Půda

Co je to půda

Ať jde o černozem, červeno zem, hnědozem nebo žlutozem, ať tvoří mocnou vrstvu nebo tenký pokryv skalního podloží, půda je všude složitou substancí. Jejím základem jsou vždy zvětralé nebo erodované úlomky hornin-jíly, silty a písky. Avšak tyto složky se stávají půdou jen za předpokladu, že se spojují s organickými materiály, odumřelými či tlejícími zbytky flóry a fauny. Nezbytnými součástmi je i voda, jejíž velmi tenká vrstvička lne k nesčetným drobným úlomkům hornin, a vzduch, který zaplňuje volné prostory mezi nimi.

Půda není ani zdaleka sterilní, kypí vůní života, zvlášť v jejích vrchních vrstvách. Některé formy života jsou přímo pozorovatelné. Půdou se proplétají kořeny rostlin, provrtávají ji žížaly, hmyz , krtci, a další živočichové. Většina jejích obyvatel je však neviditelná. V každém hektaru životadárné půdy totiž najdeme celé kilometry podloubí,stamiliony bakterií a spousty dalších mikroorganismů.

Odkud se půda bere

Život na zemi se svým nekonečným koloběhem růstu a odumírání by nebyl možný bez bohatého půdního pokryvu naší planety. Půda je totiž laboratoří, kde se minerály stávají potravou pro živé a odumírající rostlinné a živočišné organismy se rozkládají na živiny, aby na nich mohly opět žít a bujet nové rostliny.
Ne vždy však měla planeta půdní pokryv. Po miliony let byl její povrch jen holou skálou, která postupně zvětrávala. Opakovaným zamrzáváním a táním se hornina roztavovala a smršťovala, praskala a rozkládalo ji chemické zvětrávání. Rozrušoval ji vítr a voda a ty pak přenášely zvětralý materiál z místa na místo. I pomalu se pohybující ledovce horninu drtily, obrušovaly a mlely na jemné částice. Nakonec se objevily a uchytily suchozemské rostliny. Některé se ujaly přímo na holých skalách, jiné na jejich pokryvu tvořeném nahromaděnou zvětralinou. Tak žily a umíraly celé generace rostlin a jejich pozůstatky se stávaly součástí neživé masy nerostných částic a postupně ji přetvářely v zázračně životodárnou půdu.

Vědeckým studiem došlo k poznání, že za určitých místních podmínek vzniká pouze určité rozvrstvení půdy, takový zákonitě vytvořený půdní profil nazýváme půdním typem. Každé podnebí si tvoří svoje půdy, svoje půdní typy. Jiné budou v krajinách vlhkých, jiné v krajinách suchých, kde je podnebí chladné, jiné kde je podnebí mírné, a jiné, kde je podnebí zase teplé. Dobře vyvinutými a rozvrstvenými půdními typy jsou u nás: černozem, slinovatka, hnědozem a podzol.

Slinovatka je, stejně jako černozem, složena jenom ze dvou vrstev. Slinovatky jsou ovlivněny více povahou matečné horniny nežli podnebím. Tvoří se výhradně na vápenatých horninách. Jsou tmavé skoro jako černozem a bohaté humusem. Jsou ale těžké, hlinité a dosti špatně se obdělávají. U nás jsou mezi Mladou Boleslavou a Chlumcem nad Cidlinou, na Lounsku, Mělnicku, na Moravě pod Chřiby a na JV Moravě.
Kde prší častěji, splachuje se část humusu a rozpustné látky do spodnější vrstvy půdy. Vzniká tu mazlavá vrstva, rezavě hnědá od spláchnutých humusových látek a sloučenin železa. Takový půdní typ označujeme jako hnědozem. Voda se za dešťů drží v povrchové vrstvě, protože mazlavou střední vrstvou nemůže prosakovat. Ke kořínkům rostlin nemůže dobře vzduch, a proto za velkých dešťů ve vodě chřadnou a uhnívají. Je to původní půda listnatých lesů, které dříve pokrývaly velkou část českých zemí. Nejhorší půdy vznikají v krajinách, kde převládá deštivé a drsnější podnebí. Jsou u nás v podhorských a horských oblastech.Častý a vydatný déšť vplavuje hluboko do země všechny jílnaté látky, humus i soli. Proto pod zcela slabou a šedivě zabarvenou ornicí je vrstva vyloužením popelavě bílá nebo šedá. Podle zbarvení této podpovrchové vrstvy říkáme tomuto typu půd podzol. Tuto světlou vrstvu vídáme pod vyvrácenými stromy v jehličnatých lesích nebo v zářezech lesních cest. Splaveniny se hromadí v půdě poměrně hluboko (asi v hloubce 1 m) a tvoří vazkou, železitou a nepropustnou vrstvu. Podzoly jsou sypké, kyselé a velmi neúrodné. Vyžadují proto velké práce, neustálého hojného hnojení a vápnění. Daří se na nich nuzně pouze méně náročné rostliny, jako brambory, oves a žito. Naše plánované hospodářství proto nepočítá v takových krajích s polním zemědělstvím, ale s lesy a pastvinami.
Půdy jsou tudíž výtvorem neživé i živé přírody a žijí a vyvíjejí se na různých místech různě podle podmínek prostředí, zejména podnebí a porostů. Člověk může půdy ovlivňovat a mít někdy příznivý , někdy nepříznivé vliv na ně i na život rostlin. Je proto nutno mít pro půdu cit a zacházet s nimi rozumě a hospodárně, abychom jim ve vývoji pomáhali a odstraňovali rušivé vlivy. Tak zvýšíme i úrodnost polí a životní úroveň všeho lidu. Péče o půdy je jeden z důležitých úkolů ochrany přírody.

Hodnocení referátu Půda

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  2. duben 2008
  8 137×
  733 slov

Podobné studijní materiály

Komentáře k referátu Půda

Terka Králová
No celkem to ujde. Ale nějaké věty tam nedávají smysl
Zuzka
Hm deto
Luiza
Hmm dobry ale neco mi tam nesedi
Bety
Je to dobre ale melo tam byt vice druhu pudy
Terka
hm dobré, ale měli tam dát více informací (např.něco o orné půdě,něco o půdě v horském prostředí atd.)