Ostrava je třetím největším městem v České republice a největší aglomerací v příhraničním trojúhelníku tří států: České republiky, Polska (15 km) a Slovenska (55 km). V rámci České republiky má zcela zvláštní postavení. Během uplynulých desetiletí byla chápána jako ocelové srdce republiky, jako špinavé, nehostinné město, jako město drsných, těžce pracujících lidí. Nebylo tomu tak vždy. Po celé historické období byla Ostrava městem obchodním a tranzitním.
V průběhu staletí se Ostrava stávala město kosmopolitním, komerčním, hospodářským, společenským a kulturním. Ostrava na přelomu 20. století a za tzv. první republiky patřila k rozvinutým městským aglomeracím s fungujícím obchodem, průmyslem, s několika kulturními, národnostně různorodými domy, divadly apod.
Jen málo měst v České republice zaznamenalo po roce 1989 tak obrovský přechod jako Ostrava. Změnily se nejen životní podmínky pro zdejší obyvatelstvo.
Z provozu byly vyřazeny některé průmyslové závody. Poslední uhlí na území města Ostravy bylo vykopáno 30. 6. 1994 a všechny zdejší hlubinové doly jsou již zakonzervovány. Tisíce horníků a hutníků se rekvalifikovali a nyní se uplatňují v jiných odvětvích. Byla instalována speciální filtrační zařízení pro zlepšení ovzduší v Ostravě. Rychle se rozvíjí bankovnictví a terciální sféra. Ekonomicky se využívá geografická poloha Ostravy - 15 kilometrů k nejbližšímu hraničnímu přechodu s Polskem a 55 kilometrů k nejbližšímu hraničnímu přechodu se Slovenskem. Opravují se fasády domů v původním architektonickém stylu a mnozí Ostravané jsou sami překvapeni, jak krásné bylo původní centrum Ostravy. Renovují se mnohá ubytovací a restaurační zařízení. Ostrava má prostory pro realizaci výstav, veletrhů kulturních setkání či sportovních klání. Velmi lákavé je nejbližší okolí Ostravy, kde jsou možnosti zimní i letní rekreace, lázeňství či sportovního vyžití.
Fakta o Ostravě (k 1. 1. 2001)
Název:OSTRAWIÁ:1)Keltská-bohyně světla =>přeloženo do staroněmčiny
OSTARA-Ostrava
2)řeka Ostravice vytvořila v době vzniku Ostravy vytvořila
jakýsi ostrov lidé z OSTROVA - Ostrava.
Dnešní úřední název města dostalo město v roce 1946. Dříve byla
Ostrava rozdělena na2 části:
Slezská(Polská) - první písemná zpráva je z roku 1229, ležela na
území polského státu a patřila do knížectví
Těšínského. A pod diecéze(arcibiskupství)
vratislavskou.
Moravská Ostrava - byla součástí Českého státu a patřila pod
Diecézu olomouckou. V roce 1327 bylo
těšínské panství jako léno připojeno k
Českému království.
Znak města:podkladem znaku je modrý štít, na zeleném trávníku je v poskoku bílý
kůň, obrácený do prava, má červenou pokrývku a zlaté sedlo. V
levém horním rohu je pětilistá růže, která byla ke znaku přidána v
16. století a je ze znaku olomouckého biskupa Stanislava Thurza.
Figura bílého koně snad jako symbol tranzitní polohy města nebo
Z erbu lokátora a prvního fojta v Moravské Ostravě.
Lokalizace:Na soutoku čtyř řek : Odry, Opavy, Ostravice a Lučiny
Maximální vzdálenosti:
Ostrava ze severu na jih (Antošovice - Nová Bělá) 20, 5 km
Ostrava z východu na západ (Bartovice - Krásné Pole) 20, 1 km
Počet obyvatel (k 30. 6. 2000): 320 827
Hustota osídlení (osoby na km2 ): 1 500
Rozloha: 214, 21 km2
Počet městských obvodů: 23
Počet původních obcí: 34
Nadmořská výška: 208-334 m. n. m.
