hlavně železných rud, ropy a zemního plynu
b) ohniskového typu-menší ložiska rud neželezných kovů, legovacích kovů, chemických surovin a nerudných zdrojů
c) rozptýleného typu-malá ložiska vzácných a drahých kovů i dalších nerostných surovin
- zhruba 90% veškeré těžby nerostných surovin zaujímá 20-25 druhů
- nejvýznamnější těžební oblasti jsou západ USA, Mexický záliv, Sibiř, SV a JV Čína, S a Z Austrálie

- zpracovatelský průmysl- zahrnuje ty druhy výrobní činnosti, které se zabývají pracováváním surovin a polotovarů průmyslového a zemědělského původu, výstavbou a kompletací objektů pro výrobní i jiné účely, údržbou a opravami výrobků a zařízení
a) hutnictví-metalurgie-výroba oceli, železa neželezných kovů a jejich slitin, vytváří materiálovou základnu pro strojírenství a stavebnictví; dělí se na primární a sekundární (kovový odpad)
b) strojírenství-vedoucí odvětví průmyslové výroby; vyrábí prostředky zabezpečující mechanizaci, automatizaci a řízení hospodářství; rozsah a úroveň v jednotlivých zemích je ukazatelem jejich ekonomické vyspělosti a kvality vědeckovýzkumné základny; dělí se na všeobecné, dopravní, elektrotechnický a elektronický; soustřeďuje se především v S Americe, Z Evropě, V a JV Asii

- chemický průmysl- výrazně ovlivňuje rozvoj a technický pokrok v hospodářství; náročný na vodu; nerychleji rostoucí je petrochemie a výroba průmyslových hnojiv, produkce plastů, kys. sírové a chem. Vláken; hlavně v Z Evropě, S Americe, V a JV Asii a SNS
- spotřební průmysl-zahrnuje skupinu prům. odvětví s těžištěm ve výrobě spotřebních předmětů krátkodobé a dlouhodobé spotřeby; má 2 části:
a) obory dodávající levnou, hromadnou produkci široké spotřeby, vyžadující méně kvalifikované prac. síly – obuvnictví, textil… hlavně v rozvojových zemích
b) obory s drahými výrobky a kvalifikovanou pracovní silo-klenotnictví, kožešnictví.. hlavně ve vyspělých státech

- potravinářský průmysl-zahrnuje řadu prům. oborů zpracovávajících produkty zemědělství; má 2 kategorie, lišící se rozsahem a charakterem rozmístění:
a) obory zabývající se zpracováváním importovaných produktů-výroba trvanlivých produktů v rozsáhlých provozech
b) méně rozsáhlé provozy orientované na suroviny (konzervárny, cukrovary…) anebo orientované na spotřebitele (pekárny, pivovary..)

specifickým oborem je zde tabákový průmysl; největším producentem je Čína

DOPRAVA

- cílevědomá lidská činnost přemisťující lidi, náklady, energii, zpráv a informace v prostoru
- člení se podle prostředí, ve kterém se uskutečňuje:

a) pevninská doprava

· železniční-nejdůležitější v nákladní dopravě; hromadné a objemné náklady na střední a velké vzdálenosti, které nepodléhají zkáze; nejhustší síť v Evropě; vysokorychlostní vlaky ve Francii a Japonsku; normální rozchod je 1435 mm
· silniční-malé kusové a rychle se kazící zásilky a osobní doprava; nejdelší silniční síť-USA; nejdelší dálnice je Transamerická; na světě je asi 550 mil. Vozidel
· porubní-nejprogresivnější, jednosměrná-ropa, zemní plyn a jejich deriváty; na velké vzdálenosti; nejvíce v S Americe ; přeprava z oblastí těžby do vývozních přístavů a z dovozních přístavů do míst zpracování; podmořská hlavně v Severním moři
· vnitrozemská plavba-pomalá, levná; splavňování a budování umělých vodních cest; objemné náklady-dřevo, uhlí, rudy, obilí.. hlavně v S Americe a v Evropě, dále i v Číně

b) námořní doprava-hlavně hromadné náklady na velké vzdálenosti; osobní jen málo; 2 formy:

· trampová-není vázána na stanovené linky
· linková-má pevně stanovené trasy

- přístavy i lodě jsou většinou specializované:

· přístavy- vývozní a dovozní
· lodě- univerzální, kontejnerové, tankery a bulkcarriery

- největší přístavy-Rootterdam, Singapúr, Hong Kong
- dělení dle vzdálenosti:

· transoceánská
· kabotážní – podál pobřeží
c) letecká doprava-hlavně přeprava osob na velké vzdálenosti a přeprava nákladů; rychlá a relativně bezpečná; největší letiště: Atlanta, Chicago, L.A.

SLUŽBY

- druhy ekonomické činnosti poskytující užitečný efekt již svým průběhem jak ve sféře výrobní, tak i ve sféře oběhu a spotřeby
- podle využívání služeb lze posuzovat životní úroveň obyvatelstva, jejich nabídka je dána vyspělostí ekonomiky
- ve vyspělých státech v nich pracuje více než 50% EAO
- infrastruktura-komplex zařízení, která zajišťují v daném regionu nebo sídle předpoklady pro poskytování služeb
- služby tvoří tyto druhy aktivit: sociální péče, zdravotnictví, školství, finančnictví, administrativa a řízení, maloobchod, zahr. Obchod, ubytování a stravování, tělovýchova a rekreace
- vyžadují relativně málo investic, ale hodně pracovních sil
- čím více je zapotřebí zákazníků, aby se vytvořila určitá služba a čím větší je zázemí, jehož obyvatelé službu vyžadují, tím je vyšší řádovost služby
- středisková sídla-jsou zde soustředěny služby vyššího řádu
- mezi sídly s různou vybaveností se vytvořily hierarchické vztahy
- specifickou formou služeb je zahraniční obchod-dokumentuje svým rozsahem a strukturou efektivnost a úroveň hospodářství v jednotlivých zemích

CESTOVNÍ RUCH

- uspokojení osobních potřeb v oblasti turistiky, rekreace, kultury a rehabilitace, ke kterému dochází mimo místo trvalého pobytu a ve volném čase
- geografie cestovního ruchu studuje územně diferenciované předpoklady a územní strukturu cest. ruchu
- předpoklady:

a) selektivní-urbanizační, demografické a sociální; určují kdo, a v jaké míře, se podílí na cest. ruchu
b) lokalizační- vyjadřují schopnost krajiny poskytovat vhodné podmínky pro cest. ruch; jsou to přírodní podmínky a kulturněhistorické podmínky
c) realizační-umožňují uskutečnit nároky účastníků cest. ruchu; jsou to komunikační dostupnost a materiálně technická základny

- rozmístění-stává se významným odvětvím svět. hospodářství
- aktivní cestovní ruch-návštěva určité země zahr. turisty, stát od nich získává inkaso
- pasivní cestovní ruch-vycestování turistů do zahraničí; je příjmovou složkou státní bilance

Hodnocení referátu Kulturní a politické prostředí. Hospodářství světa

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  21. červenec 2008
  4 276×
  1693 slov

Podobné studijní materiály

Komentáře k referátu Kulturní a politické prostředí. Hospodářství světa