Světové zemědělství

Již od počátku civilizace na Zemi patří zemědělství, obdělávání půdy s cílem pěstovat rostliny a chovat zvířata, k hlavním hospodářským odvětvím. Je zdrojem většiny potravin a materiálů, které potřebujeme na výrobu oděvů a mnoha průmyslových výrobků.
Přibližně před 10 000 až 20 000 lety došlo v rozvoji lidstva k velké revoluci. Způsobilo ji poznání, že potravu lze získávat nejen pouhým sběrem rostlin a lovem zvířat, ale také jejich chovem v zajetí a pěstováním rostlin ze semen. Zemědělství umožnilo lidem usadit se a žít na jednom místě, aniž by museli vést kočovný život. Brzy byli zemědělci schopni vyprodukovat více potravin, než kolik spotřebovali, a to umožnilo dalším lidem, aby se věnovali umění, řemeslům a obchodu – rozvíjet civilizaci.

Zemědělství dnes

Zemědělství dnes zaměstnává asi polovinu lidí na světě. Mezi jednotlivými státy však existují velké rozdíly v tom, jakou roli v jejich hospodářství hraje zemědělství.
V některých rozvojových zemích, jako je Nepál, obdělává půdu 90 procent lidí. Naopak v rozvinutých průmyslových zemích, jako je Británie a Spojené státy, pracují v zemědělství přibližně pouhá dvě až tři procenta pracovních sil. Navzdory této skutečnosti jsou Spojené státy díky vysoké efektivnosti zemědělské technologie hlavním vývozcem zemědělských produktů na světě.
V rozvojových zemích pracuje velká část lidí v naturálním hospodářství – vyrábějí pouze tolik potravin, kolik potřebují pro své rodiny, a jen s malým množstvím mohou obchodovat.
V rozvinutých zemích se většina farem zaměřuje na obchod a prodává své výrobky za hotové peníze.
Některé národy v rozvojových zemích, jako jsou Pygmejové ve střední Africe a Křováci v poušti Kalahari, se dosud živí zejména lovem a sběrem plodin. Jejich způsob života se víceméně podobá tomu, který předcházel vzniku zemědělství.
Jiní provozují jednoduché formy pasteveckého zemědělství, často se věnují kočovnému chovu stád zvířat, jako je dobytek, kozy a ovce. Ostatní se věnují úhorovému hospodářství, ke kterému také paří mýcení a vypalování. Pro tento typ zemědělství je přízračné vykácení lesů nebo odstraňování travin a pěstování plodin na jejich místě po několik let. Po vyčerpání půdy se zemědělci hospodařící úhorově přesunou, aby podobným způsobem zúrodnili další oblast.
Pro většinu jednoduchých forem hospodaření je typické stěhování lidí. Avšak mnozí z těch, kteří v rozvojových zemích naturálně hospodaří, vedou nekočovný život většinou na malém kousku půdy. Někteří pěstují plodiny nejen pro vlastní obživu, ale také na prodej. Zatímco naturální hospodářství je velmi důležitou činností pro lidi v tropických oblastech, plantážní hospodářství hraje životně důležitou roli ve světové ekonomice, především v obchodováním se zámořím. Plantážní zemědělství je intenzivní formou komerčního (obchodního) zemědělství, k němuž patří pěstování jedné plodiny na velkých pozemcích. Banány, káva a čaj jsou typickými plodinam pěstovanými na plantážích.

Ziskové produkty

Volba plodiny pěstované na konkrétním místě závisí na mnoha faktorech, včetně podnebí, životního prostředí a dostupnosti vody. Vzhledem k tomu, že zemědělci musí využívat svou půdu, aby jim přinášela zisk, jsou ekonomické faktory rovněž důležité.
Proto také rozhodování zemědělců o tom, co budou pěstovat, ovlivňují tržní ceny a náklady na výrobu. Důležitou roli hraje i vládní politika, včetně dotací (peněžitých příspěvků) na výrobu nebo nevýrobu konkrétních plodin.
Kromě vysoce specializovaného plantážního zemědělství jen velmi vzácně dochází k tomu, že by se na jednom poli pěstovala stále pouze jediná plodina. Většina typů zemědělství využívá jisté formy střídání plodin, tj. střídání plodin a trávy na jednom pozemku. Střídání pomáhá zachovat úrodnost půdy a vysoké výnosy. Orná půda – půda, která se orá a využívá k pěstování plodin – pokrývá asi jednu desetinu světové pevniny. Na více než 66 procentech orné půdy se pěstuje obilí, zrní a rýže. Podle důležitosti: pšenice 22%, rýže 13%, kukuřice 11% a čirok obecný (sorgum) – tropické zrní 10 %. Mezi ostatní plodiny patří ječmen, proso, oves a žito.

Důležité rostliny

Olejnatá semena, jako např. sojové boby a řepkové semeno, která jsou zdrojem přírodních olejů, tvoří další důležitou skupinu rostlin. Celkem na ně připadá 7 % orné půdy na světě. Pouze přibližně 5% orné půdy se používá k pěstování nejedlých plodin, jako je bavlna, tabák a kaučuk, na zbývajících velkých plochách roste tráva, na níž se pase dobytek. Pastviny se obvykle rozkládají na pozemcích, které nejsou vhodné k pěstování zemědělských plodin. Celkem pokrývají asi 20% půdy na světě. Zemědělské produkty hrají důležitou úlohu ve světovém obchodě. Obchodování s potravinami a dalšími zemědělskými produkty ve velkém sahá do devatenáctého století a je spojeno s rozvojem chladírenství a zejména železniční a lodní dopravy, která přepravuje objemné náklady. Díky tomu mohli lidé třeba v rychle se rozrůstajících průmyslových městech v západní Evropě dodávat pravidelné dodávky relativně levných produktů, jako např. masa, mléčných výrobků, ovoce, kávy a čaje.

Hodnocení referátu Světové zemědělství

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  3. květen 2008
  7 703×
  739 slov

Komentáře k referátu Světové zemědělství

anicka
krasny
janka pubalova8(zavináč)seznam.cz
mno napsala jsem si to jako referát a dostala jsem za to za 1.takže ti děkuji