Délka místních komunikací: 828 km
Ostrava má 5 divadel(Antonína Dvořáka, Moravskoslezské…), 6 kin(Luna, Vesmír…)
Celkem 30 veřejných knihoven z toho 1 státní vědeckou, 2 univerzitní a 27 poboček Knihoven města Ostravy, dále je zde18 galerií a výstavních síní, 5muzeií (hornické, moravskoslezské…), 9 kulturních domů, 1 letiště, 38 kostelů(Červený…), 5 stadiónů + 3Zimní(Vítkovice, Bazaly, Ledňáček…), 11 krytých bazénů (Porubský, Čapkárna), 71 základních škol(Srbská2, Horymírova, Lumírova), 10 gymnázií(Čs. Exilu, O. Havlové, Hladnov, Matiční), 21 středních odborných škol, 3 vysoké školy(Báňská), 2univerzity(Technická), 5 poliklinik a 4 nemocnice (Porubská, Vítkovická),
Historické mezníky města
před 400 tisíci až 150 tisíci lety skandinávské zalednění
od pravěku obchodní jantarová stezka od Baltského moře ke
Středozemnímu
asi před 25 tisíci lety první trvalé osídlení lovců mamutů (viz Landecká venuše)
od 8. století slovanské osídlení
10. století hradiště Holasiců
před rokem 1267 statut města => majetek olomouckého biskupa
Bruna (1245-1281)
1279 první písemné doklady o kostele sv. Václava
1297 poprvé se písemně připomíná slezskoostravský hrad
1362 Karel IV. udělil právo konání výročního trhu
1371-1376 vybudování městských hradeb
1428 husité obsadili město
1437-1848 Město Ostrava součástí Hukvaldského panství
16. století rozvoj řemesel : zejména soukenictví, tkalcovství,
krejčovství a řeznictví
1539 první písemné doklady o budově staré radnice
1556 největší požár-zničeny téměř všechny domy na
1557 náměstí
1620-1648 třicetiletá válka, dánská vojska (1626) a švédská
vojska (1621 a 1642)
1625 obrovský mor (zemřelo asi 500 lidí, téměř polovina
1626 obyvatel)
1749 zřízena pošta v Ostravě
1763 objev uhlí (údolí Burňa)
1828 založení železáren, Rudolfova huť, pozdější
Vítkovické železárny
1847 železniční spojení s Vídní a Krakovem(Severní
dráha Ferdinandova)
1869 vybudována první plynárna a řízený telegraf
2. polovina 19. století rozvoj průmyslu, středisko habsburské říše
1879 stavba židovské synagogy
1880 velká povodeň na Odře a Ostravici (zaplaveno
celé Podbeskydí)
1889 dokončena bazilika Božího Spasitele
1894 kultury, zahájen provoz městské dopravy otevřen český Národní dům-středisko české
1895 výstavba první elektrárny na ostravsku, otevřen
Německý dům - středisko německé kultury
1897 První české reálné gymnázium
1898 otevřena Veřejná knihovna a čítárna
1901 otevřen Polský dům - středisko polské kultury
1903 otevřen Dělnický dům ve Vítkovicích
1907 německé divadlo (dnes divadlo Antonína Dvořáka)
1919 Národní divadlo Moravskoslezské
1924 vznik tzv. Velké Ostravy (k původnímu městskému
jádru připadlo 33 sousedních obcí)
1925 Dům umění
20.-30. léta 20. století výstavba obchodních domů:Brouk a Babka,
Bachner
1930 Nová radnice
1929-1934 hospodářská krize
1939 transport Židů
1939-1945 2. světová válka, 30. 4. 1945 osvobození Ostravy
1945 z Příbrami přesídlena Vysoká škola báňská
1949-1951 výstavba Nové Huti
1959 Pedagogická fakulta (od roku 1991 Ostravská
univerzita)
nové letiště v Mošnově
1960 otevřen Dům kultury Vítkovice
1986 otevřen Palác kultury a sportu
50.-80. léta 20. století obrovský příliv obyvatel a stavební rozmach
1989 sametová revoluce - konec megalomanského
rozvoje Ostravy
30. 6. 1994 poslední vytěžené uhlí na území města Ostravy
1. 9. 1996 sídlo Ostravsko - opavského biskupství
7. až 9. 7. 1997 tisíciletá povodeň na Odře, Opavě a Ostravici
(zaplavena celá Morava)
27. 9. 1998 po 162 letech ukončena výroba železa ve
Vítkovicích
2000 založena první soukromá vysoká škola
Moravskoslezský kraj - města
OPAVA
Historickým, správním a kulturním centrem Slezska, krajiny na úpatí Nízkého Jeseníku, je okresní město Opava. Již v roce 1224 získala statut města a od roku 1318 byla administrativním sídlem opavského knížectví větve Přemyslovců. V roce 1742 se stala Opava hlavním městem Rakouského Slezska a od roku 1918 již statutárním městem nového Československa. V roce 1995 si město připomnělo 800 let od první písemné zmínky v listině olomouckého knížete Vladimíra.
