Josef Lada

Ten kus země mezi Hrusicemi a Prahou, nádherný kraj, byl celý život mým rájem, mou inspirací…

Tento přední český malíř, kreslíř a ilustrátor se narodil 17. prosince roku 1887 v Hrusicích u Senohrab, v tehdy malé vesničce o 68 číslech se 425 obyvateli. Hrusice byla už tehdy starobylá obec, roku 1205 se připomíná mezi ostatky Ostrovského kláštera a fara je zmíněna již ve 14. století. Dodnes tam stojí kostel sv. Václava, původně zasvěcený sv. Vojtěchovi, který se často objevuje na Ladových kresbách a ilustracích.
Již ve věku několika měsíců se v Josefově životě odehrála první tragédie. Pádem si poranil pravé oko, na které posléze oslepl. Lada to tajil, i ve své autobiografii nazvané Kronika mého života (1942) se o tomto neštěstí zmiňuje jen, když mimochodem uvádí, že byl zproštěn vojenské služby pro „oční defekt.“ Tato kniha nám, současným lidem, pomáhá vžít se do jeho doby, jeho života.
Umělcův otec, vyučený švec, se narodil roku 1847, matka Alžběta byla o 3 roky starší. Josef Lada byl ze čtyř dětí. První z nich, skoro o 17 let starší František, velmi ovlivňoval Josefovu fantazii. Rád zpíval lidové písně, zvlášť v doprovodu sestry Marie. Druhorozenou byla o 10 let starší sestra Antonie, která musela díky sociálním poměrům už v raném mládí odejít z domu a živit se ve městě jako služka. Druhá sestra, již zmiňovaná Marie se narodila 6 let před Josefem a měla neobyčejně živou a veselou povahu. Také její silueta se častokrát objevuje mezi dětskými postavami na Ladových pozdějších kresbách, jimiž vzpomínal na dětství.
Od 6 let chodil Lada do hrusické školy, ale učení ho nebavilo. Jen při kreslení a přírodopisu chlapec pookříval. Jeho 1. učitel v oboru výtvarnictví byl hrusický farář P. Růžička, vášnivý amatérský kreslíř. Brzy ho však z Hrusic přeložili jinam a Lada svého učitele ztratil. Přesto, že byl umělcův otec na svého nadaného syna pyšný, nebylo ani pomyšlení na nějakou výtvarnou školu. Po různých úvahách dali rodiče roku 1902 Josefa učit do Prahy na malíře pokojů. Učednická dřina však chlapce příliš vyčerpávala, a tak pokus po roce ztroskotal. Josef se pak učil knihařství. Jeho mistr byl mladý a podnikavý, nevadilo mu, když si Josef po večerech četl knihy, donesené domů ke svázání, nebo si kreslil. V roce 1904 týdeník Máj přijal a uveřejnil 2 Ladovy kresbičky. Od října tohoto roku navštěvoval Josef kreslířské kursy profesora Jakesche při Uměleckoprůmyslové škole. Po dalším roce, kdy dostal výuční list, se rozhodl postavit se na volnou nohu. V roce 1905 ho konečně na třetí pokus přijali k řádnému studiu na Uměleckoprůmyslové škole. Žáci však nesměli publikovat, a tak Lada kreslil pod řadou pseudonymů, např. L. Horký, K. Gregor, V. Konečný nebo L. Rozner. Brzy však pochopil, že tato škola je ztrátou času. Přednášky o dějinách umění ho nebavily, deskriptivní geometrie byla pro absolventa hrusické školy a učňovské školy učiněná hrůza. Po půlroce Lada ze školy odešel.
Začal ilustrovat knížky pro děti, dostával zakázky a těch přibývalo. Pracoval v mnoha listech a týdenících. Roku 1922 vytváří Lada slavnou obálku Haškova Švejka. V průběhu 20. a 30. let se Josef Lada stal plně uznávaným umělcem.
Léta, která následují až do Ladovy smrti, se už odvíjejí ve znamení existenční jistoty, i když založené na tvrdé, nikdy nepolevující výtvarnické dřině. Roku 1926 pořádá první z dlouhé řady svých výstav. Jako umělec proráží i do zahraničí, vystavuje v mnoha cizích zemích.
Josef Lada zemřel 14. prosince 1957.

Josefa Ladu jsem si vybrala proto, že jeho kresby jsou pro mě přijatelnou formou lidové poezie, života a vlastně i hudby. Nejvíc se mi líbí obrázky Hrusic s kostelíkem v pozadí. Svou rodnou vesnici znázorňoval snad ve všech podobách i obdobích, na jaře, v létě, na podzim i v zimě, dětské radovánky, bouře, noc, hospodská veselice a další a další. Maloval to, co měl rád. Na jeho dílech se často objevovaly děti. Lada kreslil pro ně. Sami za ním chodily a prosily ho, aby jim namaloval lišku, pěkně rezatou a on jim namaloval lišku, pěkně rezatou, tak, jak to chtěly. Lada byl, a vlastně ještě je, velký národní umělec, který oslovuje nejen mladší generace.

Hodnocení životopisu Josef Lada

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  29. listopad 2007
  5 564×
  674 slov

Podobné studijní materiály

Komentáře k životopisu Josef Lada

kiki
neni moc dobry ten zivotopis