Hlavní město Polské republiky Varšava leží v Mazovsko-podlaské nížině po obou březích středního toku Visly.
Historická část města zaujímá rozlohu 6,9 km, samotné město 485,3 km a aglomerace 3788 km. Nejstarší známý údaj o počtu obyvatel města z roku 1550 hovoří o 14 000 osobách. V dalších letech se postupně zvyšoval. Během 2. světové války počet obyvatel Varšavy poklesl téměř na třetinu, ale opět začal růst a v roce 1992 dosáhl již 1 645 000 osob, což představovalo 4,3 % obyvatel státu.
Původ názvu města je vykládán různě. Nejvěrohodněji působí názor, že osada byla majetkem nějakého Warcislawa, zkráceně Warsze, od něhož se odvodil název Warszewa, pozměněný v 15. století na Warszawa.
Ve znaku městu je mořská panna – Siréna – držící v pravé roce meč a v levé štít. Původně byl na štítě zobrazen lev, ale od 18. století ho nahradila polská orlice.
Již na přelomu 10. a 11. století byla na pravém břehu Visly osada a hradiště. Později zde vzniklo středisko obchodu, které se rozrostlo na hrazené město. Časem bylo msto povýšeno na administrativní centrum Mazovského knížectví. Po vytvoření polského království se tu stále častěji scházely sněmy a roku 1573 zde byl poprvé zvolen polský král. Dekretem krále Zikmunda III. se Varšava stala sídelním a hlavním městem polskolitevského státu místo Krakova. V polovině 17. století město zničila a vypálila švédská vojska. Bylo však rychle obnoveno. Základem bohatství město byl tehdy obchod s obilím a dřevem.
V 18. století se Polsko dostalo do stavu neustálé vnitřní války, státní aparát se prakticky rozložil. Během 1. světové války město okupovala německá vojska. Napadením Polska nacistickým Německem 1. září 1939 začala 2. světová válka. Tři týdny se Varšava bránila, a teprve když zůstala bez munice a proviantu, kapitulovala. V roce 1950 se ve Varšavě sešel Světový kongres obránců mírů a udělil městu mezinárodní Cenu míru.
Nyní je v průmyslu zaměstnána více než čtvrtina varšavských pracujících. Kromě hutních a strojírenských závodů má město také rozvinutý průmysl elektrotechnický, farmaceutický, konfekční a potravinářský. Rozsáhlý je i stavební průmysl, který zajistil obnovu staré a výstavbu nové Varšavy. K vyřešení dopravní situace se buduje metro.
Téměř všechny význačné stavební památky staré Varšavy byly po osvobození obnoveny. Jedním z posledních objektů historického jádra města, který se stavěl podle dobové dokumentace znova od základů, byl Královský zámek. Staré Město vytváří jeden z nejvýznamnějších architektonických souborů v Polsku. Bylo restaurováno podle plánů z 18. století. Charakteristické jsou pro něj úzké uličky a malebná náměstí. Výraznou dominantu zde představuje gotická katedrála sv. Jana. Částečně byly obnoveny i městské hradby se zajímavou gotickou branou, barbakanem.
V kostele sv. Kříže je uloženo srdce hudebního skladatele Fryderyka Chopina. K místům pro procházky patří Ujazdovský park, botanická zahrada a především bývalý královský park Lazienki s rybníky, letohrádkem a divadlem na ostrově. S tímto parkem sousedí Belveder, sídlo prezidenta. Výraznou dominantu města tvoří Palác vědy a kultury, postavený na náměstí Ústavy jako dar sovětského lidu Varšavě. Tyčí se do výše 234 m. V jeho prostorách je kongresová hala, muzeum, galerie, divadla, kina. V okolí paláce vzniklo obchodně administrativní centrum města s mnoha moderními obchodními domy, restauracemi, kiny a četnými institucemi.
Na pravém břehu Visly, ve čtvrti Praga, vyrostl v roce 1955 největší ze sedmi sportovních stadionů, Stadion desetiletí pro 80 000 diváků. Praga byla podrobena rozsáhlé přestavbě. Vyrostla zde nová sídliště, ale také automobilka a jiné továrny. Významné průmyslové závody jsou však soustředěny i v západní části města, ve čtvrti Wola.
12. říjen 2007
4 356×
565 slov