Opava je sídlem Slezské univerzity se dvěma fakultami, 8 středních škol, 3 muzeí,
2 divadel a vědeckých institucí. Město je rodištěm a místem posledního odpočinku Petra Bezruče (1867-1958), na gymnáziu studoval zakladatel moderní genetiky J. G. Mendel (1822-1884).
Zajímavosti:Slezské divadlo
Slezské zemské muzeum Opava
Památník Petra Bezruče v Opavě
Loutkové divadlo
KARVINÁ
Okresní, průmyslové, lázeňské a univerzitní město Karviná patří k nejstarším městům ve Slezsku. Jeho sídelní strukturu tvoří devět městských částí:Fryštát, Doly, Darkov Ráj, Staré Město, Nové Město, Mizerov, Hranice, Louky. Nejstarší písemná zmínka o původní osadě Solca je z roku 1268. Karviná je sídlem Obchodně podnikatelské fakulty Slezské univerzity, Obchodní a bankovní akademie, ve městě jsou dvě gymnázia a několik středních odborných škol. Pod patronátem Evropského parlamentu bylo zřízeno v budově Slezské univerzity zřízeno sídlo Evropského domu - instituce pro politiku, hospodářství, kulturu a umění.
Zajímavosti: Zámek Fryštát
Muzeum Těšínska
Městský dům kultury
národopisné slavnosti
Frýdek-Místek
Na moravské straně řeky Ostravice Místek a na druhém břehu slezský Frýdek spoluvytvářejí dnešní moderní průmyslové město, které vzniklo před mnoha staletími na křižovatce obchodních cest z Olomouce do Krakova. Už přes 150 let má zde tradici textilní průmysl, ale je zastoupen také průmysl potravinářský, strojírenský aj.
Obdiv turistů z tuzemska i zahraničí sklízí nově zrekonstruované Zámecké náměstí, zrekonstruovaná kašna se sochou sv. Floriána (z roku 1863), patrona města,, jeho ráz doplňuje obnovené historické osvětlení. Je východiskem do blízkých Beskyd.
Zajímavosti: Frýdecký zámek
Muzeum Beskyd
Rožnovský skanzen
Chrám sv. Jana Křtitele
Wolfovův dům
Zajímavosti města Ostravy (architektonické)
Filiální kostel sv. Václava
Socha Jana Nepomuckého
Biskupství Ostravsko-opavské
Divadlo Loutek
Stará radnice
Mariánský morový sloup
Dům obuvi Baťa
Obchodní dům Prior
Jiráskovo náměstí
Katedrála božského spasitele
Divadlo Jiřího Myrona
Obchodní dům Horník
Hotel Imperial
Divadlo Antonína Dvořáka
Obchodní dům Ostravica Textilia
Komplex hotelu Palace a Union banky
Sousoší "Stávka na jámě Trojice"
Palác Elektra
Dům Umění
Bývalá městská jatka
Janáčkova konzervatoř
Polský dům
Integrovaný dům
Evangelistický kostel
Zborovský památník prvního a druhého zahraničního odboje
Nová radnice
Socha Ikara
Památník a mauzoleum Rudé armády
Pamětní deska Leoše Janáčka
Památník ostravských Židů
Modlitebna církve Bratrské
Kostel sv. Josefa-DON BOSCO
Vítkovická radnice
Farní kostel sv. Pavla
Most Miloše Sýkory
Památník 1. ČSL. Samostatné tankové brigády v SSSR
Slezskoostravská radnice
Slezskoostravský hrad
Farní kostel sv. Josefa
Farní kostel neposkvrněného početí Panny Marie
Farní kostel korunvání Panny Marie
Kostel sv. Mikuláše
Kostel sv. Cyrila a Metoděje
Filiální kostelík sv. Kateřiny
12. leden 2008
8 281×
1476 slov