Boris Leonidovič Pasternak

(1890-1960)

Boris Leonidovič Pasternak patří k nejvýraznějším duchům ruské, ale i světové literatury 20. století. Studoval filozofii v Moskvě a Německu. Svou uměleckou dráhu začínal jako futuristický lyrik hlásící se ke kubofuturismu, rozvíjel umění senzitivní reflexe a dějin prostřednictvím lyrických momentek i větších epických skladeb. Později však stojí stranou všech uměleckých směrů a skupin, jak sám říkal, odmítal pojetí literatury jako službu společnosti, pouze vydával vnitřní a svobodná rozhodnutí a tím i sám sebe. Z toho do 30. let plynuly spory o jeho dílo - v té době Pasternak překládal z mnoha jazyků. Jeho vrcholným prozaickým dílem se stal lyrizovaný román zobrazující na podkladu milostného děje z občanské války v Rusku protiklady lásky a násilí jako předobrazy příštích tragických společenských událostí. Spolu s Vladimírem Vladimírovičem Majakovským je považován za největšího ruského spisovatele maziváleč- ného období.

Doktor Živago

Dlouhá léta ve vlasti autora i u nás zahalen fluidem zakázaného ovoce, vyvolal rozruch hned v roce 1956, kdy jej Pasternak dopsal a nabídl k uveřejnění. Redakční rada časopisu NOVYJ MIR odmítla román otisknout. V roce 1957 však vychází Rusky v Itálii. Pak postupně italsky, anglicky, švédsky, norsky, francouzsky a německy, to všechno během jednoho roku. Když potom v roce 1958 dostal za román Nobelovu cenu, jako by explodovala bomba. Proti autorovi byla v SSSR rozpoutána štvavá kampaň a mnoho útoků, která autora donutila vrátit Nobelovu cenu a vyloučila ze svazu spisovatelů. V této době se Pasternak jako již v předešlých letech živý především překlady zahraničních děl světového významu, např. Verlaina, Goetha či Shakespeara. Tato rozhodnutí byla zrušena až v roce 1987, o rok později vychází román i v Rusku. U nás Doktor Živago vychází v roce 1990.

Román Doktor Živago se odehrává v kruté době Stalinismu. Pasternak předvádí osudy svých hrdinů v bouřlivé revoluční době a ukazuje, jako bolestně tato doba zasáhla ruskou inteligenci. Hlavním hrdinou románu je doktor Jurij Živago, Jako červená nit se románem vine láska, láska opravdová, čistá, nejtitěrnější cit, jehož je člověk schopen a který je schopen ho podržet, povznést i v osudových chvílích.
Autor: „Vlastně je to moje skutečně první práce. Chci v ní podat historický obraz Ruska za posledních 40 let. Současně bude ta věc vyjadřovat všemi stránkami syžetu(námětu), tíživého, smutného a podrobně propracovaného, jako v ideální podobě, jako u Dickinsena a Dostojevského. Mé názory na umění, evangelium, na život člověka v dějinách a na mnoho jiného.

Zatímco se román stal slavným a svět obletěla i jeho filmová podoba, naši čtenáři mají možnost si jej přečíst až v roce 1990. Parternak předvádí osudy svých hrdinů v bouřlivé revoluční době a ukazuje, jak bolestně tato doba zasáhla ruskou inteligenci. Jako červená nit se románem vine láska, láska opravdová, čistá, nejtitěrnější cit, jehož je člověk schopen a který ho drží, povznáší i v osudových chvílích. „Vlastně to je první skutečná moje práce. Chci v ní podat historický obraz Ruska za posledních 40 let. Současně bude ta věc vyjadřovat všemi stránkami syžetu, tíživého, smutného a podrobně propracovaného, jako – v ideální podobě – u Dickense a Dostojevského, mé názory na umění, na evangelium, na život člověka v dějinách a na mnoho jiného,“ napsal o záměru románu sám autor.

BORIS PASTERNAK (1890-1960) patří k nejvýraznějším duchům nejen ruské, ale i světové literatury 20. Století.
Začínal jako futuristický lyrik hlásící se ke kubofuturismu
Ruský básník, prozaik a překladatel (např. Verlaina, Goetha a Shakespeara). Začínal jako futuristický lyrik hlásící se ke kubofuturismu. Rozvíjel umění senzitivní reflexe světa a dějin prostřednictvím lyrických momentek i větších epických skladeb. Vrcholem jeho prozaického díla se stal lyrizovaný román zobrazující na půdorysu milostného děje z občanské války v Rusku protiklady lásky a násilí jako předobrazů příštích tragických společenských období. Laureát Nobelovy ceny za literaturu pro rok 1958 - Pasternak nejprve cenu přijal, posléze byl ovšem státem donucen ji odmítnout. Spolu s Majakovským je považován za největšího ruského spisovatele meziválečného období.

Doktor Živago
Druhé zrození
Glejt
Hvězdný déšť
Když se vyčasí
Lyrika
Malá Luversová
Modrý host
Moje sestra život/Sestra má život, 1922
Poručík Šmidt, 1926
Rok 1905, 1927
Světlohra
Vzdušné tratě

Hodnocení životopisu Boris Leonidovič Pasternak

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  4 115×
  663 slov

Komentáře k životopisu Boris Leonidovič Pasternak